Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 9. dubna 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, vítám vás u pravidelného zamyšlení. Dnes je ve studiu Václav Malý, světici biskup pražský, dobrý den.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Řeč bude například o globální solidaritě mezináboženském dialogu i o muži, který portrétoval britskou královnu, nerušený poslech. Potřebujeme spravedlivě financovanou injekci solidarity. Těmito slovy chtěl papež František povzbudit účastníky jarního setkání skupiny Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Podle něj by se k oživení hospodářství zdecimované krizí v důsledku pandemie nemělo spokojit s návratem k nerovnému a neudržitelném vzorci hospodářského a sociálního života, v němž nepatrná menšina světové populace vlastní polovinu jeho bohatství. Pane biskupe Malý, papež opakovaně vybízí k systémovým změnám, které by vedly k odstranění chudoby, nerovnosti a dalších sociálních problémů, jaký je váš pohled, jak toho dosáhnout?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Přirozeně to je proces, nelze očekávat na tuto výzvu okamžité výsledky, ale aby ti, kteří rozhodují jak v tom světě finančním, politickém, tohle to měli na zřeteli. Papež dokonce mluvil ve svém velikonočním projevu o vakcínovém internacionalismu, to mě velmi zaujalo, protože my starší víme, co to znamenalo internacionalismus za doby totality komunistů. Mluví o tom, že by měly být spravedlivě rozděleny vakcíny nejen, tedy mezi ty prosperující státy ale právě i mezi těmi chudými. A zároveň teď zase vyzýval v tom novém projevu, k odpuštění dluhů těm nejchudším zemím. To je prostě východisko, a to je třeba brát na zřetel. Potom on mluví o tom, že je důležité, aby byly vytvořeny podmínky pro práci, protože, aby důstojný život každý jednotlivec mohl uspořádat také na základě toho, že pracuje, že má možnost pracovat, a to zdaleka, tedy ve světě není všude možné. My si toho často ani nevážíme, protože díky bohu ta nezaměstnanost u nás třeba není příliš vysoká, i když je, ale přesto jako v těch některých zemí, že jo tam ta nezaměstnanost dosahuje obrovského vysokého čísla. Potom mluvil také v tom svém velikonočním projevu o dětech ve škole, že je důležité dbát na vzdělanost a poskytnout možnosti ke vzdělanosti. A co mě velmi mile překvapilo, když mluvil, aby byly zastaveny různé válečné konflikty. On říká, že jsme v roztroušené třetí světové válce, a to je pravda. Když se podíváme dnes na naši planetu, mnohde jsou opravdu ozbrojené konflikty, takže zmínil mezi těmi zeměmi, kde tedy hrozí ty konflikty nebo jsou, také i východní Ukrajinu Donbas. A zmínil také náhorní Karabach. Samozřejmě, že zmínil ty země to už se opakuje několik let, jako je Sýrie, Jemen. Pochválil Libanon, který sám je teď v hospodářské a politické krizi, že pořád ještě schopen přijímat utečence ze Sýrie více jak milion nebo milion a půl. To je taková zátěž pro tento stát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jordánsko také.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Jordánsko, které také tedy hostí mnoho a mnoho uprchlíků ze Sýrie. To musím říci, že mě velmi tedy měli překvapilo, že to není jenom takový ten vznešený projev, ale dotýká se těch konkrétních záležitostí. A potom tedy mluvil také o tom, že je důležité zastavit výrobu nášlapných min, protože 4. dubna je Světový den proti nášlapným minám. Dobře víme, kolik životů bylo utraceno právě tím, že ti nešťastníci šlápli na ta zaminová pole. My jsme minule hovořili o tom, jak je dneska ta planeta také planetou zdí a ona je také často planetou nášlapných min. Tak to jenom tak ve stručnosti, o čem tedy papež mluvil v tom velikonočním projevu a teď tedy zdůraznil ten spravedlivější trh a ještě jednou opakuji, zdůraznil, že je třeba odpustit dluh a že je třeba spravedlivě rozdávat, rozdělovat ty vakcíny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Teď ještě, aby jeho slova byla také vyslyšen třeba u státníků.