Přepis: Jak to vidí Tomáš Halík - 18. prosince

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je profesor Tomáš Halík, prezident České křesťanské akademie, duchovní od nejsvětějšího Salvátora. Já vás u nás vítám. Dobrý den.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, duchovní od nejsvětějšího Salvátora
--------------------
Hezké ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před 2 lety zemřel Václav Havel, bývalý československý a první český prezident. Po celé republice se dnes uskuteční řada vzpomínkových akcí a samozřejmě zavzpomínáme také my v pořadu, respektive vy, pane profesore. Vy jste si byli s panem Havlem velmi blízcí.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, duchovní od nejsvětějšího Salvátora
--------------------
Ano, já jsem Václava Havla znal 40 let, byli jsme přátelé a pamatuji si před 2 lety, když jsem recitoval na tu 4. neděli adventní, 18. prosince ty verše Bohuslava Reynka, Advent čtvrtá neděle, procitají andělé. Tak jsem si uvědomil, že procitl anděl smrti a tenhle ten člověk byl odveden z našeho středu. A já jsem to ani nestačil nějak citově zpracovat, protože okamžitě přišly telefonáty ze všech možných médií i zahraničních, abych se nějak vyslovil slovo k Václavu Havlovi. Já jsem měl možnost trošku hlouběji zhodnotit ten jeho odkaz letos koncem léta, když jsem byl pozván, abych na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu měl přednášku při příležitosti odhalení toho Havlova památníku na Georgetownské univerzitě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je, promiňte, lavička? Pokud se nepletu.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, duchovní od nejsvětějšího Salvátora
--------------------
To je taková lavička ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je velmi sympatické.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, duchovní od nejsvětějšího Salvátora
--------------------
Je to moc, moc, moc hezký, takový nepatetický memoriál. A nazval jsem tu přednášku, kde byla přítomna také Madeleine Albrightová a potom jsme měli společnou panelovou diskusi, Nedokončená revoluce Václava Havla a řekl jsem, čím mě vlastně Havel zaujal. Že si velmi dobře pamatuji na ta první slova jeho eseje Moc bezmocných, kde vyprávěl o tom zelináři, který na výročí říjnové revoluce dává mezi mrkev a cibuli nápis: Proletáři všech zemí spojte se. A Havel se ptá podobně, jako psychoanalytici hledají ten skrytý význam z těmi zjevnými výroky, co vlastně chce tím ten zelinář říct. On asi nesděluje lidu nic o svém vztahu k proletářům a jejich jednotě. On vlastně tím sděluje, tím, těm svým nadřízeným: Podívejte se, já nejsem žádný /nesrozumitelné/, vy se mnou nebudete mít potíže, já jsem loajální občan, já jsem jeden z těch, kdo chodí stále k volbám, který komunistická strana dostává 99,9 % hlasů, nechte mě na pokoji. A tím vlastně zjevil to, na čem stál ten komunistický režim tak dlouho. Po tom 68. roce už nestál jenom na těch bodácích sovětských vojáků, jistě také, ale nestál už na takovém teroru 50. let. Tím tajemstvím té stability komunismu byla taková nepsaná smlouva mezi vládci a ovládanými. Když ti ovládaní budou pěkně mlčet, nebudou vstupovat do veřejného prostoru, nebude jim vadit, že tady není duchovní svoboda, že tady není svobodná kultura, to budou zajištěny ty určité sociální jistoty a lidé také mohou si tak drobně rozkrádat, nemusí se příliš angažovat v té práci a to mnohým vyhovovalo a mnohým se po tom stýská. Ovšem tahle ta smlouva vedla k totální morální korupci a nakonec i k ekonomickému zaostávání té země. To vytvářelo určitý lidský typ, který pak byl nazván homosevětiku, sovětský člověk. A tady tahle ta dohoda, ti ovládaní s tímhle tím byli spokojeni a báli se jenom jednoho, že někdo ty věci nazve pravým jménem tak, jako když v té Andersenově pohádce Císařovy nové šaty to dítě najednou řekne: Ten císař je nahý. A najednou ten Havel to řekl. A já jsem pocítil tu osvobozující moc pravdy. Pravda v řečtině alétheia, neskrytost, najednou se ukázaly věci tak, jak jsou. A proto jsem pochopil také to Havlovo heslo ze sametové revoluce: Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Z toho si mnozí dělali obrovskou legraci. Jistě, pravda může mít nebezpečné slovo, to máme velké debaty s mým přítelem a kolegou Václavem Bělohradským, ten v duchu těch postmoderních francouzských filosofů říká: Kdo mluví o pravdě, tak tam je potencionálně násilí. Ano. Pravda je na jedné straně zbraň, která chrání slabé proti silným. Když bychom škrtli vy tedy pravdy, tak to, co rozhoduje, je moc. Ale pravda se musí zříci toho, že by byla prosazována násilím. Pravda je kniha, kterou nikdo z nás ještě nedočetl do konce. Proto jsem nazval tu svoji přednášku Nedokončená revoluce. Ta pravda, láska nemůže totálně zvítězit na této Zemi. K tomu bych měl teologickou /nesrozumitelné/, ale na to není čas, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem ...

