Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 15. dubna 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den, vítejte u pravidelného rozhovoru na aktuální dění kolem nás. Pozvání přijal Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzity Praha, dobrý den, vítám vás.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Dobrý den, dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zaměříme se zejména na ohlášený odchod všech jednotek Severoatlantické aliance z Afghánistánu a také na útok na jaderné zařízení Íránu a dopad na jadernou dohodu se Západem, přeji nerušený poslech. Spojené státy společně se svými spojenci začnou stahovat vojáky z Afghánistánu od 1. května. Ze země pak definitivně odejdou do 11. září, tedy do 20. výročí teroristických útoků na New York a Washingtonu, kvůli nimž vlastně invazi původně zahájili. Podle amerického prezidenta Bidena jsou důvody pro další setrvání v Afghánistánu stále více nejasné, jak řekl, nastal čas jít domů, ano Břetislave Turečku?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Bezpochyby ano, ale je to samozřejmě jenom volba mezi větším a menším zlem a vlastně ani nevíme, které je větší. Obecně si myslím, že problém celé této invaze po 11. září 2001, tedy před 20 lety, jak jste říkala, byl v tom, že nebyly jasně stanoveny její cíle, kdy se má odejít, čím to má skončit. Ono to tehdy také mohlo skončit třeba svržením toho hnutí Taliban, podobně jako v roce 91 Američané nebo OSN měla jasný mandát, jenom třeba vytlačit iráckou armádu z Kuvajtu, aniž by svrhla irácký režim Saddáma Husajna, k tomu došlo až o 12 let později. Tak podobně se mohly stanovit cíle té invazi do Afghánistánu, jenže ony se jasně nestanovily. A tudíž vlastně teď jsme v situaci, kdy jakýkoliv odchod a kdykoliv, tak na jednu stranu může být někým vítán, no konečně se okupanti stahují a zároveň může být kritizován, odcházíme od nedodělané práce, afghánská vláda se okamžitě zhroutí ve chvíli, kdy odejdeme a samozřejmě obě strany mají svým způsobem pravdu a budou jí mít ale i za rok a měly by jí i za 10 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Joe Biden připomněl, že původním cílem operace bylo zamezit, aby afghánské území mohla jako zázemí využívat teroristická síť Al-Kajda, což se podle něj podařilo.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, ale to je věc, která už se podařila před mnoha lety, jenomže ty ambice, jak vidíme, byly širší. Ambicemi bylo i stanovit nějaký nový politický systém v Afghánistánu. Víme, že s pod patronátem OSN tam vlastně byly stanoveny demokratické volby, které se za těch 20 let už mnohokrát tam uskutečnily. Ať už prezidentské nebo parlamentní. Jenomže celý tento proces samozřejmě měl celou řadou stinných stránek. Rozhodně se nepodařilo vymýtit korupci gigantický obchod a pěstování narkotik, to tam naopak ještě vzrostlo za těch 20 let oproti době, kdy tam vládl Taliban. A místní veřejnost prostě jak vidíme, stále více ztrácí naději nebo, že, že, že celý ten proces povede jeho nějakým, k nějakým řekněme pozitivním sílu, takže dneska jsme v situaci, kdy polovinu Afghánistánu ovládají povstalci, kteří navíc mají velkou podporu velké části místní, místní populace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podívejme se teď Břetislave, možná na samotné hnutí Taliban, jakým vývojem prošel? Je to jiná, no nechci říct organizace, vlastně než v těch počátcích, když se podíváme?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
To by bylo na několikadílnou knihu. Taliban začal v devadesátých letech jako povstalecké hnutí, které se stavilo jako čisté, nezkorumpované, na rozdíl od jiných povstaleckých frakcí, které tehdy. vyhnaly ze země Sověty v roce 1989. Taliban vlastně tím, že celou tu zemi v průběhu devadesátých let skoro celou tedy obsadil, tak tam ukončil paradoxně občanskou válku, ale za cenu velkého porušování lidských práv. Pak byl svržen, protože pod ať, ať chtěl nebo nechtěl, tak jaksi poskytl útočiště Usámovi bin Ládinovi a Al Kajdě, která podnikla ty protiamerické teroristické útoky před 20 lety, a proto byl svržen. No a pak začíná vlastně znovu jako povstalecká organizace, tentokrát už proti té, řekněme, demokraticky zvolené vládě a jejím zahraničním patronům. A já připomenu, my se dnes bavíme o stahování zhruba 10 tisíc zahraničních vojáků ze země, ale někdy před 10 lety jich tam bylo asi 140, 150 tisíc dokonce. Takže vlastně tak jako Sověti byli na tom podobně v osmdesátých letech, tak tentokrát vlastně to byla mezinárodní Američany vedená koalice, která se tam stala novým terčem místní populace, která prostě z cizí, jak oni to vnímají nadvládou, nebyla mířena.