Tajemství znalosti jazyků: Proč se někdo učí cizí jazyk snadněji? A jak na nové jazyky reaguje mozek?

„Lidský jazyk má v mozku na starosti rozsáhlá síť neuronů, takzvaný konektom. Skládá se z několika částí: Jedna zpracovává řečové zvuky, druhé, syntaktické síti, vděčíme za schopnost tvořit gramaticky správné věty. Třetí složka je lexikální a sémantická, ta umožňuje tvořit slova v jednotlivých jazycích a chápat významy slov,“ uvedl v Meteoru neuropatolog František Koukolík.

Každá složka sítě má tedy na starosti něco trochu jiného. „Tím pádem malé děti vědí, co je kočka už v době, kdy ještě netuší, že se kočce dá říci kočka, cat nebo gató,“ dodal Koukolík.

Další jazyk – nová očka v síti

Co se stane s naším mozkem, když se naučíme cizí jazyk? „Přibude lexikon a rozšíří se syntaktická a fonologická síť pro další jazyk. Jestliže cizí jazyk zvládáme výtečně, pracují tyto sítě automaticky. Myslíme na to, co chceme sdělit a naše automaticky pracující syntaktické a fonologické sítě to prostě udělají,“ řekl Koukolík.

Jak si mozek poradí s novými jazyky?|foto:Fotobanka Pixabay

Samozřejmě ale velmi záleží na tom, kdy se cizí jazyk učíme. Jestli si ho osvojíme už v raném dětství, nebo později, a v jaké hloubce a šířce to dokážeme. Pokud si cizí jazyk „nezaryjeme“ dostatečně do hloubky, stačí pár měsíců bez jeho využívání, a začneme schopnost jím mluvit ztrácet.

„Další jazyky znamenají v rámci jazykového konektomu další sítě. Jsou mladší a křehčí,“ vysvětil František Koukolík.

Rodný jazyk

Mateřštinou na nás mluví matka ještě dřív, než přijdeme na svět. Ví se, že novorozenci rozliší hlas své matky od hlasů jiných žen, i když říkají totéž. „Přibližně do šesti měsíců věku se všechny zdravé děti mohou naučit jakýkoli jazyk na světě, pak se jejich jazykový konektom specializuje stále víc na mateřštinu. Síť je tudíž nejhustší a nejpevnější,“ popsal Koukolík.

Čínština zarytá v mozku

Jak rychle se jazykový záznam v mozku ukládá, ukázalo nedávné vyšetření čínských dětí adoptovaných do Francie, když jim bylo kolem 1 roku. Tehdy ještě mluvit neuměly a ve své nové vlasti se záhy naučily francouzsky.

V době dospívání byly tyto čínské děti vyšetřeny společně s rodilými Francouzi. „Zjistilo se, že mozky adoptivních dětí čínského původu, přestože čínsky nikdy nemluvily, reagovaly na čínské hlásky stejně jako mozky Číňanů. Mozky Francouzů se neozvaly,“ popsal František Koukolík. „To znamená, že ten jemný otisk přijatý v době do 1 roku věku v mozku zůstal, aniž si to děti pamatovaly nebo uvědomovaly,“ dodal.

Jazyk? Hvízdání i kouřové signály

Jenže jazyk, to není jen mluvení. Lidé se dorozumívají i bubnováním, hvízdáním, morseovkou, vlajkami, kouřovými signály nebo gesty. V případě dominantního užívání alternativního „jazyka“ se člověku aktivují odlišné části mozku než při klasickém mluvení.

„Neslyšící, kteří používají znakovou řeč, aktivují oblasti mozku, které mají na starost pohyb rukama a obličejem, a k nim některé oblasti zvukové kůry, jakoby poslouchaly,“ vysvětlil František Koukolík. U nevidomých, kteří „čtou“ Braillovo písmo prstem, se zase v mozku aktivují oblasti zrakové kůry, jako kdyby četli.

Lidský mozek je zkrátka evolucí naprogramován ke všem svým smyslům, a když má jeden nefunkční, obejde to jinudy. Cíl ale zůstává stejný – dorozumět se s ostatními.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.