Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 5. prosince 2019

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze, Vladimíra Dvořáková. Dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze:
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor:
Když jsem sledoval Váš program, tak Vy jste pořád v jednom kole, čili zatím možná jste si ani nevšimla, že už začal advent.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze:
Ne, to jsem si všimla, ale taky smutně jsem se podívala po své domácnosti a říkala jsem si, že na to nevypadá. Snad se k tomu dostanu.

Vladimír KROC, moderátor:
Máme několik témat, pojďme k nim. Začneme summitem NATO v Londýně, ten prý přispěl k uvolnění napětí a ukázal jednotu aliance, českým novinářům to pojednání řekli ministři zahraničí, Tomáš Petříček a obrany, Lubomír Metnar. Vy to vidíte také tak?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze:
Tak já si myslím, bylo to 70. výročí, takže dost těžko se mohlo říci něco jiného než že se deklaruje den NATO, nebo je to tak interpretováno, většina novinářů ukazuje na mnoho problémů, kterým aliance v tuto chvíli čelí, ovšem na druhou stranu aliance čelila mnohým problémům za těch 70 let také, takže bych to neviděla v tomto okamžiku tak dramaticky. Každopádně byly tam některé takové věci, tvrdí se, že ta tiskovka byla hodně v takové chladnější atmosféře, ví se, že se tam děly vtípky proti Trumpovi a podobně.

Vladimír KROC, moderátor:
Nic se neutají.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze:
To sebou prostě asi nese a ukazuje to na to, že je mnoho otázek, které nejsou v téhle chvíli dořešené, a že je teda samozřejmě i dost velká neshoda o tom, jak přistupovat k těm obecným otázkám zahraniční politiky, i když ne možná k otázkám obrany.

Vladimír KROC, moderátor:
Když říkáte, že ty vztahy dřív nebyly nikdy idylické, tak bylo to někdy tak, že tam bylo takové "zlobivé dítě", v uvozovkách, jako třeba Turecko, které má tendenci inklinovat dnes k Rusku než zůstávat členem aliance.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze:
No, zlobivých dětí tam bylo poměrně dost, NATO dokonce čelilo i tomu, že došlo k vojenskému konfliktu mezi Řeckem a Tureckem v roce 1974, v souvislosti s kyperskou krizí, byly tam problémy, že přece jenom ta atlantická orientace a ty hodnoty, které NATO vyznávalo, tak ne všechny členské státy vlastně měly vždy ideální demokratický systém nebo respektive některé měly vysloveně nedemokratický, což bylo třeba Portugalsko, salazaristické a i po smrti Salazara, vlastně až do toho roku 1974, tam byl velký problém, byla tam vláda černých plukovníků v Řecku, která potom vlastně ústí v ten konflikt, postavení Turecka, které tedy vlastně nikdy se nedostávalo k plné demokracii tak, jak ho chápeme nyní, tak v této chvíli vlastně to Turecko ještě více posiluje ty rysy, které jsou nejenom neliberální, ale jsou už i v rozporu s některými demokratickými cíli, ale je tam ta otázka, že prostě je to především obrana společenství, a v tomto smyslu je na to nutné pohlídat, podívat se, a potom, víte, v demokracii nebývá jednota, v demokracii se prostě vždycky diskutují trochu rozdílné zájmy, to, že jsou jiné pohledy různých členů na zahraniční politiku, na obrannou politiku, to je také normální.

