Přepis: Jak to vidí Josef Šlerka – 12. srpna 2021

Jan BURDA, moderátor
Jak velkou roli sehrávají reklamy politických stran na Facebooku a sociálních sítích vůbec, ale především na Facebooku. Na jaké uživatelé se zaměřují a daří se jim to? Kolik taková placená prezentace vlastně stojí? To bude hlavní téma komentátorské půlhodinky Jak to vidí. Hostem je Josef Šlerka, datový analytik, odborník na sociální sítě, vysokoškolský pedagog působící na Univerzitě Karlově. Vede studia nových médií, vítám vás.

Josef ŠLERKA, datový analytik, odborník na sociální sítě
Dobrý den.

Jan BURDA, moderátor
K poslechu Jak to vidí vás zve také Jan Burda. Pane Šlerko, vy jste se v těchto týdnech v tomto období možná měsících zaměřil na analýzu politické reklamy na Facebooku. Z jakých zdrojů vlastně taková analýza vychází, kde se dají tak dílčí data předtím, než se analyzují, sehnat a najít?

Josef ŠLERKA, datový analytik, odborník na sociální sítě
Tak já možná začnu nejdřív takovým krátkým vysvětlením pro posluchače, protože věřím, že mezi nimi je spousta uživatelů Facebooku, ale tahle ta oblast je malinko takovou neznámou. Facebook dneska v Čechách má asi, on sám reportuje asi 5,5 milionu aktivních uživatelů, což z jeho pohledu znamená, že během posledních 30 dnů tam byla nějaká interakce s tím systémem. A Facebook už také dlouhou dobu čelí vlastně obvinění z toho, že díky svým reklamním systémům umožňuje vlastně negativní zásahy během těch volebních kampaní, ta debata se hodně rozjela vlastně po volbě Donalda Trumpa prezidentem, kdy se mluvilo o tom, že v těch kampaních byly zneužity možnosti tzv. mikrocílení, já se to potom pokusím vysvětlit, ale také že vlastně umožnily zásahy aktérům z třetích stran, jak se tak hezky říká, je tím míněno zásahy vlastně ze zahraničí, to znamená, že se zahraniční firmy, respektive zahraniční státy, mluvilo se hodně o Rusku, vlastně mohly nakoupit reklamu, která podporovala nějakého z těch kandidátů nebo přilévala ten jak se říká olej do ohně a Facebook na to reagoval. Pokud mě paměť neplete, neklame, před dvěmi až třemi lety, omlouvám se, ten údaj asi nebude přesný a rozhodl se, že tenhle proces udělá trošku víc transparentní, takže začal zveřejňovat něco, čemu on říká Facebook /nesrozumitelné/, ve které mimo jiné jsou dostupné všechny reklamy, které na Facebooku v dané zemi běžely a které jsou registrovány jako tzv. politické reklamy nebo reklamy, které se týkají politiky a social issue tam je, sociální problematiky, těžko těžko překládat a tenhle ten datový zdroj je vlastně otevřený, tohle je něco, po čem může každý sáhnout, může se tam podívat, i posluchači, kdyby chtěli, tak si můžou dát do vyhledávače Facebook /nesrozumitelné/ a můžou si to sami prohlídnout. A to je pro mě ten základní zdroj, tím druhým zdrojem, je to zase součást, ten Facebook se snaží být jako mnohem transparentnější, je vlastně aplikace, která se jmenuje /nesrozumitelné/, to asi není úplně důležitý, kterou Facebook vlastní a vlastně nabízí ji jenom novinářům a výzkumníkům z univerzit, která mu dává určitý přehled o tom, co se píše na facebookových stránkách a skupinách neumožňuje, identifikovat uživatele samozřejmě, to nějakým způsobem se snaží dodržovat základy soukromí, ale tohle je druhý cenný zdroj, který ukazuje třeba například jak se šíří odkazy a podobně, takže tyhle 2 datový zdroje tam byly.

Jan BURDA, moderátor
Z jakého časového období, pokud se zaměříme na váš výzkum, na vaši analýzu toho českého Facebooku nebo těch politických reklam nebo prezentace politických stran a hnutí na tuzemském Facebooku, tedy, dá se říci, v češtině, tak jaké časové období jste sledoval a sledujete, případně, jaká je ta další metodika?

