Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 24. května 2019

Vladimír KROC, moderátor:
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu ‚Jak to vidí‘ je dnes ekonomka Ilona Švihlíková. Vítejte, dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor:
Schodek státního rozpočtu by měl příští rok činit 40 miliard korun. Stejně jako letos počítá se zvýšením rodičovského příspěvku, potom s růstem důchodů a investic. Úřady by měly uspořit na provozních výdajích 10 %. Příjmy státu by měla také posílit digitální a spotřební daň anebo další vlna EET. Je to reálná vize podle vás?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Já tam vidím několik dlouhodobých problémů. První z nich je, že kdy se podívám na tu stranu těch příjmů, těch daní, tak je to takové, že se zrovna chápu toho, co mi přinese nějaké inkaso, čemuž bych samozřejmě trošku rozuměla, ale přece jen to není nějaký dlouhodobější pohled na to, jak by asi ty veřejné finance měly fungovat. Já bych řekla, že vždycky ta strana příjmů a výdajů je spojená. Takže na jedné straně si musím říct, jak chci, aby vypadal, fungoval ten veřejný sektor a co by měl poskytovat, a k tomu samozřejmě potom potřebuji mít ty příjmy. To je jedna věc. Druhá věc je, že ty příjmy by měly být rozloženy podle toho, aby ta struktura byla vyvážená, aby splňovala nějaká elementární kritéria daňové spravedlnosti. Když se na to podíváme dlouhodobě, tak my vidíme na té straně příjmů hromadu anomálií, které nejsou charakteristickým znakem vyspělých zemí, ale spíš rozvojových. To znamená, to hlavní břemeno z hlediska daní je na DPH, na dani, která nejvíc zasahuje ty příjmově nejslabší skupiny. Ale celkově největší položka je sociální zabezpečení, to znamená, tady tu zátěž nesou zase ti zaměstnanci. To jsou ty dvě skupiny, na kterých to takříkajíc leží, a to není něco, co by bylo úplně normální. A co víc, tyto prvky nejsou vykompenzovány nějakou daňovou progresivitou. Majetkové daně u nás de facto neexistují. Tady je nějaká docela velká nerovnováha. Když jsem se dívala na ta poslední čísla, tak jsem tam dokonce viděla, že inkaso u daní z příjmů fyzických osob je větší než u právnických, což je věc, kterou člověk jen tak nevidí.

Vladimír KROC, moderátor:
Hodně diskuzí je kolem samotného schodku rozpočtu. Neměli bychom spíš usilovat o vyrovnaný rozpočet?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Ta obsese jedním číslem... To není něco, co já považuji za tak zásadní. To jedno číslo vám něco řekne, ale je potřeba se dívat na tu ekonomiku komplexněji. To znamená, jak má vypadat veřejný sektor, co má zajišťovat, na jaké úrovni, co bude stát proti tomu, jak budu ty daně vybírat, od koho je budu vybírat, jak nastavím ty jednotlivé daňové příjmy, tak aby tam skutečně ta rovnováha byla, což dneska není. Já myslím, že je taky potřeba se důkladněji podívat na ty různé daňové výjimky a na tu komplexnost, která je hlavně u té daně z příjmů veliká. Protože, upřímně řečeno, čím víc máte výjimek, čím víc vám kyne to množství těch daňových předpisů, tak tím snažíš je to obcházet a nacházet tam různé kličky. To znamená, to je minimálně oblast, kam bych upřela tu pozornost. Ale obsese jedním číslem, že tu je schodek... Dívejme se na tu ekonomiku komplexně. Jedno číslo to nikdy nemůže pojmout.

Vladimír KROC, moderátor:
Stát by měl získat peníze i od bank, které by do Národního rozvojového fondu příští rok při jeho vzniku měly odvést asi šest miliard. Jak vidíte tuto myšlenku?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Já s těmi detaily nejsem úplně seznámená. Ta původní úvaha se týkala toho, že určité sektory, které mohou být vnímány jako sektory vysoce ziskové, a, řekněme si, svým způsobem privilegované, což by na to bankovnictví dobře sedělo, by měly být zdaněny. Koneckonců bankovní daň není zas tak nic výjimečného a známe to i z jiných zemí. Přijde mi zajímavé, jak se v těch posledních dnech vyrojila hromada negativních názorů na to, že by se banky neměly zdaňovat (většinou to říkají takzvaní nezávislí analytici, kteří sami pracují pro banky) a že se to nakonec přenese na toho závěrečného zákazníka. Tímto způsobem byste nemohli zdaňovat skoro nikdy nic. Ta daň se vždycky nějakým způsobem přenese. Ale ono vám to ukáže, do jaké míry v tom odvětví funguje konkurence nebo ne. Je tam ještě řada dalších motivů. Ta česká bankovní soustava... No, „česká bankovní soustava“... Já použiju ten pojem, i když to není moc pravda – na české bankovní soustavě není nic moc českého... Ona byla de facto zprivatizována těm zahraničním matkám... Když řeknu pod cenou, tak je to příliš velký eufemismus.

