Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 5. května 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Dnes se na svět podíváme očima ekonomky, doc. Ilony Švihlíkové. Buďte vítána, dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude například to, zda je utažení úrokových sazeb ve hře. Má vláda plán konsolidace veřejných financí? A nastal čas, abychom se všichni opět sešli v kancelářích? Nerušený poslech. Podniky i spotřebitelé věří, že česká ekonomika v nejbližších měsících poroste. Důvěra byla v dubnu nejvyšší za poslední rok. Podle Českého statistického úřadu je to zřejmě dáno postupným rozvolňováním, jaký je váš pohled, paní Švihlíková?


Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
A myslím, že ten, řekněme, mírný optimismus je určitě spjat s tím epidemiologickým vývojem, kdy přece jenom hlavně díky pokračují pokračujícímu očkování vidíme to takzvané světlo na konci tunelu a řekněme podobné mírně optimistické signály se objevují i v dalších evropských zemích, kde se počítá s tím, že to oživení ekonomické tento rok může být i malinko silnější, než se očekávalo, a dokonce už tam vidíme náznaky, že bychom v tomto roce se mohli dostat na tu předpandemickou úroveň. Ono samozřejmě dělat prognózy za situace, kdy pandemie stále je mezi námi a zdaleka jsme se nedostali na proočkovanost populace okolo těch 70-80 %, je poněkud ošidné, ale můžeme říct, že ten, ten sentiment a nálada je přece jenom o něco optimističtější, než byla třeba na začátku roku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zůstaňme ještě u nás doma v České republice, co je nyní typické pro trh práce?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak, když se podíváme na ten trh práce, tak se musíme přece jenom trošičku vrátit před pandemii, protože ono je to důležité. Tam bylo patrné, že ten trh práce byl opravdu tak říkajíc hodně přehřátý a velký tlak na dovoz zahraniční pracovní síly a také bylo evidováno minimálně tím oficiálním způsobem velké množství volných pracovních míst, a to je, řekněme, specifická situace, se kterou jsme do té, do té pandemie vstoupili. Prozatím můžeme říct, že ten propad ekonomiky je poměrně, řekněme, není tak, není tak není tak drastický a hlavně se neodrazil plně na trhu práce, to znamená ta míra nezaměstnanosti je mnohem nižší, než by se u takového propadu očekávalo a je to samozřejmě tím, že část zaměstnaných se přesunula do těch ekonomicky neaktivních, to znamená, vyčkává, co bude a třeba počítá, že se vrátí později do své práce v cestovním ruchu, v pohostinství, v kultuře a samozřejmě velkou roli tady hraje ten program Antivirus, který má významný dopad na udržení těch, těch pracovních míst, to znamená prozatím ta situace není nějaká dramatická, i když dochází samozřejmě k pohybům, není to tak, že všechno stojí a všechno zamrzlo, bezesporu lidé mění práci a myslím si, že řada lidí z toho sektoru služeb se přesouvá do průmyslu a je otázka, jestli natrvalo anebo jestli pouze v nějaké brigádní formě. Myslím, že přece jenom ta nezaměstnanost ještě o něco vzroste, ale nevypadá to, že bychom se dostali na nějaká příliš dramatická čísla nebo na čísla, která by mohla ohrožovat sociální kohezi společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, když jsme v úvodu hovořily o té důvěře českou ekonomiku, tak ta poklesla ve stavebnictví především kvůli nedostatečné poptávce a také chybějící pracovní síle. Bude mít ta situace, respektive dopady z vašeho pohledu třeba nějak se projeví na mzdách, na mzdové politice?