Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 15. prosince 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, dnešní pozvání přijal geolog a popularizátor vědy Václav Cílek ráda, vás vidím, dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude například to, jaké bude Česko bez uhlí a co přinese čínský megaprojekt, který chce propojit obchodní a dopravní sítě mezi kontinenty, nerušený poslech. Česko má v roce 2038 definitivně skončit se spalováním, tudíž i s těžbou uhlí, vládě to doporučila komise expertů, ekologové prosazovali konec uhlí do roku 2030, přijde, pane Cílku, konec spalování uhlí v ten pravý čas nebo opožděně nebo předčasně?

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Víte, my se vždycky bavíme o nějakém datu a kdo vyhrál v té soutěži teda o to datum nebo v tom zápasu vlastně o tom datu, ale vlastně jedná se o celkovou rekonstrukci evropské energetiky, a to co je tady nový prvek, je ta komunitní energetika, představte si situaci ještě Rakouska-Uherska, později Československa v roce 1904, k čemu docházelo, no zemědělci potřebovali dobrý mlátičky a ty byly elektrický, protože parní to už jako, to bylo drahý, velký, jako složitý, aby tu mlátičku si mohli koupit museli založit družstvo, aby tu mlátičku mohli pohánět, tak si založili elektrické družstvo, to je vlastně hrozně jako, hrozně zajímavá věc, a to se rozeběhlo hodně po roce 1918. To znamená k elektrifikaci země docházelo zespodu a ta družstva se pak spojovala ve svazy, no a my jsme si zvykli v tom minulém režimu, že máme několik velkých, dejme tomu, monopolní výrobců nebo jednoho, že jo, vlastně několik velkých elektráren a elektřina proudí jedním směrem, to znamená od toho výrobce směrem k tomu spotřebiteli, ale teďka a na to je nastavená i legislativa, teďka situace je vlastně úplně opačná, protože v okamžiku, kdy máte dobrou ekonomickou pobídku, abyste měla panel na střeše, že jo tak topíte elektřinou v létě teda aspoň ohříváte vodu, ale když máte přebytky, tak to můžete posílat sousedovi, ale teďka poplatky jsou nastavený tak, že když to chcete poslat sousedovi, to znamená v rámci družstva jenom jo, a to jsou takový případy, že soused říká, ano, já mám bazén, ty dodej elektřinu na ohřívání vody, já zaplatím vodu a děti se můžou koupat společně, že jo, tak vy zaplatíte až 2,50 za ten, za kilowatthodinu transportu této elektřiny na vedlejší pozemek, zatímco jo, je to nastavené ekonomika tak, že když byste topila ruským plynem někde prostě ze Sibiře, tak vás to bude stát jednu korun, to znamená situace dneska nepřeje těm malým výrobcům a tomu vytváření té energetické struktury zespodu, tak a teďka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano.

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
K tomu uhlí teda, abysme se.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Můžeme ještě, já bych zůstala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tedy u této takzvané komunitní energetiky, protože vy jste právě i členem komise pro otázky energetiky a klimatu, k čemu tedy dospěla ta takzvaná Pačesova komise, jak se jí také říká?

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
No, ano je dobře, nezdá se, že bych k něčemu dospěl, ale dospívá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo co doporučuje.