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem od roku 2001 zahynulo v Afghánistánu 2400 amerických vojáků. Válka stála Spojené státy přibližně 2 biliony dolarů. Českých vojáků zemřelo v Afghánistánu 14. To stažení nebo avizované postupné stahování vojáků z Afghánistánu, které by mělo být ukončeno do 11. září 2021, znamená to jinými slovy, Břetislave, že už není Taliban, respektive Afghánistán pro Spojené státy, eventuálně pro spojence nebezpečím?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Já, jestli dovolíte Zito, já začnu, vrátím se k těm statistikám.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Máte pravdu, zemřelo tam asi 3,5 tisíce zahraničních vojáků, včetně tedy těch Američanů a Čechů, které jste zmínila, ale běžným Afgháncům je tohle to asi jedno. Je zajímá zahynuly desítky tisíc místních civilistů a bývaly doby, kdy více jich zabily ty zahraniční jednotky než třeba místní povstalci a teroristé podle statistik OSN. Takže to jenom k tomuhle a teď, když dochází k tomu stahování, no jistě ta hrozba dneska a on už to řekl, říkají to i lidé ze štábu nebo z okolí Joe Bidena. Dneska ta hrozba nepřichází pro Američany primárně z Afghánistánu. Vidíme, že vznikla nová ohniska nestability. Je to, jsou to arabské země, Sýrie, Irák. Je to severní Afrika, Libye a tak dále. Takže oni i Američané holt musí volit priority. Oni nemohou být všude a bavíme-li se o bezpečnosti, tak jsou to tyto jiné bližší části, řekněme, Blízkého východu, ale pak Američané mají i nové úplně globální priority. Je to rivalita s Ruskem a s Čínou, což jsou věci, které před těmi 20 lety, když šli do Afghánistánu, tak nebyly. Mimochodem ta invaze do Afghánistánu ta tehdy proběhla s mandátem Rady bezpečnosti OSN, tedy se souhlasem Číny a Ruska. A já si myslím, že dnes by tento mandát už asi možný nebyl. Dneska už by se ty světové mocnosti na této věci asi neshodly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co si z toho třeba vezmou ty světové mocnosti? Zrovna jsem si vzpomněla na myslím, že by úplně první summit v Bonnu na Petersbergeru, respektive u Bonnu v Německu. Bylo to krátce po 11. září 2021.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, bylo to v prosinci přesně tak 2001 a tehdy se ano, tehdy se vybíral model po post talibanského Afghánistánu, světové mocnosti jaksi plánovaly, co s tou zemí bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co s ní bude, tedy s Afghánistánem?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Dnes vidíme, že došlo k velkému holt vystřízlivění. Ale ono bylo vcelku jasné od samého počátku, že všechny cíle asi nebudou muset být, nebudou asi moci být dosaženy, ale zároveň buďme féroví. Prostě pokud, pokud panovala shoda na světové, na globální scéně, že s Afghánistánem je něco potřeba udělat, tak to předpokládá i trochu optimismu. Tak to předpokládá, že ty cíle jsou stanoveny vyšší, než je potom realita. Já nejsem zdaleka příznivcem toho říkat, nepleťme se jim tam, nechme je být. Holt svět je globální vesnice a my si nevystačíme s tím říkat, Afghánistán se nás netýká. Však vidíme, že se nás setsakra týká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha a jeho postřehy mají prostor ve vysílání Českého rozhlasu. Írán představil během oslav Národního jaderného dne novou generaci centrifug na obohacování uranu. O den později byla zničena energetická distribuční síť v jednom z jaderných komplexů v Nathan Zanu. Šéf íránského jaderného programu to označil za teroristický útok. Izraelská rozhlasová stanice KAN následně uvedla, že útok provedla izraelská zpravodajská služba Mossad. Co si o tom myslíte, Břetislave, jaké máme relevantní informace, co se vlastně stalo?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, tak oni přibývají třeba včera jeden politik íránský dokonce prohlásil v televizi, že bylo skutečně poničeno několik tisíc centrifug. O tom pachatelství, kdo za ten útok může, je zajímavý posun, protože Izrael v minulosti, i když šlo třeba o teroristické útoky, vraždy íránských vědců, tak to nikdy nepopíral. Ani se k tomu nehlásil, byť býval podezřelý a ty informace se objevovaly i třeba v amerických médiích, že to byly skutečně atentáty, které provedl Izrael.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co tím sleduje?