Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 11. října 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity. Dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vedoucího Centra pro studium Blízkého východu se bude ptát například na to, jak záhadné zmizení saudskoarabského novináře v Turecku ovlivní vztahy Rijádu nejenom s Ankarou, ale také s Washingtonem. Jaký dopad může mít zřejmě zavraždění opozičního novináře na celkový obraz ropného království ve světě? Dobrý poslech. – Čelní představitelé tureckých bezpečnostních složek dospěli k závěru, že saudskoarabský opoziční novinář Džamál Chášakdží byl minulý týden zavražděn na rozkaz saudskoarabské královské rodiny. S odvoláním na nejmenované turecké činitele to napsal list New York Times. Chášakdží zmizel poté, co navštívil saudskoarabský konzulát v Istanbulu, aby si vyzvedl dokumenty ke svatbě s Turkyní. Rijád verzi s vraždou kategoricky odmítá s tím, že novinář prý opustil budovu zadním vchodem. Co si o tom celém, pane Turečku, myslíte? Já jenom připomenu, že šlo o 59letého novináře, svého času byl mimo jiné velmi populární televizní komentátor a také vlivný žurnalista.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ano, a žil jak houpačce. On chvíli byl prominentním šéfredaktorem řady saudskoarabských novin nebo jiných médií. Pak v těch novinách třeba vyšel nějaký článek kritizující rigidní pojetí islámu v Saudské Arábii, to wahhábistické, a byl z toho postu sesazen. Pak se najednou zase stal mluvčím nebo mediálním poradcem saudskoarabského velvyslance ve Spojených státech. Takže on to nebyl žádný perzekuovaný disident. Byl v takové šedé zóně a byly to takové vlny v té jeho kariéře. Teď to, co říkáte, se stalo vlastně rok poté, co on odešel ze Saudské Arábie, protože tvrdě kritizoval současnou politiku této země, ať už saudskoarabskou velmi krvavou válku v Jemenu, nebo obecně ty takzvané reformy, jak on říkal a jak i já si do určité míry myslím, reformy saudskoarabského korunního prince Mohameda bin Salmána, který navenek sice umožnil třeba, že ženy už smí v Saudské Arábii řídit, tak tomu celý západní svět tleskal jako velkému výdobytku, ale že se v té zemi vůbec nic jiného nezměnilo, kromě této kosmetické úpravy, tak to už se jaksi do titulků nevejde. A za této situace, jak říkáte, on přijel na ten konzulát a od té doby ho nikdo neviděl. Turci říkají Saudům: Jestli odešel, tak to doložte, protože naše kamery na ulicích to nezachytily. Vy, Saudové, jistě také máte svá bezpečnostní opatření a monitoring, co se v budově děje, tak nám ukažte, že z ní pak Chášakdží odchází. A do toho jsou ještě další peprnější detaily, že údajně ze Saudské Arábie mělo přiletět až 15 lidí dvěma různými lety, dvěma různými letadly do Istanbulu. Přišli do té budovy a pan Chášakdží měl být údajně nejen zavražděn, ale patrně i mučen a potom jeho tělo rozřezáno a vyvezeno nějakým konvojem v nějaké dodávce z toho diplomatického areálu pryč. Takže, abych se konečně vrátil k vaší otázce, co já si o tom myslím. Bohužel se nedá tato bizarní vražda vůbec vyloučit, ale zároveň se samozřejmě nedá vyloučit, že to všechno bylo jinak. Máme ve hře nejen mediální kolotoč kolem této věci, velmi zajímavý, ale také samozřejmě akce zpravodajských služeb a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, vzpomínám si, je to nedávno, co také záhadně zmizel, byť se tedy našel, libanonský premiér Harírí, také v Rijádu.