Vladimír KROC, moderátor:
Vláda zároveň schválila navýšení rodičovského příspěvku o 80 tisíc korun. Je to systémové opatření?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Já tomu rozumím, že se tato sociální stránka posiluje, ale mně to skutečně přijde jako takové šup sem, šup tam nebo že kdo dřív přijde, tak dřív dostane. Jestli znáte takové to „vařila myšička kašičku, tomu dala, tomu dala a na toho se nedostalo“... Já bych tam skutečně chtěla dlouhodobější uvažování, stanovení výdajových priorit, což můžou být i sociální priority, v této oblasti je co dohánět, a k tomu mít odpovídající stranu příjmů. Já tam vidím obrovskou improvizaci na obou stranách.

Vladimír KROC, moderátor:
Odkud se vezme těch osm miliard?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Přijdete s nějakým požadavkem a teď hledáte, ale takto se to v tom rozpočtu nemůže dělat. Politicky to chápu, že je tam nějaké politické vyjednávání, ale chvílemi mám pocit, že jsem v nějakém handlířském trhu, a co si kdo vyjedná, to tam má. Pokud chceme mít solidní sociální systém a pokud chceme mít veřejné statky, veřejné služby na úrovni, tak potom za to musíme nějakým způsobem zaplatit, a je potřeba, aby byla odpovídající ta strana příjmů, což v současné době není a to břemeno je velmi nerovnoměrné. To znamená, systémově myšleno, já musím uvažovat, jak tu příjmovou stránku posílit, a hlavně ji spravedlivě rozložit.

Vladimír KROC, moderátor:
Komunisté s podporou rozpočtu váhají. Obešel by se premiér bez jejich podpory?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Upřímně řečeno, nedokážu říct, jestli by se bez nich obešel, do jaké míry se bude vyjednávat. Já mám velkou obavu, že tyto vážné věci, a teď nemyslím schodek rozpočtu, ale myslím obecně ekonomicky velká témata, důležitá, se stávají předmětem politického handlu. To je katastrofa, protože potom o velkých, důležitých věcech je to ve smyslu: Hele, teď tě tady budu chvíli vydírat, ale potom ti ustoupím, když ty mi zaručíš, že moji lidé budou mít přístup na dozorčí radu A, B, C, D. Nebudeme si říkat, že to takto neprobíhá. A to je hrozné, protože potom vůbec se nebavíte o obsahu té věci, vůbec tam není nějaký dlouhodobý horizont. Může se to stát předmětem krátkodobého politického obchodu. Teď nemyslím konkrétně na nějakou politickou stranu A, B, C, D. Já se obávám, že tohle je celkový přístup, který vidíme v české politice, a to dlouhodobě.

Vladimír KROC, moderátor:
OECD už před časem zhoršila výhled růstu světové ekonomiky na letošní i příští rok. Co jsou hlavní příčiny vyvolávající obchodní nejistotu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Správně jste uvedl – obchodní nejistota – která se projevuje v první fázi na investicích a také ve volatilitě na finančních trzích. Myslím, že ten původce je poměrně jasný. Je to americká obchodní politika, která má velmi protekcionistickou restriktivní povahu. Ukazuje se to nejen v tom vztahu Spojené státy – Čína, kde je to asi teď takové největší téma, ale vidíme to u řady dalších případů, vidíme to u cla na ocel a hliník... Víme, že americký prezident Trump se prozatím rozhodl neuvalit cla na automobily v případě EU a Japonska. Ale prozatím, je tam jen odklad šesti měsíců. Takže je to takové vyjednávání s pistolí u hlavy, takříkajíc. Tohle všechno vám vytváří velkou nejistotu, protože jeden z těch dopadů těch restriktivních opatření, kam patří i sankce, může být, že se vám začnou trhat ty globální řetězce. To znamená, že v tom střednědobém horizontu může docházet k tomu, že se výroba bude přesouvat nebo úplně měnit, a to je samozřejmě obrovský zásah, protože ty řetězce se budovaly často celá desetiletí.