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Ano, ano, ano, ano těch věcí je mnoho a jsme teprve na samém začátku prostě jako, jako, jako procesu, že to znamená určitá věc je, jak jsem říkal, tahle ta legislativa, aby nahrávala těm elektrickým družstvům nebo elektrickým svazům a budováním energetiky odlišné. Teďka problém ani není v tom uhlí teda, když skončíme s tím uhlím, problém je v tom, že vyvážíme příliš mnoho energie, která pochází z těžby uhlí. Víte, ono ve skutečnosti, když chcete přidat fotovoltaiku, tak musíte přidat tepelný elektrárny, ať už na plyn anebo je musí anebo na uhlí. On ten rozdíl nakonec není zase tak hrozně velký, protože při těžbě plynu zejména na Rusku utíká několik procent metanu, to znamená ten plyn není výrazněji čistší palivo než, než uhlí to jenom, abysme zase věděli vlastně, v čem jsme. My se obáváme toho, že budeme časem kupovat pod, řekl bych ekologickým tlakem, že jo, ruský plyn s německým příplatkem, proč se domníváme, protože když jdete do drogerie v Německu, tak za stejné zboží zaplatíte míň než v České republice. Bankovní, že jo poplatky stejných bank u nás bývají větší než v Německu, to znamená, je pravděpodobné, že když nám budou prostřednictvím Nord Streamu 2 Němci dodávat prostě ruský plyn, že si vlastně něco, něco jako přirazí, taky není úplně jako dobrá situace. Nebojíme se tak moc závislosti na Rusku, protože ruská ekonomika je založená na prodeji energie, prostě potřebuje prodávat, je tady velký tlak od Američanů, abysme kupovali jejich tekutý, že jo plyn jo, takže ale toto můžou být takový v podstatě jenom jako, jako politický hrátky. Tak jo, abysme vlastně směřuju k tomu, že není možný tu energetickou soustavu zredukovat, kdy odstavíme uhlí, jestli o 2 nebo o 3 roky dřív, protože je nutný, je nutná její celková rekonstrukce, má-li dobře fungovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Známe vlastně ekonomické dopady odchodu od uhlí? Mimochodem docela by mě zajímalo, proč tedy ten rok 2038?

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Já vám to přesně neřeknu, jsem nebyl v Uhelné komisi, ale tam se jedná zhruba o to, že máme elektrárny, které mají vysokou účinnost a dobré zásoby uhlí a máme elektrárny tepelné, které mají nízkou účinnost a malé zásoby uhlí, takže se to odehrává vlastně v těchhle těch, v těchhle těch dimenzích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co by pane Cílku, nejvíce prospělo, když to řeknu lidově našim plicím, plicím planety, když se podíváme na ekologickou, environmentální zátěž?

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Víte, já když se nad tímhle tím vším zamýšlím, tak mi z toho vychází to, že potřebujeme politické strany, z nichž každá bude mít energetický program a zároveň environmentální program, protože, pokud to mít nebude, tak si vždycky objeví prostě nějaký populista nebo nějaká, nějaké takové líbivé, líbivé řešení, potřebujeme mít zároveň ale voliče, který budou kontrolovat politický strany, jestli doopravdy plněji to, co slíbily a taky potřebujeme novináře, který prostě se nebudou soustřeďovat na to, jestli s uhlím skončíme v roce 32 nebo 38, ale budou vidět tu souvislost a ta souvislost je víceméně energetická soběstačnost a stabilitu energetické soustavy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když hovoříte o politických stranách, tak v Německu nesmírně šli takříkajíc nahoru právě strana zelených.

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Je to periodické, ona vždycky jde nahoru a vždycky jde dolů a většiny, většinou tyhlecty zelené strany ztrácí v okamžiku, kdy se příliš začnou zabývat sociální ekologií, to znamená právě třeba sexuálních menšin nebo něco takového, to je vždycky prostě pokušení pro tyhle ty zelené strany, že se věnují ne tomu, co vyhovuje většině lidí a co potřebují a to znamená dejme tomu čisté prostředí, ochrana vody, půdy, lesa, že jo všechny tyhle ty věci, ale když se začnou věnovat právu menšin tedy, když tak to řeknu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem zajímavé také výběrové řízení na nový jaderný blok v Dukovanech, do konce roku vypsáno nebude, celý ten proces, jak se ukazuje, bude další a komplikovanější, než vláda očekávala, možná i slibovala, on minulý týden se tím zabýval stalý výbor pro jadernou energetiku, probíral 4 možné varianty buď do tendru pozvou všech 5 aktuálních zájemcům, pak je varianta pozvat 3 zájemce bez Ruska a Číny, další možnost je takzvaný model 3+2, kde by se Rusko a Čína mohly zúčastnit v dodavatelských konsorciích, ale nebyly by vůdčí, tento model považuje ministr obchodu a průmyslu Havlíček za nejpřijatelnější, no a v úvahu přichází také odložit výběrové řízení, co si o tom myslíte?