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Myslím, že ten dopad na mzdy může být poměrně výrazný a my už první signály vidíme. A samostatným tématem je ta daňová změna, která byla odsouhlasena na samotném sklonku minulého roku, to znamená takzvané zrušení superhrubé mzdy a její náhrada. A já jsem tehdy upozorňovala na to, že mám obavy, že ta náhrada té superhrubé konstrukce povede k tomu, že bude tlak spíše na snižování mezd, rozhodně na zastavení té mzdové konvergence. A bohužel už ty signály z trhu práce máme, že některá firmy tímhle tím způsobem postupují a stejně tak i v prognózách třeba ministerstva financí se vlastně počítá s oslabenou rolí zaměstnanců, ukazateli náhrady zaměstnancům, což je klíčový makroekonomický ukazatel, tak tam se vlastně počítá s tím, že se jakoby vymažou ty poslední roky a a vrátíme se zpátky, to bezesporu, a to bezesporu není, není pozitivní. Bude hodně záležet na tom, jestli ty přesuny na tom trhu práce, které dneska vidíme, budou mít trvalý charakter nebo, nebo dočasný charakter. Bude samozřejmě hodně záviset i na míře oživení ve světě, no a samozřejmě také na tom, jakým způsobem k tomu přistoupí třeba i nová vláda. To znamená, jakým způsobem budou uchopena vyjednávání, vyjednávání o minimální mzdě a podobně, protože i víme, jak z teorie, tak i z naší praxe, že právě třeba ta minimální mzda a její zvyšování může mít významný dopad na trh práce, může významně přispět k tomu, že ty nižší mzdy se zvedají a že třeba medián mzdový roste rychleji než průměr.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Plán ozdravení veřejných financí, který pod názvem konvergenční program 2021 schválila před několika dny vláda, zkritizovala ve své nové zprávě ratingová agentura Moody's, prý je příliš vágní. Je podle vás, paní Švihlíková, vidím přes kameru, že přikyvujete. Je teda nebo není dostatečně jasný, ambiciózní? Jenom dodám pohled zmíněné agentury, plán počítá s pomalejším ekonomickým oživením, chybí mu v tom střednědobém výhledu smysluplné návrhy fiskální konsolidace, což se negativně odráží na hodnocení úvěrové spolehlivosti.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
To oživení, tohle je samozřejmě téma, o kterém tady se můžeme bavit dlouho, protože tím, jak jsme v prostředí, ve kterém jsme nikdy nebyli, dominantní je epidemiologický vývoj, tak samozřejmě ty prognózy si, řekněme, narovinu je poměrně obtížné dělat a někdy hodnotit, co je optimistická a co pesimistické, víte, já jsem třeba v souvislosti četla hezký článek, kdy jsou Spojené státy považovány za motor světového oživení a pak je tam dodatek, že i Čína se přidala a, a přitom ten čínský růst za první kvartál byl přes 18 % a, slyšíte správně 18 %, kdežto Spojené státy samozřejmě jsou řádově úplně někde jinde, jsou taky v plusu, ale mnohem, mnohem níž, takže jako ta interpretace je někdy různá, ale k té fiskální konsolidaci, já nesouhlasím asi moc často s agenturou Moody's, ale bohužel skutečně tam ten program je naznačený tak obecně, že vlastně není vůbec jasné, jakými kroky by Česká republika pokračovala, jestli se bude snažit dominantně z těch dluhů, tak říkajíc, vyrůst a tím pádem, s jakým růstovým tempem by počítala, jak se ho bude snažit docílit, nebo jestli ty změny ve směru ke snižování deficitu budou namířeny na výdajovou stránku a jak, nebo na příjmovou a jak nebo na kombinaci a tam skutečně těch konkrétních informací příliš mnoho nenajdeme a jinak ty obavy ze vzrůstajícího deficitu i vlastně po pandemii a tím pádem i rostoucího veřejného dluhu, ty už se odráží dneska, když se podíváme na ty náklady vypůjčování, tak není to tak dlouho, kdy jsme se spolu bavily o tom, že i Česká republika mohla na chvíli využít záporných úrokových sazeb a dnes jsme úplně někde jinde, to znamená vidíme, že ty náklady na půjčování nám, nám rostou, a to samozřejmě je určitý problém do budoucna větší, ale já vidím skutečně v tom, že v tom, v tom programu není jasně naznačeno, kudy by se vláda ubírala. Je možné, že nějaká větší debata se kolem toho strhne ještě v souvislosti s blížícími se volbami, takže to nebudeme mít v konvergenčním programu, ale třeba ve volebních programech, ale je určitě ..., jako nepůsobí to dobře, když to téma, které je závažné, je přece jenom uchopeno způsobem, že z toho vlastně nic zásadního nevyčtete.