Přepis: Jak to vidí Václav Hořejší – 16. července 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Dnešní pozvání přijal prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Buďte vítán, dobrý.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Dobrý den, děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se vás například na to, jaká seriózní data máme o nových variantách koronaviru. Zda mají mít očkovaní lidé výhody. A mají se protiepidemická opatření odvíjet od počtu hospitalizovaných než od počtu pozitivně odhalených případů, jak to chtějí dělat nově v Německu? Nerušený poslech. Evropou se v posledních měsících šíří varianta delta. Objevila se i méně známá takzvaná lambda, která je rozšířena majoritně v Peru. Tato země má mimochodem největší smrtnost na covid-19 na světě. Existuje i varianta z Kalifornie zvaná epsilon. Tak učíme se pane profesore, nová a nová písmena řecké abecedy, která označují, aby to bylo korektní další varianty.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Tyhle ty varianty samozřejmě existují a začaly se líhnout hned od samého začátku, protože ten virus sice nemutuje příliš rychle ve srovnání s některými jinými, ale mutuje. No a samozřejmě pokud vznikne nějaká varianta, která má oproti těm stávajícím variantám nějakou výhodu, to znamená je infekčnější, rychleji se šíří v té společnosti. Tak je to takový klasický příklad darwinovské evoluce. To znamená jakmile je to někdo, kdo má výhodu oproti těm ostatním, tak se rychleji rozšíří, vytlačí ty ostatní a přesně takhle to funguje. Takže s tím jsme se setkali už vlastně opakovaně. Když si vzpomeneme na to, jak loni, když to začínalo, tak přišli, přišla první taková ta varianta, která měla původ v Číně. Potom přišla k nám přes Itálii, tak se někdy říkalo, že to je italského původu a během relativně krátké doby byla vytlačena jinou variantou, která se jenom velmi málo lišila. Zdálo se, že je malinko víc infekční, ale přesto to stačilo. No a potom na konci loňského roku to bylo vytlačeno tou takzvanou britskou variantu, která se dneska jmenuje alfa. Která už byla o hodně infekčnější. A teď sledujeme opakování toho, že je tady ta delta, která je zase o hodně infekčnější než ta alfa. Takže to je celkem přirozené. A je to nepříjemné, protože samozřejmě, když jsou infekčnější ty varianty, tak se rychleji šíří a hůře na ně fungují taková ta protiepidemická opatření.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ostatně i ty vakcíny, které jsou jaksi v oběhu, byly vyvinuty na ten první původní typ koronaviru. Může se stát, když je třeba aktuálně delta v Evropě dominantní, že by se více rozjela, takříkajíc i jiná varianta?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano, určitě je potřeba počítat s tím, že se může objevit ještě další ještě horší varianta. Za prvé taková, která by byla ještě infekčnější, což by zase nemuselo být tak hrozné, protože už to víme, jaká opatření se mají používat proto, aby se to nešířilo tolik. A je populace má poměrně dost proočkovaná. Značná část populace už se setkala s tou nemocí, takže je taky chráněna protilátkami, které vznikly během to onemocnění. K tomu se možná ještě dostaneme. A to je to, takže to by nebyl takový problém, ale může se stát, že ta nějaká nová varianta, které já nevím, jak bych jí měl říkat, taková ta, taková ta noční můra. Taková, která by odolávala tomu očkování. To znamená odvolávala by neutralizaci těmi protilátkami, které vznikly očkováním anebo proděláním té nemoci. To se naštěstí zatím nestalo a některé z těch variant, některá ta písmena řecké abecedy včetně teda té delty odolávají částečně těmhle těm protilátkám, ale naštěstí ne tak moc, takže pořád to ještě stačí. Protože těch protilátek máme hodně, takže je to kompenzováno prostě to, to že jich máme nadbytek vlastně se dá říct. Ten imunitní systém jich vyrobil. Tak to pořád docela bezpečně stačí k té ochraně. Je to trošku horší, ale, ale přijatelné a zatím to není žádný kritický problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak už jste řekl, pane profesore, naštěstí už jsme přece jenom v úplně jiné situaci, než to bylo na začátku roku nebo loni. Zajímalo by mě ale, proč se ta varianta delta natolik rozšířila? Znamená to otazník, jestli jsme ji teda včas nepodchytili? Mám teď na mysli, jak funguje sekvenování. Kromě sekvenování mají přehled zajistit takzvané diskriminační PCR testy, laboratoře musí od července takto vyšetřit každý pozitivní záchyt a nahlásit ten výsledek do dvou dnů do systému.