Přepis pořadu Jak to vidí - 26.1.

26. leden 2009

Hostem pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha byla rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem doc. Ing. Iva Ritschelová, CSc. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad zde také najdete ve zvukové podobě.)

Jak to vidí doc. Ing. Iva Ritschelová, CSc

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Známá znělka jako mávnutím proutku změnila jitro v dopoledne a odstartovala jeho první část, ve které se Světla Magni bude ptát Jak to vidí docentka, inženýrka Iva Ritchelová, kandidátka věd, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Dobrý den.

Iva RITCHELOVÁ, kandidátka věd, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Dobrý den. Dobré ráno.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Co radíte, když má člověk vybrat z mnoha titulů k oslovení, paní docentko, nebo paní rektorko?

Iva RITCHELOVÁ, kandidátka věd, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Já myslím, že úplně stačí paní Ritchelová.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Výborně. Pojďme tedy k našim dnešním tématům. Ještě se zeptám na vaši cestu z Ústí do Prahy, protože dnes ráno Praha nebyla moc dobře průjezdná, jako každé pondělí a máme dnes krásné téma, pondělky, zvláště lednové, jak je to v Ústí?

Iva RITCHELOVÁ, kandidátka věd, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
-------------------
Tak já myslím, že cesta byla celkem bez problémů, Ústím jsme projeli samozřejmě naprosto bez problému, trochu zácpa byla na okraji Prahy, ale jinak cesta v pohodě.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
A smogová situace jako v Praze, tady se nedá skoro dýchat.

Iva RITCHELOVÁ, kandidátka věd, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

--------------------
Tak já myslím, že na inverze si teď musíme zvykat téměř všichni.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Dobrá, takže jste nabitá. Pojďme k aktuální tématu. Entropa. Je Entropa umění, má umění provokovat a může být vůbec vtipné umění.

Iva RITCHELOVÁ, kandidátka věd, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Já, jestli dovolíte, já bych začala trošku, trošku zeširoka. Na naší ústecké univerzitě máme Fakultu umění a designu, to znamená, že já se s uměním a různými formami umění a různými druhy umění setkávám velmi často a mnohokrát jsem se setkala s názory, jaksi to je hezké, to se mi líbí, ne, to není pěkné. A já jsem si uvědomila, že umělci to mají v mnoha ohledech možná o něco těžší i než vědci. Asi by nikoho nenapadlo kritizovat jaksi článek nebo práci vědce, jehož tématu nerozumí. Představte si zeptat se někoho, co říkáte na tento článek, který se týká třeba výzkumu neuronových sítí, tak asi většina lidí by vám řekla, nezlobte se, k tomu já se vyjadřovat nebudu, tomu já nerozumím, to jsem nestudoval. Ale k uměleckým nebo k architektonickým dílům se vyjadřuje téměř všichni bez zábran, i když jsme vlastně v té dané oblasti, nejsme vzděláni. A když se zeptáte na Entropu, jestli je to umění nebo není. Já si myslím, že rozhodně je, otázkou je, zda se toto dílo lidem líbí, anebo nelíbí. Mně osobně ta myšlenka vlastně vyjádřit jednotlivé státy Evropské unie prostřednictvím nějakých symbolů nebo hlavních charakteristik velice líbí, ale myslím si, že když pan Černý tento, tuto ideu a tuto myšlenku, když dostal, takže si vůbec neuvědomil, jak těžký úkol si na sebe vzal. Zkuste si představit, že se zeptáte pěti, deseti, dvaceti Čechů, jaký symbol by zvolili pro Českou republiku? Tak zcela jistě dostanete deset, dvacet různých, různých odpovědí. Minulý týden byla udělena taková menší anketa u nás v Ústeckém kraji a já jaksi neznám kompletní výsledky, já znám pouze několik, několik názorů, ale co člověk, to byl jiný názor, například Ústecký kraj jako plynová maska, Ústecký kraj jako velké rypadlo těžební, nebo Ústecký kraj jako velká těžební jáma, Ústecký kraj naopak charakterizovaný kulturními památkami a přírodními krásami, takže z toho je vidět, byli to lidé z regionů a přesto se neshodli a teď se snažil vlastně Čech symbolizovat nebo vyjádřit symboly jiné země, jiné státy. Takže, že se v některých případech možná David Černý do jaksi představ lidí té které dané země netrefil, to mě jako nepřekvapuje.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
A potěšilo vás taky, že část Bulharů žádá odhalení té makety Bulharska s tureckým záchodem, že chtějí tu svobodu projevu.