Vladimír KROC, moderátor:
Jaká jsou doporučení OECD, jak by měly v takové situaci obchodní nejistoty reagovat vlády?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
OECD říká, že to oživení je křehké. To už slýcháme, tuším, jedenáctým rokem. To by se ani nespočítalo, kolikrát jsem tady o tom už mluvila, že oživení je křehké, a dělala si z toho legraci... A zároveň, že to hlavní břemeno nesou centrální banky. Když to řeknu na rovinu, tak to, že máme velmi nízké úrokové sazby, a nemyslím u nás, ale v eurozóně, v Japonsku a v dalších zemích, že ještě někde probíhá kvantitativní uvolňování nebo se uvažuje o nějakém dalším stimulu tohoto typu... OECD doporučuje, že by měly intenzivněji zasahovat vlády. To znamená, že by měly více utrácet, ale prostě zvyšovat výdaje především v té investiční oblasti. To je doporučení pro Německo. To už minimálně 10 let zaznívá i od Mezinárodního měnového fondu... A zároveň je tam doporučení vrátit se k multilaterálnímu vyjednávání. To znamená, v rámci Světové obchodní organizace, tak aby se, řekněme, obnovila určitá jistota nebo zmenšila nejistota. Ale taky už můžeme říct po těch letech, že tyto apely vycházejí dost naprázdno.

Vladimír KROC, moderátor:
Ta situace je poměrně nepřehledná. Mám na mysli třeba vztahy Číny a Spojených států. Dá se říct, že se mění ze dne na den. Je to vinou nevyzpytatelné politiky Donalda Trumpa, především?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Myslím si, že ten vliv je tam velký, protože ta jeho administrativa vznáší velké množství požadavků, které dokonce samy někdy nejsou v souladu. A zároveň je tam to přesvědčení, že ta americká obchodní politika je natolik silná, že si to může rozdat najednou úplně se všemi. Dokonce jsem četla velmi dobrý popis, že je to jako kruhová popravčí četa... Že jedete na všechny... Že máte spory s EU, s Japonskem, Čína je samozřejmě hlavní terč, ale i s řadou dalších zemí, které se prostě prolínají třeba i ve vojenské oblasti... Samozřejmě Írán je specifická kategorie. Ale třeba i Turecko a Indie, a to kvůli tomu, jaké chtějí nakoupit od Ruska obranné systémy... To znamená, že je to rozjeté na obrovském množství kolejí a k „řešení“ těchto sporů se používají ekonomické nástroje. To znamená, jedná se o bezprecedenční propojení mezi tou úrovní, řekněme, bezpečnosti a geopolitiky a ekonomiky. A splétá se vám to velmi intenzivně dohromady. Poslední americká výhrůžka, že uvalí sankce na Nord Stream 2, to je úplně esenciální příklad toho, kdy propojujete své ekonomické zájmy, americké, a zároveň i, takříkajíc, bezpečnostní a děláte z toho vlastně jakoby jeden balíček. To potom znamená, že se vám to všechno velmi intenzivně zamotává... A jak říkám: Hrajete na spoustě šachovnic najednou.

Vladimír KROC, moderátor:
Ona ta obchodní válka může mít překvapivé důsledky. Třeba poté, co americká vláda minulý týden firmu Huawei zařadila na černou listinu, tak čínská firma oznámila, že bude mít na podzim v Číně k dispozici vlastní operační systém pro chytré telefony a laptopy.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Už ho mají. Já jsem se dívala podrobně, snažím se to sledovat, a to z čínských i dalších zdrojů... Huawei se na tuto variantu připravovala dlouho, upřímně řečeno. To znamená, že oni mají vlastní vývoj, a samozřejmě se snažili případně zajistit i nějaké alternativy. Ale pozor: Taky víme, že byly pokusy o to, mít jiné operační systémy, a ne vždycky se setkaly s úspěchem. Takže je otázka, jestli v tomto případě se podaří čínské firmě udržet si svou pozici na trhu. Bude to samozřejmě velice nelehké. Část analytiků se domnívá, že do té doby dojde ke shodě mezi USA a Čínou, a to hlavně proto, že to postihuje velmi silně obě dvě strany, narovinu. To není jako hra 0:1, kdy jeden prohraje a druhý zvítězí. Takhle to opravdu není. A samozřejmě to ohrožuje, jak říkala i OECD, celou světovou ekonomiku. Ty náklady se nějakým způsobem dotknou nás všech.