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, duchovní od nejsvětějšího Salvátora
--------------------
... ale ten boj, jenom poslední větu, smím-li, ten boj se lží a nenávistí, s tou hloupostí a zlobou, s tou korupcí a násilím, nikdy nemůžeme definitivně vyhrát. Ale nikdy do posledního dechu ho nesmíme vzdát. To byla ta, ten poselství té mé přednášky. A tím jsem chtěl vystihnout i to poselství a ten přínos Václava Havla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych jenom doplnila, že například dnes v podvečer bude kardinál Dominik Duka za Václava Havla sloužit Requiem a kardinál o něm v roce 2011 řekl mimo jiné, cituji: "Jsem přesvědčen, že všichni napříč celou společností bez ohledu na politické či náboženské přesvědčení jsme povinni vzdát mu čest a dík." Jak se, pane profesore Halíku, stavíme k podle vás k odkazu Václava Havla dnes?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, duchovní od nejsvětějšího Salvátora
--------------------
Tak já myslím, že tady bohužel byli dlouho u moci lidé, kteří Václava Havla tupili, pomlouvali. Všichni si ještě pamatují na ten strašlivý pamflet pana Petra Hájka, kde nazval Havla nástrojem Satana a Bůh nakonec podle něj seslal ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale to bylo pár jednotlivců.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, duchovní od nejsvětějšího Salvátora
--------------------
... no, bylo to pár jednotlivců, ale vyjadřuje to určitý, určitý kal, určitou špínu, která je také bohužel v té, v té, v té české duši. Ten sklon vůči těm lidem, kteří nějakým způsobem vybočují z řady, vlastně je pomlouvat, snižovat, protože oni nastavují zrcadlo a my jsme měli, neboť velká část té společnosti, tady já jsem neviděl, já přece jenom jsem měl speciální vztah k tomu Halovi, protože jsme se taková léta znali, ale ve většině společnosti jsem viděl takový ambivalentní vztah. Na jedné straně jsme byli na Havla hrdi, protože jednoznačně on tak vzbudil čest té naší zemi ve světě, jako snad nikdo jiný v dějinách, ani Masaryk neměl takový ohlas, zdaleka. A je ale na druhé straně on nastavoval zrcadlo a lidé najednou v tom kontrastu s tou jeho odvahou a s odvahou disidentů viděli, že takové právě ta hra toho přežívání a morálních kompromisů je problém, je morální problém a to málokdo rád snese. Takže samozřejmě já nechci z Havla dělat nějakou modlu, já jsem znal jeho lidské slabosti a tak dále a jsem rád, že tady není nějaký jednoznačný kult, ale je to člověk, kterého si máme vážit. Já teďka, když opravdu hodně často přednáším po Evropě, tak všichni mi říkají: No, Václava Havla jsme vám záviděli. Ty další dva prezidenty, tam s těmi jste tedy měli smůlu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dokonce včerejší New York Times přirovnává pana Havla k osobnostem, jakými byli Mahátma Gándhí nebo Nelson Mandela. Píše list, že tyto osudy, tyto příběhy vlastně připomínají až pohádku.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, duchovní od nejsvětějšího Salvátora
--------------------
Samozřejmě a Václav Havel to tak trošku prožíval. On měl takový pocit, že se najednou ocitl v pohádce, octl se v dramatu, octl se na jevišti a někde, já jsem o tom vyprávěl i takové veselé historky, že on skutečně prožíval mnohé i politické situace jako určitou divadelní scénu a že ho zajímalo vlastně to, jakým způsobem je prostě na těch velkých konferencích, jak je tam uspořádána ten sál a tak dále, ale z mnohé, mnohé chápal i jako takovou jednu z těch svých absurdních her, takže já si myslím, že tenhle ten přístup, jakože viděl to divadlo světa, svět jako divadlo, to je velký filosofický a umělecký obraz, že jo, který prochází od