Trávník vyžaduje pravidelnou údržbu

28. květen 2012

Páteční poradna patřila péči o trávník. Radili nám Ludmila Dušková a Jan Kopřiva. V příspěvku najdete audiozáznam rubriky a také textový přepis.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář jsou hosty dnešní Zahrádkářské poradny. Dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes budeme mluvit o zakládání travnatých ploch, ale možná uděláme takovou malou vsuvku ještě před těmi informacemi, protože je obrovské sucho, tak co s tím trávníkem teď máme udělat, protože teda zalít ho, to je docela velké množství vody, které je potřeba.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, ne asi každý si může dovolit trávník zalévat, takže v tuto dobu, kdyby mělo pršet a kdy ten přírůstek trávy je největší, tak se trošku bojím, že letos to tak není. Louky jsou většinou podeschlé a velice řídké, takže ten, kdo bude sušit seno, asi bude mít problémy, moc toho mít nebude, no, a travnaté, ty okrasné plochy, tak tam, pokud tedy přistoupíme k sečení, tak určitě nesekat nízko, sekat poměrně vysoko, abychom zabránili tomu vyprahnutí trávníku. Já jsem teď koukal tady v Praze, teda ty travnaté plochy vypadají už v tuto dobu dost žalostně, protože je to vysečené, prakticky už se to vypaluje, takže to už letos moc parády neudělá.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pravdou je i to, že de facto tím suchem tam vzniká taková suchá krusta na tom trávníku a vlastně, i když zaléváme, tak to děláme téměř zbytečně, protože se tam vůbec k těm kořínkům nedostane ta voda, vypaří se nahoru.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, ta spotřeba vody je poměrně vysoká u trávníku a musí to být pravidelně a vydatné množství, takže si myslím, že pokud někdo nemá vlastní zdroj vody, musí vodu platit, tak asi zalévat trávník nebude.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Zvláště když má vodné a stočné dohromady.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Přesně tak. Nicméně dnes budeme zakládat travnaté plochy, protože trávník je krásný, když se mu daří samozřejmě, tak, co bychom si asi měli nejdříve říci, k čemu nám bude sloužit?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Podíváme se nejdřív na to, kdy vlastně trávník zakládat, kdy je ideální doba. Samozřejmě nejlépe je to brzy na jaře, nejlépe od polovičky dubna, do poloviny května, to je optimální termín a potom zase v září. Ale samozřejmě jsou případy a jsou situace, kdy je zapotřebí ten trávník založit okamžitě a nemůžeme čekat na to, až bude příslušná, příslušný měsíc, takže opravdu máme případy, kdy lidi potřebujou teď okamžitě ihned, tak co tedy udělat? V první řadě je důležité, počkat, až ta předpověď počasí je trošičku příznivější a přeci jenom se hlásí ochlazení anebo nějaký ten déšť a samozřejmě potom je důležité vybrat správnou travní směs. Musíme především si nějak tak uvědomit, k čemu potřebujeme trávník a kam ho budeme vysévat, protože těch travních směsí je poměrně dost a je z čeho si vybrat, takže například jestliže potřebujeme trávník, který je u domu a který budou intenzivně využívat děti, bude se tam přejíždět třeba eventuálně autem nebo je tam pes, potřebujeme si tam odpočinout, sem tam lehnout, tak vždycky budeme brát trávník zátěžový a tady myslím, že ty předpoklady splňuje docela hřištní směs. Pokud chceme trávník, který se bude sekat, udržovat pravidelně, ale nebude takhle intenzivně využívaný, tak potom nám stačí parková směs nebo směs standard. Pokud potřebujeme trávník jenom doplnit, protože třeba jsou místa, kde bylo něco položené, kde došlo k vyležení té trávy, no, tak samozřejmě musíme tu plochu důkladně připravit tak, aby ta tráva tam byla schopná zakořenit a potom se výborně hodí směs obnova a potom je taky důležité vědět, jestli budeme tu trávu dávat na slunce anebo jestli naopak budeme osévat stinné místo, protože i takové směsi jsou. Vždycky jsou nakombinované z takových travin, které právě to dané prostředí snesou a které jim bude vyhovovat, takže to je strašně důležité.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili to správné místo a správná směs.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, určitě.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Eventuálně světová strana samozřejmě a množství slunce, to je důležité.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, pak je taky důležité, pokud si někdo vzpomene, a myslím, že takových lidí přibývá, že chtějí mít trávník kvetoucí, to je samozřejmě taková trošičku náročnější už záležitost.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte sedmikrásky a pampelišky?