Vladimír KROC, moderátor:
Opravdu není lehké se zorientovat v situaci, protože americké ministerstvo obchodu to omezení vzápětí dočasně na tři měsíce zmírnilo. Jak si to vysvětlit?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Myslím si, že to je další forma toho amerického vyjednávání s pistolí u hlavy. Vidíme to u řady dalších případů. Podobně Írán je trošku scénář á la Severní Korea. To znamená vystupňování velmi ostré rétoriky, to, že se do té oblasti pošlou lodě...

Vladimír KROC, moderátor:
Já bych se právě ten na Írán chtěl ptát. Člověk si logicky musí klást otázku, proč se ta situace vyhrotila teď, v posledních dnech... Proč právě teď?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Známe samozřejmě genezi toho problému. To znamená jednostranné odstoupení Spojených států od jaderné smlouvy, kterou pomáhal dojednat bývalý americký prezident Obama... A samozřejmě Írán se snažil (myslím si, že opravdu poctivě snažil) tu dohodu jednak dodržovat a jednak najít oporu v evropských signatářích té dohody. To znamená Německo, Velká Británie a Francie... Ty ale nebyly schopny s ničím moc přijít... Takže myslím si, že Írán spíše ze zoufalství řekl, že od té dohody taky může odstoupit a vlastně se vrátit k nějakým svým širším jaderným plánům. K tomu si taky musíme uvědomit, že ta americká administrativa není jednotná v tomto ohledu. Musíme si uvědomit, že je tam Bolton, kterému se říká „jestřáb“... Ale to jsou tam samozřejmě skoro všichni... Ale ten má na Írán spadeno dlouhodobě. A velký vliv na tu americkou administrativu mají i země jako Izrael a Saudská Arábie. To jsou takoví ti hlavní rivalové, nepřátelé Íránu v té oblasti. To znamená, že ta eskalace může vycházet jak zevnitř Spojených států, tak právě i od těch, řekněme, sousedů v okolí toho Perského zálivu.

Vladimír KROC, moderátor:
Pentagon předloží Bílému domu plán na vyslání až deseti tisíc dalších vojáků do oblasti Blízkého východu, aby tam posílil obranu proti možné íránské hrozbě. Může být toto pravý důvod té současné roztržky mezi Washingtonem a Teheránem?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
To už je potom taková ta eskalace, kdy od toho druhého očekáváte jen to nejhorší. To znamená, že to je taková ta spirála, kdy ta válka vznikne ze zpackané zahraniční politiky... Aniž by ji obě ty strany chtěly. Myslím si, že ani Chameneí, ani Trump nechtějí válku. Ale tyhle ty kroky potom vzájemně eskalují, a už to vede k té spirále, že Írán se bojí, začíná se více vojensky projevovat, což USA čtou tak, že se chystá zaútočit na americká zařízení třeba v Iráku, a už to prostě tímhle tím způsobem jede. A samozřejmě klíčový vliv je tam vždycky toho Hormuzu (Hormuzský průliv). Je to naprosto zásadní bod pro celosvětovou přepravu ropy... Tankery... Taková ta malá úžinka, přes kterou jde třetina tankerů s ropou. To znamená, že geopolitický význam toho místa je nesmírný. A musíme si uvědomit i to, že Spojené státy jsou stále velmi zainteresované v Iráku. A Írán není sám... Írán má také spoustu svých spojenců v dalších zemích. To by byl konflikt... Radši to ani nechci rozvíjet. Doufám, že nakonec ti „jestřábové“ budou nějakým způsobem utlumeni. Je to velmi nebezpečná spirála, ze které může vzejít naprosto katastrofální nedorozumění.