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, tím posunem tentokrát, tentokrát Izraelci se k tomu víceméně přiznali. Anonymní bezpečnostní zdroje izraelské to připustily, jak v amerických tak dokonce i v izraelských médiích. Co tím sleduje, jsou to dneska.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ty vztahy jsou napjaté. Tam to v podstatě eskaluje mezi Íránem a Izraelem.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, je to je to dlouhodobá rivalita a teďka dochází k tomu, že my vidíme, že paralelně s tímto incidentem, já si myslím, že můžeme říkat tomu sabotáž. Někdo může říkat teroristický útok. Myslím, že kdyby Íránci vyhodili do vzduchu izraelské jaderné zařízení, tak bychom neváhali tomu říkat teror. No a teď jsme v situaci nicméně, kdy ve Vídni paralelně probíhají diplomatická jednání o obnově mezinárodní dohody o omezení íránského jaderného programu, výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Je to takové dejavu. To už se dělo před šesti lety. Ta dohoda bylo jí dosaženo. Nicméně pak se dostal k moci Donald Trump, který jí zrušil a teď je tedy snaha světových mocností už poté, co je ve Spojených státech prezidentem Joe Biden, tuto dohodu obnovit a do toho najednou přichází nejen ten výbuch na Tanzu, o kterém, Zito, mluvíme, ale i celá řada dalších jiných incidentů, násilných mezi Izraelci a Íránci a vidíme tady určitou snahu ten mírový proces, ten diplomatický proces ve Vídni torpédovat. To znamená tu dohodu zmařit, protože ona samozřejmě má i své odpůrce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na kolik je reálný tedy podle vašeho názoru návrat k té dohodě z roku 2015? Jenom připomenu pro kontext, že současný šéf Bílého domu už dříve řekl, že se Spojené státy k jaderné dohodě opět připojí ovšem za předpokladu, že jí Írán začne znovu plně dodržovat. Teherán naopak argumentuje tím, že Spojené státy porušily smlouvu jako první. Takže ten první krok musí udělat Washington.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano a toto jsou ta delikátní velice, velice detailní jednání ve Vídni, kdy vlastně se ukazuje, že je velká snaha, jak Američanů tak Íránců najít nějaký průnik, aby nikdo z nich neztratil tvář, aby obě strany mohly hlásat, to je naše vítězství, oni se nám podvolili, ale přece jenom najít nějaký průnik těch zájmů, to znamená Američané třeba i bezpochyby kývnou na nějaké, na zrušení nějakých klíčových sankcí, které Íránu vadí nejvíce, což jsou třeba sankce protiíránské centrální bance nebo protiíránským vývozcům ropy a zemního plynu. Některé jiné sankce ale nechají zase, zase běžet. A Íránci se budou tvářit, že to nevidí. A zároveň budou přijata nebo budou znovu zpřísněna nějaká ta pravidla pro dozor nad íránským jaderným provozem, kterému se budou muset samozřejmě podrobit Íránci. Takže já si myslím, že celkově vzato ta naděje je poměrně vysoká, že té dohody bude dosaženo, ale teď jsme třeba viděli, hned poté co došlo k tomu výbuchu v Natanzu, tak okamžitě radikálové uvnitř Íránu, kteří jsou, tam jsou také odpůrci té dohody, tak vyzvali prezidenta, stáhněte se z vídeňských jednání, Američané sice předstírají, že s námi chtějí jednat, ale jejich sionistický izraelští přátelé nás vyhazují do vzduchu a vraždí, byť tam nikdo nezemřel v tom Natanzu mimochodem. Takže vidíme, že ta snaha torpédovat ty rozhovory může, může mít svůj efekt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná mohou začít s tím, že si vedle sebe Američané a Íránci sednou, pokud je mi známo, tak spolu nebo nejsou, jsou odděleně na těch jednáních.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Zatím ano, tak to, to probíhá, takže většinou si sednou k sobě, až když je podstata dojednaná na nějaké nižší úrovni nebo právě přes ty prostředníky, ale před těmi pěti lety v roce 2015 si k sobě také nakonec sedli společně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Břetislave, jaká je vůbec bezpečnostní zajištění, ochrana těch jaderných zařízení, jak je možné, že k něčemu tak přece jenom přísně střeženém dojde.