Shakespeare Svět je divadlo a my jsme herci až přes všechny ty barokní, barokní spisovatele, čili svět jako hra. Koneckonců v Komenského Labyrintu světa je také ten labyrint světa, hra světa, do kterého člověk vstupuje a je veden tím mámením a jednou jaksi si sundá ty brýle mámení a vidí pravdu a já si myslím, že Havel byl ten, který v tom světě téhle té hry a mámení těm, kteří chtěli vidět, snímal ty brýle a ta schopnost analyticky vidět věci nazvat pravým jménem, to, to bylo jeho veliké charisma, že ten svůj umělecký talent, tu schopnost věci vyjádřit a přesně pojmenovat, dal do služeb politiky, protože politika má většinou strašně upadlou řeč, řeč frází. Vidíme na té dnešní naší scéně řeč obhroublou a najednou tady byla řeč, která zjevovala pravdu, umělecká řeč. Řeč, která odkrývala ty věci, které jsou zakrývány v tom, v té všednodennosti. Masaryk kdysi řekl: Politika je skrovnější částí života duchovního. To je zvláštní věta. Já jsem o ní mnohokrát přemýšlel. A myslím si, že Havel byl jeden z lidí, kdo téhle té větě rozuměl. Politika není jenom prostě ten, ta pragmatická hra s mocí. Státník, státník musí mít trošku větší odpovědnost, určitou duchovní odpovědnost prostě, musí si uvědomit, že dostává-li moc, tak nejenom proto, aby odměňoval své kamarády a mstil se svým oponentům, ale aby si uvědomil, že s mocí je spojena nesmírná odpovědnost a že musí nějakým způsobem myslet na celek. A samozřejmě já teďka nechci rozebírat všechny ty věci Havlovy politiky, ale například ta zahraničí politika, včera jsem byl na tom setkání, kde byli mnozí diplomaté a ti říkali, vlastně ta Havlova zahraniční politika byla neobyčejně úspěšná, od té doby vlastně nemáme nějakou jednoznačnou zahraniční politiku. To, co mnozí říkali, ta podpora lidských práv, to je takové jenom /nesrozumitelné/ a jeho zahraniční politika, on měl velice dobrou politickou intuici, byla velmi uznávána a tý naší zemi opravdu zjednala, zjednala velikou prestiž. Bohužel ti následovníci to kazili a kazí jako mohou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, možná jedna osobnější otázka na vás. Čím vás osobně Václav Havel nejvíce ovlivnil? A možná obráceně i vy jeho?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, duchovní od nejsvětějšího Salvátora
--------------------
Tak především takovou svojí zdvořilostí. Víte, já, já prostě jsem alergický na hrubiány a na nevychované lidi. V Havlovi bylo vidět, že je to člověk, který je velmi dobře vychovaný a který je zdvořilý. A ta zdvořilost a laskavost je veliký dar a zvláště u člověka, který, který má moc. Protože ta moc vede často k té aroganci, pýše. To nebyl pyšný člověk. A také to, co mnozí vytýkali, taková ta váhavost a tak dále, on si skutečně kladl otázku a stále a mučivě a s druhými, jestli to, co dělá, je správné. Známe mnohé politiky, kteří tuhle tu otázku považují za směšnou. Prostě jde jim o to získat moc, vůbec se neptají, jestli je to správné a on se tou otázkou správnosti zabýval, ale to myslím, že mu dávalo určitou věrohodnost. Víte, lidé poznají, jestli ten politik je jenom takový šašek, který prostě chce bavit lid a získávat body, nebo jestli je člověk, kterému jde jenom o tu osobní moc, anebo jestli ta jeho angažovanost vychází z něčeho hlubšího a opravdovějšího. A já si myslím, že u Havla tahle ta opravdovost, tahle opravdovost byla a že to bylo strašně důležité, že nepřišel jenom do té politiky takový typ, který je dneska v politice, a myslím tím nejen tu českou, padlou politiku, vůbec na té politice obvyklý ten člověk, který se /nesrozumitelné/, že, jo, atraktivní, člověk vystřižený ze žurnálu a najednou přišel člověk, který se do tohohle světa tak zvláštně nehodil, ale tím