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Myslím si, že odložit výběrové řízení je vůbec to nejhorší, že už to odkládáme vlastně příliš mnoho let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Odložit, jenom doplním po sněmovních volbách.

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Ano, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V příštím roce.

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
No, tak to by zase nebylo dlouhý, ale pak se to zase bude odkládat vlastně donekonečna. Víte Evropě po roce 2022 reálně hrozí nedostatek energie nebo lépe řečeno, rozkolísanost energetického chodu, to znamená maximální dodávky energie v době, kdy svítí a fouká, když to teda takhle řeknu a minimální dodávky v době, kdy, kdy nefouká, částečně se to dá řešit bateriemi. To znamená baterie je poměrně velké, drahé zařízení, ale pokud máme domácí elektrárnu, tak se bez toho neobejdeme. Ale ta baterie většinou nám pomůže, když jeden den svítí a druhý den nesvítí jo nebo týden, jo ta nám pomůže několik dní, ale kromě toho potřebujeme mít ještě nějaká, nějaké další médium, což jsou většinou, vodík to možná nebude, nevíme, protože to je poměrně jako nebezpečná záležitost, ale docela dobře tato civilizace běží na alkohol nebo, nebo prostě na syntetický benzín, to znamená ještě potřebujeme, bylo by dobré, kdybych v době nadbytku energie jsme byli schopni vyrábět palivo typu benzín.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S geologem a popularizátorem vědy Václavem Cílkem se pustíme do dalšího tématu. Pandemie koronaviru znemožnila nebo přibrzdila mnoho plánů projektů, na kolik se podepsala, pane Cílku, na nejdůležitějším čínském globálním projektu, na nové hedvábné stezce, známe jí také pod označením Iniciativa pásu a stezky, projekt má Asii, Evropu, Afriku, propojit pomocí železnic, přístavů a další infrastruktury.

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Prostě si můžou dovolit začít větší oklikou, tak já bych začal v době bronzové, protože.

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Ano, to je.

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
To je velký okruh, zpracováváme s doktorem Bolinou a dalšími lidmi vlastně monografii o jantarové stezce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Já se usadím.

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Ano, v době bronzové se jednalo vlastně o to, že musíte zdaleka dovážet cín, abyste získala bronz a tahle ta dálkovej, pro ten dálkový obchod vlastně s cínem vytváří síť stezek, ale ukazuje se v archeologii, že ono to vytváří síť elit, sedíte prostě na tý stezce a jak si vyměňujete zboží vlastně s okolím, tak si vyměňujete myšlenky, dokonce to vypadá tak, že existovala prostě centra, kde se zřejmě vládci učili vládnout a kněží si předávali symboly, projevuje se to analýzou symbolů, které máte v etické říši, to znamená v Turecku a v /nesrozumitelné/, to znamená Dánsku, tam se jo, tam ukazuje se prostě úzká propojenost, to znamená v okamžiku, my kdy se bavíme o jakékoliv dálkové cestě nebo dálkové trase, tak se bavíme o výměně duchovních hodnot, ale také vytváření elit, vytváření velkých říší a politických tlacích, něco podobného pozorujeme u té Moravské jantarové stezky ve starší době železné, kde vlastně s tím obchodem s jantarem a železem a ze solí vlastně vzniká propojenost bohatých lidí, kteří si vyměňují dary, když to teda řeknu vlastně takhle zjednodušeně, tak a teďka a ještě jeden příklad uvedu, aby bylo prostě jasné, římská říše v době svého rozkvětu měla 120 000 kilometrů dálnic, tehdejší dálnic, to znamená upravovaných vlastně silnic, to znamená vytváření jakékoliv, jakékoliv podobné sítě, prostě dálkového obchodu, je de facto vytváření imperiálních /nesrozumitelné/, není možné od sebe odlišit obchod a politiku vlastně, no a teď, co se v Číně vlastně, o co se jedná, je to vlastně hodně jako kontroverzní záležitost. Číňani zejména teda získali velký podíl v řeckém přístavu Pireus a o něco podobného se snaží v Terstu, Terst to už je rakouskouhersko, to už je prostě za rohem tohle to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už není.