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, samozřejmě, původně byl takový záměr, že bychom mohli být schopni někdy před těmi asi dvěma měsíci, když to začalo být aktuální, tahle ta infekčnější varianta, takže bychom důsledným testováním, sekvenováním mohli odhalit ta ložiska, ohniska toho, té nákazy právě touto variantu. Uhasit tahle ta ohniska prostě a nepřipustit, aby se nám tenhle ten virus tady rozšířil. Já mám takový dojem, že celý ten systém toho trasování nefunguje moc dobře. A tak se tohle to prostě a samozřejmě to předpokládalo, že se bude intenzivně testovat, sekvenovat, abychom opravdu ze začátku jich bylo pár jenom těch ohnisek. Postupně se to rozšiřovalo a jakmile to dosáhne nějakého příliš vysokého počtu, tak už se to zvládnout nedá. Protože prostě si to nevytrasujou ty stovky nebo tisíce kontaktů a dá se tomu těžko zabránit, protože je to takhle velice infekční. Ale upřímně řečeno, já jsem ani moc nečekal, že se to podaří, protože nikde v Evropě se to nepodařilo takhle udělat, aby se zabrzdila tahle ta delta. Zrovna tak jako se nikde nepodařilo zabránit tomu, aby se rozšířila nebo pár měsíců předtím byla alfa. Takže naštěstí ale jsme, jak jste správně řekla v už úplně jiné situaci, protože ta část populace, která je náchylná pořád ještě k té infekci, která se nesetkala s jakoukoliv formou už s tím virem, ať už očkováním anebo tím proděláním nemoci, tak je už relativně má a ten virus má za prvé menší příležitost si zařádit v tom zbytku té, té populace. A za druhé ta zbytková populace, o které teď mluvíme, tak je z větší části už tam méně riziková. Takže to znamená, že u ní probíhá to onemocnění už daleko mírnější formou. Dá se říct srovnatelně tak asi ty parametry jako se sezónní chřipkou. Takže i ta opatření se tomu můžou přizpůsobit a jsme skutečně v úplně jiné situaci a možná, že ta situace je dokonce ještě lepší, než jak jsem to teďko popsal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To zní dobře pozitivně.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Můžu říct, jak je lepší teda?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prosím.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Je lepší možná v tom, že někteří lidé se domnívají, že je chráněno vlastně tím proděláním nemoci daleko víc lidí, než kolik se oficiálně uvádí. Oficiální je to tak, že bylo diagnostikováno asi 1,7 milionů lidí, kteří to prodělali. Máme teď asi 4 miliony lidí, kteří už byli očkováni i dvěma dávkami a pokračuje to očkování. A existují nějaké docela jako podložené zprávy o tom, že místo těch 1,7 milionů kteří to prodělali, tak jich může být až několikanásobně víc. Nevíme to s jistotou, nejsou k tomu bohužel dostatečné údaje. Dalo by se zjistit docela snadno. To můžu popsat, jak by se to dalo zjistit. A zatím dalo by se to zjistit tím, že by se otestovala, otestoval reprezentativní vzorek populace, několik tisíc lidí správně vybraných, aby to nebylo nějak ovlivněno tím výběrem. Chtělo by se jakkoliv jako, jak ty lidi mají, kolik lidí má ty neutralizační protilátky proti tomu viru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co tomu bráni?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ani nic, já myslím, že tomu skoro nic nebrání. Já vím jenom zatím o jediné studii u nás teda malé, která něco takového velice recentně udělala. Testovalo se to v jednom gymnáziu. Asi 200 studentů se toho účastnil. A tam vyšlo, že tihle ti studenti, z nichž samozřejmě žádný nebyl očkovaný. Několik z nich nebo část z nich prodělala to onemocnění i oficiálně diagnostikovaných, ale většina ne. A ukázalo se že 45 % těch studentů má ty protilátky. Takže to by opravdu mohlo být tak, že místo těch 1 celá, kdyby to platilo totéž pro celou populaci, tak místo těch 1,7 milionů by možná už bylo chráněno těmi protilátkami po prodělání té nemoci třeba 5 000 000, a to už bychom se teda blížili dohromady s tím očkováním k nějakým 90 procentům chráněné populace. A to by i vysvětlovalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Což je cíl.