Spolupracovala s Miladou Horákovou. Potkal je podobný osud. Osudové ženy: Jiřina Zábranová
Učitelské rodinné zázemí predurčilo její kariéru. Zájem o věci veřejné ji však přivedl až do vrcholné politiky. Se svojí spolupracovnicí Miladou Horákovou ji spojovala nejenom touha žít v demokratické společnosti, ale i osud nespravedlivě odsouzené politické vězeňkyně. V dokudramatu účinkují Ivana Sojková, Kristýna Frejová nebo Valérie Zawadská. Hovoří historik Michal Stehlík.
Jiřina Zábranová se narodila v roce 1903 v učitelské rodině a sama se také učitelkou stala. Její zájem o věci veřejné, například postavení učitelek ve společnosti, ji dovedl až do politiky. Žila v Humpolci, kde se stala členkou národně socialistické strany. A právě to se jí stalo osudným.
Vykonstruovaný proces
Podobně jako její spolupracovnice Milada Horáková se i Jiřina Zábranová stala obětí vykonstruovaného politického procesu, který mířil právě na ty, kteří byli zastánci demokracie. Skončila ve vězení, stejně jako později její manžel Emanuel. Na svobodě zůstal pouze jejich syn Jan, pozdější spisovatel a překladatel.
Tehdy to ale byl gymnaziální student, jehož pozdější Deníky jsou obrazem smutku, osamocení a zcela oprávněného pocitu nespravedlnosti.
Statečná a veselá žena
„Přesto byla Jiřina Zábranová ženou veselou, statečnou a plnou energie, byť poslední léta vězení prožívala s velmi podlomeným zdravím,“ říká o ní historik Michal Stehlík. Propuštěna byla na amnestii v roce 1960, tehdy jí bylo 57 let, ale ani na svobodě nebyl její život nijak jednoduchý. Zemřela v roce 1974 ve svých 71 letech.
Související
-
V jejím osudu se zrcadlí příběh Československa 20. století. Osudové ženy: Milada Horáková
Dvakrát ve svém životě čelila trestu smrti. Nikdy se ale nenechala zlomit ve své víře, že to, za co bojovala, bylo správné. V roce 1950 byla zavražděna komunisty.
-
Ani bojovnici za práva potřebných komunisti neušetřili. Osudové ženy: Františka Zeminová
Nebála se veřejně vystupovat proti režimu za Rakouska-Uherska, jako československá poslankyně prosazovala zájmy potřebných, během druhé světové války podporovala odboj.
-
Kdyby neemigrovala, mohla být druhou Miladou Horákovou. Osudové ženy: Helena Koželuhová-Procházková
Neteř bratří Čapků byla vzdělanou, odvážnou a ostře kriticky myslící ženou, která se nebála nahlas varovat před zlem, které se po válce šířilo do střední Evropy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
