Přepis: Jak to vidí Petr Just 14. června 2021

Vladimír KROC, moderátor
Dnes je hostem pořadu Jak to vidí politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Dobré ráno.

Vladimír KROC, moderátor
Co znamená hlasování o střetu zájmů v Evropském parlamentu, jaké jsou pohyby voličských preferencí, jak se nám prozatím rýsuje předvolební kampaň a proč jeden druh vakcíny ničí na Slovensku politické kariéry. Těmto tématům se budeme v příští necelé půlhodince věnovat. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hlasování europoslanců je obrovská facka pro premiéra Andreje Babiše. Více jak dvě třetiny Evropského parlamentu totiž jednoznačně vyjádřili přesvědčení, že je ve střetu zájmů a měl by s ním něco okamžitě udělat. To řekl europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. Jak vážná je to situace pro českého premiéra, podle vás?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Záleží, jestli se na to díváme z pozice Andreje Babiše coby lídra politické strany, která jde do voleb. Tady si paradoxně a možná překvapivě myslím, že to pro něj není zase až tak úplně špatná zpráva, protože Andrej Babiš dostal poměrně mocnou munici pro vedení volební kampaně. Když teďka skutečně na to budeme nahlížet skrze Andreje Babiše coby lídra politické strany, coby obhajujícího vítěze minulých voleb, coby člověka, který samozřejmě chce v těch volbách opětovně zaujmout, zvednout témata, u kterých zároveň ví, že zvedne voliče, že osloví své voliče, osloví třeba své bývalé voliče, kteří mu od té doby, od té doby utekli. Tak tohle bych řekl, že může být paradoxně i právě dobrá zpráva. Evropská unie se vždycky v předvolebním období a nejenom v předvolebním období, ale v předvolebním období to máme velmi silné, stává pro řadu politiků tématem, vůči kterému se vymezují. Vzhledem k tomu, že celá řada výroků, politiků, postojů, ať už k různým tématům se často týká nebo je zarámována nějakým širším rámcem vlastenectví, češství, bojování za české zájmy, bojování za české lidi, Českou republiku. Tak se tady vždycky přirozeně jeví Evropská unie a všechny její instituce, všechny její politiky a podobně, tak se jeví jako vhodný terč, který se vytáhne, tak jako se vytahují jiná témata, tak toto je jedno z témat, a to může paradoxně zafungovat. Protože Andrej Babiš to skutečně může opět postavit do té, do té roviny, do které už několikrát tento svůj vztah postavil, přestože on není, on není celkově považován za euroskeptika, není celkově považován za člověka, který by byl a priori k Evropské unii kritický, ale tak jako ke všem ostatním tématům nebo k většině, abych nebyl moc přísný, jak k věčině tématům má, tak i k Evropské unii, evropské politice má Andrej Babiš takový flexibilně pragmatický vztah. Vztah který, když se hodí, tak může být velmi proevropský a když se nehodí, když se nehodí jemu, když to, když to osloví spíš jeho voliče v tom opačném pohledu, tak se může chovat jako velmi silný euroskeptik. Takže teď jsme zrovna v té situaci, kdy Andrej Babiš má Evropskou unii a v širším slova smyslu a mluvíme tady sice zatím o rozhodnutí jedné instituce nebo, nebo usnesení jedné instituce, ono to není rozhodnutí v pravém slova smyslu, má to spíše, má to současně.

Vladimír KROC, moderátor
Deklarativní charakter, je to rezoluce.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ano, deklarativní symbolický charakter, ale přece jenom už to samo o sobě vyvolalo poměrně ostrou protireakce ze strany Andreje Babiše a jsme v předvolební kampani a toto je téma, které bude rezonovat celou předvolební kampaní. Jak ze strany Andreje Babiše, tak ze strany jeho oponentů.

Vladimír KROC, moderátor
Hrají roli nějaká fakta? Protože třeba podle Alexandra Vondry z ODS si kontrolní výbor objednal analýzu, kterou dokládá ověřený seznam pětadvaceti konečných beneficientů, nejvíce těžících z evropských fondů a celému tomu žebříčku v unii vévodí. A teď tedy budu citovat europoslance Vondru: "Babiš Trust, jako on říká s vývarem třikrát větším než francouzský subjekt na pozici číslo dvě." Zní to dost přesvědčivě?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Přesvědčivě to zní pro toho, kdo by se tím skutečně zabýval. Kontroloři, auditoři i ti europoslanci, kteří, kteří se předpokládám seznámili s těmito informacemi než hlasovali. Teď máme ve hře další novou instituci, Úřad evropského žalobce. Tak samozřejmě pro všechny tyto aktéry to jsou poměrně zásadní čísla, relevantní, rozhodující. Když se ale opět přeneseme do té předvolební roviny české politické, tak si myslím, že tato čísla zase až tak klíčová nebudou. Nebudou proto, respektive takhle, nebudou klíčová, protože Babišovy odpůrce nijak nepřesvědčí, aby změnili názor, spíš naopak je utvrdí v tom jejich názoru, Babišovy příznivce to nepovede k tomu, aby změnili pohled na Andreje Babiše. Takže obě ty skupiny, obě ty skupiny zůstanou na svých pozicích. Nemyslím si, že toto konkrétní číslo jestli nebo kolik, kolik přesně projektů nebo dotací získal Andrej Babiš, že bude nějakým způsobem rozhodující pro pohyby jedné nebo druhé skupiny.