Vladimír KROC, moderátor:
To je přirozené, ale třeba spory mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, se zdají být docela vyhrocené, alespoň podle té rétoriky, a ostatně ani právě Recep Tayyip Erdogan, tak to taky není idylka mezi ním a Trumpem.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze:
Rozhodně to není idylka, ale zase u té Francie bych řekla, že to také není nic překvapivého, protože možná, že si málokdo uvědomuje, za de Gaullea Francie vystoupila z vojenské části NATO, zůstala pouze v té politické, takže to byl velmi vyhrocený konflikt, teď je spíše ta otázka vlastně té krize kolem Blízkého východu, postojů vlastně i k Turecku, které se rozhodlo hrát víceméně větší regionální roli. Turecko skutečně jakoby expanduje a chce mít nějaké významnější postavení, a to má prostě ten určitý dopad, který nese ještě ty změny ve vnitřní politice, tam je hrozně zajímavá vlastně proměna té armády, protože pokud já vím, tak se poměrně pochvalovalo, že turečtí důstojníci byli kvalitní, pokud se rozhodovalo v NATO, se říkalo, že to jsou jasně prozápadní struktury, ale tam vlastně po tom nezdařeném puči, nebo co to bylo, v tom roce 2016, tak vlastně došlo k obrovským čistkám v armádě, ty probíhaly už jako i předtím, vlastně od nástupu AKP v roce 2002, se postupně měnilo to složení vedení té armády, která ovšem zase netradičně hrála velmi významnou roli politického aktéra, což také nebývá zvykem v demokratických zemích, takže je to hodně komplikované, my musíme počítat, že tam ty střety zájmů a střety určitých vizí vždycky budou, konflikt vlastně byl v momentě, kdy Spojené státy šly do Iráku, tehdy se proti tomu postavila Francie a Německo, takže konflikty jsou v těchto společenstvích běžné, samozřejmě pro tu obrannou řekněme, ten dojem ta jednota vždycky nějakým způsobem zdůrazňuje, a co je podstatné, že asi našli nakonec nějaká kompromisní stanoviska, přijali určitá rozhodnutí a v tomto směru to NATO asi funguje i dál.

Vladimír KROC, moderátor:
Jak se Severoatlantická aliance shodla na plánu posil pro Pobaltí a Polsko? Jak důležité je toto rozhodnutí?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze:
Toto rozhodnutí je důležité, zároveň to ukazuje na to, že NATO se vlastně, vidí toho nepřítele v Rusku, je tam takový ambivalentní vztah k Číně, který si myslím, že je hodně problematický a hodně také ovlivněn i Spojenými státy, kde na jednu stranu jde o technologie, na druhou stranu jde o obchodní válku, kterou jednoznačně tedy Spojené státy zahájily ve vztahu k té Číně. Je to složité, jak to tímto způsobem definovat, a ty postoje členů NATO nejsou úplně jednoznačné, ale pro Polsko a Pobaltí vlastně ta obava, ta historická zkušenost a obava z Ruska, se projevuje a v tomto směru se nějakým způsobem NATO na to rozhodlo, jak dalece je to z hlediska obranného, to se opravdu já neodvážím posuzovat, nejsem na tohle odborník.

Vladimír KROC, moderátor:
Členské země se v tom závěrečném dokumentu hlásí k plánu zvyšování obranných investic. Bude Česko sto závazek dodržet?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze:
Těžko říci, protože jsou to ty dvě procenta z HDP.

Vladimír KROC, moderátor:
To by mělo být v roce 2024 myslím.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze:
2024, jako v momentě, kdy by třeba výrazně poklesla ekonomika, tak to bude snadnější, ale já si myslím, že určité kroky k tomu byly připraveny, on je taky zase trochu problém, co všechno se do těch vojenských výdajů počítá a upozorňuje se na to, že i Francie, tam jsem započítala četníky a Němci tam vojenskou letku nebo vládní letku vlastně zahrnuli taky pod ty vojenské výdaje a slyšela jsem, asi spíš jako vtip tady, že možná, kdybychom stavěli ty dálnice a dali bychom to jako, že to je vojenský výdaj, že prostě se nedá po nich vůbec přemisťovat armáda, tak by to šlo, ale říkám, to je skutečně pro odborníky, a pro mě by ta otázka připadala spíš i, jestli se racionálně využívají ty finanční prostředky, protože velice se mění ta bezpečnostní situace, my si musíme uvědomit, že jsou úplně jiné typy zbraní, jiné typy vlastně možných útoků, hovoří se o kybernetických útocích, a teď je otázka, do čeho teda potom ty peníze vlastně investovat, jestli do té tradiční výzbroje nebo jestli to zaměřit třeba i na výzkumy nových technologií a těchto věcí a obrany proti té kybernetické hrozbě, to je samozřejmě otázka zase pro odborníky, ale je skutečně problém nejenom vybrat ty peníze, ale jako jakým způsobem vlastně ty peníze použít, a něco nám také zase říká historie, když si, pro odborníky, kteří se zabývají třeba druhou světovou válkou, tak výstavba, kterou udělali Francouzi, se pak ukázala jako něco, co bylo naprosto zbytečné a vyhozené peníze, takže doufejme, že ta strategie, na co ty finanční prostředky použít, bude kvalitní.