do něho přinesl něco nového, tím zaujal. Právě tím, že přicházel do toho světa moci jako outsider, tak do něho přinesl prostě nové, nové, nové akcepty, nový rozměr. A tím strašně zaujal a tím nesmírně ve světě bodoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budoucí vize Evropy byla v centru pozornosti setkání intelektuálů, kterého jste se také vy, pane profesore, účastnil v Miláně na pozvání předsedy Evropské komise Barrosa a italského premiéra Enrica Letty. K čemu jste dospěli, nebo spíše jaké podnětné myšlenky na tomto setkání zazněly?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, duchovní od nejsvětějšího Salvátora
--------------------
Já bych možná řekl o smyslu toho setkání. Tahle ta iniciativa vzešla z Evropského parlamentu. Evropský parlament pověřil Komisi Evropy a Evropskou komisi a jeho předsedu Barrosa, aby vybral a pozval na jedno místo, to bylo konkrétně teď v Miláně asi 300 evropských myslitelů, vědců, umělců, zvláště těch, kteří se nějakým způsobem zabývali tím tématem Evropy, ale to nebylo asi jediné kritérium a abychom vytvořili anglicky to bylo nazváno /anglický text/ Příběh Evropy. Já bych to raději přeložil jako Hledání smyslu Evropy. A víte, za tím byla představa, která si myslím je velice důležitá. Že Evropská unie, nebo ten proces evropské integrace začal po válce a Evropská unie definována jako společenství hodnot. Ale v poslední době tam převažovaly ty hodnoty materiální. A ten proces evropské integrace, který je nesmírně důležitý, byl nesen více ekonomií a administrativou, byl to administrativní a ekonomický děj. Ale tam právě v okamžiku, kdy ta ekonomie se dostává do nejrůznějších obtíží celosvětová ekonomie, a tak najednou z toho povstává taková představa, ano, to evropské sjednocení je v krizi, ale to není pravda, ale aby nebylo v krizi, aby ten proces byl prohlouben a kultivován, tak je třeba, aby nebyl svěřen jenom těm politikům a ekonomům, aby to byl proces kulturního, kulturního propojení, aby právě ti tvůrci kultury, ti lidé, kteří mohou nějakým způsobem inspirovat a kultivovat veřejné mínění, aby oni byli vlastně ti lidé evropské myšlenky, aby tomu evropskému procesu dodali určitý duchovní rozměr, protože mají-li lidé vyjít z těch jenom úzkého, lokálního pohledu na svět a mají-li se stát skutečně Evropany a evropskými občany, pak je třeba, aby si uvědomili, co je to evropská kultura i podíl na té evropské kultuře a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, já vám do toho jenom vstoupím, pane profesore, byl, znamená to tedy, že dosud byl ten hlas evropských intelektuálů slabý, nedostačující?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, duchovní od nejsvětějšího Salvátora
--------------------
Ano, do značné míry prostě ten, ti představitelé Evropské unie, Evropského parlamentu a tak dále, se bavili většinou s politiky, bavili se s ekonomy a dost dobře tam nebyl ten velmi potřebný dialog s těmi lidmi, kteří nesou určitou duchovní odpovědnost za tu kulturní tvář Evropy. A ten proces má skutečně být především procesem kulturního propojení, to neznamená, že by se měla vytvořit prostě nějaká ideologie, nebo, nebo nějaká unifikace evropská, ne. Ale snažit se kultivovat tu atmosféru. Ten proces sjednocení. Kdyby se rozpadl tenhle ten úžasný projekt evropského sjednocení, poprvé v dějinách, to, po čem toužili mnozí, vzpomeňme na našeho Jiřího z Poděbrad, tak poprvé v dějinách je to neseno ne expanzí nějakého jednoho národa, jedné politické ideologie, je to opravdu demokratické společenství. Samozřejmě to, že právě tak lpí na té demokratičnosti, tak ta demokratičnost s sebou nese i určitou byrokratickou těžkopádnost, to bohužel jinak, jinak