Iva RITCHELOVÁ, kandidátka věd, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Tak já si myslím, že to je záležitost jaksi každé země a každého státu. A měl by si jaksi ten stát rozhodnout, rozhodnout sám, pokud jaksi se rozhodnou odhalit, tak myslím, že tím dají najevo, že skutečně tu svobodu tomu umělcovi a té jeho umělcové tvorbě dávají.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
A možná, že mají i smysl pro humor a nadsázku, protože třeba se teď objevily obrázky, které znázorňují Česko jako kálejícího Švejka a Češi se tomu smějí a dokonce někteří v anketách říkali, že bychom se možná sami viděli hůř. Jak se vám ten obrázek líbí?

Iva RITCHELOVÁ, kandidátka věd, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Tak zase myslím si, že já už jsem to tady řekla, když byste se zeptala deseti Čechů, dvaceti Čechů, tak každý vám na to řekne jiný názor a každý vám řekne jiný symbol, o kterém si myslí, že by měl charakterizovat Českou republiku.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Takže říci, co je a co není umění, je opravdu těžké, i na vaší univerzitě třeba Andy Warhol udělal umění i z plechovek nebo z fotografie Marilyn Monroe, taky to bylo umění. Dobrá. Tak za chviličku půjdeme k dalšímu tématu. Jaký je váš názor na to, že komunisté chtějí přepisovat učebnice dějepisu.

Iva RITCHELOVÁ, kandidátka věd, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Tak já předpokládám, že asi narážíte na ty zprávy, které se objevily vlastně v tisku o takových zvláštních výukových metodách jedné paní učitelky a potom výzvě, aby se dějepis ve školách učil jinak. Já jsem si jista, že většina posluchačů bude se mnou souhlasit s tím, že učebnice dějepisu by neměla ani psát ani ovlivňovat žádná politická strana, ať každý dělá to, co umí. To znamená, v politice dělají politiku, historii, ať ti se zabývají historií a píšou učebnice dějepisu, stejně tak i výuka by měla patřit odborníkům, učitelům dějepisu. A v tomto ohledu velká zodpovědnost spočívá na vysokých školách, na univerzitách, jak dokážou ty budoucí učitele historie připravit. U nás na ústecké univerzitě je výklad dějin spojen především s obory ve studijním programu historické vědy, anebo učitelství dějepisu pro základní a střední školy na Filozofické fakultě a na dějiny dvacátého století je zaměřen i základní kurz a řada speciálně a povinně volitelných kurzů a v rámci těchto kurzů je věnována pozornost i totalitnímu režimu a zejména pak období těch padesátých let. Já bych ráda tady zmínila, že vlastně už několik semestrů u nás probíhá takový velmi navštěvovaný kurz pana doktora Rokovského, který je zaměřen právě na besedy s pamětníky. Jsou to nesmírně zajímavé besedy, já jsem měla možnost se několikrát i zúčastnit, a vystřídala se tam celá řada politických vězňů, lidí persekuovaných komunistickým režimem a například v rámci konference, která se konala na sklonku loňského roku a ta konference byla uspořádána jak pro naše studenty, tak i pro učitele dějepisu, vlastně z Ústeckého kraje, tak se účastnil například Jiří Stránský, bývalý politický vězeň, spisovatel a autor seriálu Zdivočelá země. Takže z toho je jaksi zřejmé, že ze studia historie u nás odcházejí historici, archiváři a učitelé, kteří mají možnost v průběhu studia se detailně seznámit s dějinami totality, s konkrétními osudy lidí, které bývalý režim persekuoval. A já se domnívám, že nehrozí, anebo ta pravděpodobnost je velmi malá, že by někdo z nich následoval příkladu té dotyčné paní učitelky. Naopak, já se domnívám, že naši absolventi by byli schopni ty její názory kvalifikovaně vyvrátit a právě důraz na vzdělávání budoucích učitelů, ale i na další vzdělávání pro ty, kteří už na školách učí, je cestou k tomu, aby podobné názory zůstaly u nás jenom ojedinělými výkřiky a neopakovaly se.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
To je právě to, co se komunistům nelíbí a hodně se o tom hovořilo i v televizi, že do těch škol chodí pamětníci a že tam nechodí ti hodní komunisté, kteří by měli vyprávět o tom, že všechno nebylo špatně. Vybrala byste někoho takového, nějakého hodného komunistu?