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Uchopí politické strany možná ve svých programech, když jste to už nakousla, paní Švihlíková, třeba takzvaný český národní plán obnovy mimochodem?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Je to možné, že se i k tomuhle budou vyjadřovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale abychom jim nedávaly tipy.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak můžeme dát tipy, to záleží na nich, co využijí nebo ne, každopádně ten národní plán obnovy, je určitě taky zajímavé téma, nicméně uvědomme si, že ta částka připadající na Českou republiku se pohybuje někde okolo 170 miliard. A teď se uvažovalo i o tom, že část přece jenom bude i ve formě půjček, byť malá, řekněme, dopočet do 200 miliard. Ono to působí na první pohled jako velmi masivně, jenže zaprvé ona ta částka zas tak velká není, řekněme si narovinu, že těch 200 miliard to je zhruba ten výpadek, který máme kvůli těm všem daňovým změnám, které se uskutečnily minulý rok. To je, myslím, že první taková zásadní informace poměřit si trošku ty ukazatele. A ten druhý, když se do toho národního plánu obnovy podíváte, on je velmi, velmi rozsáhlý dokument, tak vlastně zjistíte, že ty zdroje jsou roztříštěné neuvěřitelným způsobem. Mně to skutečně přijde takové to, jako že každý, kdo šel kolem, tak si řekl - já bych taky jako, jestli můžu aspoň kousek. A ono tomu jako chybí takový ten primární tah na branku, to znamená je tam jako hromada menších projektů. I řady z nich si vůbec nejsem jistá, jak souvisí s jakoukoliv obnovou po pandemii. A mám trošku jako obavy, jaký bude ten výsledný efekt, co se vlastně od toho očekává. Já mám spíš pocit, že se od toho očekává, že se uspokojí potřeby různých subjektů, někdy bezesporu i potřeby důležité, ale jaký bude ten celkový dopad pro tu ekonomiku, tam mám teda trošku obavy, že to nebude tak velké, jak se od toho někdy očekává.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Aktuální události pro Český rozhlas komentuje doc. Ilona Švihlíková. Změní či přesněji řečeno zvýší Česká národní banka úrokové sazby třeba ve druhé polovině roku nebo alespoň jednou v tomto roce?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak to je asi otázka spíš na pana guvernéra. Řekněme, že centrální banky obecně v současné době jeho nijak moc nespěchají od toho, aby, lidově řečeno, utahovaly šrouby. Většinou považují tu situaci ještě za velmi takovou křehkou, nejistou a z některých z nich samozřejmě také zaznívá ten dlouhodobý problém týkající se nedosahování inflačního cíle. To pravda není naše starost. U nás ten inflační cíl byl překračován vehementně i před pandemií, řekněme, si, že v souvislosti s tím uvolňováním se nám prostě na ten trh budou dostávat alespoň část určitě těch úspor, které byly kumulovány v tom minulém roce, takže já krátkodobě počítám s nějakými inflačními tlaky, ale vzhledem k tomu, jak ta situace je jako opravdu velmi nejistá a jak není stále jasné, jak ta světová ekonomika se bude vyvíjet nemluvě o dopadu různých mutací brazilských, indických a dalších, potřeb třetí vlny očkování, a tak dále, tak můj osobní odhad je, že spíše bude centrální banka dosti, dosti opatrná a nepohrne se do nějakého rapidního zvyšování sazeb, i když si myslím, že ty inflační tlaky tady minimálně krátkodobě budou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na svém zítřejším zasedání by se měla centrální banka věnovat nové prognóze, jak ostatně nedávno řekl guvernér Jiří Rusnok, půjde o revizi výhledu růstu ekonomiky, jak vy byste to odhadovala?