Sherwood Anderson: Noční učitelky. Milostné příběhy, které svou vášnivostní pobouřily puritánskou Ameriku

Sherwood Anderson dobře znal skryté touhy amerického maloměsta. Na přelomu 19. a 20. století v takových městečkách vyrůstal. Vystřídal devatero zaměstnání, než se stal v Chicagu úspěšným reklamním agentem a později dokonce majitelem výnosné továrny na barvy.

Když 12. listopadu 1912 diktoval své sekretářce obchodní dopis, zarazil se najednou v půlce věty, sebral z věšáku kloubouk, odešel z ředitelny i továrny. Zahodil klobouk i kariéru a do továrny se už nikdy nevrátil. Právě se totiž rozhodl, že se stane spisovatelem. 

Falický Čechov 

Toulal se po Americe, přidal se k tzv. chicagské bohémě, napsal několik neúspěšných románů. Pak v roce 1920 vydal komponovanou sbírku povídek, která ho brzy proslavila na celém světě. Nejmírnější označení, jemuž se Andersonovi v puritánské Americe dostalo, bylo „falický Čechov“.

„Co všechno jsem do té knížky jen dal! Věřil jsem, že je v ní můj život, mé porozumění životu, má láska k životu. Ale okamžitě vyvolala podivnou reakci. Vzali jsme si totiž s příslušníky takzvané chicagské moderny do hlavy, že sexualita hraje v lidském životě určitou úlohu, a přitom jsme o ní v celé americké literatuře sotva nacházeli zmínku. A když jsme sexuální problematice přiřkli ono místo, které jí podle našeho mínění v normálním životě náleží, nazývali nás posedlými. Kniha se dočkala všeobecného odsouzení a většina kritiků ji prohlásila za hnusnou a hanebnou. A já ji psal s tak čistým a bezelstným srdcem! “
Sherwood Anderson

Ale mladí američtí spisovatelé v čele s Ernestem Hemingwayem začali hned nadšeně šířit slávu této knihy. Zvláště když se až z Paříže ozvala tehdejší první dáma americké literatury Gertruda Steinová: „Anderson? Jediný muž v Americe, který umí napsat čistou a vášnivou větu!“ 

Městečko v Ohiu 

V češtině je kniha známá jako Městečko v Ohiu. Dočkala se řady vydání i řady rozhlasových zpracování. Skoro vždycky šlo ale jen o jednotlivé povídky. Autor současné pětidílné adaptace Ludvík Němec se ale vrátil k prapůvodnímu Andersonovu záměru napsat tyto příběhy jako román nebo novelu. 

Andersona od toho nakonec odradil neúspěch jeho prvních knih. Nicméně pro rozhlasové zpracování byl tento záměr velmi lákavý. Řada postav totiž prochází povídkami podobně jako novelou, a tak jsme jejich osudy skutečně spletli v jakousi rozhlasovou novelu, příběh pro dva hlasy, samozřejmě ženský a mužský