Iva RITCHELOVÁ, kandidátka věd, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Tak musím se přiznat, že teď jste mě s touto otázkou trochu zaskočila. Já asi nebudu a nechtěla bych se dostat do situace, kdybych tady někoho jmenovala nebo ne. Já osobně se domnívám, že pro studenty setkání s těmi pamětníky je nesmírně zajímavé a nesmírně přínosné. Když si vzpomenu teď na jedny z těch posledních diskusí, tak se tam sešlo zhruba asi kolem pěti, šesti pamětníků a nemyslete si, jejich názory se často velmi různí, ale právě o tom ta diskuse je, aby studenti věděli různé pohledy a slyšeli různé názory na dobu, jaká byla.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
My jsme se loni ve vysílání při osmičkových výročích dozvěděli z mnoha škol, že děti ve školách vůbec nevědí, co to byl šedesátý osmý rok, vůbec si to nedovedou představit, ani čtyřicátý osmý, takže na to třeba připravujete i studenty pedagogiky?

Iva RITCHELOVÁ, kandidátka věd, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Samozřejmě, jak jsem tady zmínila, tak v podstatě nejsou to jenom padesátá léta, ale dějiny celého dvacátého století, to znamená i rok 68.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Takže přepisovat učebnice dějepisu ne.

Iva RITCHELOVÁ, kandidátka věd, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Přepisovat učebnice dějepisu ve smyslu asi tak, jak zněla ta výzva, rozhodně ne, nicméně žádná učebnice, a to ani učebnice dějepisu, se jaksi neubrání tomu, aby čas od času nebyla nějakým způsobem aktualizována, upravována, lépe formulována.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Doufejme, že pravdivě.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Jak to vidí docentka Iva Ritchelová, ptám se dnes a máme tady další téma. Přicházející ekonomická krize se nevyhnula ani ústeckému regionu, vzpomeňme propouštění v Crystalexu například. Na co by se měli zaměřit budoucí studenti v kraji, jaké obory se mohou vyvíjet, jaké studium by se jim třeba mohlo hodit i z vaší univerzity?

Iva RITCHELOVÁ, kandidátka věd, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Tak já bych řekla, že krize nejenom přichází, ale skutečně už je tady. A názory některých představitelů v minulém období, že krize se České republice vyhne, případně její dopady nebudou tak dramatické, se ukázala jako chybná a ne zcela uvážená. Jsme přece nedílnou součástí evropské a světové ekonomiky. Takže problémy okolního světa se nám vyhnout nemohou a statistická čísla nám to dokládají. Česká ekonomika zpomalila růst, produkce průmyslu poklesla, zakázky ještě více, bilance zahraničního obchodu se propadla nejvíce za posledních patnáct let a s tím je samozřejmě spojen i růst nezaměstnanosti. Propouští se v řadě odvětví. A já bych řekla, že asi nejvíc nebo ti, kdo jsou nejvíce ohroženi, tak jsou to především méně kvalifikované dělnické profese, které následně obtížněji získávají další práci, jsou obtížně uplatnitelné na trhu práce. Máme zmiňovaný Crystalex, tak to je vlastně největší zaměstnavatel v Novém Boru a je to jeden z řady podniků, kde jsou zaměstnány často celé rodiny. O to je to větší tragédie pro tu rodinu, pokud podnik je zavřen a vlastně celá rodina zůstane bez práce. Pokud se týká ústeckého regionu, který jste zmiňovala, tak bohužel ten si stále již řadu, řadu let drží ten svůj smutný primát, to znamená, nejvyšší nezaměstnanost. A dneska, když se podíváme na okresy České republiky, tak vlastně je to opět zase okres Most, který má třináctiprocentní nezaměstnanost. Podle včerejšího vyjádření pana ministra Kalouska, tak můžeme očekávat, že při té, řekněme, variantě jednoprocentní růst hrubého domácího produktu by nezaměstnanost podle jejich propočtu mohla vzrůst zhruba o jedna celá osm procenta, to znamená, na sedm celých osm procent a já si myslím, že to zdaleka není číslo konečné. Vy jste se měla ptala, co by měli studenti studovat, na jaké obory by se měli zaměřit. Já musím jednak s potěšením konstatovat, že u nás jaksi nezaměstnanost absolventů je obecně velmi nízká ve všech oborech, ať to jsou obory společenskovědní, přírodovědné nebo technické, ale myslím si, že kdybych teď doporučovala budoucím studentům a teď se budou podávat vlastně přihlášky ke studiu, kdybych doporučovala nějaký obor nebo zaměření studia, tak by to ode mě bylo dost jaksi nezodpovědné. Student dokončí své studium za nějakých pět, šest někdo možná i sedm, osm let a v té době už poptávka na trhu práce může být zcela odlišná. Já spíš bych budoucím studentům dala takové obecné doporučení, aby se snažili tu dobu studia, tu dobu, kdy jsou na vysoké školy, využít co nejefektivněji a získat znalosti a dovednosti nad ten studijní rámec, aby po ukončení studia byli, a teď to, prosím, berte v uvozovkách, maximálně využitelní, aby nad rámec studovali jazyky, aby se nebáli vyjet do zahraničí studovat třeba v rámci programu Sokrates, i když třeba ztratí rok studia, aby navštěvovali další specializované kurzy, aby chodili na brigády, samozřejmě, ale jenom na takové, které kde si třeba tolik nevydělají, ale přinese jim to do budoucnosti nové praktické znalosti a zkušenosti. A já jsem si jistá, že absolvent, který vládne dvěmi, třemi jazyky, který má praxi, tak ten se o svoji budoucnost bát nemusí.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
A když jsme také u nezaměstnanosti, můj bratr emigroval kdysi dávno do Ameriky a musím říct, že se stěhoval z Utahu do Kalifornie, do Pensylvánie, teď je v Tennessee, stále za prací a i tam dojíždí třeba za prací sto kilometrů denně tam a zpátky, na to u nás zřejmě člověk vůbec není zvyklý.