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Víte, tady bych si přivolala rozhodně ty epidemiology, protože spolu s lepší zdravotní situací se nutně bude zlepšovat i ta situace ekonomická. Očekávám, že ten vývoj nebude stejnoměrný, ale skutečně spíš vlnobitý, to znamená to takzvané rozvolňování určitě povede krátkodobě k nějakým vyšším inflačním tlakům, kdy si lidé budou chtít dopřát to, co si dopřát nemohli v těch, v těch posledních měsících. Klíčové ale budou skutečně ty dlouhodobé trendy, to znamená ne několik málo měsíců, ale spíš dlouhodobě, to znamená, to, jakým způsobem se ustálí ta situace na tom trhu práce, jestli Českou republiku zasáhnou nějak významněji ty změny ve světové ekonomice. A třeba právě to zkracování těch výrobních řetězců, ta regionalizace výroby, jestli tohle je něco, s čím je, s čím se počítá a samozřejmě bude také důležité, jakým způsobem bude vláda právě schopna mít připravené investiční projekty a realizovat je a tohle všechno, tohle všechno bude ve hře. Ta současná nálada minimálně v rámci těch vyspělých zemí a samozřejmě už té Číny, o kterém se, o které jsem mluvila, je mírně optimistická, ale jak říkám, je potřeba být opravdu velmi opatrný, protože tohle není situace, kterou můžeme porovnat s čímkoliv, co jsme zažívali v posledních dekádách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Od České národní banky možná jenom ve formě perličky k té francouzské centrální, kterou stejně jako účetní dvůr instituce, na kterých stojí moderní hospodářství Francie, založil císař Napoleon, který zemřel přesně před 200 lety. Bank de France vznikla v roce 1800 a francouzský frank o 3 roky později. Tak jsme se přesunuly do eurozóny. Paní Švihlíková, vy už jste naznačila, že ty ekonomiky, vládne tam jakýsi mírný optimismus i v Německu, nutno dodat, že ekonomiky zejména na jihu Evropy loni strádaly podstatně více než ostatní země, třeba španělské hospodářství kleslo o bezmála 11 %. Hrubý domácí produkt Itálie se snížil o necelých 9 %. Jaký je další možná odhad, tady bych dodala údaje od statistického úřadu Eurostat, podle kterých je ekonomika Evropské unie opět v recesi, HDP v prvním čtvrtletí kvůli dopadům pandemie kleslo o 0,4 %, v zemích eurozóny byl hospodářský pokles ještě výraznější.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Ano, nemůžeme očekávat nějaká extra dobrá čísla v situaci, kdy ekonomiky zavíraly, otvíraly a kdy i pod tlakem malého počtu vakcín hledaly nějaké optimální ekonomické reakce. Nicméně je patrné určité oživování té spotřeby, což je potřeba říct, že je klíčový element většiny evropských ekonomik, třeba zrovna ta Francie, kterou jste zmiňovala, tak to je typicky ekonomika poháněná domácí poptávkou, u Itálie je to rovněž jako velmi, velmi silné. No a Německo zase se může těšit právě z toho čínského obrovského oživení, protože tam ta ekonomická vazba je taky jako velmi, velmi silná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Čemu možná vděčí Čína tedy za takový růst?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak ten, ten čínský růst je skutečně něco abnormálního. On je abnormální i, řekněme, z toho dlouhodobého hlediska, teď ten kvartál 18 % samozřejmě trůní ve všech titulcích, protože když se podíváme, jak se někde radujeme nad oživením 2,5 procent, myslím p pandemických nebo, řekněme, ke konci, doufejme, pandemie, tak najednou tady přichází Čína se svými 18 procenty. A samozřejmě, že Čína těží z toho, že se jí podařilo zvládnout tu pandemii velmi, velmi efektivně. To je, to je 1 věc, to znamená, že ta ekonomika byla poškozena podstatně, podstatně méně než u těch zemí, které vlastně neustále zavíraly, otvíraly, upravovaly opatření a podobně. Čína si vedla nesmí razantně. Vlastně ten razantní přístup vidíme i třeba u taková Austrálie a další faktor je, že Čína má samozřejmě obrovské průmyslové kapacity, to znamená spousta zemí na ní