Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 28. února 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem je ekonomka Ilona Švihlíková. Já Vás vítám. Dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ekonomické dopady nového typu koronaviru ve světě, kondice evropské ekonomiky i Argentina na pokraji dalšího bankrotu. Těmto tématům se chceme věnovat. Nenechte si to ujít. Na nový typ koronaviru onemocnělo ve světě už přes 83 tisíc lidí. Naprostou většinu většinu hlásí Čína, kde se Covid-19 začal šířit v prosinci loňského roku. Virus se rozšířil do zhruba dalších třiceti zemí světa. Jaké dopady bude mít, respektive už má, šíření viru na světovou ekonomiku, paní docentko?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Tak ten dopad, zdá se, je ten, že nejenom jednotliví lidé se ocitají v karanténě, ale v karanténě se začíná ocitat i určitá část té světové ekonomiky. Pokud bude ten problém koronaviru pokračovat a hlavně, pokud na něj budou pokračovat reakce, způsobem vlastně uzavření celých regionů a měst, tak to, co budeme pozorovat v širší míře je rozpad, narušení těch výrobních řetězců. Vlastně ten koronavirus nám ukazuje, do jaké míry ta globální ekonomika je zranitelná, protože globalizace znamená intenzivní propojenost, ale znamená taky zranitelnost, znamená, že se poruchy v tom systému šíří rychle a různými kanály, a jak vidno, neplatí to jenom o finanční krizích, s těmi máme už zkušenosti, ale platí to právě třeba i o nějakých zdravotních problémech, jako je koronavir. Zároveň to narušování těch výrobních řetězců vlastně ukazuje tu míru vzájemné závislosti mezi ekonomikami, která se budovala v těch posledních zhruba 30 letech, takže když se podíváme třeba teď na Itálii, tak Lombardie je poměrně silný průmyslový region, je tam řada velice významných firem, které jsou důležité pro automobilky, ať už to je Fiat nebo ať už to je Renault a pokud se v těchto továrnách jako třeba MTA rychle neobnoví výroba, tak samozřejmě dojde k narušení prostě celého toho řetězce, který bude sahat právě až k tomu finálnímu produktu. Pociťujeme to samozřejmě i v Číně, protože Čína je jedna z těch naprosto klíčových zemí, co se týká dělby práce v rámci globalizace. A já si myslím, že vlastně ten koronavirus nám trošku, nevím jestli mám říct přispívá, ale povzbuzuje tu tendenci toho odpojování, já už jsem tady o tom párkrát mluvila, toho decoupling, jak se říká v angličtině, tedy snahy být právě méně závislí, řekněme oslabit ten proces globalizace, samozřejmě vedoucím představitelem tohoto směru je americký prezident, který tím decoupling odpojení myslí hlavně odpojení americké ekonomiky od té čínské, a vlastně ten koronavirus tyhle tendence může do určité míry prohloubit nebo posílit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak být méně nezávislí? Jak to lze vůbec realizovat v tom dnešním, jak vidíme, i na tom koronaviru propojeném světě?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Tak jedna z těch možností je zkracovat ty výrobní řetězce, to znamená řekněme nemít je rozprostřené po celém světě, ale spíš v určitém regionu, nicméně jako když se podíváte na ty evropské automobilky, tak ta Itálie není daleko, a stejně prostě už je to problém, když se to týká 15 milionů lidí a toho průmyslového severu Itálie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tam navíc vidíme, jak je to koncentrováno do toho jednoho regionu, nebo do dvou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
No právě, to znamená myslím si, že ta snaha, i ze strany Číny, jako reakce na tu americkou politiku, a později se potom připojuje částečně i EU nebo minimálně některé země Evropské unie, je právě být méně závislý třeba i na technologiích, vidíme to i na těch snahách prezidenta Trumpa dostat řadu výrob zpátky do Spojených států, oni prozatím se spíš třeba přemisťují do Vietnamu, ale ta politika je jasná a naopak, zase Čína je velmi intenzivně motivována prostě vytvářet si vlastní operační systémy pro chytré telefony, vidíme tam jako větší snahu méně se spoléhat na toho druhého, protože z různých důvodů ho můžeme vnímat jako rizikového nebo nespolehlivého a více, tam, kde je to možné, se koncentrovat na vlastní síly. A tohleto odpojování, si myslím, že je trend, který bude pokračovat. Bez ohledu na koronavir.