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem je dnes profesorka Vladimíra Dvořáková. Jak víme, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil usnesení o zastavení trestního stíhání Andeje Babiše a Jany Majerové ze společnosti farma Čapí hnízdo. Jejich stíhání v případě údajného dotačního podvodu tak pokračuje a spis se vrací do Prahy k dozorovému státnímu zástupci. Čekala jste takové rozhodnutí?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze:
Popravdě řečeno, já jsem ho nevylučovala, asi takto, ale do poslední chvíle samozřejmě člověk nemohl vědět, jaké to rozhodnutí bude, protože je to asi oříšek i pro právníky, jde o i zkušenost vyšetřování vlastně těchto věcí, které souvisejí s evropskými dotacemi, ono hodně souvisí to i s tím, jak vlastně tady byly nastaveny ty kontrolní mechanismy, je to otázka, jak dalece vlastně vůbec bylo možné, aby jsme měli takový systém, který umožní takové firmě, jako byla Čapí hnízdo, vlastně dostat ty evropské dotace. Je to velice složité, pokud vím, tak vlastně se to dává k došetření, nejvyšší státní zástupce zdůraznil, že v této chvíli to není na obžalobu, že prostě si myslí, že se musí některé věci znova vlastně promyslet, z hlediska právní interpretace a některé věci znovu ověřit a došetřit, takže uvidíme, bude to pokračovat dále, já jsem, z jednoho hlediska bych chtěla říci, že je asi dobře, že této kauze byla věnována taková pozornost, protože ono to má i ty dopady na vlastně to prostředí, ve kterém se dotace udělují, jak se udělují, a to souvisí vlastně s tím auditem, který přišel, který tedy vlastně v té podobě, jak je nyní, nikdo nezná, tedy kromě některých, tak já když jsem se dívala tenkrát na ten uniklý, tedy ten předběžný audit, tak tam nejde jenom o střet zájmů, ale tam bylo obrovské množství věcí, které se říkalo, že prostě takto se dotace nedělají a bylo tam víc jak 20 tzv. fainings nálezů, které chtěly, aby vlastně Česká republika upravila během dvou, tří měsíců, protože tam bylo možné zneužití těch evropských peněz, a to je taky velmi podstatná věc, a je to věc dlouhodobá.

Vladimír KROC, moderátor:
K auditu se ještě vrátím, ale když se bavíme právě o té "znovuotevřené" v uvozovkách kauze Čapí hnízdo, co může naznačovat, že stíhání Babišových rodinných příslušníků naopak definitivně končí?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze:
Já si myslím, že to je asi právní analýza situace, kdy dosavadní šetření neprokázalo, že by tam mohlo jít o úmyslný trestný čin, že by byli přímo v tom nějakým způsobem aktivní, takže pokud jako se nenaznačilo nebo nezjistilo vyšetřování vlastně nic, co by vedlo k tomu, že by mohly být trestně stíháni, tak jako nemá cenu, aby se dále pátralo, a zřejmě ty úkony, které se udělaly v rámci toho vyšetřování byly dostatečné, a dalo se říci, že ano, dobře, už nemá cenu něco hledat, protože se udělalo vše, co mělo, a nenašly se důkazy o tom, že by tam šlo o trestný čin. To je moje interpretace, já přece jenom neznám ani ty přesné závěry a nejsem právník.