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Ale je důležité, že vůbec nikdo ve světě je, kdo takto do hloubky mluví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Právě papež František v tom velikonočním poselství městu a světu několikrát použil i slovo skandální. Za skandální považuje, jak už jste řekl, pane Malý, že ani v pandemii neustávají ozbrojené konflikty, že zbrojení se rozrůstá. Také si posteskl, o kolik lepší by byl svět bez, když jste hovořil o těch nášlapných minách, právě bez těchto smrtonosných nástrojů. Pane biskupe, jaký se vám zatím naskytl obrázek o té, když hovoříme o vakcínách a nejenom o nich, i o finanční pomoci, obrázek o solidaritě mezi státy?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
No, samozřejmě ta solidarita kulhá. A zároveň je důležité, když tedy někdo daruje, ať už je to stát nebo nějaká organizace, peníze kontrolovat, kde skutečně ty peníze skončí. Nejenom tedy darovat a tím jaksi mávnout rukou, ano udělali jsme dost, ale právě, aby se dostalo těm, kteří opravdu to potřebují, protože často právě bohužel chybí ta kontrola a ty peníze nekončí ve správných rukou. To myslím, že je důležité. Jistě, že tedy například i Evropská unie vydává dosti velké části na podporu různých programů v chudém světě, ale je důležité opravdu účelně ty peníze dávat a opravdu sledovat, jestli ty projekty stojí za to, jestli mají budoucnost. Ale myslím, že zase solidarita ve světě existuje a já si vážím především té solidarity jednotlivců. Sám se o tom mohu přesvědčovat, jak lidi jsou schopni potom na různé bohulibé účely dát ze svého i nedostatku, nejen tedy z přebytku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O své názory se s námi dělí světici biskup pražský Václav Malý. Ve věku 93 let zemřel v úterý významný švýcarský teolog Hans Küng. Patřil k hlavním osobnostem reformního katolictví. Jaké myšlenky hlásal. On se mimochodem opakovaně dostal do sporu s Vatikánem, například kvůli odmítání dogmatu papežské neomylnosti.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Ano, on je nejznámější alespoň tedy v kruzích, které se zabývají teologií. Právě touto jistou kritikou, vyhlášení dogmatu o nemilosti papežské v 19. století, ale jeho zásahy jsou veliké, protože je to muž, který šel do hloubky, a který se snažil srozumitelným způsobem prezentovat postavu Ježíše, prezentovat přínos a podstatu křesťanství, který se zasloužil také o ekumenické vztahy. To znamená o zlepšení vztahů mezi křesťanskými církvemi. Zároveň také nedávno jsem četl jeho knihu o židovství, Dějiny židovství, teologie židovství. A čím jako hodně přispěl i mimo kruhy církevního nebo náboženského prostředí, je to tak zvaný Welt etos, to světový étos. A tam je základní teze, že mír ve světě nemůže být nastolen bez mírového pokojného soužití mezi náboženstvími. A to myslím, že je slovo do pranice, protože dobře víme, teď je to trošku v pozadí, jaká napětí vznikají mezi islámem nebo postoji k islámu. Jak se politický islám projevuje. Takže ty náboženské otázky jsou pořád na stole, i když teď covid to trošku překryl. A on mluví o tom a ten etos zdůrazňuje, neprosazovat násilí v žádném náboženství, neprosazovat výlučnost náboženství. Neprosazovat státní náboženství, zároveň žádná diskriminace důstojnost jednotlivce. A konalo se už několik kongresů a samozřejmě na různých rovinách jsou organizována různá setkání představitelů různých náboženských tradic, které právě chtějí ukázat, že lze při rozdílnosti i v duchovní oblasti spolu být a že máme všichni zodpovědnost za budoucnost naší planety a tím jako myslím, že otevřel obrovskou cestu a i v těch /nesrozumitelné/ vztazích šel hodně, hodně tedy vstříc. Bohužel ne všichni křesťané na všech možných stranách v rámci křesťanských církví jsou ochotni právě navzájem k sobě vyjít vstříc. Ale jsou to pomalé krůčky a jako jsme mluvili o papeži, že je důležité, že upozorňuje na ty ekonomické sociální problémy ve světě. Takže tady byl někdo, kdo tedy nějak tak začal hovořit na celoplanetární úrovni o tom světovém étosu. To je proces, nelze očekávat, že všichni hned všechno přijmou, ale díky bohu za tento proces je to taková výzva, i zároveň výtka pro všechny nás, jestli děláme dost pro to, abychom pokojně spolu nazývali s lidmi různých náboženských tradic, různých tedy smýšlení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co pro to děláme z vašeho pohledu, kolik toho děláme?