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vidíme také ty dopady už nyní třeba na letecký průmysl, cestovní ruch.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Cestovní ruch je velmi silně zasažen, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pohyb zboží, padají burzy, investoři skupují zlato, mnozí experti říkají, že rozšíření nákazy koronaviru z Číny do těch velkých ekonomik jako je Jižní Korea, Japonsko nebo Itálie, ohrožuje tedy globální růst, zisky firem a například sever Yemen citoval některé analytiky, kteří hovoří dokonce o ekonomické pandemii. Je to zatím přehnané?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Myslím, že to je trošku jako přehnané, já si myslím, že hlavně ta reakce je do značné míry přehnaná, ale právě nám ukazuje, kolika různými kanály prostě jsme vzájemně propojeni. Ani jsme si to možná tolik neuvědomovali, myslím si, že někdy jako je to až trošku hysterie, která se objevuje, jasné, že na prvním místě, co bude zasaženo, je doprava a cestovní ruch, tak jako to se úplně nabízí, ale to přerušení dodávek vlastně v Číně je pokus teď obnovit aspoň částečně najíždět znova na tu výrobu, takže řekněme ty optimističtější odhady říkají, že ten propad se omezí na první kvartál. Bude samozřejmě hrozně důležité, jak rychle se podaří vymyslet nějaký účinný lék proti tomu koronaviru, ale ta zkušenost z toho, jakým způsobem jsme skutečně globálně propojeni, tak ta bezesporu zůstane.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lze, paní Švihlíková, už nyní třeba odhadnout možné důsledky v Číně, protože ta je zasažena nejvíce, Mezinárodní měnový fond, ten snížil právě kvůli této epidemii v Číně odhad letošního růstu čínské ekonomiky na 5,6 procenta, z dosavadních šesti.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
To je ještě stále velmi optimistické, ano. Ta předpověď MMF vlastně vychází právě z toho, že ten problém bude omezen na první kvartál, to znamená, že ve druhém už se podaří vlastně jaksi najet zpátky, plus počítá s tím, že Čína zavede nějaký další podpůrný stimulační program pro ekonomiku, což se asi dá čekat, uvidíme to i v případě Japonska, bezesporu, takže asi celá tahleta oblast bude vymýšlet, jakým způsobem znova, bych tak řekla nahodit motor, ale hodně bude záležet na tom, jestli se podaří tu současnou vlnu utlumit a nebo jestli dojde k tomu horšímu scénáři, že se utlumí, a pak se zase objeví třeba další ohnisko, to by bylo samozřejmě podstatně horší, a potom růst 5,6 je zcela mimo realitu. Příliš nadhonocený.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Český ministr zdravotnictví, Adam Vojtěch vyzval, aby lidé nepropadali panice, pro zdravého jedince, podle něj není nemoc nebezpečná, jak víme, Češi začali skupovat zásoby potravin, pražská burza, mimochodem, opět zažila nejvýraznější pokles od roku 2016, a je to také výzva vlastně i pro zaměstnavatele, kvůli riziku šíření koronaviru zasedal včera také krizový štáb Ministerstva práce a sociálních věcí, a řešil třeba, jak se připravit na možnou epidemii, připravit sociální služby, firmy, zaměstnance, víme, že někteří už výrazně omezují například služební cesty svých pracovníků

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Určitě, minimálně do nějakých regionů, třeba asi teď se všichni nepohrneme do Milána, ale já si skutečně myslím, že ta reakce přepjatá, jako prostě nakupovat 20 kilo rýže, jako kdyby měla vypuknout válka, mi připadá opravdu jako reakce, která není na místě. Já se obávám, že ten koronavirus nám skutečně ukazuje, nevím, jak fungují výrobní řetězce, a jak jsme globálně propojeni, ale prostě i určitou, já nevím křehkost té civilizace a nějaké jako přepjaté reakce, a z těch mám skoro větší obavy než ze šíření toho viru, musím říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dopadu šíření se obává také Japonsko, protože jeho ekonomika koncem loňského roku, v období od října do prosince, klesla v tom celoročním přepočtu o 6,3 %, což byl nejvyšší propad od jarních měsíců v roce 2014. Co tak "drví", v uvozovkách tedy, japonskou ekonomiku?