Vladimír KROC, moderátor:
A propos ropa... Vy už jste se o tom zmínila, že Spojené státy oznámily restrikci vůči firmám a osobám podílejícím se na výstavbě plynovodu Nord Stream 2. Pokud k tomu dojde, co by to znamenalo?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Většina analytiků si myslí, že k tomu nedojde. Může to taky být tak, že jsou přehnanými optimisty. Tento rok už ten plynovod bude dostavěn. Oficiálně to Američané zdůvodňují tím, že tím roste závislost na Rusku, a neoficiálně říkají, že by EU měla více kupovat americký zkapalnělý zemní plyn. Takže je tam zase spojení toho byznysu a geopolitiky, což jsem naznačovala i u těch předchozích případů... Víte, ono se zapomíná na to, že ta závislost, když máte plynovod, trubky z bodu A do bodu B, jde oběma směry. To není jen závislost, v tomto případě Německa na Rusku, ale taky je to obráceně, samozřejmě, z hlediska příjmů. A naopak se zapomíná, že to LNG, ten zkapalňovaný zemní plyn, se sice stává atraktivní alternativou diverzifikace, ale zase ta flexibilita platí pro obě dvě strany. Taky si ten dodavatel může vybrat atraktivnější trh než ten evropský. Na tom asijském máte dvojnásobné ceny... Prostě LNG je možnost, ale je to, takříkajíc, drahý špás. To znamená, že ta cena skutečně není nízká. Ono vůbec mít ty kapacity... Na rovinu řečeno: Spojené státy těží velké množství plynu z břidlic. Ale oni také hodně spotřebovávají... Spousta jejich starých elektráren najela na zemní plyn... A naprosto to chápu, je to logický vývoj pro ně. To znamená, že oni ani nemají ty kapacity na to, aby mohly tolik dodávat – aby to mohlo vykompenzovat Ruskou federaci. To ani náhodou.

Vladimír KROC, moderátor:
Už se ví, proč byla znečištěna ta ropa v ropovodu Družba?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Upřímně řečeno – tohle nevím. Tohle je samozřejmě velmi nepříjemné, protože trvá velmi dlouho, než se to napraví.

Vladimír KROC, moderátor:
Zřejmě se ukázalo, že je to daleko větší problém, než se zdálo zpočátku, protože když jsme kladli otázku, co bude s tou kontaminovanou ropou, tak na to nikdo neuměl odpovědět. A i teď to asi zůstává hlavním problémem...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Jednak, samozřejmě, a samozřejmě zjistit toho původce, jestli tam byla nějaká technická chyba nebo lidská chyba, a odstranit to. Tahle ta rizika samozřejmě máte vždycky. I v energetice je potřeba na to myslet, že ono skutečně to není jenom otázka ceny a bezpečnosti, ale i otázka té, řekněme, bezpečnosti z toho technického hlediska. Nejenom z toho geopolitického. LNG, zkapalňování zemního plynu, taky není proces, který je bez rizika.

Vladimír KROC, moderátor:
A nemělo by z tohoto důvodu se myslet právě do budoucna na diverzifikaci těch zdrojů?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Ono už se na ni myslí. EU nemá na svém území příliš mnoho zemního plynu, když zůstáváme u něj, takže část dodávek je samozřejmě z Norska. A potom se musíte zamyslet nad tím, odkud ten zemní plyn, pokud se k němu přikloníte, budete brát. Myslím si, že zemní plyn je poměrně logická alternativa, protože když sázíte třeba na obnovitelné zdroje, tak vy tam vždycky potřebujete nějaký balancující zdroj. A pokud jste třeba proti uhlí a proti jádru, tak ono vám toho už moc nezbývá. A pak ten zemní plyn, a to je to rozhodnutí Německa, je poměrně logickou alternativou. Nemluvě o tom, že z hlediska fosilních paliv je nejčistší. A i ta cena je poměrně příznivá. A Rusko máte hned vedle, to znamená s obrovskými zásobami, a tam se právě nabízí to propojení pomocí plynovodu, viz třeba i turecký proud, který asi povede někam do jižní Evropy nebo do Balkánu... Třeba Bulharsko je jednou z možností... Anebo potom máte ten zkapalněný zemní plyn, ale tam musíte mít vybudované kapacity, a ta investice není úplně malá. Ale samozřejmě ta možnost tady je.