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano to je cíl a doufejme, že to třeba tak je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje imunolog Václav Hořejší. Podívejme se nyní, jak na vývoj samozřejmě v každé zemi je to jiné, reagují některé země. Například ve Francii a Řecku zvyšují tlak na očkování. To ostatně je patrné i v České republice. Pro tamní zdravotníky je to očkování dokonce povinné. V Nizozemsku, ve Španělsku nebo v Portugalsku se zase vracejí k některým omezením ve veřejném prostoru. Británie plošné restrikce ruší. Nicméně vyzývá občany k dobrovolným opatřením. Každá země má prostě, jak jsem řekla svá čísla v uvozovkách. Svůj vývoj, proočkovanost, jak u nás byste pane profesore Hořejší postupoval. Snad jenom dodám včerejší výrok ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška. Podle něj se epidemie covidu-19 otáčí k zatím pozvolnému nicméně kontinuálním růstu počtu nových případů. Většinu nakažených tvoří mladí lidé.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano tohle to je něco, co se dá očekávat, protože tahle ta populace těch mladých lidí je nejméně proočkovaná. Tam je opravdu ta proočkovanost někde okolo 10 % a také pomalu se to zlepšuje. Na druhé straně, jak už jsem říkal před chvilkou, je docela možné, že i v téhle té populaci je poměrně hodně anebo možná opravdu hodně lidí, kteří to prodělali, ať už o tom věděli, nebo nevěděli bezpříznakový průběh nebo prostě se nenechali otestovat kvůli tomu, aby nemuseli do karantény, aby si nedělali komplikace. Prodělali to prostě tím, tím lehkým způsobem. Takže to, to se to se dá očekávat, že z toho bude zkrátka víc v téhle té populaci. Nebezpečné je trošku na rozdíl od té optimistické zprávy, kterou jsem před chvilkou říkal. Je, že bohužel tady u nás zůstává pořád ještě několik set tisíc lidí z té rizikové skupiny. To znamená nad 60, nad 65 let, kteří očkovaní nejsou. Část z nich asi to prodělala taky, ale zřejmě spíš jenom relativně malá část. A na to by se mělo soustředit to očkování. Takže já si myslím, že co se týká těch opatření, která by u nás měla být, tak já bych rozhodně doporučoval, aby se to soustředilo právě na tyhle ty lidi. Co nejvíc jich proočkovat. Nevím, jak dalece je evidence o tom, protože zas jsou takové ty regulace o ochraně osobních údajů. Takže, takže nevím, jak dobře jsou seznamy lidí, kteří patří, tahle skupina ještě nejsou očkovaní, ale myslím si, že to existuje, že tam o tom mají přehled třeba praktičtí lékaři, že by se to relativně snadno dalo udělat. A už slyším, že se něco takového organizuje a je to důležitá, aby se to udělalo. No a když jste mluvila o tom, jestli by mělo být, jak, jak je to v těch jiných zemích. Tak já bych byl teda úplně jednoznačně proto, aby se to očkování udělalo povinné. Jenže u nás je to takové všechno jako strašně super liberální a zatímco třeba ve Francii to opravdu vypadá. Možná, že už to platí, že aspoň pracovníci ve zdravotnictví se mají povinně nechat naočkovat, tak u nás by to pravděpodobně zase narazilo na nějaký odpor právníků, že ten zásah do osobních svobod těch zdravotníků a že prostě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No a je, nebo není. Je to asi rozhodnutí, právo každého se rozhodnout.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, já bych to zase takhle nebral, když třeba se objeví někde nějaká epidemie salmonelózy a hledá se, jak se to vlastně šíří a šíří se to od lidí, kteří jsou takzvaní bacilonosiči, tak je to povinné, aby ti lidé, kteří pracujou třeba v tom potravinářství nebo prostě tam kde, odkud by se to mohlo šířit. Tak se musí nechat otestovat. My žijeme ve společnosti, která nařizuje svým občanům spoustu věcí, spoustu věcí omezuje. My nežijeme v nějaké společnosti, kdy si každý může dělat co chce. Tak já si myslím, vždyť si vemte jenom třeba to očkování. Tak kojenci jsou očkování v takhle nízkém věku, kdy ještě se vyvíjí ten imunitní systém. Jsou očkováni proti devíti takzvaným dětským nemocem povinně. Jsou, jsou tam teda nějaké výjimky, že, že teda, že některé matky je nechtějí nechat očkovat, ale v podstatě je to povinné. Žádný problém. Proč proboha? Tady v té věci teď by nemohl přijít desáté povinné očkování, tentokrát už zdravých, většinou zdravých lidí a i u těch starých lidí prostě to riziko, které je s tím spojeno, je 100×, nejméně 100× menší, než prodělání, riziko z prodělání takové nemoci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To víme bezpečně?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