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Dobře, dobře jako jo, ale byli jsme jako součástí, není to tak dlouho prostě jednoho celku, kdy Terst byl naším téměř nejdůležitějším přístavem teda vlastně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A byl to jediný přístup tehdy za monarchie k moři.

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
No, ano, no tak šlo po Labi, ale to dobře, nechme, nechme, jako nechme, nechme to být. Oč se jednalo vlastně, oč se jedná, víte to, co je pro mě vlastně nejzávažnější je to, že Řecko má velké finanční potíže a Itálie se do nich dostává a v tom okamžiku jsou tady Číňani a začínají kupovat kusy přístavu, konkrétně v tom, v tom Pireu, jo došlo k tomu, že dneska je tam provoz asi tak jako 10× větší, než před nějakými 20 lety, když vidíte dokument, kde právě mluví ti řečtí prostě dělníci, říkají, ano, děláme teďka 2× tolik, je nás o trošku míň, máme mnohem menší sociální jistoty a zase v Řecku byly přebujelé jo, a nemají z toho Řekové ty, kteří jsou přímo ve věci prostě ten nejlepší pocit, pro Číňany naopak, to znamená, že mají velkou firmu státník Kosko a ta posílá ty obrovské lodě prostě plné kontejnerů, že jo do Pirea, tam se to překládá na menší lodě a jde to po celém Středomoří a prostě na, na další místa, teďka v podobné situace ekonomicky zranitelné je Itálie a o tom mluvím také proto, protože když se Česká republika příliš zadluží a ekonomika začne být příliš jako napjatá, jo tak to, tak je to záležitost státní bezpečnosti jo, takže to je docela jako důležitá věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Já jenom připomenu, že Itálie jako první země ze skupiny nejvyspělejších států světa G7 loni v březnu podepsala s Čínou memorandum, právě co se týče spolupráce na té nové hedvábné stezce, za což si vysloužila kritiku jako od Bruselu, tak od několika dalších států, jak to chtějí tedy Italové udělat, četla jsem, že vlastně postupují jinak, než jak jste se zmínil o Řecku a Pireu, o tom přístavu, který je většinou v čínských rukou, protože v Terstu přizvali ke spolupráci velkou firmu z Hamburku, takže by měli evropského partnera, ten bude mít většinový podíl.

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Ano, vypadá to, že Italové si uvědomili tohlecto prostě řecké nebezpečí a trošku se stáhli, zároveň ale ve z hlediska jako velké distribuce moci se objevily obavy, aby se Evropa nebo evropské přístavy nestaly jádrem studené války mezi Čínou a Spojenými státy americkými, to znamená prostě doopravdy ve hře je jako, řekl bych velmi, velmi mnoho, velmi mnoho vlivu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jakou strategii tedy, možná už jste mezi řádky na to odpověděl, sleduje Čína tím svým novým projektem, tou novou hedvábnou stezkou?

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Jsou to zájmy ekonomické a ekonomika jde vždycky po ruce vlastně s tou politikou a je docela dobré si uvědomit některá zaváhání, třeba jako Evropská unie chtěla, aby se v Řecku co nejvíce privatizovalo, tak to privatizuje, tak virus privatizovali Číňanům, což si myslím, že jako není jako vhodná záležitost, další věc Čína tím, jak je, dejme tomu, socialistická země, nikdo neví, co to vlastně je za státní řízení, tak má velké státní firmy, to znamená vy můžete expandovat, takže využijete státní finance, státní ideologii, peníze a zároveň firmy, zatímco Evropská unie má ty firmy víceméně soukromé a těžko proti tomuhle tlaku průmyslově ekonomickému může něco postavit, v té Itálii na to šli tím způsobem, že se rozhodli ty smlouvy udělat na určitou dobu, ale v Pireu taky, ale to je a tam je to na desítky let, že jo, a ponechat si, pokud to půjde prostě kontrolu nad dalším děním v Terstu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co další země, pane Cílku, Evropské unie, jak se staví k tomuto projektu čínskému?