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To určitě nemyslím. Myslím klasické travnaté nebo květnaté louky, které známe třeba někde z podhorských oblastí, kde se drží nebo ještě ty druhy, které dokáží tu trávu dělat nádhernou, ať už jsou to kopretiny, kohoutky, zvonky, nejrůznější druhy rdesna a tak dále, takže to si myslím, že je určitě nádherná a právě pro takovéhle místo existuje nebo existuje takzvaná květnatá louka, je to směs až 60 druhů lučních květin, ať už se Česká květnice nebo Horská louka, Zámecká louka, vždycky má krásné nebo nádherné složení právě těhle těch květů, ale zase pro výsev takového místa se musí ten terén dobře připravit. Není možné si koupit takovou směs a rozhodit ji někam do trávy, to by se určitě nepovedlo.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a teď se dostáváme vlastně k tomu důležitému, jak připravit pozemek ať už proto, nebo pro ono vlastně osetí?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, pokud zakládáme nový trávník, tak vždy je nutné půdu důkladně zpracovat. Myslím, že na to chce vzít pořádný těžký rotavátor a tu zem do hloubky těch 15 až 20 centimetrů zpracovat, odstranit veškeré kořeny, kameny, případně zbytky ze stavby, to často se stává, že na povrch vyplavou různé staré cihly a tašky ze střechy, tak to všechno z toho trávníku odstranit, určitě se vyplatí přidat hnojivo. Dnes jsou na trhu různá organická hnojiva přímo určená pro trávníky, zapracovat to opět do té půdy a dokonale ten povrch urovnat. To urovnání je velice nutné z toho důvodu, že pokud tam necháme někde nějaké nerovnosti, vzniknou tam samozřejmě prohlubně a v těch se nám posléze bude držet, až přijde ten kýžený déšť, voda. Já bych měl možná takovou jednu vychytávku. Často jsme nuceni přes trávník přejíždět autem nebo já třeba u chalupy dokonce parkuju na travnaté ploše a samozřejmě, když je trošku vlhčí počasí, tak se nám tam vyjíždí koleje, ta tráva tam prakticky není, takže potom se z toho stává spíš bych řekl takové malé bahniště, než travnaté plocha, na které parkujeme. Objevil jsem zajímavou věc, která dneska na trhu je. Používají to běžně i v západních státech a říkají tomu plastik parking, je to vlastně plastové parkování ale nemusíme se toho bát, že bychom si dávali na zahradu nějaké plastové neforemné dlaždice, je to vlastně plastová rohož, která se rozvine přímo na již založený trávník, který již máme. Pokud je ta plocha rovná, je to úplně ideální, tu rohož tam rozvineme, připevníme to pomocí takový kovových pinů, to se zatluče do země a ta tráva tou rohoží dál prorůstá. Přitom se to dá nádherně sekat a bez problémů po té rohoži můžeme jezdit sekačkou a tu trávu normálně sečeme, ovšem plocha je zpevněná a máme jistotu, že se to nerozjezdí a dokonce jsem to viděl, že se to používá na taková ta malá letiště, na ta lehká letadla, takže je vidět, že to zatížení to snese poměrně velké.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě poraďte mě, mám na zahradě obrovský smrk, kyselé prostředí tím pádem, protože z toho padá jehličí a podobně, ta tráva tam chátrá, tak je něco třeba, čím bychom mohli tu zem podpořit, nebo jak to udělat, abychom mohli mít i trávník i smrk?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, tak v tomhle tom případě asi ne, protože pod smrkem těžko nějaká tráva poroste už vzhledem k tomu nánosu a množství jehličí, které tam spadne. Ale já si myslím, že to vůbec nevadí, že prostě přirozené prostředí právě pro takové místo je, že tam to jehličí asi napadá a rozhodně nemůžeme počítat s tím, že tam budeme mít nějaký krásný travnatý koberec.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano a vy jste tady jednou říkala, že nakonec je to pěkné, když tam sem tam nějaká sedmikráska vykvete, že to je hezké, že nemusíme tak úporně chtít ten krásný jednotvárně zelený trávník stejnoměrně ostříhaný.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ne, já ho nesnáším, naprosto naopak já mám ráda, když tam ty sedmikrásky jsou a když tam jsou nejrůznější další plevílky, protože většina z nich ještě, navíc se jedná o léčivé rostliny, takže si myslím, že to je v pořádku.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Milí posluchači, máte možnost se pochopitelně ptát i dnes našich hostů. Můžete telefonovat. Už teď můžete vytáčet 221552525 nebo samozřejmě psát svůj dotaz na e-mailovou jejakaje@rozhlas.cz, ale prosím piště do půl desáté, protože potom už mí hosté odejdou na náš web a tam budou na adrese dvojka.rozhlas.cz.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré dopoledne, zdravíme vás z Dvojky Českého rozhlasu a z naší Zahrádkářské poradny, dnes mluvíme o trávníku. Jakou máte otázku na naše hosty?