To víme naprosto bezpečně samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co na to data?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Jsou na to samozřejmě data. Smrtnost tohohle toho onemocnění ve všeobecné populaci je 2 % oficiálně a v té rizikové populaci je nejméně 10 %. Takže to je opravdu nebezpečné onemocnění. Zvláště v té rizikové populaci. Kdežto závažné komplikace, ve které jsou způsobeny tím očkování, jsou opravdu, to jednotky na milion. Jako ty opravdu závažné, které třeba můžou výjimečně vést třeba až i k úmrtí a takové ty běžné komplikace, takové že den, dva máte teplotu. Musíte třeba ležet, nemůže chodit do práce, se vyskytujou u nějakých já 10, 20 % lidí, a to rozhodně není žádný velký problém. To rozhodně za to stojí a já se dívím, že někteří lidi pořád o tom pochybují a věří spíš nějakým těm internetovým nesmyslům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ministr zdravotnictví Vojtěch včera sdělil, že po aplikaci druhé dávky očkování proti covidu-19 se nakazilo 4300 osob z bezmála 4 milionů očkovaných a většina podle informací měla pozitivní test krátce po aplikaci vakcíny. Po 14 dnech, kdy vzniká i podle výrobců maximální ochrana, je to jen 0,06 % očkovaných. Co na to říkáte?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, samozřejmě to se přesně dá očekávat. Dokonce to možná trochu předčí to očekávání, protože když si vzpomeneme na to, jaká byla deklarovaná účinnost toho očkování, ty firmy, které to vyrábí, tak ta deklarovaná účinnost typicky byla něco okolo 90 %. Něco přes 90 %, většina těch, té populace, na které to bylo testováno v těch klinických studiích, byla ta neriziková. To znamená byli to většinou mladí lidé, u kterých je to riziko relativně malé. Takže teď, když se tohle to bere přes celou populaci, včetně té docela početné rizikové populace, tak ten počet těch infekcí je ještě mnohem lepší, než kolik bych očekával. Protože kdyby se, kdyby to tak platilo, tak, tak by možná 10 % z těch očkovaných lidí to mohl dostat. No a oni to dostávají setiny nejvýš desetiny procenta. Takže to je úplně výborné. Situace nad míru výtečná, abych tak citoval klasika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pane profesore Hořejší, k novinkám, co se týče očkovací strategie patří i možnost dostat nově vakcínu bez objednání a to například v obchodních centrech nebo v Praze na hlavním nádraží. No, my dva už teda nestihneme soutěžit o tenistky a chytrý telefon. Co říkáte vlastně těm novinkám? Ještě také informace, příští týden by se nám měl ve schránkách objevit dopis od zdravotních pojišťoven, se žádostí abychom, aby se občané přišli očkovat a pro ty, kteří už mají ukončené očkování, tak by tam měla být pasáž s poděkováním za zodpovědné rozhodnutí.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
To je všechno velice správné a třeba to, že se dá teď očkovat i bez toho objednání někde v těch ad hoc nějakých centrech očkovacích. To taky není žádná novinka. To jsme opsali a dobře opsali od některých jiných zemí, kde to fungovalo. Začalo to myslím v Izraeli takhle fungovat a to je velice správné a já tomu tleskám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je prozíravé podle vás nebo rozumné ukončit od 1. září bezplatné testování, jak sdělil ministr Vojtěch, nárok na bezplatný test by od září mohli mít lidé se zahájeným očkováním.