Josef ŠLERKA, datový analytik, odborník na sociální sítě
Já jsem se /nesrozumitelné/ investigace věnoval vlastně v tom období zhruba posledních tří měsíců těch 90 dnů. A to je dáno tím, že ačkoliv myslím si, že už dneska spoustě lidí leze volební kampaň už ušima, tak vlastně je pořád na začátku. Je to nepříjemný zjištění možná pro mnohé, ale to, co teď zažíváme v té volební kampaní, je teprve úplný začátek a vzhledem k tomu, že ta kampaň vlastně vrcholí zhruba ten poslední měsíc, ale spíš posledních zhruba 10 14 dnů před těmi volbami, tak vlastně nás ještě to velký vlastně čeká, což je z toho výzkumnýho pohledu strašně dobrá zpráva, protože tím pádem ty dosavadní výzkumy vlastně ukazují tu výchozí situaci. Ukazují, co se teď právě teď právě děje. Jinak zase posluchači, pokud by si to chtěli vyzkoušet, tak ty data v tom Facebooku jsou k dispozici zhruba za 2 roky zpátky, takže to občas bývá taková zajímavá jízda časem, když se člověk podívá, co strany inzerovaly před dvěma lety a co inzerují dneska.

Jan BURDA, moderátor
Jak důležitá je nejenom v předvolební kampani ale obecně ale pochopitelně, že před volbami je to podstatnější, jak důležitá je politická reklama nebo prezentace programu právě na Facebooku?

Josef ŠLERKA, datový analytik, odborník na sociální sítě
Vy jste tam hezky řekl politická reklama anebo prezentace programu, protože ten politický marketing, on má svá specifika oproti marketingu jak ho jako čtenáři a posluchači známe z toho běžného provozu, to znamená jsme vlastně permanentně obklopeni nějakou marketingovou kampaní. A ona je v zásadě důležitá obzvlášť v situacích nebo samozřejmě, že je důležitá, politické strany musí jako říct svým potenciálním voličům, co chtějí, musí se nějak jako, jak se říká, nazdobit nevěstu a potřebují přesvědčit lidi, aby šli vůbec volit, ale v té situaci, ve který jsme dneska, tak je vlastně o to důležitější, že víme z výzkumu zase jiných agentur. Myslím, že to byla agentura Median, která teďka publikovala výzkum, že existuje za prvé poměrně velké procento voličů, kteří jsou nerozhodní, tzn., neví komu to hodí, dokonce i neví, jestli vůbec půjdou volit. A potom u řady těch stran se ukazují, že mají slabé tzv. voličské jádro, možná zas na vysvětlenou posluchačům, při těch výzkumech se měří vlastně mimo jiné to, jaká je míra odhodlání těch respondentů jít volit. A snaží se ty agentury rozlišit od sebe jakoby to, co maj ty strany jisté a to, jaký je jejich potenciál, to znamená, až na co by si mohly dosáhnout. A tam vlastně se otevírají obrovské nůžky a my vidíme, že úřady těch politických subjektů, Přísaha, jo, která vlastně má potenciál až někam k 11 procentům, ale má slabé voličské jádro, tzn. když se jí ta kampaň nepovede, tak se nedostane a podobně jsou na tom jiné strany, tak tam se otevírá přesně ten prostor, kde je zapotřebí si pro to jít. A ten Facebook umožňuje vlastně specificky tohle to jako rozehřát, vytvářet pozitivní vazbu, dávat o sobě vědět.

Jan BURDA, moderátor
Vy jste ve výzkumu, o kterém mluvíme, analyzoval téměř téměř 2000 kampaní různých prezentačních, 1963 přesně, uvádíte, já to cituji ze serveru investigace.cz, kde prezentujete výsledky této této práce a průběžně, tak jste hodnotili tedy ty kampaně, jak moc jsou drahé, respektive kolik to stojí, kolik to stojí a vyplatí se to politickým stranám?