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Já myslím, že někdy toho děláme málo. Jistě, že musíme překonávat jistou nedůvěru, že tu důvěru zase ti druzí si musí také zasloužit, že se setkáváme s různými nepěknými postoji, ale na druhé straně nemůžeme říci, uzavřeme se do svého společenství, přátel, známých.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Do své bubliny, jak se říká moderně.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Ano, do těch bublin, ale je třeba vnímat lidi takové, jací jsou a samozřejmě je třeba využívat všech možností, hned tedy začít nejen tedy ve svém příbuzenstvu, protože se stává, že i příbuzní kvůli různým politickým názorům spolu nemluví nebo se nestýkají potom i na úrovni obcí ve svých sousedských vztazích. Nejde jenom o ty globální záležitosti, ale říci si ano, ten člověk je nyní, ale on může mít také třeba v něčem pravdu. To neznamená přehlížet ty jeho chyby nebo nesprávné postoje, ale na druhé straně, jak říká papež velmi pěkně, kultura setkávání. Nejen tedy kultura nějakého sousedství ale kultura setkávání. A to myslím, že zase je proces a úkol na celý život.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Hans Küng označil zvolení papeže Františka v roce 2013 jako záblesk naděje. Přinesl papež František tu naději?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Ano, už jsme mnohokrát hovořili o papeži Františkovi. Přinesl tu naději. Je to jiný styl papežství a především, jak já vždycky zdůrazňuji, je znát, že František není nějaký funkcionář někde vysoko daleko, ale je to člověk pro lidi a s lidmi a mluví srozumitelným způsobem. A to co říká, zatím také stojí, nemoralizuje, ale právě je to pro něj záležitost srdce a lidé to poznají, že to není tedy jenom hráno, že to patří tedy k jeho úřadu takto posuzovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Teolog Hans Küng vlastně patřil ke kritikům. Dokonce kritizoval i Jana Pavla II., ale hlavně Benedikta šestnáctého. Mimochodem je zajímavé, že Küng působil na stejné škole, univerzitě v německém Tübingenu, kde mimochodem skonal jako kdysi Josef Ratzinger, neboli Benedikt šestnáctý. Proč ho kritizoval?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
No, protože Benedikt šestnáctý má dosti složitý takový vývoj osobní, ano je to velký teolog. Ale právě v roce 1968, který prožíval západ Evropy úplně jinak než my tady během takzvaného Pražského jara, tam byly ty obrovské demonstrace těch mladých lidí, které také zasáhly univerzity a zasáhlo to i teologické fakulty. A Benedikt šestnáctý byl otřesen některými těmi projevy. Je třeba říci, že ty projevy opravdu ne vždy byly tedy solidní, měly nějakou kulturu. A trošku jaksi se začal obávat o další vývoj církve a trošku se jako zarazil. A samozřejmě trval na určitých tedy strukturách a zároveň tedy ty obavy byly znát a díval se na ten další vývoj velmi tedy skepticky. Takhle bych to asi vyjádřil, protože tady nemůžeme si tu jeho teologie nějak do podrobnosti rozebírat. To není ani smyslem toho našeho setkání, ale samozřejmě i v těch ekominických vztazích byl velmi, velmi tedy opatrný, i když i tam došlo k určitým krokům v tomhle tom Hans Küng byl vepředu. Ale je třeba říci spravedlivě, že když Benedikt patnáctý nastoupil jako papež v roce 2005, tak pozval na soukromou audienci právě Hanse Küng a hovořili několik hodin, říká se asi 4 hodiny a i když se neshodli, tak myslím, že to bylo zase veliké gesto od Ratzinger, že nezatrpkl vůči svému kritikovi Hansi Küngovi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zmínil jste se na opakovaně, pane biskupe Malý o tom mezi náboženském dialogu, jak napředu je v zemích, kde vedle sebe žijí křesťané a muslimové?