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Japonsko si prošlo skutečně obrovským propadem, který překvapil všechny. Ono se s ním počítalo, ale ne s tak velkým. A ten hlavní důvod bylo zvýšení spotřební daně, samozřejmě premiér Abe tušil, že může tam dojít k nějakým ekonomickým problémům, takže připravil nějaký jako stimulační balíček, ale očividně ten propad té spotřeby nevykompenzoval, to znamená Japonsko se vlastně od jednoho simulačního balíčku, už poměrně velkého, přesune hnedka k dalšímu, takže ta ekonomika jako je neustále, abych tak řekla dopována. Problém samozřejmě je v tom, že jako jedna věc je, že máte ty zdroje, a druhá věc je, že nemáte lidi, to znamená, že Japonsko, můžete mít řadu prostě plánů, co udělat, postavit, zmodernizovat, ale Japonsko má samozřejmě velký problém s demografickým vývojem, jeden z těch nejextrémnějších v tom mezinárodním srovnání, takže jako nemůže prostě realizovat ty projekty najednou, musí je dělat postupně. Nicméně, ono stále platí, že i když to Japonsko má dlouhodobě problémy, jako 90. let se nenachází v nějaké úžasné kondici, a ten jeho význam ve světové ekonomice relativně poklesl, hlavně ve prospěch Číny, tak přece jenom je to pořád nesmírně prostě bohatá ekonomika, která je schopna produkovat statky, které jako globálně nemají konkurenci, takže ono to není jakoby žádná apokalypsa, ale prostě spíš to ukazuje, že ta schopnost té spotřeby japonské, odolávat šokům, prostě není tak velká, jak si premiér myslel a bude muset tu svoji hospodářskou politiku přehodnotit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje ekonomka Ilona Švihlíková. Dlouhodobé ekonomické problémy má Argentina, Mezinárodní měnový fond označil její státní dluh za neudržitelný. Věřitelé se, podle něj, musí připravit, že nedostanou zpět všechny peníze. Informoval o tom sever Financial Times, míří Argentina k dalšímu již, pokud se nepletu, devátému bankrotu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
To už ani nespočítáme. Ano, argentinský vývoj se někdy říká, že je to od defaultu k defaultu. Argentina je v těžké situaci, nový prezident Alberto Fernández, skutečně zdědil ekonomiku s velmi, velmi špatnými parametry, po svém předchůdci Macrim. Inflace je vysoká, běžný účet je v deficitu, což je pro tuhle zemi poměrně běžné, a že je tam nějaká silná vnější nerovnováha, chudoba se zase masivně zvýšila, země má problémy, samozřejmě, s dluhem, a znova tedy se v té zemi angažuje MMF, nicméně ta pozice dneska je trošku jiná, za prvé, Alberto Fernández má víceprezidentku Kirchnerovou, kterou si možná pamatujeme, protože to je bývalá prezidentka, a její manžel byl také prezident, taková silná rodina. A ti dali jasně najevo, že prostě nezavedou politiku škrtů a úsporných opatření, a asi by jednak teda rozpoutali revoluci, což bezesporu nechtějí, a samozřejmě, ten jejich přístup k té ekonomice je podstatně sociálnější, ale druhý faktor, který jim nahrává do karet je, že Mezinárodní měnový fond má novou šéfovou - bulharskou ekonomku Kristalinu Georgievu, a ta nedávno vydala článek, respektive takový úvod k tomu, že vlastně bude přehodnocována politika vůči právně zemi, jako je Argentina.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V jakém smyslu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Myslím si, že obecně se více bude brát v úvahu to, že ta země má nějaká specifika, že je tam prostě i nějaká řekněme politická nálada a politické preference, a že tomu přístupu, jako s kladivem v ruce, kdy prostě všem se bralo stejně, hlava, nehlava, už definitivně odzvonilo, doufám v to, upřímně řečeno. Argentina má ještě jedno eso v rukávu, má nového ministra pro ekonomiku, což je velmi slavný ekonom Guzmán, který psal i s Josephem Stiglitzem a je to vlastně člověk, který je expert na suverénní dluh. Což se mu tady bude hodně hodit, v případě Argentiny. Je pravda, že nemá tu politickou zkušenost, nicméně jaksi ekonomicky je vybaven nadmíru dobře. Je naprosto jasné, a bylo to jasné od počátku, že tam soukromí