Úžasné životy: Sportovec Emil Zátopek podle režiséra Davida Ondříčka

Právě tam se začal rodit zájem o největšího československého atleta, který byl výjimečný ve všem, co dělal, což ostatně potvrdí i archivní materiály Českého rozhlasu. 

„Poprvé jsem se se Zátopkem setkal tak, že mi o něm vyprávěl tatínek. Mohlo mi být takových devět let,“ začíná David Ondříček vyprávět, jak si klestil cestu k Zátopkovi.

Když nemůžeš, tak přidej!

„Táta přišel s historkou o Zátopkovi, který běžel a potkal někde psa vlčáka a vyzval ho, aby šel s ním. Vlčák s ním skutečně běžel. Nejdřív vesele poskakoval a pak už vedle něj jenom běžel a později se jen loudal. Doběhl, pak někam odběhl, a když Zátopek šel běhat druhý den, tak ho vlčák sice viděl, ale raději někam zmizel do dálky. Prostě se schoval.“

„A pak mi ještě říkal, že Zátopek byl největší český atlet, běžec, a že když se ho někdo zeptal, co dělá, když nemůže, tak že přidá. Šíleně se mi to líbilo a vlastně jsem si jako malý na Zátopka hrál,“ dodává režisér. 

Emilův den 

Dokument připomíná, že se Emil Zátopek narodil do chudé rodiny jako sedmé dítě z osmi. V šestnácti letech začal pracovat v Baťově obuvnické továrně ve Zlíně a navštěvoval Baťovy školy, kde se také rozhodlo o jeho budoucí kariéře vrcholového sportovce.

Čtěte také

Jeho svatbě bránila rodina i komunisti. Příběhy slavných: Emil Zátopek

„Ráno vstávání, rozcvičení, do továrny, tam celý den, večer průmyslová škola. V sobotu škola od rána do večera, v neděli program. Nadšenci si sice na hřišti čutali, hráli fotbal, mě to ale ani nenapadlo. A najednou – už mi bylo skoro 19 let – vychovatel svolal naši družinu a říkal: Poslechněte, mládenci, v neděli je běh Zlínem. A já jsem sportovec, takže z mé družiny každý poběží. Povinně. Akorát kdo je marod, nemusí.“

„Takže jsem se hned hlásil, že jsem marod, že mě bolí koleno. Pozval doktora, ten řekl, že mi nic není, a bylo. Šel jsem na závod,“ vypráví v dobových archivních materiálech Zátopek. Tento okamžik byl pro něj stěžejní. Postavil ho na trať, která se velmi brzo stala jeho středobodem.

Trenér byl i soupeřem 

Jak je o něm známo, vymýšlel si vlastní tréninkové metody. A vlastní styl si postavil de facto od základu.

Čtěte také

Mám rád outsidery, říká autor komiksu o Zátopkovi Jaromír 99

„Zátopek si na všechno chtěl přijít sám, a nechci říct, že nesnášel autority, ale chtěl být sám svým pánem, což je taky jeho věta. Žádného trenéra neměl a Haluza, který byl jeho prvním trenérem, tak byl spíš jeho soupeřem, se kterým se Zátopek radil. A když vycítil, že chce jít vlastní cestou, tak se od Haluzy odvrátil a dělal si vše sám,“ doplňuje Ondříček. 

„Vše je v tréninku. Záleží na přípravě. A závod není nic jiného, než že člověk ukazuje, co se v tréninku naučil,“ říká dál přímo Emil Zátopek. 

Jaké bylo Zátopkovo seznámení s jeho pozdější ženou Danou? Byl v době normalizace hrdina, nebo zrádce? A kde je vlastně pravda? Odpoví Úžasné životy na Dvojce.