Vladimír KROC, moderátor:
Pokud premiér Andrej Babiš neodstoupí z pozice premiéra, je na místě svolání mimořádné schůze sněmovny k vyslovení nedůvěry vládě, na Twitteru to napsala předsedkyně Top 09 Markéta Pekarová Adamová, vidíte toto jako třeba radikální požadavek?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze:
Tak jako samozřejmě, je to radikální požadavek, aby odstoupil premiér, to je silný požadavek a samozřejmě vždycky záleží i na tom, jaký je momentální poměr sil. Vyvolání, vlastně vyhlašování nedůvěry vládě, to znamená, že by se to projednávalo, potom by se hlasovalo, tak má vlastně, kromě toho, že je tam jakási šance vyjádřit nedůvěru, což v tuhletu chvíli bych podle počtu lidí asi moc neviděla jako reálnou, tak zejména to má ten význam, že se prostě o mnoho věcech hovoří, budí se pozornost veřejnosti, opozice dává nějaké svoje stanoviska a podobně, takže je to nástroj, který je běžný v parlamentní demokracii, ale ten reálný výsledek asi není, navíc my víme, že i pokud by sněmovna vyjádřila nedůvěru, tak prezident republiky by pravděpodobně jmenoval znovu Andreje Babiše, což je problém, který by prostě tu vnitřní krizi ve společnosti nějakým způsobem neřešil. Nebo by nechal pana Andreje Babiše vládnout v demisi, což je zase další problém, protože se nám vlastně prodlouží doby, kdy nám vládnou vlády bez důvěry, což je skutečně věc, která není dobrá, i z hlediska legitimity vlády, i z hlediska tedy kvality demokracie. Každopádně je to legitimní možnost vyhlásit, tedy začít projednávat vyhlášení nedůvěry, a je to většinou vnímáno jako nástroj opozice, aby ukázala, že teda je zde nějaký velký problém.

Vladimír KROC, moderátor:
Andrej Babiš včera opakovaně řekl, že nestojí o prezidentskou abolici, tedy o zastavení stíhání, má za to, že neudělal nic protizákonného. Jak chápete toto gesto? Že a priori se ho zřekl?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze:
Víte, ono je to trošku složitější a musíme si říci, jak taky ta politika se trochu hraje. Ona moment trestně stíhaného premiéra, a jeho rodiny, to byl jako ještě další problém, vlastně posílila postavení prezidenta. Ono to bylo moc hezky vidět v létě, jak premiér pravidelně jezdil do Lán a řešil tedy ministra kultury, a už to působilo teda skoro až jako legračně, a byl tam obrovský nástroj toho prezidenta, právě tím, že on může tu abolici, kterou pak teda by musel premiér nebo jiný jmenovaný ministr podepsat, že tuhletu možnost vlastně má, teda minimálně i vůči členům rodiny, a zasahovalo to toho premiéra. Taky jsme viděli, že v momentě, kdy to bylo zrušeno, nebo zastaveno trestní stíhání, tak najednou jako premiér vyrostl a začal tu politiku si dělat trochu více, i když samozřejmě zůstával, ty konflikty s prezidentem nejsou nějak veřejné. V tuhletu chvíli se vlastně jeho postavení zase trochu zeslabuje, a po pravdě řečeno, když bylo rozhodnuto o tom zastavení, tak Miloš Zeman okamžitě říkal, že pokud by to bylo obnoveno nejvyšším státním zástupcem, tak, že vydá abolici. A premiér říkal, nikdy bych ji nepřijal. Takže ta otázka rozhodnutí o té abolici, a už se to týká opravdu jenom jeho osoby, nikoliv členů rodiny, v tuto chvíli je, vlastně to odmítnutí, je i ve vztahu k tomu prezidentovi a takových těch nuancí mocenských, je nutné se na to podívat trochu i z tohoto hlediska.