Iva RITCHELOVÁ, kandidátka věd, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Tak já si myslím, že to je naše generace a starší generace, my jsme na to nebyli zvyklí, respektive většina z nás na to nebyla zvyklá, ale já věřím tomu, že mladá generace, že už si na to zvykne, že se tady tomu naučí, že nebude zůstávat dvacet let, třicet let na jednom místě v jednom zaměstnání, ale naopak, že pochopí to, že jestliže vystřídají několik zaměstnání ve svém životě, takže to obohatí jak je, tak i zaměstnavatele. Jestliže přijdete do nového zaměstnání, vždycky jste plně entusiasmu, chcete něco dosáhnout, po několika letech přijde takový ten moment, kdy já tomu říkám vyhoření, pak práce nepřináší radost vám, ale nepřináší to ani efekt zaměstnavateli. Takže já věřím tomu, že naše mladá generace, naše děti už se naučí deset let zůstat na jednom místě, sedm let a jít zase někam dál.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Měnit, měnit zaměstnání doporučuje docentka Iva Ritchelová v Hostu do domu.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
O krizi už byla řeč, hovoří se o ní stále, píše se o ní v novinách, jak se ale v ní chovat, kde a jak se dá třeba ušetřit, co si člověk může odepřít, jak budete třeba šetřit vy sama a jak univerzita. Já třeba vím, že se mělo v Ústí nad Labem stavět studentské městečko. Tam je asi, tuším, devět tisíc vysokoškoláků, peníze na ně nejsou.

Iva RITCHELOVÁ, kandidátka věd, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
No, já musím říct, že vaše otázka, jak se chovat v krizi, je otázkou velmi těžkou a není možné odpovědět asi na ní několika větami, protože dotkne se krize každého, ale samozřejmě každého jiným způsobem, jinak se dotkne vlastníka firmy, jinak se dotkne manažera, obchodníka na burze s cennými papíry a jinak se dotkne dělníka, který pracuje právě v nejvíce ohrožených odvětvích, pokud se týká nás, jaksi průměrných spotřebitelů, tak asi většina z nás už se zamýšlela nad svou finanční situací a zvažuje, zda v případě, že dojde k nějaké situaci, že ekonomická situace v rodině by se zkomplikovala, tak přemýšlí, jaké balíčky opatření, k dosažení úspor, anebo ke snížení nákladů by bylo třeba v rodině přijmout. A spotřebitelé a průměrné domácnosti si to uvědomují velmi dobře. Statistická čísla jsou jednoznačná. Už koncem vlastně loňského roku se začalo poměrně, poměrně dost šetřit a lze očekávat, že domácnosti budou spořit ještě více a tady je právě problém, protože když spotřeba domácností je vysoká, tak samozřejmě napomáhá růstu ekonomiky, jestliže spotřeba klesá, tak samozřejmě táhne to hospodářství dolů a vláda ve svém balíčku nástrojů, o kterém se teď v posledních dnech velmi diskutuje, tak musí tam zapracovat nástroje, které nás spotřebitele přimějí k tomu, abychom začali více utrácet. Pokud se týká, pokud se týká univerzity, tak samozřejmě i my a vedení univerzity musí dodržovat takový ten princip předběžné opatrnosti. Může se stát ledasco, může se stát, že požadavky ze strany státu na vzdělávání studentů se sníží, nebo se nadále bude snižovat koeficient na absolventa, může se stát, že se sníží koeficient na studenta a podobně a potom příjmová strana se našeho rozpočtu nebude odpovídat stránce výdajové. Takže my ve vedení univerzity budeme jednat o úsporných opatření, stejně jako o možnosti vytvořit si, stejně tak jako v rodině určité vnitřní finanční rezervy na a teď to berte pěkně prosím v uvozovkách, na horší časy.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Brzy budou přijímačky, budete přijímat stejný počet studentů jako loni třeba?

