Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 11. prosince 2019

11. prosinec 2019

Hostem byl bezpečnostní analytik Andor Šándor.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A dnes je ve studiu generál v záloze, bezpečnostní poradce Andor Šandor. Dobrý den.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Hezké ráno Vám i posluchačům.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Budeme mluvit o včerejší střelbě v ostravské nemocnici, o první schůzce ruského a ukrajinského prezidenta, a také o summitu NATO v Londýně. Příjemný poslech přeje Věra Štechrová. Včera došlo k tragédii v ostravské nemocnici. Do čekárny traumatologie přišel 42 letý muž a zblízka zastřelil šest lidí. Další tři lidé jsou zraněni. Po střelbě z nemocnice utekl a později se zastřelil ve svém autě, těsně před zásahem policie, která mezitím vypátrala jeho totožnost i auto, ve kterém jel. S tím jednodenním odstupem, jak hodnotíte ten zásah policie? Podle ministra vnitra byli do akce nasazeni stovky policistů.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Tak já myslím, že ten zásah se dá hodnotit převážně pozitivně. Já tam mám jenom asi jeden hlavní problém, a to byl, že když došlo k té střelbě, k zásahu policie, tak jsme měli možnost vidět v televizi, že lidé z té inkriminované budovy odchází a přichází celkem nerušeně, že tam byla jenom nějaká umělohmotná páska, která pro českého občana, který je zvyklý neposlouchat, protože má svobodu, neznamená žádnou zábranu, a je potřeba asi si uvědomit, že mezi těmi lidmi, klidně, mohl být nějaký spolupachatel v tu dobu. Policie nemohla úplně stoprocentně mít jistotu, že tam nemohl ještě někdo jiný. Jinak já s tím nemám nějaký velký problém, druhá věc snad ta, že tomu střelci, a to nevím, jestli úplně lze přiřknout jenom policii, ale zcela nepochybně bezpečnostní agentuře v ostravské nemocnici, která je asi zřejmě taková, jaká je, je fakt, že ten pachatel mohl odejít z té budovy. To znamená, že tam nezafungovalo vůbec nic, co by mělo nějakým způsobem tu budovu jaksi obklíčit nebo zarámovat, ochránit, a zabezpečit to, že ten člověk se odtud nedostal.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Nad tím, že před tou nemocnicí bylo v době, kdy ten pachatel byl na útěku, a nikdo nevěděl, kde vlastně je, byly desítky, možná stovky lidí, se pozastavovali i někteří lidé na internetu. Jak to vlastně v tu chvíli funguje? Jak velký by měl být ten perimetr, který by policie měla jaksi zabezpečit, vyklidit, když se něco děje v budově pak není úplně jasné, kde je pachatel.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
To samozřejmě záleží na tom, v jaké oblasti ta daná budova je. Já si myslím že, a nejsem si jist, jestli to Ostrava má nebo nemá, tady na Praze 1 se to zcela nepochybně dělalo, že by takovéto objekty, kritické infrastruktury, měkké cíle, měli policistům už dopředu preventivně dát schémata, jak samozřejmě celého objektu, tak i těch jednotlivých budov, i samozřejmě hasičskému záchrannému sboru, aby ta policie dopředu věděla vlastně kam jede, jak to tam přesně vypadá a mohla i podle toho takový perimetr zajistit. Na druhou stranu, řekněme si, že nejdřív přijede hlídka, ta tam byla do tří minut, ale je otázka, co ta hlídka skutečně v té kapacitě mohla udělat a než přijedou ti další, tak to nějakou dobu přece jenom trvá, ti policisté nesedí v autech, která jsou nastartována, a nevyrazí hned do minuty, takže musí se samozřejmě seznámit s tím, co se stalo, takže to chvilku trvá. Můžeme obecně říct, že ten perimetr by měl být tak veliký, aby jaksi zabezpečil to, že ostatní lidé už nebudou jaksi ohroženi, a ten pachatel neunikne, ale to je jaksi optimální situace, kterou si tady takhle můžeme říct. Ve skutečnosti je to samozřejmě podstatně složitější.