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ano, libanonský premiér Harírí jel na návštěvu Saudské Arábie do Rijádu, kde oznámil rezignaci. To byl takový saudskoarabský pokus destabilizovat Libanon a dostat od moci hnutí Hizballáh, které je podporováno Íránem. Nakonec se ukázalo, že ta rezignace, že to vůbec nebylo z vůle samotného libanonského premiéra Harírího, že byl víceméně unesen do Saudské Arábie, že mu byly odebrány mobily, že byl odstřižen od svého štábu a tak dále. Takže Saudská Arábie v prosazování svých zájmů opravdu často si počíná velmi kontroverzně a já bych možná podotkl, představme si, že by takto zmizel na ruském konzulátu nějaký novinář nebo na íránském. Ten humbuk na Západě by byl ohromující. Ale teď se to stalo na konzulátu našeho saudskoarabského spojence a slyšíme velmi zajímavé ticho. Například jsem nezachytil ještě žádnou reakci českých úřadů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Přijde vám ta první reakce tureckého prezidenta..., protože stalo se to v Istanbulu, byť tedy na svrchovaném saudskoarabském území, tedy konzulátu, tak on sice vyzval Saudy, aby dokázali, že Chášakdží odešel z konzulátu živý, nicméně někteří jeho slova považují za velmi mírná. Může si Ankara, řekněme, dovolit diplomatický střet s Rijádem?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Asi nemůže, protože dokonce, vy zmiňujete ty prvotní výroky samotného prezidenta. On je řekl v Maďarsku, když se vracel z cesty po Evropě. Včera, myslím, dokonce jeden z jeho poradců se vyjádřil ještě opatrněji, já ho teď parafrázuji, když řekl, nelze asi úplně vinit Saudskou Arábii. Takže tam se ukazuje, že zkrátka Turecko má se Saudskou Arábií v mnoha ohledech velmi rozpornou politiku ohledně Blízkého východu. Každá z těchto zemí tam podporuje jiný, řekněme, tábor politicko-náboženských uskupení, projevuje se to v Sýrii, v Libyi a leckde jinde, i v Jemenu koneckonců, i v Kataru. Ale přesto Turci, kteří teď na tom nejsou vůbec ekonomicky dobře, tak Saudskou Arábii potřebují. Takže možná nakonec se ukáže, že i kdyby to bylo tak, že Saudové na tureckém území de facto zavraždili svého občana, nepohodlného, tak nakonec Turci možná to nebudou chtít hnát až na ostří nože, protože by za to mohli draze zaplatit. Já připomenu, Kanada kritizovala lidská práva v Saudské Arábii a okamžitě Saudové přerušili styky, přerušili letecké spojení s Kanadou a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Přesně tak. Mimochodem říká se, že tedy Turecko podporuje i Muslimské bratrstvo, což je zase trnem v oku Rijádu.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Přesně tak, protože Muslimské bratrstvo je součástí tábora, my jim říkáme fundamentalisté a náboženská strana, to je všechno pravda, ale Muslimské bratrstvo je na Blízkém východě ten proud, který zároveň podporuje parlamentní demokracii, ať už je to v Egyptě, nebo to bylo v Gaze, v Palestině a tak dále. Zatímco Saudská Arábie, pro ni parlamentní demokracie je něco neslučitelného s jejím pojetím politiky, takže i to je třeba jeden z důvodů, proč Saudové zase podporují svůj konkurenční islamistický tábor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
K vyšetření zmizení saudskoarabského novináře vyzval i americký prezident Donald Trump. Mimochodem o pomoc ho požádala i snoubenka pohřešovaného Sauda. Jaký dopad by mohlo mít, pokud by se prokázalo zavraždění, na vztahy mezi Rijádem a Spojenými státy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
To je velmi delikátní věc. Já připomenu, že třeba novinář Chášakdží byl před dvěma lety také sesazen z jednoho postu, když kritizoval čerstvé zvolení Donalda Trumpa, takže to se princi Mohamedovi nelíbilo, tyto názory, takže ho sesadil. Takže pro Američany, pro americkou administrativu je to teď velice citlivá věc, protože Saudská Arábie je klíčový spojenec Trumpovy blízkovýchodní politiky. A připomenu, že loni, když se Donald Trump vydal na svoji první zahraniční cestu, ta to bylo právě do Saudské Arábie na podporu tamního režimu. Teď, kdyby takový blízký partner zavraždil takovýmto způsobem novináře, který měl velmi silné vazby na Spojené státy, navíc, tak by to asi vůbec nebylo jednoduché. Já nechci předjímat, ale už teď se ve Spojených státech ozývá, někteří demokratičtí kongresmani, jak jsem zachytil, říkají, pokud by se to prokázalo, že to byla vražda, tak by to byl setsakra důležitý důvod k celkovému přehodnocení americko-saudských vztahů.