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Tohle to se bude možná ještě nějak vyvíjet, jak během těch několika týdnů, které ještě uplynou do toho 1. září, jak se bude situace vyvíjet. Ale já bych všeobecně byl rozhodně pro to, aby se uplatnil zase i tenhle ten prvek možná, který by přispěl k tomu, aby lidé, kteří se dosud nenaočkovali, aby se naočkovali, protože by zkrátka tím ušetřili a já se vůbec divím, že tyhle ty lidi to nechápou, že tím, že se nechají očkovat, tak si prostě zjednoduší život. To, že máte potvrzení o tom, že, že je člověk očkovaný, tak mu otvírá dveře na různé kulturní akce hromadné a cestování do zahraničí a tak dále. Takže, když, když ty lidi to odmítají a místo toho opakovaně musí se dávat očkovat, tak je to pro ně nepříjemné samozřejmě. No a pro ten stát je to zbytečně drahé, protože když jim to platí a je tady levná vlastně alternativa, tak by se to mělo využít. Takže já bych to bral skutečně jako takové opatření, které by mělo ty lidi jakoby přinutit nebo ponouknout k tomu, aby se dali očkovat. Já si mimochodem myslím, že takovéto tvrdé jádro těch odpíračů očkování, není zas tak velké, že spíš v těch, já nevím se tak mluví o 30 % nejmíň lidí, kteří jako se nechtějí nechat očkovat. Takže to spíš z většiny taková spíš lhostejnosti. Že jsou to lidi, kteří jsou třeba mladí, zdraví, kteří si myslí, já to nepotřebuju. Co bych tam chodil a považujou to za obtěžování. Takže cokoliv co jim napomůže k tomu správnému rozhodnutí. To znamená to, že dostanou nějakou výhodu nebo naopak, že jim bude hrozit, že na to nějak doplatí tím, že nebudou mít to potvrzení o očkování. Tak to všechno je dobré k tomu, aby je to přesvědčilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A mají mít tedy očkovaní výhody nebo se omezit kvůli nenaočkovaným? Mimochodem Německo, jak řekla kancléřka Angela Merkelová tam nebude žádná očkovací povinnost.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano, tak každý stát si to řeší po svém. Já teď nemůžu říct svůj názor, kdybych já byl nějaký takový ten diktátor, který by měl tu pravomoc to nařídit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No, my naštěstí diktaturu nemáme.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ne, já to říkám hypoteticky samozřejmě a přeháním to. Správně bych měl říct můj názor zkrátka je takový, že by to očkování mělo být povinné, že to je v celospolečenském zájmu a před chvilkou jsem zrovna říkal, že se divím, že je to takový problém, když ty kojenci se očkujou proti devíti onemocněním a 95 % lidí to respektuje. Tak, tak proč bychom nemohli přidat tohle to jedno /souzvuk zvuků/, u nás tak trochu, ne trochu ale dost přeháníme prostě s tou svobodou takovou, která může být kontraproduktivní a může nám způsobovat problémy. Naštěstí možná, že v téhle té situaci, ve které jsme, to už nebude tak kritické, protože opravdu nám to do značné míry vyřeší hlavně to očkování a možná i to, o čem jsme před chvílí mluvili, že hodně lidí je aspoň částečně chráněno tím, že už to prodělali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže v tomto kontextu, jak říkáte, ukončené očkování 4 106 181 osob. Tak by mohla a asi i zůstane nějaká skupina populace prostě, která nebude mít tu vakcínu?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
No, no je to tak, že i kdyby to bylo maximálně úspěšné, třeba tak jak je to ve Velké Británii. Tam je to opravdu tak, že oni mají už proočkováno aspoň z té dospělé populace téměř 100 %. Jako asi mezi 80-90 procenty, asi 80 % obě dávky toho očkování. A tohle to se určitě dotáhne až do těch 90 %. A tak i kdyby to u nás bylo nějak podobné, tak určitě budou malé počty lidí, kteří z různých důvodů očkováni být nemohou nebo z nějakých úplně zásadních důvodů nechtějí za žádnou cenu. Těch bych řekl, že by mohlo být tak pár procent možná, ale těch kteří z legitimních důvodů nemohou být očkováni, těch je hrozně málo, protože jediné dvě kontraindikace proti tomu očkování jsou za prvé. Pokud zrovna v té době, kdybyste měla být očkovaná, trpíte nějakým horečnatý onemocnění, to se běžně ví, že to tak je a teprve až se z toho vyléčíte, tak základ pár dní, za 2 týdny třeba, byste mohla dát očkovat. V případě, že s jste třeba prodělala ten covid, tak byl takové doporučení a jako silné doporučení, které se pak trochu měnilo, že byste se měla dát očkovat až teprve po těch měsících po prodělání toho