Josef ŠLERKA, datový analytik, odborník na sociální sítě
Tak já vždycky říkám, že kdyby se to nevyplatilo, tak ty strany to nedělají, protože zase jako připomínám v Čechách platí limit na velikost té kampaně. Nechytejte mě za slovo, netuším přesně tu částku. Myslím, že kolem 90 000 000 Kč. Tzn., že vy máte nějaký omezený zdroj, když máte omezený zdroj, tak musíte vlastně přemýšlet, co kam dát a všichni to známe s výplatou a ty strany vědí, že dneska ten Facebook už oslovuje velkou část populace, vědí, že ta reklama je nebo je možné tu reklamu zacílit relativně hodně přesně. A zároveň jako vidí, že ona je svým způsobem levná, jo, co co co tím myslím je, že vlastně v poměru toho, kolik stojí billboard nebo inzerce printová nebo natočení videoklipu a podobně, tak ta reklama na tom Facebooku umožňuje se pohybovat relativně v nízkých částkách. V té analýze je mimochodem vidět, jak různě k tomu ty strany přistupují, v tuhle chvíli asi největším inzerentem z těch politických subjektů jsou subjekty Spolu, především Občanská demokratická strana, která velmi silně promuje vlastně stránku Petra Fialy, ale je vidět, že volí tu strategii spíš jako hodně malých reklam, které nějakým způsobem se snaží zacílit specificky podle těch skupin. Proti tomu můžou stát prostě stránky, stránka Trikolóry, která vlastně těch reklam má relativně jako velmi málo, ale snaží se do nich dát hodně peněz, aby tou jednou zprávou zasáhla nějakou velmi specifickou skupinu voličů, u ní to budou konkrétně muži ve středním věku tam jako směřovali ty největší největší peníze, tzn. pak už ty strany se rozhodují podle toho, jakým způsobem chtějí a koho chtějí oslovit. A ten Facebook jim dává velmi velmi zajímavé možnosti toho cíle.

Jan BURDA, moderátor
Konstatuje Josef Šlerka, analytik sociálních sítí a vysokoškolský pedagog z Univerzity Karlovy. Platí v té reklamě na Facebooku, o které dnes mluvíme v rámci našeho výzkumu, přímá úměra, že čím víc zaplatím, tím úspěšnější budu, tím víc lidí oslovím?

Josef ŠLERKA, datový analytik, odborník na sociální sítě
No, neplatí to úplně, zase se musíme vrátit k tomu, na čem sociální sítě vydělávají. A ta automatická odpověď, no vydělávají na reklamě, že jo, ale ono je to trošku složitější. Sociální síť, jako je Facebook, vydělávají na tom, že uživatel neodejde z té sociální sítě. Oni k tomu, aby mohly vydělat na té reklamě, potřebují, aby ten člověk tam byl co nejdelší dobu. K tomu přizpůsobují poměrně zásadně všechny algoritmy, tzn. že se snaží třeba vám dát obsah, který vás nějak zaujme a přiměje vás se vrátit, to znamená zúčastnit se nějaké diskuze atd., to je mimochodem důvod, proč vlastně pravděpodobně nikdy na Facebooku nebude na veřejných postech tlačítko dislike, nelíbí se mi. Protože mají vyzkoušeno, že když je tam tahle ta vysloveně negativní emoce vůči tomu člověku, tak ten člověk potom odchází z té sítě a s tou reklamou je to velmi podobné. Reklama musí nějakým způsobem rezonovat i u těch jakoby konzumentů toho Facebooku, musíme na ní nějak reagovat atd. a pokud to procento prudce roste, tak Facebook jako tlumí vlastně dosah tý reklamy, protože má pocit, že už tím obtěžujete lidi, tzn. není to úplně takováhle jednoduchá rovnice, zaplatíme si tady a dáme tady 100 000 na 1 post a oslovíme 5,5 milionu lidí, to si myslím dokonce ani nikomu v těch dějinách reklamní kampaní v Čechách se nepovedlo, takže to úplně takhle jednoduché není. Ty strany musí nějakým způsobem variovat mezi mezi tím, aby to opravdu bylo nějakým způsobem zpracováno, takže to bude mít emotivní dopad, především emotivní a mezitím co jim Facebook vlastně umožní.

Jan BURDA, moderátor
Nehrozí že, protože každý uživatel má nějaké přátele, něco se mu líbí, někoho sleduje, nehrozí v případě reklamy i té politické, že bude přesvědčovat už přesvědčené? V rámci té, jak se říká, bubliny facebookové?