Vladimír KROC, moderátor
Vy jste to popsal jako dva fanklubu ve fotbale. Dva tábory, které vlastně jenom fandí. Opravdu to takhle funguje, je to takhle jednoduché?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Úplně jednoduché to není, ale, ale jádro v tom být, v tom, v tom určitě je. Máme samozřejmě skupinu voličů, která by mohla vnímat problémy každého politika, včetně Andreje Babiše, takže pořád to je pro ně otázka rozhodování ano, ne, přikloním se spíš na jednu nebo na druhou stranu. Ale nemyslím si, že v současné době by třeba skupina lidí, kteří dříve volili Andreje Babiše a dneska třeba váhají, anebo dokonce už jsou rozhodnutí, že mu hlas nedají, tak že by pro ně tou, řekněme, novou volbou byla v nějak velké míře stávající opozice. Rozhodně ne ta opozice v podobě tří konzervativních subjektů kandidujících jako, jako aliance Spolu. Možná máme určitý přesah směrem k Pirátům, protože přece jenom i přes všechny odlišnosti, o kterých se tady určitě ještě budeme bavit, tak Piráti ano mají jedno společné. Oba vstoupily, oba tyto subjekty vstoupily do politiky na vlně protestu, vymezování se a pro určité voliče není zase až tak rozhodující nějaké to programové ideologické ukotvení, které stejně žádný z těch subjektů nemá úplně pevné, na rozdíl od těch takzvaně tradičních stran, ale právě ten prvek protestu. Takže může tam být určitý přeliv směrem, směrem k Pirátům i to může být jeden z důvodů, proč Andrej Babiš zejména na tuto skupinu cílí svoji kampaň, ale nejenom pochopitelně. Ale spíše si myslím, že voliče, bývalé voliče Andreje Babiše, bývalé voliče ANO teď spíše bude odchytávat Robert Šlachta.

Vladimír KROC, moderátor
Hned se k tomu dostaneme. Jenom ještě k tomu střetu zájmů. Agrofert, jak připomíná třeba týdeník Reflex, musel vyhovět zákonu, zapsal Andreje Babiše jako konečného uživatele výhod v evidenci skutečných majitelů firem, která byla spuštěna teď začátkem června. Jak se toto dá ještě zpochybnit? Je z toho přece jasné, že jde o prokazatelný střet zájmů nebo ne?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Podle této interpretace ano a jak říkám, Babišovy odpůrce to jenom přesvědčí jejich názoru, že tam skutečně střet zájmů je. Babišovi příznivci to budou brát jako další zářez v té sérii, v té sérii toho, co oni považují za, za útok na úspěšného premiéra. Takže opět ani v tomto si nemyslím, že konkrétní, konkrétní zapsání konkrétní osoby jakožto vlastníka nebo konečného příjemce nějakým zásadním způsobem změní názor jedné nebo, nebo druhé skupiny.

Vladimír KROC, moderátor
Citace: "Je to pokračování zasahování Evropského parlamentu do vnitřních záležitostí, záležitostí České republiky. My jsme svrchovaná země a je tady politický souboj. Budou volby a Evropský parlament se snaží ty volby ovlivnit." To jsou slova premiéra. Proč by ale měl mít Evropský parlament snahu ovlivňovat volby v Česku? Jak tomu rozumíte?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Evropský parlament samozřejmě tuto snahu nemá a já si jsem stoprocentně jistý, že i Andrej Babiš to moc dobře ví. Toto vyjádření, stejně jako všechna jiná vyjádření, ví to nejenom on, ví to i je, jeho marketéři pochopitelně, pan Prchal, všichni to vědí pochopitelně, ale to vyjádření nebylo samozřejmě směřováno vůči europoslancům. To bylo směřováno na domácí politickou scénu. Opět musíme brát téměř všechno, co se děje v tomto roce, v tomto kalendářním roce jako plně nebo minimálně částečně věc ovlivněnou předvolební kampaní. Ano, máme tady předvolební kampaň, každý výrok, který politik pronese, každá událost, která se stane a na kterou následně ten dotyčný politik reaguje, tak vždycky v té reakci bude nějakým způsobem zakomponována předvolební kampaň, apel na své vlastní voliče, případně apel na nerozhodnuté voliče.