 
Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Novinář také kritizoval saudskoarabskou podporu blízkovýchodního mírového plánu Donalda Trumpa. Jaký dopad by mohlo mít, zatím tedy stále záhadné, zmizení novináře, na celkový obraz ropného království, tedy Sadské Arábie?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Saudská Arábie bohužel v té PR rovině v uplynulých dvou, třech letech velmi silně utrpěla. Prostě Saudové řeší věci silou. Já už jsem zmínil Katar, loni v létě vyhlásili blokádu Kataru, což je země, která je velmi podobná politicky, ale v některých věcech odlišná. Je to hlavně jejich rival. Saudové prostě, já to teď nechci vulgarizovat, ale ukazuje se, že jdou přes mrtvoly. V samotném království a zdá se, že i v té královské rodině, jsou lidé, kterým tato politika prince Mohameda vadí. Takže já si myslím, že pokud se prokázalo, že Chášakdží byl zavražděn, tak by mohlo dojít v rámci toho saudského establishmentu k nějakému vyřizování účtů a mohla by být snaha třeba nějak tu politiku upravit na úkor toho, co dosud předvádí korunní princ Mohamed.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A co se mu dosud podařilo, korunnímu princi?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Podařilo se mu dostat na svou stranu zcela jednoznačně Američany, podařilo se mu rozklížit radu pro spolupráci v zálivu tím, že některé své spojence Saudové právě postavili proti Kataru, podařilo se mu vyvolat tu krvavou válku v Jemenu a tak dále. Teď jste zmínila ten očekávaný blízkovýchodní mírový plán Američanů, což má být něco..., předpokládá se, že Saudové prostě budou nutit stejně jako Izrael Palestince, aby se vzdali řady svých představ. A i to třeba je samozřejmě velmi kontroverzní věc... Takže hodnotit, jestli se jim to podařilo nebo jestli je to naopak spíše ztráta saudskoarabských pozic, to je možná ještě předčasné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V berlínském exilu žije třetím rokem turecký novinář Can Dündar, býval šéfredaktor deníku Cumhuriyet kritický vůči prezidentovi a tamní vládě. O jeho zatčení a vydání požádalo turecké velvyslanectví v Německu během státní návštěvy Recepa Erdogana, což spolková vláda vnímá jako provokaci. Jak celkově hodnotíte státní návštěvu hlavy turecké republiky koncem září? Němci se dodnes přou o to, proč se mu dostalo takových poct.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Já myslím, že proč se mu dostalo těch poct, je vcelku jednoznačné, a to vzápětí zmíním, co si o tom myslím. Němci se spíš přou o to, do jaké míry je to dobře a do jaké míry je to ostudné. Zkrátka Erdogan byl přijat na státní návštěvě, na červeném koberci, dostalo se mu všech poct, kterých se mu dostat mohlo. On se sešel nejen s německým prezidentem Steinmeierem, ale samozřejmě i s německou kancléřkou Merkelovou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dokonce dvakrát.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ano, na pracovní snídani, a pak ještě jednou. Zkrátka zpětně se ukázalo, že to byly přesně ty věci, které Erdogan dopředu vzkázal. Mám-li přijet do Německa, tak chci tohle a tohle. Otevřel v Kolíně nad Rýnem mešitu. Prostě dostal úplně všechno, co chtěl. Teď se Němci přou o to, jestli je takové chování německé federální vlády skandální nebo nikoliv. Ukázalo se zkrátka, že Němci jsou pragmatici, a znovu..., a my jsme tady o tom mluvili mnohokrát, my zkrátka Turky potřebujeme. Zároveň potřebujeme, aby Turecko bylo stabilní. Jistě, že si umím představit řadu škodolibých přání, jen ať se Turecko v té krizi vymáchá, mají tam autoritářského vůdce Erdogana, nebo dokonce diktátora, ale lidé, kteří si toto přejí..., chtěl bych od nich slyšet jedinou dobrou věc, kterou by to přineslo nám, kdyby 80milionové Turecko ekonomicky kleklo, kdyby k nám znovu začalo pouštět ty miliony uprchlíků, které má na svém území a tak dále. Prostě ani nám by to nic dobrého nepřineslo. A zdá se, že německá vláda si je toho vědoma, takže nejen, že symbolicky byl Erdogan velmi pompézně uvítán, ale zároveň se třeba Němci zavázali k modernizaci turecké železniční sítě, což je projekt za asi 900 miliard korun. To se má v následujících letech rozvíjet a tak dále. Takže holt pragmatismus zvítězil a lidé, kteří poukazují na velmi podivný stav lidských práv v Turecku, na postup vůči turecké opozici, tak ti se mohou jenom rozčilovat, jakože se i během té návštěvy rozčilovali v ulicích německých měst na demonstracích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Využil Erdogan svou šanci urovnat ty vztahy? On totiž Němce ještě loni označoval za nacisty, pomahače teroru…

