Tomáš Halík: Ideál tolerance, na kterém stál novověk, už dnes neobstojí

„Chudičké zbytky vlasů mi vstávají hrůzou, kdykoli si na to vzpomenu,“ přiznává profesor Tomáš Halík nervozitu. Jednu verzi proslovu už zahodil. V té nové chce mluvit hlavně o tom, za co cenu získal.

„Proces globalizace nelze odvrátit. To je jako protestovat proti strojům a technice,“ vysvětluje. „Hledám cesty, jak ten proces, tu velkou socio-kulturní revoluci naší doby, proměnit v určitou kulturu komunikace, v kulturu sdílení.“

Čtěte také

Samotný ideál tolerance podle něj už dnes nestačí. Tolerance tak, jak ji definoval John Locke, měla podle Halíka smysl jen v určitém kulturním kontextu, „který z křesťanství udělal individualizované náboženství a osobní přesvědčení. To je ale jen určitý typ náboženství, typický právě pro protestantismus.“

Například islám se nechápe jako přesvědčení, islám se chápe jako určitá politická kultura, právní kultura. Podobně například židovství, kde místo ústavy platí Desatero.

Náboženství má explozivní charakter
Podle Tomáše Halíka je nejdůležitější zjistit, „jaký typ křesťanství může přispět k tomu, aby společnost byla otevřená“. Aby byla společností, která bude mít svoji duchovní, kulturní, mravní úroveň.

„Náboženství má explozivní charakter, má v sobě obrovskou sílu,“ říká Halík. „Fundamentalistická podoba může být nebezpečná, a jestliže proti ní lidé protestují, pak protestují právem. To ale přece není ta jediná podoba křesťanství.

Ztrácí se liturgický základ Velikonoc a Vánoc? Co si Tomáš Halík myslí o studentském projektu bolestných kamenů? Jaký je význam Matky Terezy? Je Bůh vědecká hypotéza? Poslechněte si v iRadiu.