investoři budou muset přijmout ten tzv. "hearth kat", neboli snížení dluhu, nebude to tak silné, jako třeba v případě Řecka, ale bezesporu tam prostě budou muset zaznamenat ztráty. To bylo jasné od počátku. Argentina, tím pádem, si bude procházet dalším kolečkem, nevím jestli desátým nebo jedenáctým, kdy se vlastně pokusí jednak vyhrabat z téhle situace a jednak prostě napravit ty strukturální defekty, které se jí nahromadili vlastně za vlády Macriho, ta jeho politika skutečně, ten mix těch politických opatření byl velmi nedobrý, on vlastně hodně podkopal tu domácí poptávku těmi škrty, Centrální banka zavedla obrovské úrokové sazby, takže úplně jako tu domácí investiční složku utlumila, a jediné, k čemu to vedlo, byl příliv spekulativního kapitálu do Argentiny, to znamená jakoby napravovat je skutečně co, a budu ráda, když ten přístup MMF bude v tomhle ohledu velmi odlišný, než jakému musel čelit nestor Kirschner, vlastně na počátku 21. století.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak se tato prekérní situace projevuje v každodenním životě Argentinců?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Tak samozřejmě, já bych řekla, že na vysokou inflaci už jsou téměř zvyklí, to je něco, co je znak řady jihoamerických zemí, je tam ten problém, samozřejmě, obrovská míra chudoby, která dopadá prostě na život běžných lidí, i když to není v té míře jako na počátku 21. století, kdy ta situace byla jako opravdu katastrofální, ale to, jakým způsobem byl odvolen Macri a vlastně přišel Alberto Fernández, ukazuje, že ta vůle po té razantní změně je poměrně velká a stejně tak, tradičně prostě, je velká jako nechuť k tomu Mezinárodnímu měnovému fondu, který právě ta Argentina je takový případ, kdy si bude moci otestovat, jestli je schopen zlepšit svůj imidž na tomhle případě nebo naopak, prostě zůstane v té kolonce nepřijatelného věřitele. Ta slova nebo řekněme ten záměr o přehodnocování politiky Georgievi dávají jistou naději, že by to mohlo proběhnout méně dramatickými způsoby, než na počátku 21. století, kdy vlastně se tam prezidenti stříleli jak na kolotoči, někteří potom prchali ze země v helikoptéře a podobně, doufám, že tentokrát se to bez výjevu tohoto typu obejde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kde je naopak zdravá ekonomika, když hovoříme o kontinentu Latinské Ameriky?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
No, víte, ono, to je dneska těžko říct, co znamená zdravá, země Latinské Ameriky obecně mají dlouhodobé problémy s tím, že ví, že by potřebovali navýšit nebo modernizovat tu ekonomiku, stejně jako my, jak se říká, navýšit přidanou hodnotu v té ekonomice, na druhé straně, řada z nich je surovinově velmi bohatých, takže to samozřejmě svádí k tomu specializovat se na sóju, což je případ Argentiny nebo vývoz dřeva, zlata, ropy, máme tady obrovské zásoby lithia v Bolívii, to znamená ta surovinová základna, to nerostné bohatství, nás trošku tlačí jít tímhletím směrem a nemůžeme zapomínat na to, že prostě Latinská Amerika je něco, co bylo vždycky v hledáčku velmocí, především USA, Montoerova doktrína, zadní dvorek, a že tam ten zájem zahraničních korporací prostě tam těžit, ať už právě to zlato nebo to lithium nebo ropu, samozřejmě, byl vždycky velký, a ten zahraniční vliv měl samozřejmě i své politické dopady. Že tam ten vývoj skutečně je velmi, z toho hlediska komplikovaný, a řada těch zemí Latinské Ameriky má tendenci k tomu boom, buď to jde nahoru a je to úžasný nebo je to propad, absolutní krize.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jako třeba ve Venezuele, promiňte.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Jako třeba, a nemůžeme zapomínat samozřejmě i na roli armády, v řadě těchto zemí, která bohužel jako, velmi často má takovou tu funkci, že tak si říkají že do toho vlítne, když se podíváme třeba na Brazílii, to znamená, ona taková ta tradice puč a revoluce, puč a revoluce tam prostě je, no a to samozřejmě nějakému jako stabilizovanému ekonomickému vývoji moc nenahrává.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ze zpráv se docela vytratila, v posledním období, již zmíněná Venezuela.