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ministr Hamáček připustil, že k dopadení a ztotožnění toho pachatele pomohla veřejnost, tím, že policie tentokrát dávala na sociální síť Twitter podrobné informace, velmi záhy i fotografii toho hledaného pachatele, jeho popis i značku vlastně auta, jak hodnotíte tuhle práci se sociálními sítěmi. To jsme dřív od policie úplně neznali.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Ono ta policie je samozřejmě pod tlakem médií, které jsou prostě dychtivé po informacích, slyšel jsem před chvílí ve Vašem pořadu, že lidé potřebují informace, to je sice pravda, na druhou stranu nevím, jak se s tím smíří ten člověk, který byl po nějakou dobu označován neprávem za toho domnělého pachatele, pro něj to zcela nepochybně je traumatizující záležitost, která se sice stala, ale představte si, že by někdo, ještě dřív, než se ukázalo, že to není ten pravý, toho člověka potkal a snažil se ho eliminovat. Myslím si, že je správné, že lidi dostávají informace, na druhé straně je třeba být opatrný, abychom, jak se říká, s tou vaničkou nevylili i dítě, a tady si myslím, že to asi nebylo úplně ideální, byť to samozřejmě umím pochopit, z hlediska celkového pojetí, policie informovat, pokud ministr říká, že lidé přispěli k jeho jaksi dopadení, tak je to dobře.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ano, oni přispěli k tomu ztotožnění toho pachatele.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Je to dobře, asi jo, ale já nejsem příliš velký příznivce toho, abychom online fungovali, média, policie, lidé, také samozřejmě to online může pomáhat tomu pachateli, který se může dneska na smartphonu dneska dívat, to, co se ví, co se říká, můžeme mu v tom pomáhat. Já bych byl v tomhletom trošku zdrženlivější a opatrnější, ale neviděl jsem přesně, jak to fungovalo, jak to ta policie řešila, nechci ji tady úplně lacině kritizovat, myslím, že by to nebylo fér.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
No po útoku v té ostravské nemocnici policie oznámila, že zesiluje ochranu například v okolí nemocnic, ochranu škol, ochranu obchodních center. Je to potřeba, když byl pachatel dopaden?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Já si myslím, že to asi nebylo nic proti ničemu, je to samozřejmě i manifestace státu, který ukazuje, že jsme tady a staráme se o vás. Na druhou stranu řekněme si naprosto otevřeně, že tolik měkkých cílů, které tu máme, a nejenom my, samozřejmě nemůže být chráněno efektivně policií, která má v celkové kapacitě přes 40 tisíc policistů a ne všichni jsou ve službě. Jistě to byla taková manifestace, ukázka, ale asi to bylo dobře, oni tyto síly a prostředky byly rozmístěny i v Praze, Vojenská nemocnice měla tuto ochranu, bylo to i ve Vinohradech a v jiných.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
ano, po celé republice to bylo.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Ale řekněme si na rovinu, že aby to skutečně ochránilo všechny ty cíle, kdyby byl nějaký koordinovaný útok na více místech sekvenčně jaksi rozčleněn, tak by to asi nepomohlo, ale tady si myslím, že bylo celkem evidentní již po brzké chvíli, po krátké chvíli, že se jednalo o čin osamoceného střelce.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