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Víte, z toho co já jsem viděl, tak vždycky máte ty elity právě, které žijí na té cestě a z té cesty získávají peníze, to znamená vždycky máte, řekl bych něco jako pátou kolonu prostě v té zemi, která víc dbá na své ekonomické zájmy, než na zájmy teda toho státu, takže situace pokud jsem pochopil, ve většině států je právě, jako řekl bych to, situace mezi dvěma lobbistickými tlaky, to znamená zachovat si určitej typ nezávislosti anebo se přiživit na té velké cesty, což je vždycky zdroj i velkých financí, tam vznikají říše, jako český stát za toho Boleslava pravděpodobně vzniknul také díky tomu, že Boleslav byl schopný ovládnout kus tehdy teda dokonce hedvábné cesty, že jo, mít z toho prostě nějaké peníze a když měl peníze, mohl si dovolit mít víc, víc vojáků, takže to je jenom, teďka se bavíme v takové jako zkratce, protože na to není jako, jako víc času, ale prostě je vždycky dobře, dobře, dobře si uvědomit, jak ekonomika souvisí tady s politikou nebo s imperiální expanzí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V jaké fázi tedy vůbec ten projekt nové hedvábné stezky, podepsala se na něm nějak výrazně zásadně, dopady, ty restrikce, které byly v Číně?

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Víte, COVID s tím vším zamíchal, především jako Italové řekli, ano, my jsme měli hrozné jaro a jediný stát, který nám pomohl, byla Čína, tam vyslali zdravotníky, dali zboží, Evropská unie tam nedala nic, takže to je velký takový jako symbolický význam pro Italy, i když si uvědomujou, že to možná nebylo úplně, úplně jako nezištné vlastně, protože to bylo omezeno jenom na některé země.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, že Evropské unii nepomohla Itálii?

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
V druhé fázi až, až v druhé fázi teda jo, ale ve chvíli, kdy z toho byli všichni vyjevený vlastně, co se děje teda a v tý Itálii umíralo tolik a tolik lidí, tak pomohla nejvíc Čína.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co přinese ten nový čínský projekt, bude-li realizován jednoho dne z toho environmentální hlediska?

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Tohle to je jako velká otázka, protože ona se odvíjí od toho, kolik zboží budeme spotřebovávat a z toho environmentální hlediska já to musím zopakovat, nejdůležitější je jako nekupovat věci nespotřebovávat vodu, nespotřebovávat energii, to znamená omezování, omezování toků látek a energií, takže to je doopravdy jako velká otázka, na kolik lidi budou ochotni nebo schopni prostě třeba začít kupovat jiné věci nebo je nekupovat vůbec.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co bychom třeba mohli kupovat méně nebo nekupovat vůbec, dovedete si bez čeho představit další život?

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Víte, tohle to je docela jako složitá otázka i pro mě, protože teďka, když já uvažuju, co vlastně nemám kupovat, tak zjišťuju za ty roky jsem si, jsem se vychoval k nakupování třeba těch knížek nebo cédéček, to už je jedno prostě, jako hudby a že vlastně nakupování skorem potřebuju ke svému životu, ale zároveň má Chester takovej jako pěkný citát, že je, že příznakem dobrého stáří je to, když směřujete k jednoduchosti, takže já se snažím směřovat k určité jednoduchosti, ne že by se mi to moc jako, jako dařilo, a přitom směřování automaticky odpadá celá řada zbytečných nákupů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O svůj pohled na svět s námi dnes dělí geolog Václav Cílek, který také rád jezdí na Vltavu.

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Ano, vzniklo to tak, že jihočeská centrála cestovního ruchu nás požádala, abysme udělali buďto knížku, anebo aspoň teda nějaké krátké filmové dokumenty o Vltavě, takže já jsem teďka rok žil na Vltavě a kolem Vltavy mezi Českými Budějovicemi a Prahou, víc teda v těch jižních Čechách a postupně jsem se učil s tou řekou se nějakým způsobem sžívat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co vás naučila řeka? Vy jste se pohyboval i na vlastně takové té poutní trase Blaník Říp?