Vladimír KROC, moderátor
Andrej Babiš teda argumentuje zejména tím, že jde o snahu vyštvat ho z politiky, tak to říká. On ale zapomíná na to, že má i druhou možnost, zříci se evropských dotací, anebo třetí opravdu se vzdát vlivu na své firmy, jinými slovy je prodat. Je to jinak?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Těch možností moc není skutečně, jsou tři. Buď jsem politik, nebo jsem, jsem podnikatel, respektive dvě. Buď jsem politik nebo jsem podnikatel. A pak samozřejmě pokud je člověk podnikatel, tak tam jsou ty různé podmožnosti, které jste tady sám, sám nastínil. Takže Andrej Babiš pochopitelně v této situaci je vědomě. On, on ví, že vstoupil do politiky, vstoupil vědomě jakožto podnikatel do politiky. To, že se v reakci na jeho situaci třeba přijímaly zákony nebo zpřísňovaly zákony o střetu zájmů, které nebo ten, ten vlastní zákon střetu zájmů, často přezdívaný Lex Babiš, tak je vlastně důsledek toho, že jsme v polistopadovém období tady neměli žádnou takovou koncentraci politické a ekonomické moci. Ano, můžeme říkat, že ten zákon vznikl v reakci na Andreje Babiše, ale ne na Andreje Babiše jako osobu, která by k tomu nezavdala sama svojí situací, ve které se ocitl nějaký důvod, nějakou příčinu. Takže tato situace, nová situace pro českou politickou scénu, naprosto nová situace byla logicky řešená, vyústilo to v přijetí nebo, nebo úpravě zákona o střetu zájmů.

Vladimír KROC, moderátor
Jak si vysvětlit, že když měla opozice snahu na zvláštní schůzi sněmovny diskutovat, diskutovat o možném zpřísnění zákona o střetu zájmů, tak ANO společně s komunisty to zablokovali. Proč v tom hrál, hráli komise tuhle roli?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Musíme si to celé dát do určité časové souslednosti a když se, když zohledňujeme tu časovou souslednost, tak zároveň vidíme, že v tu, v tu samou dobu se komunisté rozhodovali, jestli podpoří nebo nepodpoří návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Je to pochopitelně spekulace, nemáme to podloženo nějakými jasnými závěry z jednání, na druhou stranu tato jednání bývají často spíše zákulisní, takže nikdy nemáme pevně a jasně dáno co bylo závěrem těch jednání. Ale pokud se skutečně díváme na tu časovou, na tu časovou souvislost, tak tady lze najít určitou formu výměnného obchodu, ústupků jedné, druhé strany, takže to, i to lze, i to lze brát jako určitý prvek.

Vladimír KROC, moderátor
K vaší zmínce, že kauzu střetu zájmů bude nově řešit Úřad evropského veřejného žalobce. Co to podle vás pro Andreje Babiše znamená?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Tak, když se zase odrazím nejprve od té domácí scény, tak další náboj, další náboj do předvolební kampaně, protože předpokládám, že to opět bude doprovázeno podobnou rétorikou, kterou Andrej Babiš směřoval vůči Evropskému parlamentu, vůči auditorům Evropské komise a podobně. Když se podíváme na tu rovinu širší, celorepublikovou, Česká republika, Česká republika coby člen Evropské unie, tak pochopitelně renomé České republiky v Evropě, v Evropské unii to příliš nezvýší pokud, pokud předseda vlády, tedy klíčová osoba v našem politickém systému vzhledem k tomu, že jsme parlamentní systém, kde skutečně vláda v čele s premiérem jsou těmi klíčovými institucemi, tak skutečnost, že je vyšetřována firmy, firmy vyšetřovány firmy propojené s premiérem jsou vyšetřovány Úřadem evropského žalobce, to samozřejmě nedodá na, na prestiži České republice zejména, když se blíží naše předsednictví.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je politolog Petr Just. Premiér Andrej Babiš se má podle rozhodnutí soudu omluvit senátorovi Lukáši Wagenknechtovi za výroky, že je psychopat, udavač a že připravil Českou republiku o osm set milionů korun. Babiš avizoval, že se odvolá. Máte nějaký komentář?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Má pochopitelně právo se odvolat, to patří k základnímu fungování našeho právního systému. Na druhou stranu, Andrej Babiš sám je často dotčen, když někdo používá velmi silné výrazy a útoky na jeho osobu, hned to bere za určitou kampaň. Ale na druhou stranu, on sám oplácí stejnou, podobnou nebo někdy ještě větší mincí i svým vlastním oponentům. Takže Andrej Babiš samozřejmě tady pociťuje něco, čeho je součástí sám na obou stranách té, toho pomyslného, toho pomyslného sporu. Ať už, když on útočí na někoho, nebo někdo útočí na něj. Ať už to bereme z jakéhokoliv, z jakéhokoliv úhlu pohledu. Každý, kdo je v politice vlastně musí být připraven i na to opačné. Na to, co on dělá jiným, tak musí být připraven, že také musí nést následky, následky, ale zároveň on chce, aby následky nesl jenom když jiní útočí na něj. Takže to je jediné asi, co se, co se k tomu dá v současné době říct. Pokud už použije politik takto silný výraz, tak musí být připraven na to že, že toto je jedna z cest jakou, jakou tady na daná věc bude vyřešena.