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, protože Írán je prošpikovaný zahraničními tajnými službami. O tom není sporu, nemusí to být rovnou Izraelci, dá se předpokládat, že často jim, jim i Američanům třeba pomáhají lidé z nějakých třetích nenápadných zemí, kdysi jsem četl, že to mohou být nějaké třeba skandinávské tajné služby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale když tak mě, prosím, opravte, monitorují přece ta jaderná zařízení inspektoři z Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Jistě, ale oni monitorují prostě, jak se tam pracuje s tím jaderným, jaderným materiálem, jak běží centrifugy a tak dále. Ale tady zkrátka došlo k tomu evidentně, že někdo z nějakých zaměstnanců nebo dodavatelů toho, toho závodu v Natanzu tam prostě propašoval nějakou výbušninu, která jak se objevilo v médiích, byla potom na dálku odpálená. To znamená Mezinárodní agentura pro atomovou energii ona není ostrahou, ona nezajišťuje bezpečnost.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Těchto zařízení proti útokům, proti bombardování. Ona jenom hlídá, zda Írán nepodvádí při nakládání s tím jaderným materiálem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak Írán v úterý oznámil, že začne obohacovat uran na 60 %, což je dosud nejvyšší koncentrace.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co to znamená?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, uvidíme, jestli k tomu skutečně dojde. Hned jsme slyšeli, bylo to spojeno právě s tím nedělním útokem. To znamená bylo vysvětleno, že toto je reakce ve smyslu nás nezastrašíte, my budeme obohacovat. No, jistě je to zase přesně ta věc, která může, je to další z dopadů třeba toho výbuchu, jak lze ty rozhovory nabourat a mimochodem hned po tom výbuchu se objevovaly analýzy, že okamžitě obě strany vlastně, jak to říci, přitvrdí ta svá stanoviska a vyhrotí je, takže i toto je třeba efekt, že potom v té Vídni po takovéto sabotáži ta důvěra narušená a namísto hledání kompromisu se naopak vyhrotí protichůdná stanoviska a a prohlášení a vyhrožování, k čemuž můžeme řadit i íránské, mimochodem oficiální zcela a svým způsobem legitimní oznámení my budeme obohacovat na 60 %.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou roli nyní hrají i v těchto jednáních, jednáních Teheránu právě Evropská unie, ale i Rusko, Čína a také Velká Británie?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Tak ta dohoda přijatá v roce 2015, jak už jsem říkal, měla tehdy posvěcení všech těchto mocností. Potom se z toho stáhli vlastně jenom Američané za Donalda Trumpa a od té doby Evropa vlastně se marně snažila tu, tu dohodu udržet při životě. Samozřejmě cílem bylo, aby Íránci jí také začali porušovat, jenže Evropané neuspěli. Prostě ve chvíli, kdy Amerika, Spojené státy se svým globálním ekonomickým, se svou globální ekonomickou váhou prostě skutečně začaly velice silně jaksi oslabovat íránskou ekonomiku a Evropané nebyli schopni ty negativní dopady Íráncům nějak kompenzovat. No, tak Íránci, jak se o tom teď bavíme, začali obohacovat uran a tak dále. Takže teď vlastně Evropa, ukázalo se mimochodem, jak je slabá a čekalo se až se, až Donalda Trumpa snad v tomto ohledu snad tedy vystřídá Joe Biden, a to se stalo a teprve teď, kdy zase je snaha i ze strany Spojených států, tak Evropa zas má jaksi, může sednout k tomu stolu a hrát nějakou důležitější roli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Grandiózní slavnost provázela nedávno v Káhiře přeprava 22 mumií starověkých egyptských panovníků do nového muzea. Bylo to okázalé procesí, které Egypt alespoň podle zpravodajského serveru BBC přišlo na několik milionů dolarů. Určitě to bude nový magnet pro turistiku, pro zájemce o staroegyptskou civilizaci.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Já si myslím, že určitě ano, a takto i jako PR pro turistický ruch to určitě bylo míněno. Takže já si umím představit, že dostanou-li se ještě nikdy do Káhiry, také se na toto muzeum nové pojedu podívat. Jenže jsme novináři, takže máme i ta jenže. Má to i stinné stránky nebo řekněme takové sporné, protože vy jste sama zmínila, jak, jak obrovské peníze to stálo. V situaci, kdy řadoví Egypťané žijí úplně jinak, než aby mohli přímo sledovat a oceňovat takovéto gigantické oslavy. A já, když jsem to viděl, bylo to samozřejmě pod přímým patronátem současného egyptského autoritářského vládce prezidenta Sísího. Tak se mi nemohly nevybavit oslavy dvou a půl tisíce let Perské říše, které v roce 1971 uspořádal tehdy šáh Mohammad Rezá Pahlaví. A bylo to úplně podobné. Fakt ta ta podoba je úplně omračující. Také byl to magnet, podívejte se, jak velkou civilizaci my tady v Íránu máme. Přijeďte se na to podívat, jenže ve stejné době tam byly tisíce politických vězňů a celá řada zahraničních hodnostářů na ty oslavy odmítla přijet právě proto, že Šáh už byl tehdy poměrně zkompromitovaný a vlastně tímto odkazem na dávnou civilizaci se pokoušel vylepšit svojí globální image a já si myslím, že u prezidenta Egypta Sísího v tuto chvíli ta motivace byla hodně podobná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem muslimům začal postní měsíc Ramadán.