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Ano, víte, jako já nevím co mě řeka jako naučila, jako první věc je ta, že tu řeku musíte vidět od zimy do zimy, to znamená ne v té kalendářové, prostě v tom kalendářovém provedení, ale když jsou právě ty mlhy a když je šedavo a a tak, to je první záležitost, druhá věc je ta kupodivu, ta řeka je poměrně nudná jo, jako je to vlastně skoro furt totéž, jo jedete po nějaké vodě, tu a tam je nějaká přehrada a kolem jsou nějaké skály, skalky a zalesněné hřbety, ale v okamžiku, kdy vy si řeknete, že ta Vltava je osou nějakého zájmového území a zasahujete 10, 15 km na obě strany, tak se vám otevře nesmírně bohatý svět, heleďte se, to co mě vlastně nejvíc překvapilo je, že zase od Českých Budějovic, že jo vycházela kdysi stará obchodní cesta, která vedla směrem na Ševětín, v Ševětíně je nově rekonstruovaný kostel se středověkými freskami, a když jdete dál po stejné cestě, tam je nádherné vedení těch starých cest, že vidíte na obě strany, tak dojdete do obce Dolní a Horní Bukovsko, kde narazíte prostě na fresky, který jsou, který by byly kvalitní v Itálii, když to teda takhle řeknu a který jsou kvalitnější než něco, co prostě vidíte třeba v Praze nebo tak, tak toto jsou takový ty drobný lokality, který mě jako doopravdy překvapily, další věc zejména v těch jižních Čechách, to co mě jako překvapilo, je, že máte obce, které využily těch 30 posledních let k velkýmu rozvoji, takže se v nich dobře žije a vypadají pěkně jo, a máte obce, který jsou víceméně zanedbaný taky, takže a je to taková, já nevím, ten pruh kolem té řeky, Milevsko jo, do toho nějaké ty pravěké památky anebo přístavy jako Písecká Smoleč na řece, odkud se chodilo na vrh Burkovák, kde byl možná nějaký strom a nad těm visely takové různé obětiny, to jsou pozoruhodný světy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, když jste hovořil o, pane Cílku, jantarové stezce, tak to spojení s etruským světem tam právě najdeme díky té stezce kdysi dávno a význam pro Kelty pro Moravu, význam Keltů pro Moravu, abych byla přesná.

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Ano, ta jantarová stezka to je vlastně systém stezek zhruba severojižního směru. On ten jantar, jak se jednak nachází zhruba tam, kde končí Labe, že jo anebo až do Gdaňska, takže proto těch cest bylo několik, takový, jenom takový pozorování víceméně jsme dělali s Pavlem Bolinou, hodně jantaru je v řeckých Mikénách a když si udělat nejkratší spojnici mezi Mikénami a v Judskem a ústím prostě Labe, tak to vede přes Unětice, právě v té unětické kultuře je to jantaru nejvíc, když ale naopak půjdete směrem ke Kaliningradu, tak půjdete přes slovenské rudohoří v místech, kde právě z této doby je rozsáhlá těžba měděných a stříbrných rud, takže je vidět jak, kudy šla stezka, a to se zase vracíme okruhem k té Itálii, tak tam vznikají nejenom ta ekonomická centra, ale tam také vznikají výrobní okrsky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nakolik jsou vůbec prozkoumány ty staré obchodní cesty, je to dostatečné nebo pořád jsou ještě různá bílá místa, jak to bývá v historii u dalších témat?

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Archeologie buďto může fungovat planárně, to znamená dívat se na určité území, anebo může fungovat lineárně a díváte se prostě na toky na civilizační toky a pro ty velké civilizace jsou právě důležité ty velké dálkové trasy, propojující země a kontinenty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kudy povedou, mohu-li se zeptat vaše další kroky, co se týče toulek po České republice?

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Určitě stále okolo Vltavy a potom zejména teda na Podblanicko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Václav Cílek a jeho pohledy a toulky světem, já vám za to děkuji a přeji vám hezký den, na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog a populizátor vědy
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude socioložka Paulína Tabery, příjemný poslech Českého rozhlasu Dvojky, přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.