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Tady Dvořáková. Já vás všechny v rádiu moc zdravím a moc se předem omlouvám, trávu jsem vždy dosela, mám docela slušnej trávník, ale chtěla jsem se zeptat, myslím, že pan, teď si nemůžu vzpomenout, promiňte, ten je přes nějaké ty keře. Já mám takový spíš je to takový jakoby strom, je to jako akát, má to barvu lila fialovou, určitě bude vědět, o co jde a já bych se chtěla zeptat, jestli je možné nějak ho pohnojit, protože já ho mám v takovým tom kačírku jakoby, na tom mám folii na zemi, pak mám ten kačírek a mám už ho asi 13 let, ale zdá se mi, že už neobrostl s tolika listy jako předtím, tak, jestli je možné ho nějak přihnojit, jestli by byl tak moc hodný a omlouvám se předem, že teda to není o trávě?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Jenom já bych se ještě zeptala, má to květ jako akát?
posluchačka
--------------------
Ano, jako akát.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Akorát že růžový?
posluchačka
--------------------
Ano.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, tak to je růžovo kvetoucí trnovník akát, to je docela takový běžný druh, používá se to i do městských výsadeb.
posluchačka
--------------------
Ale já jsem nikdy to nepřihnojovala.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Můžete, samozřejmě přihnojte, můžete jak na list, tak i ke kořenům, samozřejmě naprosto ideální jsou ty přípravky na bázi huminových kyselin, zkuste lignohumát, výborně zabírá a můžete i několikrát během léta.
posluchačka
--------------------
A ten lignohumát můžu i nahoru?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
I na listy samozřejmě.
posluchačka
--------------------
Jo, to je to, jak jste jednou taky říkali, že se do toho máčej třeba rajský.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, přesně.
posluchačka
--------------------
Tak já vám mockrát děkuju.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Není zač.
posluchačka
--------------------
Jste moc hodný a zdravím vás. Na shledanou.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme další otázku, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My vás ...
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já jsem to slyšel.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Brambory to byly, zmrzly brambory.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Vím o co jde. Tak zmrzlé brambory bych řekl, že v tomto týdnu řeší řada lidí. Viděli jsme v Libici nad Cidlinou na políčku, kde měli brambory přikryté bílou netkanou textilií, tak tam jsou pouze chycené lístky a kousíček, který neměli přikrytý, tak je to na tabák. Já bych se vůbec nebál brambory regenerují velice dobře, takže vám znovu obrazí, nic s tím nedělat, někdo dokonce říkal vyndat, zasadit nový, vůbec ne, nechat, ty brambory obrazí a zase tady na místě je použít třeba toho lignohumátu, který napomáhá regeneraci.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak děkujeme za odpověď. Přijímáme další otázku do vysílání. Dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den. Tady Višín. Já jsem se chtěl zeptat pana Kopřivy, jestli je možno místo mulčovací kůry použít dřevěné piliny?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych teda dřevěné piliny jako samotné nepoužíval, protože ty piliny, ty vysloveně, jak jsou řídké, jak bych to řekl, ty se upěchují a v okamžiku, kdy jsou vlhké, tak plesniví, ty vám budou plesnivět, ta kůra je prostě vzdušná, takže ta časem zetlí, ale ty piliny ty vysloveně plesniví, není to úplně ideální.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Do kompostu se dají dát?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Do kompostu samozřejmě.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na internetu se ptá posluchačka, jaký je váš názor na květinový koberec? Možná už jste o něm mluvila, Lído, jsou v něm semínka květin, nemusí se plít údajně.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, určitě, já samozřejmě vím, o čem je řeč. Samozřejmě. Já si myslím, že to určitě stojí za to, protože je to taková méně pracná záležitost vzniku nebo založení si travnaté nebo květinové části zahrady, je to snazší, než to dělat klasickým způsobem.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Naše posluchačka má trávník na nerovném povrchu, jak postupovat, když chce povrch srovnat, musí stávající trávník zrušit a založit znovu?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Není to nutné, není to nutné takhle dělat, protože stačí kvalitní substrát, dokonce dneska se prodávají substráty přímo do trávníky a tím dorovnat ten terén a tam samozřejmě potom se musí dosít nová tráva.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě k tomu, když sejeme trávu na tu připravenou zem, tak měli bychom to potom ještě posypovat hlínou nebo to nechat na povrchu a právě ušlapat nebo uválcovat?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak tady jsou různé názory, co s tím dělat. Já tedy propaguji především z důvodů lepšího klíčení, když tu trávu rozhodím na ten urovnaný povrch, tak zasekat hráběmi, na větších plochách se to dělá, že se to lehkými branami dokonce zavláčí a rozhodně utužit válcem.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A potom zalívat a zalívat a zalívat?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Potom samozřejmě zalívat, především, když ta tráva začne klíčit, protože nejhorší je, když tráva začne klíčit a pak vlastně zaschne, pak se divíme, dokonce řekneme - ta tráva neklíčí, ona samozřejmě vyklíčí, ta semínka vyklíčí, ale dál to zaschne a neporoste to.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná pro příště bychom si mohli třeba říci také něco o tom, když si trávník objednáme už hotový, tak, co to obnáší pro zahrádkáře, jestli to je výhodou nebo jsou to vyhozené peníze, tak někdy příště s našimi hosty Ludmilou, já jsem chtěla říct Kopřivovou, ne, Duškovou a Janem Kopřivou a nezapomeňte, že jsou na našem webu dvojka.rozhlas.cz, tam prosím posílejte otázky. Děkuju za návštěvu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.