Josef ŠLERKA, datový analytik, odborník na sociální sítě
To bysme se zase chvilku museli zastavit u toho, jak funguje vůbec politika na Facebooku. Jeden strašně hezký příměr říká, že ta politika na Facebooku funguje vlastně jako emoční choreografie. A je to vlastně něco, co se vám na jedné straně vrací v tom, že udržujete jako ve varu ty svoje příznivce, protože víme, že role příznivců těch politických stran je pro volby jako zásadní, to jsou ty lidi, kteří potom mluví s ostatními, říkají, koho budou volit. Vysvětlují jim proč a tak dál, to znamená, i to oslovení těch stávajících voličů má jako zásadní smysl a tzn. to přesvědčování přesvědčených může taky znamenat, že posilujete to jádro, tzn. opravdu, že si zvyšujete tu šanci, že ty lidi vám to tam skutečně hoděj. A ta druhá věc, která je s tím spojená, my opravdu dneska vidíme v těch výzkumech, že velký množství těch lidí je jako nerozhodnutých a zároveň víme, že často fungujou jako jednoduchý reflexy, velká část docela podstatná část voličů se rozhoduje těsně před volbama, dokonce jako ten den v té volební místnosti, jo, v tu chvíli když tam stojí nad těma papírama, tak my jsme všichni trošku Pavlovovští psi s podmíněnými reflexy a v tu chvíli samozřejmě ta ta úloha toho, že si to pamatujete, že se vám to vrátí do té hlavy, je jako velká jo, čili tohle to pořád hraje smysl nebo tohle má pořád smysl. Obecně já si myslím, že tyhle volby budou výrazně méně o programech, výrazně více o emocích, jo, když se podíváme na strategie, které volí ty strany, tak velká část z nich volí vlastně strategii jakoby polidštěných kandidátů, vytváření osobních sympatií, hlubokých lidských příběhů, Alena Schillerová na svých placených postech mluví o tom, jak jí maminka umřela na rakovinu, Robert Šlachta se permanentně fotí vlastně jenom se svými příznivci, jasně, občas tam dá nějaký politický post, ale velká část je jako daná jími. Tomio Okamura volí tzv. zpracování, který evokuje tzv. meme, pro posluchače meme je takový internetový fenomén, ale v zásadě, zjednodušeně řečeno, je to nějaká fotka, ve které jsou velkými písmeny vysázený nějaký jednoduchý hesla, to jsou všechno strategie, který vlastně útočej v jistým slova smyslu tu první signální. To skutečný propagování toho programu je tam přítomný relativně málo a navíc se zdá, že často ty politický strany ani nevědí, jak to dobře prezentovat. Část z nich volí tu situaci tak, že si vybírá 1 bod a ten propaguje třeba textově. Pracuju teď na analýze, jak to vypadá na Instagramu, protože taky vlastně zajímavá síť dneska, tam je vidět, že třeba Piráti volej to téma sucha a klimatický změny na na Instagramu směrem prostě na ty mladší voliče atd., snaží se cílit ty aktuální témata, ale pak jsou tam takové extrémy jako ČSSD, která vlastně v tuhle chvíli vstoupila v tý první vlně s tou kampaní postavenou na tom, co jsme zavinili těch 10 bodů, ale v zásadě bez toho, aniž by uvažovala o tom, jestli někdo, kdo sedí u počítače nebo skroluje na mobilu, kde ten obrázek je moc malej a prolítne to, tak jako, že by se vůbec u toho zastavil. Čili velký podíl bude hrát ta emotivní rovina a vlastně určitá míra jakoby jednoduchosti. Druhá věc je pak samozřejmě to, na koho ty strany cílí a podle toho upravují jako to sdělení.

Jan BURDA, moderátor
Kdo je k té politické reklamě, a mluvíme o tom zároveň, že tedy zatím zatím v té reklamě na Facebooku nebo v té prezentaci politických hnutí a politických stran na Facebooku, není zas v popředí program, kdo je k té reklamě citlivější, vnímavější a jsou i nějaké, řekněme, skupiny uživatelů Facebooku, kde si ty strany konkurují, kde je nějaký průnik?