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Tak já jsem právě četl nedávno velmi zajímavý zahraniční časopis a chtěl bych jenom říct jednu záležitost. Mluvili jsme minule o návštěvě papeže v Iráku, že se sešel také s tím nejvyšším šíitským představeným /nesrozumitelné/. A teď irácký předseda vlády pozval k návštěvě Al-Tajíba, což je veliká důležitá hlava sunnitského islámu do Iráku. Aby se právě setkal s tím /nesrozumitelné/, protože ty kontakty mezi šíity, sunnity na té nejvyšší úrovni v podstatě neexistují. A to myslím, že je tedy důležitý krok, který tedy chci zdůraznit. Mně se zdá totiž, že je důležité zdůrazňovat i tyto pozitivní rysy. A právě jsem také se jako dočetl, že dokonce v Saúdské Arábii, kde křesťané nemohou veřejně vyznávat ani nosit znamení svého křesťanství, ani mít bohoslužby, že přece tam dochází k určitému posunu, že to nejvyšší vedení politické i náboženské Saúdské Arábie nepodporuje už teď politický islám, spíše se snaží prezentovat islám jako tolerantní. A snaží se zdůrazňovat pokojné soužití i s těmi, kdo jsou nositeli jiných náboženských tradic. A zároveň tedy, že privátní křesťanská setkání jsou trpěna, protože v Saúdské Arábii nemohou být křesťanské kostely ani modlitebny, a to je tedy novum za vlády toho nového prince, že tedy privátně někdy jsou ta křesťanská setkání trpěná, i když o nich náboženská policie ví. A zároveň, že v roce 2018 mohla být kopská bohoslužba v jednom turistickém centru. To je obrovský tedy zlom a zároveň, že v roce 2020 byl dovolen nákup vánočních stromků. Jsou to maličké krůčky, ale buďme rádi za to. Já z toho nevyvozuji kdo ví jaký zlom, ale na druhé straně díky bohu za tyto malé krůčky. Tak to jsem chtěl jenom tedy zdůraznit, že i ta Saúdská Arábie není nehybná. Samozřejmě jsou v tom politické kalkuly, proti tomuto směřování je také velký odpor, od různých /nesrozumitelné/, salafistů. To je třeba vzít na zřetel, ale na druhé straně přece něco se děje a zároveň tedy i v těch ostatních zemích, jako jsou emiráty, tak tam v podstatě je povoleno stavět kostely, modlitebny ne v nějakém velikém množství. Ale víte co mě překvapilo, že v emirátech působí 8,5 milionu gastarbeitrů. Především z Indie a z těch jihoasijských zemí, to je obrovské městí a to jsou z velké části také křesťané.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máte naladěn Český rozhlas, na svět se díváme pohledem světícího biskupa Václava Malého. Dnes vrcholí akce v rámci Mezinárodního Dne Romů, který připadl na včerejšek 8. duben 1971. Tehdy byla totiž založena Mezinárodní romská unie. Ten svátek se slaví od roku 1990. Součástí toho Mezinárodního dne byl například včerejší televizní koncert /nesrozumitelné/ neboli miluji tě, který pořádala česká filharmonie v sále pražské La fabriky. Na pódiu se setkaly a zpěvačka sbormistryně Ida Kelarová se svou kapelou Jazz Familie a pěveckým sborem Čavorenge, který slaví 10 let svého vzniku. Mohli jsme slyšet vystoupení několika mladých talentů. Téma toho letošního Mezinárodního dne Romů zní, držíme spolu. Držíme spolu, pane biskupe Malý?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
No, je to velmi obtížné. Samozřejmě někde v těch vyloučených lokalitách to vůbec není snadné. Já jsem ten program včera viděl a byl jsem z něho nadšený. Paní Ida Kelarová, která právě také organizuje. Setkání a pěvecký sbor mladých Romů a Romek a která jim pomáhá, aby oni opravdu dosáhli vzdělání a byla tam během toho koncertu právě také pauza, kdy ti mladí Romové se vyjadřovali k tomu, jestli mají důvěru ke společnosti nebo ne, co mladým Romům jako chybí. A zároveň mnozí tedy vyslovili. My chceme vysokoškolské vzdělání. A co musím zdůraznit, že toto podporuje Česká filharmonie a že na tom koncertu té jazzové skupiny paní Kellerové Jazz Familia se jmenuje, takže se podíleli také někteří členové České filharmonie i filharmonie mladých. To myslím, že je veliký krok velmi záslužný a díky panu řediteli Marečkovi České filharmonie, že už 8 let tyto aktivity jí alespoň část tedy hráčů a hráček