neumíme. Diktatury jednají rychle, ale my už máme dost diktatur, takže chceme vytvořit demokratické společenství a kdyby se tohle to rozpadlo, tak se už ty státy nevrátí k tomu, co, tady bylo dřív. To by byl okamžiky, kdy by právě přišli ke slovu ti, kteří to evropské sjednocení stále brzdí, ty hlasy jako je Le Pen a nyní jeho, jeho dcera, jako byl Václav Klaus a tito lidé, kteří škodili té jednotě Evropy. Ale je třeba, aby ta atmosféra, to, co vychází z té Evropské unie, aby bylo trošku kulturnější, protože někdy skutečně jsou tam hlasy, které jsou extrémní. A ti nepřátelé toho evropského sjednocení samozřejmě vytrhávají ty hlasy a teďka ukazují, tohle to jsme viděli teďka na té Ukrajině, že tam ten ukrajinský ministerský předseda strašil ty lidi, nechtějte do Evropské unie, Evropská unie vám nařídí, že musí být manželství homosexuálů a dostanete nějaké čipy a tak dále, pohádky, nesmysly. Evropská unie v tomhle tom respektuje rozhodnutí těch jednotlivých národních států. To bylo tak, jako když nás strašil Václav Klaus: Co bude až vstoupíme do Evropy? Bude Lisabonská smlouva, ztratíme suverenitu. Nic jsme neztratili s Lisabonskou smlouvou. Přichází téměř každá vesnička u nás dostala něco z evropských fondů, ale my jsme byli jenom ti, kteří nastavují ruku a dělají potíže. A to se musí změnit. To se musí změnit. A pro nás je strašně důležité, abychom hlouběji pochopili naše vlastenectví, naše češství. Naše češství můžeme plně pochopit a rozvinout jenom v tom evropském kontextu ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevylučuje se členství v Evropské unii a národní zájmy?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, duchovní od nejsvětějšího Salvátora
--------------------
Naopak. Tím naším největším národním zájmem je sjednocená Evropa a naše důstojné místo, abychom byli tím, kteří přispívají a obohacují a dovedou tam také něco přinést. Čili tohle to je náš základní zájem. A naše vlastenectví a naše evropanství musí jít ruku v ruce. Když jsou ty věci odtržené, když by to evropanství bylo jenom nějakou, nějakým šovinismem Evropy a ztratila by se ta mnohobarevnost těch národních kultur, tak to je, to by bylo velmi, velmi neblahé. Ale kdybychom se pouze uzavřeli jenom do toho svého izolacionismu, jenom na ten svůj dvoreček, tak to bude strašně zatuchlé. Takže je třeba v tom procesu pokračovat, ale je třeba mu dát také ten kulturní a duchovní ráz a za to mají odpovědnost ti lidé, kteří přemýšlejí, vytvářejí, ovlivňují i ten proces pedagogický, univerzitní, tvůrci, tvůrci umění a z toho má konkrétně to setkání má být ještě jedno v Berlíně v příštím roce, má z toho být nějaký dokument. Ale já si myslím, že možná v pozadí, nebylo to tam řečeno, ale tuším, že v pozadí je možná taková, takový pokus vytvořit nový jakýsi ústavní dokument, dokument Evropy a že je třeba, aby to nebylo jenom v dílení politiků, čili ten, ten dialog evropských politiků s těmi lidmi ducha a kultury. Já si myslím, že to je hrozně důležitá a cenná věc a velmi jsem si vážil toho, že jsem k téhle té práci byl přizván.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme ještě 2 minutky. Pane profesore, my se setkáváme na přelomu roku starého a nového. Jak vy se budete ohlížet za tím odcházejícím rokem?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, duchovní od nejsvětějšího Salvátora
--------------------
Tak v mém životě to byl velice hektický, začít od toho malého soukromého, velice hektický rok, naplněný mnoha cestami, přednáškami po světě, je to druhá stránka ohlasu těch mých knížek, které, které se dostávají ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I v Miláně jste, promiňte, představil podruhé překlad ...