Josef ŠLERKA, datový analytik, odborník na sociální sítě
To je spousta otázek v jedné. Možná začnu tím, že my jsme byli dlouhou dobu v České republice zvyklí na to, že máme 2 tzv. catch all party, to je to označení pro ty strany, které aspirují na to mít jako kolem těch 30 %, tzn. dohromady mít kolem 60 a snažit se plošně oslovit všechny skupiny, jo, být tou stranou pro všechny. Byla to ODS a ČSSD, kterým se to různou měrou dařilo nebo nedařilo. Dneska ta situace je taková, že máme sice stranu nebo hnutí ANO, který příležitostně atakuje těch 30 %, ale když se podíváme do tý politický struktury, tak zjistíme, že ona specificky vlastně získává tu popularitu ve věkový skupině zhruba 50 55 plus. A tam je skutečně dominantní, tam jako dokáže sebrat jako v některých výzkumech se ukazuje v určitých obdobích k polovině všech možných voličů. A oproti tomu ty ostatní strany mají tu úspěšnost, ty strany typu, které jsou sdružení koalice Spolu nebo Piráti a Starostové, mají před sebou tu věkovou skupinu a tu sociodemografickou struktury postavenou níž. Oni se reálně jako Piráti a STAN na jedné straně a Spolu 21 se reálně perou o tu samou skupinu voličů sociodemograficky, jo, a je jako rozdíl mezi tím, když rozdělíte 30 % mezi jednu stranu a 30 % mezi 2 subjekty, jo. Tzn. tam už vznikají první první problémy, už nemáme tu catch all party, už nemáme tu stranu, kterou by mohl volit jako dvacetiletej člověk stejně jako sedmdesátiletý, protože by se shodli, že v tom programu je nějakej průnik, tohle je velká změna. A to generuje vlastně celej ten zbytek problému, který jsou s tím spojený. V těch datech je dobře vidět, ale je to potvrzený i z jiných výzkumů, že vlastně na jednu stranu tady máme SPD, KSČM a ANO, které vlastně loví ve velmi podobném rybníku. Na druhou stranu tady máme Spolu 21, Piráti a STAN, který spolu vlastně loví v jiným rybníku a zdá se, že volební kampaň Roberta Šlachty i podle těch jiných výzkumů směřuje spíš do toho rybníku, spíš do toho rybníku toho ANO, SPD a KSČM, ale ne vždycky, bylo by fér říct, že to není jenom jako strana strana vlastně těch lidí, kteří jsou těch 50 55 plus a tohle to potom může generovat určitý neporozumění tomu, já se omlouvám za slovo generovat, už ho zkusím neříct, toto vytváří možná občas jako neporozumění tý věci, když cílíte, když cílíte na ženy ve věkové skupině 60 plus, které se primárně o politiku nezajímají, tak je asi chcete spíš upoutat nejdřív na ten subjekt samotný, takže jako fotka lídra, hezky nasvícená s lidmi ve vašem věku a v postech zmiňovat maminku a o tom, jak jste jí vděčný a a podobně jo, tohle to asi bude fungovat jako mnohem líp v týhle tý věkový skupině, než když tohle budete říkat dvacetiletým lidem.

Jan BURDA, moderátor
Říká Josef Šlerka, analytik sociálních sítí a vysokoškolský pedagog, který působí na Univerzitě Karlově. Naším tématem, tématem Jak to vidí, je politická reklama v současnosti na Facebooku a výsledky vyšetření analýzy našeho hosta. Vy už jste pane Šlerko trochu naznačil, že sledujete i jiné sociální sítě. Hlavním tématem té analýzy, kterou reprezentujete na serveru investigace.cz, je ale Facebook. Pokud je připravená reklama pro uživatele Facebooku, kdybych jí vzal 1 ku jedné a prezentoval ji na jiné sociální síti, bude fungovat, nebo nebude?