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Ono se vytratilo i Chile nebo Bolívie, a myslím, že vůbec ta informovanost o Latinské Americe je u nás poměrně nízká, i když nám to přijde, že je to jako hrozně daleko, vezměte si prostě v Bolívii, jako vyženete prezidenta, máte tam jako někoho úplně jiného, kdo se netají zájmem privatizovat, právě třeba to lithium, v Chile prostě máte bouře lidí protestujících proti ekonomické situaci, mimo jiné i proti penzijnímu systému v Chile, který byl jeden z těch prvních, který se privatizoval za Pinocheta v osmdesátých letech, a jako víceméně u nás jako o tom ani slovo. Asi jen ta Brazílie, vždyť je to obrovská ekonomika, prostě jedna z těch nejvýznamnějších na světě, s neuvěřitelným prostě bohatstvím, ale bohatstvím pro celou planetu, to je strategická země, s tou Amazonií, a taky jako málo je slyšet. Myslím si, že to je škoda, protože ono to potom někdy svádí k takovému hodně povrchnímu hodnocení, támhle si zvolí populistu a támhleto je diktátor a támhleto je voják, ale ta realita je podstatně komplikovanější a je komplikovaná právě i tím, že prostě ta Latinská Amerika permanentně zažívá a zažívala velmi intenzivní zahraniční vměšování, jak na té politické straně, tak na té ekonomické.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká ekonomka Ilona Švihlíková. Už více než měsíc má Rusko nového premiéra Michaila Mišustina. Tohoto ekonoma za hranicemi Ruska zná nebo dosud znalo jen minimum lidí, a přitom je to úspěšný technokrat, který, když to řeknu ve velké zkratce, kterou Vy teď, paní docentko rozvedete, dokázal změnit daňovou správu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Přesně tak. Je to technokrat, myslím si, že tohle je jeden z důvodů, proč byl vybrán do té funkce, on taky Dmitrij Medveděv už byl velmi intenzivně nepopulární, Mišustin vedl daňové úřady, byl schopen je modernizovat, digitalizovat, a co je pro nás zajímavé, tak on vlastně zavedl v Rusku něco jako je naše EET, má i zahraniční zkušenosti právě v té daňové problematice, třeba v rámci OECD. Ten jeho úkol je takový dvojí, za prvé, ten mocenský přechod nebo ta změna, která víceméně všechny překvapila, je dána i tím, že vlastně Rusko směřuje k hlasování o ústavní reformě, po které pravděpodobně prezident už nebude mít ten široký prostor jako nyní, takže je vidět, že si tam prostě Putin chtěl dát člověka, který by měl lépe splnit určité úkoly, než právě nepopulární Dmitrij Medveděv, ten úkol je takový periodicky se opakující, podobně jako Argentina, neustále čelí problémům s defaulty a s nějakou prostě vnější nerovnováhou, tak Rusko samozřejmě se periodicky pokouší o projekty modernizace, to znamená i tady je nějaký plán dvanácti národních projektů, prostě s cíli, jako je zvýšit produktivitu práce, pomoci malým a středním podnikům, a právě tahleta opatření ekonomická, ten speciální ambiciózní balíček, by měl Mišustin nastartovat, protože konec konců určité úspěchy, v tomto ohledu, za sebou rozhodně má.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaký je stav tedy ruské ekonomiky, hospodářství?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
No, není to žádná sláva, právě proto asi k té změně došlo, ta ruská ekonomika samozřejmě se potýká s tou závislostí na primárních komoditách, hlavně ropa a zemní plyn, i když samozřejmě, jsou tam i další, ale jsou takové ty hlavní, což jako by nebyla taková tragédie, protože Rusko má poměrně jako slušnou ekonomickou strukturu, jeden z těch jeho hlavních problémů je samozřejmě ta oligarchická struktura, která se nastavovala na počátku devadesátých let za Jelcina, a která se mimo jiné, kromě teda obrovské zkorumpovanosti. Projevuje odlivy kapitálu ze země, to Rusko skutečně, já když říkám kapitál od nás odtéká, tak samozřejmě u toho Ruska je to větší země, ty odtoky jsou obrovské, to znamená to, co se vlastně v tom Rusku nějakým způsobem vytvoří, vydělá, tak směřuje pryč, dokonce i UNCTAD, to znamená Konference o obchodu a rozvoji OSN upozorňuje na to, že statistiky v případě Ruska nejsou vždy úplně spolehlivé, protože tam prostě dochází k