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Angelu Merkelovou také.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ostatně to i připomněl na tiskové konferenci v Berlíně.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Přesně tak. Ale on se také zachoval pragmaticky. On prostě řekl, a myslím si, že to řekl velmi explicitně, že holt jsou věci, které nás rozdělují, ale já jsem tady, abychom se bavili o tom, co nás spojuje. Takže on také není šílenec. On samozřejmě nepřijel, aby Merkelové znovu nadával, že je podobná Hitlerovi. On prostě také přijel udělat, promiňte, že to řeknu, kšefty. On přijel ukázat, že je vůdce muslimského světa, minimálně části určitě, že je silný vůdce, a on ví, jak se v diplomacii chovat, že nepřijede a nebude hostitele urážet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pokud se nepletu, tak se také připravila návštěva tureckého ministra hospodářství v Německu, pokud se tak už nestalo, anebo v příštích dnech.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ano, má tam jet, ale mluví se i o návštěvě Merkelové, to všechno se chystá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Takže pragmatismus na obou stranách. Jak Německo potřebuje Turky, je to i obráceně.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Určitě. Já jsem se někde dočetl, a to jsem ani netušil, že Německo představuje čtvrtinu turecké zahraniční obchodní výměny, což je také důležité u takto velké ekonomiky samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč se tolik Turků žijících ve Spolkové republice identifikuje s Recepem Erdoganem?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Protože je to pro ně silný vůdce. Vezměte si, já to nechci přehánět, ale pořád jsou Turci jakási komunita sice velká, svébytná v Německu a tak dále, ale pořád, a zejména v posledních letech jim někdo dává najevo, že druhořadá. A najednou je tady vůdce v Turecku, který neváhá je přijet oslovit v době voleb, nebo v době prezidentského referenda loni, mluví přímo k nim, počítá s nimi, označuje je za Turky a tak dále. Prostě někdo, kdo jim ukázal, jsme silný národ, a konečně máme silného vůdce, který se před Evropou neplazí, ani před Američany, ani před Izraelci, ale řekne, co si myslí. Takového vůdce by přece chtěla celá řada národů. Já si myslím, že třeba i Češi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem za Turky, za naše, označil ve svém projevu i dva fotbalisty, kteří se sice narodili v Německu…

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Darovali mu dres před časem, říkali mu ‚náš prezident‘ (jeden z nich).

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Oživila se i myšlenka na vstup nebo ještě větší se přiblížení k EU během té návštěvy? Protože to jednání začalo v roce 2005.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Já si nemyslím. Já si myslím, že i Turci dobře vědí, že kdyby tlačili na pilu, tak je to v Evropě neprůchodné, že ty vášně i praktické reálné vztahy jsou teď velmi rozkolísané, že ve chvíli, kdy by Turci chtěli zapojit na svou stranu, řekněme, ten proturecký tábor na evropské půdě, tábor prosazující začlenění, tak v tu chvíli by se mobilizovali i ti odpůrci. Takže ke konsensuálnímu přijetí..., a my víme, že přijetí jakékoliv země musí být výsledkem konsensu, tak v tuto chvíli je toto prostě nemyslitelné a myslím si, že Turci to dobře vědí, a proto to neotvírají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Otázka od pana Josefa. Jestli byste mohl vysvětlit, proč jsou sunnité šíité tak rozhádání... V čem je jádro konfliktu?  