Josef ŠLERKA, datový analytik, odborník na sociální sítě
Ono to částečně takhle jako už funguje. Je vidět zase v tom cílení těch reklamních postů, vidíte, jestli byly použity ještě na Instagramu, tzn. je vidět, že celá řada stran jakoby využívá obě 2 ty sítě s jedním obsahem, což asi dává smysl čistě z toho důvodu, že je to jednoduchý si to zakliknout. A tzn. nějakým způsobem to funguje, ale je důležité si uvědomit, že žádná sociální síť kromě Facebooku v Čechách nemá tak zásadní dosah přímo na voliče. Máme tady sociální síť Twitter, která má pravděpodobně kolem půl milionu uživatelů v Čechách a ta je v tomhle ohledu specifická. To je síť, na které potkáte mnohem víc novinářů, politiků, institucí, lidí, co se opravdu o skutečnou politiku hodně zajímají. Neříkám, že všichni, co tam jsou, se o politiku zajímají, ale je tam přece jenom tahle specifická skupina a u ní vidíme, že politici se jí naučili využívat vlastně spíš k tomu, čemu se říká nastolování agendy, tzn. jakoby těmi tweety vyvolávat nějaké očekávání, oznamovat tam věci. Připomínám, že Andrej Babiš nákup MAFRY oznamoval tweetem, ve kterém bylo napsaný zítra asi něco koupím, což se stalo jaksi to z toho se stalo meme, vlastně zítra asi něco koupím. A tzn. ta ta strategie je jiná, tam se úplně nevyplácí fungovat tímhle způsobem. Fotíme se fotíme se s maminkou, tam se vyplácí fungovat úplně jinak, a to je vlastně asi jediná síť, u který specificky jde uvažovat, pokud jde o ten plošný zásah. Tam je ještě důležitá 1 věc, jsou strany, které cílí na nějakou specifickou i zájmovou skupinu, typicky jako Okamurova SPD cílí na nějaký lidi, kteří jsou mají pocit ohrožení z migrace, mají pocit ohrožení hodnotovýho, jsou konzervativní, směřujou k tomu národnímu státu a v takových případech se může vyplácet jako tu jaksi komunikaci rozdělovat a pak je tam ještě specifický příklad těch úplně malých subjektů, které často sází na nějaký nějakou na nějaký sítě, který jsou jako míň vlastně pod drobnohledem. Typicky komunikační platforma Telegram, která zase pro posluchače, je to vlastně podobný kecálek, ale jako je WhatsApp nebo nebo nebo myslím, že na Facebooku to znamená něco, co umožňuje tu online komunikaci a ona taky umožňuje vlastně kanály, ve kterých ty lidi můžou jaksi dávat informace veřejnosti, tam je třeba vidět, že Lubomír Volný jako je vlastně králem českého Telegramu dneska, ale zase je zapotřebí říct, že ty skupiny mají třeba jenom 9 tisíc lidí, což se nedá srovnat s tou facebookovou stránkou Volnýho, která má asi 100 000 lidí, než ji Facebook zakázal.

Jan BURDA, moderátor
Překvapilo vás něco během té analýzy, během sledování politické prezentace, placené prezentace na Facebooku a očekáváte nějaká další překvapení do doby, než budou volby?

Josef ŠLERKA, datový analytik, odborník na sociální sítě
Já mám takový subjektivní pocit, že řada těch stran vsadila na výsledky jako těch tzv. Focus Group a já mám pocit, že vlastně v těch výzkumech až příliš začaly důvěřovat těm výzkumům v tom smyslu, že když jim vyšlo, že třeba ten lídr není úplně vnímána jeho lidská stránka, tak se pokoušejí ho polidštit. U řady lídrů vidíme vlastně posty, který z nich dělaj jako normální lidi, ale ono se to často jako nepotvrdí, nechci říct, že nejsou normální, ale každý jako jiný a ono to úplně takhle nefunguje. Ty sociální sítě vyžadujou určitou míru autenticity. Když tam ta míra autenticity není, tak to bude vytvářet spíš negativní reakci. Když se vrátíme zpátky k prezidentským volbám před osmi lety, tak si myslím, že úspěch, jak Miloše Zemana, tak Schwarzenberga byl postaven na vysoký míře uvěřitelnosti, v případě Schwarzenberga určitýho divadla, ale bylo uvěřitelný, že on ho zrovna hraje a vlastně ty lidi, kteří šli jako tehdejší kandidát Fischer, který šli tou cestou vlastně marketingovýho tréninku a všelijak jako máchali rukama, tak vlastně nakonec jako to bylo bráno jako neautentický a ty lidi to odpudilo. Já si myslím, že určitá míra autentičnosti je to, co ty lidi na tom Facebooku prostě chtějí vidět a nevěří najednou jako těm lidem, který celý roky viděli v košili, nejenom v sacích a obráceně těm lidem, který celý roky viděli v saku, najednou v košili, takže tomu jako nevěřej a myslím si, že je to, že v tom ty strany dělají velkou chybu.

Jan BURDA, moderátor
Říká analytik sociálních sítí, datový analytik, odborník na internet, vysokoškolský pedagog z Univerzity Karlovy, vedoucí studia nových médií, Josef Šlerka, který byl hostem dnešního Jak to vidí. Děkuji vám.

Josef ŠLERKA, datový analytik, odborník na sociální sítě
Děkuji za pozvání.

Jan BURDA, moderátor
Za pozornost děkuje též Jan Burda.