Vladimír KROC, moderátor:
Čím to, že každá podobná kauza v pozici Babiše v očích jeho příznivců, vlastně nic než posílí.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze:
Já si myslím, že je to tím, že pan Babiš má velice dobře připravené PR, i když teď tedy se mi zdálo, že nebyli připraveni na ty reakce, že byly trochu improvizované, ale daří se mu dlouhodobě vytvářet obrázek oběti. To je známé, vlastně jak v politickém marketingu, tak v mnoha vlastně z historických událostí, kdy někdo, proti komu byl jako soustředěný útok, tak dokázal to vlastně převést na svůj prospěch, to je jedna věc, ta otázka té oběti, která je prostě neustále pronásledovaná, je tady velmi významná, dále problém je, že lidé většinou moc nevidí alternativu, a ten návrat k tomu, co bylo před rokem 2013, když si vybavíte to období 2010-2013 Nečasové vlády Věcí veřejných, těch neuvěřitelných skandálů absurdit, kterými lidi byli vlastně vystaveni a zároveň vlastně ta dlouhodobá politika těch škrtů, která vlastně i podvazovala českou ekonomiku, tak vlastně vytvořila pro Andreje Babiše ideální prostor, v momentě, kdy ekonomika rostla, on mohl tedy vlastně být příznivý vůči těm sociálně slabším lidem nebo podhodnoceným skupinám, jako byli třeba i učitelé, i když tady teda nějakým způsobem zastavil, těch důvodů je tedy celá řada a jeden z nich je myslím, že jakým způsobem opozice dokáže to téma uchopit a jak dokáže vlastně ukázat na obecnější problémy, které s tímto vládnutím jsou, a to jsou podle mě vlastně třeba i funkčnost státu, snaha Andreje Babiše dostávat pod větší kontrolu ten aparát nebo se vlastně vyhýbat tomu státnímu aparátu, to je hrozně zajímavý fenomén, protože Babiš třeba i říká, v Evropě bychom neměli mít ten evropský, měli bychom si sednout a něco vyřešit, a to je úplně typické pro politiku, která je navázána na ten jakoby klientelismus, kdy někdo vystupuje jako patron, já všechno vyřeším, má na mě telefon, tak kdyby něco, tak já to vyřeším, a vlastně neopírá se o to, na čem stojí demokracie a to je ta racionálně byrokratická legitimita, to znamená, že máte funkční stát, že když někam jdete, tak že ten stát funguje, vyřídíte ty věci hrozně rychle, on vlastně to nechce, on chce být ten, kdo to vyřeší, a to je hodně nebezpečné.

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem je profesorka Vladimíra Dvořáková. Jak vidíte situaci kolem auditní zprávy Evropské komise k Babišově střetu zájmů? Česko má v souvislosti s auditem přijít podle médií o velkou část unijních dotací přidělených právě skupině Agrofert. Deník N nejprve psal o ztrátě větší než 450 milionů korun, později o ztrátě sta milionů, podle serveru Info.cz jedná se o 235 milionů korun.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze:
Jako mě se hrozně líbí, jak tady házíme těmi miliony, a samozřejmě je problém, že ta zpráva není veřejná, ukazuje se, že tedy snad po tom dotazu na Evropskou komisi bylo doporučeno, aby dokud tedy Česká republika nepřijme ta opatření a neřekne jaká opatření přijala, tak aby se to nezveřejňovalo. Je to otázka, protože samozřejmě to vyvolává potom tyhlety obrovské spekulace. Tady je jeden problém, který mě překvapil, když jsem poslouchala ministryni Dostálovou, která, já myslím, že i jiní ministři naznačovali, že bychom se měli, že by se Česká republika o to nějakým způsobem ještě soudila a nechávala, jak rozhodne vlastně Evropský soud. My jsme ještě v rozpočtovém období, kdy pokud se ty peníze, které neoprávněně, podle zprávy, získal Agrofert, vrátí Evropské unii, odeberou se a budou se vymáhat na Agrofertu, tak se mohou použít ještě v tomto rozpočtovém období. Pokud vlastně se řekne, budeme rozhodovat až jako co soud, tak se tím tyto prostředky definitivně ztratí, aby je mohla Česká republika použít, takže to je velmi podstatná záležitost, jestli se dokončí a bude se s těmi finančními prostředky pracovat a nebo jestli se tady to obětuje, půjde se k soudu a osobně si myslím, že prostě takto Evropa prostě umí dělat ty audity, takže tam moc velkou šanci nevidím na to, že bychom mohli vyhrát.

Vladimír KROC, moderátor:
Prostor korupčních příležitostí, tak se jmenuje kniha, kterou jste právě dokončila?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze:
Jako je v nakladatelství a měla by být někdy na jaře.