očkování. A poslední důležitá výjimka je, že lidé, kteří a někdy v minulosti trpěli těžkou alergickou reakcí na nějaké jiné očkování. To znamená nějakou komponentu prostě té očkovací látky, tak ti by také v zásadě neměli být očkováni teď nebo pod jako jasný lékařským dohledem, protože pokud by se u nich teď opakovalo, tak to je komplikace, která snadno dá vyřešit tím že, že dostanou injekci adrenalinu a ono je to rychle přejde. Takže akorát by se to muselo víc ohlídat. Takže těchhle těch případů, kdy ten člověk nemůže být očkován, to je hrozně málo. To jsou možná pár tisíc lidí u nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem jak jste již sám naznačil, pane profesore Hořejší, mnoho lidí, tisíce, desetitisíce lidí, je to snad 600 tisíc lidí, stále čeká na tu svojí dávku. Mnoho lidí se registrovalo, ale ještě se na nich jaksi nedostalo. Takže to nutno říct a ten zájem třeba vidíme i nyní na těch nových bezrezervačních možností, nechat se naočkovat.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ano to je docela důležité, protože důležitý faktor je, jaká je dostupnost těch vakcín. To znamená ti výrobci a dodavatelé, jak to dávají. A to bohužel nefunguje úplně ideálně /souzvuk zvuků/. Každý měsíc vlastně se dozvídáme, že příští měsíc bude dodáno asi o polovinu méně, než kolik bylo slíbeno. Takže v téhle té situaci potom je docela těžké apelovat na lidi, aby se dali očkovat nebo je k tomu nějak dokonce nutit, když je tady tenhle ten trochu problém. On není úplně kritický. Já myslím, že se to do konce léta přece jenom zvládne. Ale měli jsme, mysleli jsme si, že to bude o pár měsíců rychlejší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Německé úřady už nebudou klást takový důrazná na sedmidenní incidenci, což sledujeme i v naší zemi, nýbrž zejména na počty hospitalizovaných. Čím se řídíme tedy my, do jaké míry vlastně nebo čím, z čeho vycházet při dalším postupu?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Já přesně nevím, čím se teď momentálně vláda na základě doporučení, které má od těch svých odborných orgánů řídí. Já členem žádného tohohle orgánu poradního nejsem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co byste doporučil?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ale jednoznačně je to správné, tak jak jste říkala v tom Německu, protože když si představíme, že by se prostě tahle ta nemoc už opravdu šířila jenom v té nízkorizikové skupině, kde probíhá to onemocnění ve velké většině případů velice mírně. Tak není žádný důvod dělat nějaká velká opatření, větší opatření než v případě nějaké sezónní chřipky. Takže opravdu ten parametr a od samého začátku to tak bylo a bylo to tak zdůrazňováno, který se hlídá, a kvůli kterému se všechna ta omezení dělala, tak to byly právě ty těžké případy ty hospitalizace a pak ty nejtěžší případy prostě ty na těch jednotkách intenzivní péče a tak dál. Takže, když si vezmeme, že dneska leží s tím v nemocnici /souzvuk zvuků/. Včera to bylo myslím 37 ještě, tak už je pustili z nemocnice. No, tak samozřejmě, takže pokud i já si myslím a teď teď bych to řekl trošku odvážně. I kdyby se teď u nás to udělalo tak, jak to chtějí udělat ve Velké Británii od toho příštího týdne. Tak jsme hrozně zvědavý na výsledek toho jejich experimentu. Tak a všechno by se zrušilo. Tak je docela možné, že by se nic hrozného nestalo. Vzhledem k tomu co jsme říkali před chvílí. To znamená, že je tady ta pravděpodobně docela vysoká promořenost takzvaná tím, že to ty lidi prodělali a dost vysoká už proočkovanost. Takže velká většina těch lidí, kteří ještě by to dostali, tak by to dostali v té mírné formě podobně jako chřipka a tak dál. Mimochodem tak jak to probíhá v té Velké Británii, tak tam se zdá, že to přece jenom určitý problém je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Děkuji za váš čas, za myslím pozitivní výhled a přeji hezký den.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, genetik, Ústav molekulární genetiky AV ČR
Já vám taky na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková se loučí a přeje příjemný poslech Českého rozhlasu Dvojka.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.