Vladimír KROC, moderátor
Piráti požadují od Babiše omluvu za to, že tedy řekl, že chtějí lidem zdaňovat přebytečné metry bytů a nastěhovat do domácností migranty. On trvá na svém, jak se nám rýsují témata pro blížící se parlamentní volby? Opravdu ještě někdo slyší na strašení imigranty?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Evidentně ano a abychom byli, abychom měli komplexní obrázek, tak vlastně Andrej Babiš nebyl první, kdo v té už rozjeté předvolební kampaň vytáhl téma migrantů. Nechám teď stranu SPD, pro kterou je to téma permanentní. Zatímco u Andreje Babiše jsme viděli aktivizaci tohoto tématu až teďka v té poslední době. Ale už před několika týdny, například sociální demokraté také v jednom ze svých, v jednom ze svých, v jedné ze svých grafik, která byla zejména určena pro sociální sítě, tak opětovně téma migrace, postoj České republiky k migraci, že ochrání Českou republiku před, před nelegální migraci, tak rovněž otevřeli. Takže evidentně to téma stále živé je. Předpokládám, že i sociální demokraté i hnutí ANO a další subjekty, které ta témata otvírají, tak to mají podloženo nějakými sociologickými sondami, které jim ukáží, co jsou témata, která lidi považují za palčivá. U nás jsme s tímto tématem vlastně téměř permanentně konfrontováni v každé volební kampani, za těch posledních několik let co téma migrace hýbe nejenom českou, ale i evropskou a světovou politikou. Hodně to bylo intenzivní zejména během prezidentské volby v roce 2018. Samozřejmě už i v těch předcházejících sněmovních volbách v roce 2017. No a teď se opět po čtyřech letech i ze strany těch současných vládních stran, které pochopitelně byly teď u toho, že mohly ovlivnit, jaká bude česká politika ve vztahu k migraci, jezdili na, na evropské summity, kde se to řešilo ta otázka. Tak opět téma, to téma otevírají. Vychází se tady z nějakých přirozených pudů lidí, že, že mají strach. Mají strach, strach je naprosto přirozená reakce. Zejména na něco neznáme. Na něco co nemůžete si vlastní zkušeností ověřit, jestli to skutečně je, nebo není pravda. Tak radši k tomu přistupujete s opatrností. Radši se spíš bojíte, než abyste to nechali nějaké, nějakému volnému, volnému průběhu. Má to pochopitelně ještě ten vedlejší, vedlejší prvek, a sice taková ta doplňková kampaň, šířící se zejména na sociálních sítích, řetězových e-mailech, která toto téma ještě více přiživuje, ať už to jsou různými, ať už jsou různé zprávy. Typu známá známé, je viděla, řekla jí to švagrová od kolegyně z práce a podobně. A šiřte to dál, protože tohle se ve veřejnoprávních médií nedozvíte. Anebo, nebo různé upravené fotky, které, který jsme rovněž byli součást svědky už v těch minulých kampaních. Takže předpokládám, že zase některé podobně upravené fotky nebo řetězové e-maily budou součástí i této kampaně.

