Václav Cílek: Situace nepřeje malým výrobcům a vytváření energetické struktury zespodu

Česká republika má v roce 2038 definitivně skončit se spalováním a tedy i těžbou uhlí. Vládě to doporučila komise expertů, takzvaná uhelná komise. Ekologové přitom navrhovali uhlí přestat využívat už v roce 2030. „My se vždy bavíme o nějakém datu, anebo o tom, kdo v tom zápasu vyhrál, ale vlastně se jedná o celkovou rekonstrukci evropské energetiky. A to, co je tady nový prvek, je komunitní energetika,“ upozorňuje geolog Václav Cílek, který je zároveň členem takzvané druhé Pačesovy komise, která navazuje na první Nezávislou energetickou komisi (NEK).

Čtěte také

Největší problém jsou skleníkové plyny. Ruku v ruce s tím jde globální oteplování, říká Michal Žák

Elektrifikace zespodu

V popisu prvních příkladů komunitní energetiky míří Cílek v pořadu Jak to vidí…do historie a Rakouska-Uherska, později do Československa a doby, kdy zemědělci potřebovali výkonné elektrické mlátičky. Kvůli jejich pořízení a provozu museli zakládat první družstva a svazy. „K elektrifikaci země docházelo zespodu,“ míní Cílek.

Dodává, že v minulém režimu si ale lidé zvykli na to, že existuje několik monopolních výrobců elektřiny a elektřina proudí jedním směrem – to znamená od výrobce směrem ke spotřebiteli. „Teď je situace opačná,“ říká Cílek. Jako příklad uvádí fotovoltaický panel na střeše. Pokud při výrobě elektřiny dojde k přebytkům, zaplatí lidé za jejich transport 2,50 koruny za kilowatthodinu. „Zatímco ekonomika je nastavená tak, že pokud budete topit ruským plynem například ze Sibiře, tak vás to bude stát jednu korunu. Znamená to, že situace dneska nepřeje malým výrobcům a vytváření energetické struktury zespodu,“ myslí si Václav Cílek.

Legistlativa by měla nahrávat odlišné energetice

Logo|foto:Český rozhlas

Ohledně jednání energetické komise podotýká, že je na začátku procesu. Legislativa by podle Cílka měla nahrávat právě energetickým družstvům nebo svazům a budování odlišné energetiky.

Problém je podle něj také to, že vyvážíme příliš mnoho energie, která pochází z těžby uhlí. Cílek ale upozorňuje ještě na jednu věc, rozdíl mezi těžbou uhlí a plynu zase není tak velký. „Protože při těžbě plynu zejména v Rusku uniká několik procent metanu. To znamená, že plyn není výrazněji čistší palivo než uhlí,“ podotýká Cílek.

Výhledově je podle něj pravděpodobné, že budeme kupovat ruský plyn s německým příplatkem. „Že když nám budou Němci prostřednictvím plynovodu Nord Stream 2 dodávat ruský plyn, že si něco přirazí,“ poznamenává Václav Cílek. Závislosti na Rusku se v tomto ohledu nebojí, a to z důvodu, že ruská ekonomika je založená na prodeji energie – a prostě potřebuje prodávat.

Další témata rozhovoru: co by prospělo plicím planety; výběrové řízení na dostavbu Dukovan; nová Hedvábná stezka; cesty na Vltavu.