Iva RITCHELOVÁ, kandidátka věd, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Pokud se týká přijímacího řízení, tak zcela jistě, pokud bude zájem, tak budeme přijímat minimálně stejný počet zájemců, asi všichni posluchači vědí, že o jednotlivé obory je zájem různý, bohužel zatím v České republice je ten trend, že zájem o obory přírodovědné a technické není tak velký, jak by česká ekonomika potřebovala, ale já pevně věřím, že se to zlomí a že zájem o technické obory bude růst.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
A ještě jste neodpověděla na tu otázku, jak budete vy sama šetřit.

Iva RITCHELOVÁ, kandidátka věd, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Jak budu já sama šetřit, tak přiznám se, že už jsme v rodině, už jsme diskutovali o tom, co v případě, že by došlo k nějakém problémů, kde, na jakých místech bychom mohli ušetřit a přiznám se, že mě překvapilo, že těch možností, jak ušetřit, je možná víc, než jsem si dříve možná uvědomovala.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Například kde začnete, nebraňte se?

Iva RITCHELOVÁ, kandidátka věd, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Tak já se nebráním, ale myslím si, že jako každá běžná domácnost, první začnete šetřit na potravinách, na spotřebním zboží, protože to jsou oblasti, kde každá rodina vynakládá vlastně ten největší podíl nebo je to největší podíl výdajů každé rodiny.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
A možná letos na dovolené.

Iva RITCHELOVÁ, kandidátka věd, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Tak já myslím, že letos na dovolené ještě ne.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Až příští rok, dobrá.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Jak to vidí docentka, inženýrka Iva Ritchelová, kandidátka věd, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně z Ústí nad Labem, poslední téma je před námi, máme hezké celodenní oddechové téma, lednové pondělky, prý nejhorší dny v roce. Týden je před námi, kde tedy vzít energii, poraďte.

Iva RITCHELOVÁ, kandidátka věd, rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
--------------------
Tak já musím říct, že nevím, jestli všichni označují lednové pondělky za nejhorší dny v roce. Já bych se přiznala, já mám pondělky celkem, celkem ráda, i když samozřejmě pátky mám raději, ale pondělky jsou pro mne jednak dnem, kdy mám možnost být tady s vámi s posluchači rádia, ale hlavně mám je ráda proto, že to jsou dny, kdy učím. Já jsem musela svojí pedagogickou činnost poměrně dost omezit, takže přednáším pouze v pondělí a se studenty diskutujeme události vždycky minulého týdne, probíráme nedělní polední diskuse, takže pro mne znamená pondělí takový relativně poklidný vstup do nového týdne, který mi přináší poměrně dost nových informací a poznatků o názorech naší mladé generace. No, a na otázku, kde vzít energii do nového týdne, tak zcela jistě dobře a aktivně odpočívat v průběhu víkendu, snažit se být pozitivně naladěn a nepotlačovat přirozenost člověka, kterou je hledání radosti. A kdo by asi toto dokázal vyjádřit lépe, než velikán meziválečné divadelní avantgardy a poválečné české divadelní kultury Jan Werich, který by se za čtrnáct dní, 6. února, dožil sto čtyři let. A on říkal: "Mít rád lidi a milovat lidi, to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí. Kdo myslí jenom na sebe, ochudí jiné o sebe, ochudí sebe o jiné, zakrní a zahyne." Takže mějte rádi lidi, a to nejenom v pondělí.

Světla MAGNI, moderátorka
--------------------
Krásná tečka docentky Ivy Ritchelové. Musím vám připomenout, že všechny pořady Jak to vidí najdete ve zvukové podobě, stejně needitovaný text na webových stránkách naší stanice www.rozhlas.cz/praha. Hezký den, na slyšenou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Iva Ritschelová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.