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano Ramadán kombinovaný s koronavirem, takže muslimové by měli slavit. Měli by přes den se postít. Potom mít velkou večeři iftar po, po soumraku, po západu slunce a v noci velké modlitby. Je to samozřejmě komplikované, protože i v muslimském světě vidíme, že koronavirus dále řádí a tudíž i ty modlitby a celá řada dalších opatření prostě se snaží ta rizika omezovat, takže i třeba modlící se věřící mají nějaká, mají dodržovat ty, ty, ty vzdálenosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Odstupy.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Odstupy ano přesně tak. Restaurace, kde ty iftáry normálně organizují, tak také musejí mít v mnoha zemích nejen arabských, ale i třeba v Indonésii, v Malajsii, mají omezenou kapacitu. Nemohou obsadit všechny stoly a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo také předpokládám je i regulovaný počet v mešitách.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano přesně tak tím, že tím, že to jsou předepsané ty odstupy mezi věřícími, tak samozřejmě ty mešity nemohou být tak plné, jako by byly za normální situace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak vůbec, Břetislave, bojuje, vypořádává se ten arabský svět, můžeme třeba zůstat klidně jenom na Blízkém východě nebo na severu Afriky, právě s pandemií?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče očkování.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano. Je to, je to, každá země se liší. Ostatně vidíme, že ani Evropu nemůžeme nějak globálně popsal, že prostě je to ve vlnách a já třeba teď se zájmem sleduji poměrně právě Írán, protože tam došlo k takové klasické věci. Íránci teď slavili nový rok /nesrozumitelné/ 21. března. A oni jsou zvyklí v té době, miliony se jich dají do pohybu, prostě jedou do jiného města, stanovat třeba v parcích v kempech a tak dále. A úřady se vlastně, úřadům se nepodařilo je přesvědčit, aby to nedělali. Takže lidé si užili /nesrozumitelné/ a teďka vlastně Írán čelí gigantické čtvrté vlně. Země má asi 300 okresů, z nichž naprostá většina je uzavřená. Je tam zákaz vycházení, noční zákaz provozu aut. Jsou uzavřené školy samozřejmě. Denně mají nějakých 25 000 nových případů, stovky mrtvých a tak dále. A podobně je to v celé řadě dalších částí Blízkého východu. Teď třeba když se podíváme na Sýrii, která tedy s Íránem nesousedí, tak tam teď jsem četl zajímavé, zajímavé zprávy ze severovýchodu Sýrie. Tam je autonomie, řekněme, kurdská pod řekněme mezinárodním patronátem a tam je třeba problém v uprchlickém nebo zajateckém táboře, záleží na úhlu pohledu /nesrozumitelné/, kde jsou asi 60, 70 000 lidí, většinou žen a dětí, z velké části jsou to rodiny bývalých bojovníků Islámského státu, té teroristické organizace. Takže Kurdové je tam, řekněme, se svolením z jaksi mezinárodního společenství drží jako v podstatě zajatce. Nikdo neví, co s nimi. Jsou tam často i rodiny muslimů, kteří šly bojovat na Blízký východ z Evropy a tam je teď obrovská pandemie. A v tom hustě obydleném táboře prostě se šíří jak oheň. Takže tady najednou vidíme, že to není jenom bezpečnostní a sociální hrozba, ale i zdravotní, epidemická.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kde je Břetislave, podle vašich informací ta situace nejlepší? Pokud co se týče zvládání té nákazy nebo možná nejmenších čísel nově infikovaných.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Já si myslím, je tady poměrně dobře vidět, že je to v zemích, kde je poměrně dobře, relativně dobře na blízkovýchodní poměry organizujou, organizovaná státní správa a těší se důvěře obyvatel. Írán je třeba dobře organizovaný, ale lidé moc jak je vidět režimu nevěří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha. Děkuji za váš čas i informace a přeji vše dobré, na slyšenou.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Děkuji vám také, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude Josef Šlerka. Mimochodem všechny rozhovory Jak to vidí si můžete poslechnout na digitálních platformách. Nerušený poslech dalšího vysílání přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.