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, duchovní od nejsvětějšího Salvátora
--------------------
... ano, tam jsem uváděl svoji, tu, tu italskou knížku, ten druhý překlad do, do italštiny, v tomhle tom roce to bylo ty ohlasy z toho německy mluvícího světa. V tom příštím roce bych měl vstoupit do té španělské a francouzské jazykové oblasti, uvidíme. Dále, co se týká té české politiky, tak to víte, tam, tam jsem z toho velmi smutný. Z takového úpadku autorky prezidentského úřadu. Ať už byla ta neblahá amnestie na začátku roku Klausova. Tam jsem velice přesně to nazval /nesrozumitelné/ cituji: Klaus bohužel tuto svou státotvornou roli za celou dobu prezidentování naprosto nepochopil. Tím svým činem chladnokrevně tu amnestii, chladnokrevně, elegantně legalizoval rozkrádání naší země v minulosti, demotivoval policii, státní zástupce a soudy a navíc si zavázal mnoho lumpů, kterým dal svobodu. Tolik Martin Hausenblas, podepisuju. Bohužel, myslel jsem si, že bude něco kulturnějšího na tém Pražském hradě, tak tomu není. Cítím tam takový pach kořalky a cigaret a je to smutné, je to smutné. Ta vláda kamarádů pana prezidenta nesplňuje to, co od ní čekáme ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude vláda nová?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, duchovní od nejsvětějšího Salvátora
--------------------
... bude vláda nová. Já z toho programového prohlášení, tam si myslím, že jsou některé dobré věci. To není tak špatné, s některými věcmi bych nesouhlasil, ale to by bylo samostatné téma a probírali to tady, jistě, jistě i další, ale myslím si, že z těch všech možných alternativ tohle to sestavení je snad nejméně špatné a doufám, že ti lidovci se nějak nadechnou a že tam budou hrát nějakou umírňující, umírňující roli. Ale teďka by všichni ti politici, já jsem teďka mluvil tento týden taky s některými mladými lidoveckými politiky, a říkají, tam je veliký, veliká debata, jestli máme do toho jít a já říkám: Ano. Teďka politici nesmí myslet jenom na zisk své partaje, ale musí myslet na ten celek, na odpovědnost, na svoje, na společnost jako takovou. Jestliže bude špatná vláda, špatná politika, lidé ztratí důvěru v politiku vůbec a ten kapitál důvěry, to je vůbec nejdůležitější kapitál, který, který tahle ta země má. Je už hodně prošustrován, snažte se ho obnovit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Tomáš Halík, prezident České křesťanské akademie. Děkuji vám za rozhovor, za vaše zamyšlení a přeji krásné svátky a dobrý vstup do nového roku.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie, duchovní od nejsvětějšího Salvátora
--------------------
Spokojené svátky všem, všem posluchačům a dobrý rok pro nás všechny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou. Zítra bude hostem Jak to vidí po půl deváté ekonomka Ilona Švihlíková. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.