Psychická odolnost se dá trénovat jako svaly. Jen je třeba opustit komfortní zónu, radí lékařka
Psychologů a psychiatrů je navzdory poptávce málo. Znamená to ale, že jsme méně psychicky odolní než třeba před deseti lety? Rodíme se s psychickou odolností, nebo se ji můžeme naučit? A jak být psychicky odolný v náročném světě západní civilizace?
Psychická odolnost se popisuje jako dovednost zvládat náročné situace. „Člověk má tendenci se nepříjemným situacím vyhýbat, nebo je přehazovat na někoho jiného. Když ale člověk chce, aby jeho život držel pohromadě, měl by umět zvládat i náročné situace. A stejně jako fyzická kondice, se dá i ta psychická trénovat,“ říká na úvod psychiatrička Lucia Vašková.
Jako bolest zad
Podle ní je to stejné jako třeba s bolestí zad. „Když chci, aby mne nebolela záda, cvičím. S psychickou odolností je to stejné. Abych zvládala náročné situace, musím se psychicky otužovat. V praxi to znamená jít do toho víc, opustit komfortní zónu a snažit se najít řešení. Klíčové přitom je mít situaci ve svých rukách. A v případě třeba malých dětí nebát se je pustit do školky, kde se naučí, jak fungovat ve skupině.“
Čtěte také
Psychická odolnost tedy není vrozená, přesto se člověk rodí s určitými predispozicemi, se silnými a slabými stránkami. „Lidé, kteří jsou třeba od dětství křehcí a introvertní, holt musí do tréninku odolnosti investovat o něco víc. Trénovat se to ale dá.“
Velkou pomocí podle psychiatričky je, když má člověk kolem sebe podpůrné prostředí, které ho povzbudí a dodá mu naději, že danou zátěžovou situaci zvládne. „Důležité je najít příčinu problému a pojmenovat ho. Pak teprve jde hledat řešení a trénovat sebedisciplínu. V případě dětí a problémů ve škole není od věci řešit problém se školním psychologem.“
Polidštit se
Nejdůležitější podle lékařky je přiznat si, že život sám o sobě je plný těžkostí a stres k němu patří. Vyřešit všechny strasti světa je zhola nemožné. „To, co nemůžeme vyřešit, je nutné od sebe oddělit. Důležité je snažit se v rámci svých možností žít kvalitní život. Musíme pochopit, že když se zrovna něco nedaří, je to normální. Není to porucha nebo naše neschopnost. Je to lidské. Je naprosto v pořádku, když něco neumíme nebo nám něco nejde. A za to, co nám jde, bychom se měli umět pochválit.“
Související
-
Jak najít své osobní hodnoty a udržet si je. Mistrovský kurz seberozvoje Dany Hádkové
Které hodnoty jsou důležité právě pro vás? Proč byste měli dělat chyby? A proč neustálé hodnocení sama sebe a svého okolí vede do slepé uličky? Učte se od nejlepších!
-
Poznejte s arteterapií sami sebe. Mistrovský kurz psycholožky a arteterapeutky Mariany Štefančíkové
O spontánní malbě a jejích účincích na psychiku. Jak nejlépe malovat, abyste se pak cítili lépe? A jaké otázky si potom klást, abyste se v sobě lépe vyznali?
-
Nerovnováha střevního mikrobiomu může spustit deprese. Jezte zelí, pijte kefíry
Stav střev výraznou měrou ovlivňuje také naši psychiku. Jakým způsobem komunikují bakterie s naším mozkem? Jak moc škodí mikrobiomu antibiotika? A jaký vliv má genetika?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