Vladimír KROC, moderátor:
Video, které zachytilo rakouského politika Heinze-Christiana Stracheho při korupčním jednání na španělském ostrově Ibiza, vyvolalo po svém zveřejnění nečekaný návrat staršího tanečního hitu „We're Going to Ibiza!“ do čela žebříčku oblíbenosti. Jaký další efekt může podle vás tahle ta aféra mít?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Je jasné, že ta aféra byla načasovaná před evropskými volbami, protože to video je staré dva roky... Takže se podle mě nabízí zásadní otázky: Kdo to zařídil (kdo to nafilmoval)? Kdo to pustil v tuto dobu? To se nedá úplně obejít. Zásadní dopad, a prvotní, je samozřejmě na stranu svobodných, jde na stranu významné změny. Jak psali Rakušané, do čela se vrátí Norbert Hofer, který, a možná si to posluchači pamatují, se ucházel o post prezidenta a velmi těsně prohrál s Van der Bellenem. A samozřejmě vidíme jednoznačně rozpad té koalice v Rakousku. To znamená – příprava na předčasné volby a pravděpodobně také překreslování té politické krajiny. To načasování před evropskými volbami nebude náhoda – náhody tohoto typu se nevyskytují... To znamená, že to spuštění toho videa pravděpodobně zamýšlelo i nějaký širší úder proti stranám, jako je strana svobodných, to znamená proti stranám, řekněme, více pravicovým v tom politickém spektru, které třeba kooperují s italskou Ligou Mattea Salviniho apod. To znamená, že ten zásah asi mohl mít tuhle podobu.

Vladimír KROC, moderátor:
A myslíte si, že to může být skutečně účinné v tomto směru – že to zapůsobí na voliče?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Upřímně řečeno, ta podpora svobodných byla v Rakousku poměrně významná... A samozřejmě nevíme, co to udělá, notabene v takto krátkém horizontu, před volbami... Myslím si, že nějaký negativní dopad tam na ně asi bude. Těžko z toho budou skákat radostí. Ale jestli to zasáhne širší rodinu těch, řekněme, pravicovějších stran... To si nejsem úplně jistá. Myslím si, že tam ten dopad nebude tak významný. Možná spíš z dlouhodobého politického hlediska třeba někteří mohou uvažovat, jestli je vhodné, aby strana lidovců, kterou vede Sebastian Kurz, měla i nadále uvažovat o kooperaci se stranou svobodných. To znamená, jestli to třeba ovlivní nějaké úvahy o vzorcích tohoto typu. Ale zase vidíme i jiné příklady, kde tyhle strany taky byly nějakým způsobem vtaženy do vlády. Úplně ten rakouský případ zevšeobecňovat... Nevím, jestli se to stane.

Vladimír KROC, moderátor:
Faktem je, pokud se nepletu, že ta aféra není stará týden...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Dva roky...

Vladimír KROC, moderátor:
To vím. Ale zveřejněná...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Ano.

Vladimír KROC, moderátor:
To video je z r. 2017... Ale Rakousko už má obměněnou vládu, bez členů zkompromitované FPÖ. To šlo hodně rychle. Nemyslíte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
To je pravda. Ta výměna byla skutečně v tomto ohledu velice razantní. Svobodní zároveň dali najevo, že neustoupí Kurzovi a že nemusejí v té vládě být... A tím vlastně ukázali i svou bojovnost, která je jim vlastní... Bezesporu s nějakými personálními obměnami do těch voleb půjdou s razancí. Oni mají to postavení na té rakouské politické scéně dlouhodobě poměrně silné. Často se říká, že je to strana, která vyrostla z neonacistických kořenů, což je do značné míry pravda... Je pravda, že Strache ji posunul spíš k takovému velkoněmectví, což nevím, jestli mám hodnotit zrovna jako progres... Ale Hofer je přece jenom trošku jiná persona. Je to člověk, který, když chce, působí jako taková jemná ruka pravice. To znamená, že on bude mít teď za úkol určitě tu stranu skonsolidovat a nějakým způsobem ukázat... To svobodní často rádi dělávali... Že Kurz řadu jejich témat převzal... Oni říkají, že Kurz udělal z lidovců kopírku FPÖ, že řadu jejich programových témat vzal za svá.

Vladimír KROC, moderátor:
Tak to vidí Ilona Švihlíková, ekonomka. Moc děkuji za váš čas. Děkuji. Na shledanou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka:
Na slyšenou.

Vladimír KROC, moderátor:
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.