České filharmonie podporuje. Byl jsem velmi mile tedy překvapen, ale je to trošku jiný obraz o Romech než někdy běžně máme. Já nejsem tady jako rádce. Já jsem nikdy mezi Romy nežil. Vím, že je to složité. Já s touto problematikou teď se chci trošičku seznámit, protože v rámci České biskupské konference jsem byl pověřen, abych trochu jako více registroval život menšin na území České republiky. A teď se chci příští týden setkat s jedním katolickým knězem, který v Teplicích a na severu Čech působí mezi Romy. Takže ano žijme spolu v pokoji, nemějme předsudky, i když vím, že to ne vždy je snadné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Za necelé 2 týdny oslaví britská panovnice Alžběta druhá devadesáté páté narozeniny. Za studené války s ní mohl trávit dlouhé hodiny jediný Čech, sochař František Bělský, který portrétoval jak královnou, tak i její matku nebo prince Williama Andrewa i Filipa. Pohnutý osud sochaře zmapoval v reportážním dokumentu londýnský zpravodaj České televize Bohumil Vostal. Pan Bělský, ten se narodil před 100 lety v Brně. V roce 1939 jeho rodina uprchla do Velké Británie, po válce se vrátil do Čech, ale v roce 1948 odešel do Velké Británie natrvalo. To je jeden z těch příběhu, pane biskupe, ve kterém se zrcadlí naše dějiny, dějiny 20. století.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Já ke své ostudě se musím přiznat, že o jménu pana Františka Bělského do shlédnutí toho programu o něm jsem nevěděl. A byl jsem tedy nadšený a vzbudilo to ve mně úžas, jakého postavení tento muž dosáhl. On dělal tedy také sochu Churchilla, která je dnes ve Spojených státech, nejen tedy královny matky, ale také i královny Alžběty, prince Philipa. Zároveň před rokem 1989 udělal také. Portrét Jana Palacha a v Praze máme tedy jeho sousoší na Klárově, které věnováno českým letcům. Pomník, že jo, kteří působili během druhé světové válce, války. A má význačné místo po své smrti hrob je vedle hrobu spisovatele Orwella. Jak jsem se dozvěděl, takže to byl muž, který se pohyboval v těch nejvyšších společenských patrech. Ale zůstal člověkem, který stále sledoval, co se děje v tehdejším Československu a později i v České republice. A za to můžeme být vděčný, protože díky těmto lidem vůbec třeba o České republice se ve světě něco ví. Takže František Bělský teď to budu mít stále v hlavě. A teď si jaksi přečtu nějakou literaturu, pokud o něm nějaká literatura existuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Franta Bělský bojoval také v československé exilové armádě proti Hitlerovi, odmítl po únorovém puči komunistickou cenzuru, když jste se pane biskupe zmínil o té soše Winstona Churchilla, tak je to v místě, kde před 75 lety pronesl Churchill svůj ikonický projev, slavný projev o železné oponě.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Ano, kde řekl, ano ten soupeř nechce válku, ale chce izolaci, proto vzniká železná zeď. Ano bylo to velmi předvídavé a bohužel dobře víme, co to znamenalo pro nás starší generace, kteří jsme v tom 40 let žili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vidíme, kolik se toho ještě můžeme dozvědět z historie, co všechno ještě oni přece jenom nevíme nebo kde máme bílá místa.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
A já jsem rád, že i ve svém stáří se dostávám nové podněty a rozšiřuje se mi obzor kulturní i duchovní. Člověk nesmí tedy ustrnout a je to krásné právě žít v tomhle tom stálém objevování nových a nových duchovních prostor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak doufám, že k tomu objevování. Přispělo i dnešní vydání Jak to vidí. Pane světící biskupe pražský Václave Malý, děkuji za váš čas, za vaše názory a přeji vám a samozřejmě všem posluchačům příjemný den a nerušený poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Děkuji za setkání a přeji všem posluchačům příjemný víkend a vydrž a neztrácejme naději.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková se připojuje, mějte se hezky.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.