tomu, že ten kapitál se různě točil přes Kypr, Britské Panenské ostrovy, že jo a podobně, takže tam jako odhadnout to skutečné množství kapitálu, které odchází z té země, je téměř nemožné, takže máme spíš nějaké kvalifikované odhady, než že bychom znali přesné částky, a samozřejmě prostě, té zemi potom strašně chybí ty zdroje, neskutečně, pro tu modernizaci. Myslím si, že tohle asi bude jeden z úkolů nového premiéra, se prostě na tohleto podívat, ale tam je to mocenské rozvrstvení, které prostě máte tu vrstvu mocných oligarchů, a teď je otázka, do jaké míry Vy je jako přimějete nebo čím je přimějete, aby prostě ty zdroje neodlévali jako támhle na Britské Panenské ostrovy, ale aby je prostě investovali do té úzké ekonomiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Bude do toho mluvit premiér Mišustin, myslíte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
No tak je to jeho úkol, bezesporu, bezesporu prostě, je patrné, i z hlediska toho načasování těch ekonomických projektů, že tohle prostě dostal za úkol, ten projekt je samozřejmě velmi ambiciózní, což není jako nic špatného, ale jak říkám, jako tohle je určitá prostě hradba a nevím v tuhle chvíli, jakým způsobem se s ní dokáže vypořádat. Uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Takže bude řešit hlavně ekonomiku, fungování státní správy a projekty.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Modernizaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A třeba jako je stavba plynovodu Nord Stream 2.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Ano, ale to je projekt, který je víceméně před dokončením, bezesporu je tam problém kvůli těm americkým sankcím, kdy vlastně firma myslím že Olsies se jmenuje švýcarská, z toho projektu odstoupila, ono zbývá posledních pár kilometrů, myslím, že Gazprom bude schopen to dokončit vlastními silami, možná se zpožděním, ale i tak. Copak to, jako Nord Stream se dokončí, ale tam skutečně jako ty problémy v té ruské ekonomice jsou tam nevyvážená struktura, je potřeba podpořit ty malé, střední, protože ty vám tu ekonomiku drží, ty vám umožňují tu větší diverzifikaci, aby to skutečně nebylo jenom o té ropě, zemním plynu a případně dalších primálních komoditách, samozřejmě je otázka toho demografického vývoje, to je něco, o čem ruský prezident mluví při každém de facto svém projevu i ta nevyváženost mezi tou evropskou a tou asijskou částí, Rusko se v poslední době hodně koncentrovalo na rozvoj toho Dálného východu, i vzhledem k blízkosti k Číně, to znamená Vladivostok a okolí, abych tak řekla, ale prostě ta asijská část samozřejmě skýtá obrovské bohatství, ale ona to není moc atraktivní oblast, co si budeme povídat, když se podíváme na klima, tak v létě plus čtyřicet, v zimě mínus padesát, to není úplně místo, kam by se člověk hrnul, ale to jsou prostě všechno jako obrovské problémy a jak říkám, jako ten plán, co jsem se dívala na papíře, není špatný, ale ta realizace nebude snadná, protože ta představa, že jak prezident, tak premiér, mají jako tu extrémně silnou pozici, jak jsou někde prezentováni, jako Putin plácne a všechno je, tak takhle to ale není v reálu, není v reálu, Putin je skutečně spíš moderátorem velmi silných mocenských skupin, které se formovaly právě v těch devadesátých letech a ta představa, že takhle kývne a všechno je po něm, to si jako my představujeme, ale tak to skutečně, v rámci té ruské politiky, není, a proto je někdy tak velice obtížné realizovat modernizační opatření, a když už dojde k nějakým jako úspěšným velkým projektům, tak jako ta korupce skutečně v tom Rusku není malá, když to řeknu velmi mírně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je to jeden z největších problémů? Nejvážnějších? Korupce.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Já si myslím, že spolu s tím vlivem oligarchů nad tou ekonomikou a vlivem kapitálu, bezesporu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje na závěr dnešního vydání ekonomka, docentka Ilona Švihlíková. Děkuji za Vaše názory, za Váš čas a těším se na další rozhovor. Mějte se pěkně.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.