Vladimír KROC, moderátor:
Ostatně Vy se tématu věnujete soustavně, řekla jste, že se rozšiřuje tento prostor?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze:
On se proměňuje, a tady právě jde o to, že velice těžko můžete změřit korupci, ale Vy můžete říct, jestli je prostor pro to, aby ta korupce tady vznikla. Je to asi podobné, když bude hovořit o příležitostech kriminalista a bude říkat podívejte se, když necháte byt s otevřenými dveřmi, tak Vám tam někdo, pravděpodobně Vás během nějaké doby někdo vykrade, protože je to velice jednoduché se tam dostat, takže i toto je ten prostor korupčních příležitostí. S tím souvisí právě třeba ta otázka střetu zájmů, protože to nemusí nutně si říct, že ten, kdo je ve střetu zájmů, že skutečně to využije ve svůj prospěch, ale je to obrovský prostor, který tomu dává možnost, aby to bylo tímhletím způsobem využito, takže já analyzuji vlastně, jak tady fungují kontrolní instituce, pro mě je velkým problémem právě ta snaha dostat pod politickou kontrolu, nebo dostat, vlastně přetrvává ta politická kontrola státní správy, tady si uvědomme, že když jsme přijímali služební zákon, který tady dlouho vlastně nebyl, tak to bylo i díky opozici, že vlastně ten zákon pak byl přijat v takové jako podivné rovině, a v tuto chvíli ho ještě pan premiér vlastně nějakým způsobem demontuje. Nejde jenom o to, že nezávislá politická zpráva, ale ten krásný výraz odborníci znamená, že vlastně Vám do státní správy, do vysokých funkcí, mohou chodit lidi přímo z korporátů, to znamená zase lidé, kteří mohou nastavovat politiky energetické, školské, jakékoliv, zase, dávám to jenom jako příklad, zdravotnické, podle svých vlastních zájmů, nikoliv tak, že by brali v úvahu vlastně zájem společnosti. A korupce není jenom úplatek, korupce je, když vlastně děláte něco, co upřednostňuje Vaše zájmy před těmi zájmy, které máte hájit.

Vladimír KROC, moderátor:
Ale neznamená to a priori, že to tak je, ale je tam to riziko, že se to může dít.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze:
Je tam to riziko a je to prostě, taky zamykáte dveře.

Vladimír KROC, moderátor:
Naposledy včera jsem slyšel od posluchače argument, že se přeci krade všude, asi jste už to slyšela mockrát, jak na to odpovídáte Vy?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze:
Krade se podle toho, jaké jsou jako možnosti, ono je vlastně velice obtížné říci, že nebude korupce, nikde, ale u nás třeba není velká, to se dá na výzkumu ukázat, jsme na tom poměrně dobře, snad nejlíp ze všech zemí V4, s té malé korupce, jako že moc nechodí lidí s obálkami, když jdou na úřad, ale ten problém je právě v těchto systémových nastaveních, které vytváří prostor, protože se můžou opravdu mizet miliony.

Vladimír KROC, moderátor:
Taková mantra, která se opakuje je, že vlastně největší zlo jsou právě ty evropské dotace. Nebýt jich, tak by nebylo těch podvodů.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze:
Samozřejmě, ono se to také mění, protože kdysi byli korupční prostředky k dispozici fakticky přes privatizaci, to byl obrovský prostor, poté vlastně se to hodně orientovalo na veřejné zakázky, to byl další prostor, kde tedy mizely velké peníze, no a potom přicházely ty evropské dotace, které mohou ovlivňovat jak to přidělování těch dotací, tak samozřejmě veřejné zakázky, které s tím souvisejí, a je tu určitý zdroj financí, když se podíváte, tak možná mnohem menší vnímání korupce je v Polsku, a když se, a je tam mnohem lepší, přestože ta vláda je konzervativní, vztah k Evropské unii, stačí se podívat, kolik dálnic bylo vybudováno z evropských peněz v Polsku a kolik u nás. Takže to je jenom lehké porovnání toho, jak vlastně to vypadá.

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem pořadu Jak to vidí byla dnes politoložka, profesorka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické v Praze. Moc děkuji, na shledanou.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze:
Hezký advent.

Vladimír KROC, moderátor:
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.