Richard Hindls: Jakou jsme měli po roce 1989 alternativu?

12. listopad 2019

Existovala ekonomická alternativa k cestě, na kterou se střední a východní Evropa vydala po roce 1989? Srovnání polského, maďarského a českého modelu.

„Před 30 lety asi moc alternativ neexistovalo, pokud vůbec nějaká,“ myslí si ekonom Richard Hindls. Přiznává ale, že cesty jednotlivých zemí od státně plánované ekonomiky k tržnímu hospodářství se samozřejmě lišily.

Polská cesta byla revolučnější

Zakladatel Harvardských fondů Viktor Kožený, který zbohatl na machinacích a podvodech spojených s kuponovou privatizací

„Cesta k podnikání byla v Polsku jednodušší. Polsko bylo liberálnější v ekonomických prvcích, bylo i revolučnější,“ uvažuje Hindls v pořadu Jak to vidí. „Polsko taky zvolilo cestu nejbližší směrem k akciovým trhům. Poláci se pokoušeli svoje podniky prodávat prostřednictvím burzy.“

„Kotovali je, měli tendence rozprodat akcie. Udělali to s několika desítkami největších podniků. Ne všechno se povedlo. Uvádí se, že ze sedmi největších firem se přes akciový trh povedlo prodat pouze jednu. U nás tohle vůbec neprobíhalo. Maďarsko zase mělo tendenci k přímému prodeji.“

Příliš brzy jsme směňovali korunu

Miloš Zeman - jeden z výrazných kritiků kupónové privatizace

„V čem se země lišily, bylo pojetí směnitelnosti národní měny. My jsme poměrně brzo, už v polovině 90. let, přistoupili ke směnitelnosti. Možná příliš rychle. Poláci a Maďaři touhle cestou nešli. Ale přesto měli velmi odlišný vývoj.“

„Maďarsko se dostalo do těžké krize forintu. V podstatě tam byl ohrožený  bankovní sektor. Maďarsko nafixovalo svoje dluhy na mezinárodní měny a to ho stálo spoustu peněz. Polsko zase bylo prakticky jedinou zemí, která numericky nepocítila těžkou krizi v roce 2008.“

„Poláci byli tuším jedinou evropskou zemí, která neměla záporné tempo růstu. My jsme měli skoro –5 %. O mnoho lépe na tom nebylo ani Německo, které hypoteční krize zasáhla velmi těžce.“ Nutno poznamenat, že třeba nezaměstnanost je aktuálně v Česku na historickém dnu.

V čem pořád zaostáváme

Oproti Západu Česko stejně jako Polsko podle Hindlse zaostává třeba v produktivitě práce, v národním bohatství nebo v životní úrovni. „Dokonce se uvádí, že rozdíl v produktivitě práce se přestal snižovat. Furt jsme někde mezi 85–90 % produktivity nejvyspělejších zemí Evropy.“

Další témata rozhovoru: rozdíl mezi východním a západním Německem 30 let po pádu berlínské zdi; alternativní vývoje zemí střední a východní Evropy po roce 1989; výhled vývoje  ve čtvrtém postkomunistickém desetiletí.

Spustit audio

Související