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Šíité, sunnité, je to historický spor ze 7., 8. století, kdo povede muslimskou obec. Když se mě ptáte, proč to hraje takovou roli teď, tak velmi zjednodušeně řeknu, protože se to v tuto chvíli velmi hodí některým politikům. Protože je to karta, která může mobilizovat lidi na obou stranách. Když šíité a sunnité chtějí a potřebují, ta pragmaticky dokážou velmi dobře spolupracovat i na mezistátní úrovni, protože tu kartu nikdo nerozehrává. Když jsou mezi státy špatné vztahy, tak vytáhnout náboženskou nebo chcete-li sektářkou kartu, je velmi dobrý nástroj, jak to nepřátelství, jak tu rivalitu umocnit a dostat ji k obyčejným lidem v ulicích, kteří nerozumí geopolitickým zájmům, ale rozumí nebo myslí si, že rozumí náboženství a tomu, že bojují za svou víru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Velvyslankyně Spojených států při Organizaci spojených národů Nikki Haleyová končí ve své funkci. Spekulovalo se o ní jako o kandidátce na prezidentku. Je to možný důvod, nebo co víme o důvodech její rezignace?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Spekulovalo se, že už v roce 2020 by mohla kandidovat za republikány. Ona sama to výslovně vyloučila, že za ty dva roky bude podporovat znovuzvolení Donalda Trumpa, že proti němu nepůjde. Nicméně ty spekulace to úplně neodstranilo, protože se říká, takže ne 2020, ale 2024 asi bude kandidovat. Ona toto nevyloučila a nevím, jestli se jí na to někdo ptal. Proč vlastně odešla, se pořádně neví. Faktem je, že ona byla, já to sleduji z té blízkovýchodní perspektivy, velmi razantní, šarmantní, velmi efektivní mluvčí radikálního toho jestřábího pohledu Donalda Trumpa na blízkovýchodní dění. Takže ona je ženou, která velmi tvrdě brojí proti Íránu, která velmi tvrdě brojí proti Palestincům a bojuje za Izrael. Ona se stala nejvýraznější tváří takového toho proizraelského tábora na půdě OSN za poslední léta, když tedy nechám stranou samotné Izraelce. To znamená, zdánlivě bojovala velmi dobře za Trumpa, ale zároveň víme, že se svým prezidentem měla i některé názorové různice nebo i třeba, co se týká stylu toho, jak Donald Trump ty své vize prosazuje, a je dost možné, že si zkrátka řekla, že v tuto chvíli je nejlepší odejít bez nějakého skandálu, a v klidu, a vyčkat, jestli se Donald Trump bude dál utápět v některých věcech. Teď se chystají kongresové volby ve Spojených státech v listopadu, u kterých také úplně není jasné, jak dopadnou, a Nikki Hayleová vlastně bude stát mimo. Ona už je vlastně na odchodu, byť odejde až na konci roku, takže se tím ani moc neušpiní a samozřejmě s o to větším potenciálem se potom může eventuálně vracet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte, že byla snad až málo razantní podle Donalda Trumpa ve své funkci?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
To si určitě nemyslím. Ona byla razantní až dost. On třeba říkal a ona také, je to fakt, že ona Spojené státy velmi silně vyprofilovala za ty dva roky jako velvyslankyně v OSN, zároveň ale Spojené státy vzdálila, a je otázka, jestli to hodnotit kladně nebo záporně, mezinárodnímu společenství. Ve chvíli, kdy je velvyslankyní v OSN a útočí na řadu institucí OSN, tak je to přinejmenším podivné. Takže ona říká, podívejte se, jak jsme ukázali, jak stojíme za svojí politikou, což je pravda, ale pořád ještě nevíme, zda je ta politika tak dobrá, aby na to člověk mohl být tak pyšný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kdo by chtěl nebo mohl funkci nejvyššího diplomatického zástupce Spojených států v OSN vykovávat? Jací jsou adepti?