Vladimír KROC, moderátor
Naším hostem je vedoucí Katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha Petr Just. Slováci začali očkovat v Evropě neschválenou ruskou vakcínou Sputnik V. Jaký je o ní zatím zájem?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Ten zájem zůstává daleko za očekáváním, které slovenská vláda, anebo spíše buďme přesní, bývalý slovenský premiér Igor Matovič předpokládal. Určitě si i vaši posluchači pamatují, že téma dovozu Sputniku bylo na Slovensku poměrně velké. Vláda k tomu několikrát zasedala, vláda to oficiálně odmítala. Pak v podstatě za zády vlády přiletěl Igor Matovič s první dávkou, tehdy ještě premiér Igor Matovič z první, z první várkou, pardon ne první dávkou, s první várkou, várkou Sputniků. Bylo tam vítání na letišti i řada představitelů koaličních stran, slovenských koaličních stran, to vnímala jako poměrně problematické, včetně některých, některých stranických kolegů Igora Matoviče. Nakonec to vedlo vlastně částečně i jeden, jako to byl jeden z důvodů, nikoliv jediný, jeden z důvodů vládní krize, která vedla sice k pádu vlády, ale ustavení na stejném koaličním půdorysu, byť určité posty byly vyměněny, konkrétně tedy Igor Matovič už není nadále premiérem. Udržel si velmi silnou pozici ministra financí. Ale pozici premiéra už připustil vlastně tehdejšímu ministrovi financí. No a zatím a s tím samozřejmě přišla informace s tou první dodávkou, že je v plánu nebo předjednáno i dodání dalších 100 tisíců, možná se dokonce mluvilo o řádech milionů, dalších dávek ale nakonec pokud jsem se dobře díval na slovenská média. Nakonec ty řády zájemců jsou jiné, než aby naplnily ty řády milionů přislíbených dodávek. Pohybujeme se na Slovensku řádově v tisícovky, jednotkách tisíců lidí, zájemců o o tuto dávku. Byl tam i, byla tam i určitá kontroverze ohledně toho, zda přišla vlastně na Slovensko taková vakcína, která byla posuzována i některými těmi odbornými časopisy, protože ruská strana se zase hájí tím, že už i některé odborné časopisy posuzovaly a vznikaly odborné studie na téma vakcíny Sputnik. Na téma, jak je účinná, nebo není účinná. Pak se zjistilo, že na Slovensko přišlo, přišla trošku jiná varianta. Ruská strana nedodala všechny, všechny, všechnu dokumentaci, kterou dodat měla, ale kterou třeba dodala do Maďarska. Takže teď je otázka, jestli toto není nějaká strategická hra Ruska. Do Maďarska dodáme, na Slovensku nedodáme. Počkáme, co se v té střední Evropě, Evropě bude dít a zatím se zdá, že, že to skutečně Rusko bere jako určitou, určitou hru na šachovnici střední Evropy. A těmi jednotlivými dodávkami vlastně jako, jako s těmi, s těmi figurkami tam šachuje.

Vladimír KROC, moderátor
Je možné, že to je odpověď na otázku, proč se z jedné vakcíny stalo takové politikům, i vicepremiéra šéf ČSSD Jan Hamáček si chtěl šplhnout u voličů Sputnikem V. Byla to z jeho strany racionální úvaha?

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Když se díváme zpětně, samozřejmě to tohle asi bylo těžké i pro Hamáčka a Matoviče odhadnout dopředu. Ale když se na to díváme zpětně, tak vlastně Jan Hamáček může být myslím rád, že tam nakonec pro ten Sputnik nejel nebo dojednat ten Sputnik nejel, protože i Igor Matovič měl jako jeden z, ať už přiznaných nebo, nebo nepřiznaných cílů té své operace Sputnik, záchranu své, svého vlastního postavení ve slovenské politice. Hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, které velmi výrazně vyhrálo minulé volby do slovenské Národní rady Slovenské republiky, tak v současné době se ale pohybuje někde zhruba na třetině svých, na třetině svého volebního zisku. Ten volební zisk byl kolem 25 %. Dnes má kolem osmi, devíti, osmi, devíti procent. A Igor Matovič předpokládal, že právě dovezení milionu dávek Sputniku zachrání, zachrání Slovensko, zachrání Slováky, což se nakonec ukázalo jako liché, tato, toto jeho představa. Tam myslím, že by to podobným způsobem asi i s tím zájmem, pokud se bavíme o zájmu, že zájem Čechů, takže by to podobným způsobem dopadlo i v České republice, takže myslím, že Jan Hamáček nakonec může být rád, že, že tuto operaci on nepodnikl.

Vladimír KROC, moderátor
To byl v pořadu Jak to vidí vedoucí katedry politologie a anglofonní studií, místopředseda České společnosti pro politické vědy Petr Just. Děkuju vám, mějte se hezky, na shledanou.

Petr JUST, politolog, Metropolitní univerzita Praha
Děkuji za pozvání, na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů vám přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.