spoléhala v dovozu zdravotního zboží, ale prostě i dalších statků, to znamená ta obrovská exportní kapacita Číny byla ještě zvýrazněna tím, že spousta zemí jaksi vypadla z toho exportu právě třeba kvůli opatřením proti, proti koronaviru a tím pádem ta Čína jakoby rychle si navýšila ještě svůj tržní podíl na úkor těchto zemí. Čína ale, co je zajímavé, si počíná poměrně hodně opatrně v těch stimulačních opatřeních. Ono, když to srovnáme třeba se Spojenými státy, tak tam teď skutečně Joe Biden jaksi rozpoutal úplné, úplné tornádo stimulačních programů nesmírně velikých, vlastně rekordních, až do konce i příznivci těchhle programů jako třeba Larry Summers říká - to bude veliká inflace, to je prostě přepjaté, je to, je to příliš velké, ta ekonomika to neabsorbuje, tak naopak jako Čína si počínala poměrně dost zdrženlivě třeba s těmi stimuly a teď třeba jako velmi dusí úvěry, protože se obává vznik bublin na trhu nemovitostí, takže ta reakce Číny byla hodně jiná, než, než, řekněme, v těch jiných zemích ať už teda evropských nebo ve Spojených státech a skutečně to, ta dominantní koncentrace byla na zničení šíření koronaviru, jak se ukazuje, tak velmi efektivně a následně jako ta ekonomická role vlády nebyla tak významná, zdaleka ne tak významná jako vidíme i třeba u nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Čína je jedním z témat aktuálního zasedání ministrů zahraničí skupiny G7, když jste se zmínila i o americkém šéfovi diplomacie, tak Antony Blinken řekl, že Čína je jedinou zemí světa, jež má vojenské, ekonomické a diplomatické kapacity poškodit světový řád, kterého si tak zvážíme a který jsme odhodláni bránit. Naším cílem není Čínu zkrotit či omezit, ale zachovat tento řád. Mimochodem je to první jaksi osobní nebo prezenční setkání šéfů diplomacií tohoto sdružení, teda už si mohli snad podat i ruce, žádná virtuální videokonference.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Ano, ano. Oni samozřejmě jsou si vědomi toho, že jsou témata, která se nedají úplně dobře projednávat přes zoom, který zrovna mě napadá, že je čínský, ale tak ten řád, tak samozřejmě pan Blinken myslí řád, kterýmu dominují Spojené státy, že jo, to znamená jsme, jsme znovu prostě v etapě velmi silného velmocenského soupeření a bezesporu Čína je prostě světová velmoc v řadě, v řadě ohledů. Ta G7 se k tomu vyjadřuje hlavně ústy Spojených států a Velké Británie. Velká Británie dokonce asi v domnění, že je ještě pořád nějaká velká velmoc, má pocit, že by se to mělo rozšířit o nějaký Commonwealth, to znamená, že by ráda do těch jednání zatáhla Indii a Austrálii. Myslím, že Indie zrovna teď má teda úplně, úplně jiné starosti. Víme, že tam se pandemie naprosto, naprosto vymkla. Ono to samozřejmě tu zemi hrozně poškodí, a když srovnáme třeba s tou Čínou, což se hodí, jak z hlediska polohy, tak z hlediska počtu obyvatel, který je, který je srovnatelný, tak samozřejmě už z hlediska, řekněme, image toho, jak se kdo vypořádává s pandemií, na tom Indie není dobře a samozřejmě ty ekonomické a zdravotní dopady budou, budou obrovské, protože uvědomme si, že ten zdravotní systém v Indii je velmi nedokonalý řečeno, řečeno mírně a že ta čísla, která dostala, budou spíše dolní odhady, protože ani, ani indické úřady nemají dobrý přehled o tom, co se děje v těch venkovských oblastech, takže se obávám, že ta čísla nákazy budou ještě podstatně vyšší a jenom z hlediska možná ekonomiky, malé, malé srovnání. Indie a Čína je srovnatelná z hlediska počtu obyvatel, to ano, ale ve všech ostatních kategoriích se frapantně liší, ať už to je struktura ekonomiky, síla exportu a podobně, že možná jenom 1 ukazatel. HDP Číny na, na obyvatele je 5× vyšší než to indické.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem píše se o tom, že dopady té tragédie v Indii budou citelné i tady v Evropě.


Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Může to tak být. Já jsem se dívala teď na vývoj cen primárních komodit, protože to je také docela velké téma, samozřejmě ropu, to nemůžu nikdy vynechat, moje velmi oblíbené téma a tam vlastně se očekává nárůst cen komodit, my už ho vidíme, vidíme u ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zlato.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Vidíme železo, ano, prostě lithium, lithium, vidíme ho vlastně všude i u té ropy koneckonců, že jo, a, myslím si, že ropné země 68 USD za barel, tak to si docela spokojeně bručí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Trojnásobek ceny.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Přesně tak, přesně tak, velmi, velmi významné nárůsty, ale všichni vlastně říkají - no, vypadá to dobře, vypadá to dobře s těmi primárními komoditami, poptávka je silná, to je ta Čína samozřejmě, ale, ale je tu 1 faktor, a to je právě, to je právě Indie, která by v případě problémů, které teď má asi spolu s Brazílií, mohla přece jenom trošku narušit tenhle ten takzvaný super cyklus nebo prostě řekněme nárůst cen primárních komodit, který zrovna teď pozorujeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A rozbouřené vody české politiky ještě více rozbouřila včerejší kauza, co si myslíte kolem otazníků, kolem plánované cesty Jana Hamáčka do Moskvy, rozptýlil ty pochybnosti, které se objevily? Já jenom připomenu, že server Seznam Zprávy s odvoláním na své zdroje napsal, že vicepremiér prý plánoval před vypuknutím vrbětické kauzy odjet do Ruska a tam vyjednat dodávky milionu dávek vakcíny Sputnik V a setkání prezidentů Bidena a Putina v Praze. Pan Hamáček popírá, že by se účastnil jakéhokoliv výměnného obchodu. Podle něj jde o lživé spekulace. Šéfredaktor Seznamu Jiří Kubík tvrdí, že důkazy jsou naprosto věrohodné a informace, které publikovali, jsou pravdivé a ta včerejší schůze za zavřenými dveřmi byla vlastně bezprecedentní. Poslanci museli odevzdat veškerou elektroniku, nesměl se pořídit ani stenografický záznam.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak já musím říct, že mně to čím dál víc připomíná spíš nějaké jako absurdní divadlo. Pro mě je mnohem příjemnější analyzovat, proč cena mědi dosahuje desetiletých rekordů, než tohle, než tohle sledovat. Já si myslím, že Kafka by, Kafka by to nevymyslel. Ale musím říct, že mě trošku fascinuje, jaký velký důraz se klade na víru a takovéto, čemu máme, čemu máme věřit a čemu naopak věřit nemáme a já si říkám, že víra pro mě je něco, co patří Bohu a u všeho ostatního chci vidět, chci vidět důkazy, takže asi tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonomka, doc. Ilona Švihlíková. Děkuji za váš čas, za vaše postřehy a přeji hezký den. Na slyšenou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zítra bude mým hostem rektor Univerzity Karlovy, prof. Tomáš Zima. Příjemný poslech Dvojky přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.