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Já jsem zachytil jméno, a teď se omlouvám, nevzpomenu si na křestní jméno, paní Habibová, jestli se nepletu, což je Američanka egyptského původu z křesťanských kruhů, která se také snad podílela na formování té Trumpovy blízkovýchodní politiky. Ale to je opravdu spekulace a nezachytil jsem žádné silné náznaky, že by to tak mělo být. Má se to rozhodnout v následujících týdnech, protože mimochodem to oznámení Nikki Hayleové bylo poměrně překvapivé, a i lidé z jejího nejbližšího štábu byli zaskočeni, když s tím vlastně přišla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kdo všechno se vůbec podílí na blízkovýchodní politice Spojených států?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Donald Trump v podstatě, nechci to říkat ošklivě, ale on není tou hlavní složkou. On je, řekněme, součástí širšího týmu, kde možná hrají větší roli jeho zeť Jared Kushner, potom i Jason Greenblatt, což je jeho poradce pro Blízký východ, a byla to právě i Nikki Hayleová. Všechno jsou to lidé, Izraelci zdůrazňují, s výjimkou Nikki Hayleové, která mimochodem je indického původu, křesťanka, ale jsou to lidé židovského původu, kteří velmi silně vychýlili tu donedávna neutrální pozici, jakžtakž vybalancovanou u Spojených států, ve prospěch Izraele. Takže tento štáb, tento tým je poměrně konzistentní ve svých názorech a zatím se nestalo nic, že by nějak ta jejich politika byla modifikována. Kupříkladu Rex Tillerson, což byl ministr zahraničí, ten k ní asi měl nějaké výhrady, a jak víme, na jaře ho prezident Trump jedním tweetem sesadil z funkce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Poslal domů. Kdy jsme hovořili i v souvislosti se zmizelým saudskoarabským novinářem o tom, že kritizoval ten blízkovýchodní plán administrativy Donalda Trumpa, jaké jsou reakce jiných zemí právě na ty plány v oblasti Blízkého východu a řešení konfliktu mezi Izraelci a Palestinci?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ono je velmi těžké v tuto chvíli předjímat..., protože vlastně nikdo neví, co by to mělo obnášet. Já si třeba pamatuji, není to tak dávno, kdy Jordánci byli zaskočeni, když Američané řekli, že vlastně Palestincům by měl být odebrán status uprchlíků a že by měli být usazeni v těch zemích, kde jsou, a najednou Jordánci říkali – to ne, takto to my řešit nechceme, že nám tady najednou necháte stovky tisíc lidí a řeknete, že jsou to naši občané. Takže zatím i poměrně silní spojenci Ameriky nebo státy a režimy, které jsou na Američanech závislé, jsou spíše rezervovaní, protože mají tak trochu pocit, že je to upečené za jejich zády, a koneckonců i ti spojenci mají výhrady k tomu, že by to mělo být řešeno na úkor Palestinců, vesměs, takže ty reakce asi budou ještě velmi zajímavé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kdy odtajní Bílý dům detaily toho blízkovýchodního plánu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Oni říkají, že se to řeší zatím v té ekonomicko-organizační rovině. Teď se třeba hodně spekuluje o tom, že jádrem má být vyřešení situace v Gaze. Kdo zrekonstruuje, kdo zaplatí rekonstrukci Gazy, protože to je ekonomicko-sociální sud prachu, který může vybuchnout a vlastně silně poškodit Izrael. Takže ve chvíli, kdy budou tyto praktické věci vyřešené, tak se to možná pohne konečně kupředu, ale ten plán je světové veřejnosti slibován řadu měsíců, už od loňska, a pořád je to zatím odkládáno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:

Zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Břetislav Tureček a jeho názory. Děkuji vám za ně.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Díky za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na slyšenou se zítra těší Zita Senková. Mým hostem bude bezpečnostní analytik Andor Šándor. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.