No, z druhé strany je pravda, že ty následující dny jsou kritické v tom, že může nastat něco, čemu odborníci říkají zrcadlení, tedy že toho pachatele může chtít někdo napodobit. Jak vážná tahle hrozba je?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Ta možnost tady je, to zcela nepochybně. Naštěstí my jsme v Česku neměli nějaké takovéto zásadní zrcadlení, když už se něco stalo jako v Uherském Brodě nebo pan Balda kácející stromy na koleje, a podobně, ale nikdy nemůžeme dopředu říct, jestli se opravdu už v tuto chvíli někdo nechystá něco podobného udělat, proto je dobré být na pozoru, dávat si bacha a samozřejmě policie by měla zesílit a tajné služby kontrolu sociálních sítí. Já vím, že se to lidem nebude líbit, to, co říkám, ale nemyslím špehovat někomu soukromí, ale sledovat komunikaci, která se může, podle nějakých zájmových slov vybraných, jaksi ukazovat, že není úplně optimální, že v tom člověk se něco děje, to zcela nepochybně by tu mělo být, na druhou stranu není to o tom, že bychom se měli bát vytáhnout paty z domu, to asi by nebylo ideální. Máme navíc čas vánoc, takový čas vždycky může přitahovat lidi, kteří se rádi by chtěli zviditelnit a v tom nějakém plánovaném či realizovaném útoku si užít svých, jak říkám "pět minut ve slávě", byť teda v uvozovkách.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Policisté, a Vy jste to i říkal, toho útočníka označují termínem "tichý střelec". Čím se vyznačují útoky takových lidí?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
No tak my naštěstí jsme jich moc neměli.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Myslím Uherský Brod, Vinohradskou nemocnici.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Ano, ale tak to jsou lidé, kteří zřejmě ten svůj záměr nikde nekomunikovali. Já nevím, do jaké míry z komunikace s tím zpěvákem Stypka, nebo jak se jmenuje, omlouvám se, jestli komolím jeho jméno, kdy si psali o tom, že mají stejnou chorobu, nebo on si myslel, že má stejnou chorobu. Nebo jaká jiná další komunikace tu ještě byla, toto nevím, ale zřejmě se má na mysli, že to je člověk, který z toho přípravného období, toho období předtím, než to spáchal, nikterak nevybočuje z mezí a hodnocení normálního chování.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Jak hejtman, tak ministr vnitra mluvili po útoku o tom, že posílí ta školení zaměřená na zvládání kritických situací u personálu nemocnice. Jak jsou, podle Vás, tahle školení účinná? Dokáží opravdu připravit zaměstnance na to, co je potřeba v tu danou chvíli udělat?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Já jsem s kolegou, generálem Šedivým, školil vinohradský personál letos v létě, musím říct, že to jsou dobrá školení. Jedno samotné o sobě samozřejmě nestačí. To školení je dobré, pokud je součástí nějakých celých organizačních jaksi příprav, včetně kvalitní bezpečnostní agentury v té nemocnici, včetně systému PANIC tlačítek a podobně, včetně toho, že ty sestry a další zdravotnický personál vědí, kde ta tlačítka jsou, vědí, jak se mají použít, že je nemusí hledat, což jsem také viděl a podobně. Je to dobře, jaksi v dnešní době, kdy ta nenávist mezi lidmi se prohlubuje, hrubost, urážky, kdy ten zdravotnický personál Vám řekne, že vidí téměř přímou úměru mezi tou s prominutím hnusotou mezi lidmi, která se odehrává velmi často na těch sociálních sítích, a mezi tím, jak jsou agresivní na nich, v těch organizacích, že vidí tu přímou úměru, takže to si myslím, že je velmi důležité, aby věděli, jak mají reagovat, protože nemocnice by měly jasně říct, jde nám o bezpečí pacienta, především z hlediska medicínského, a jde nám také o bezpečí zdravotnického personálu, právě při takových příležitostech, kdy dojde ke střetu s pacientem, a ty nejsou ojedinělé, bohužel ty střety narůstají.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
To mě zaujalo, Vy jste říkal, že taková školení děláte i Vy. Jak to vlastně vypadá? Protože já si dovedu představit, že asi nestačí úplně jen sdělit něco teoreticky zaměstnancům, protože člověk v té krizové situaci pak musí mít nacvičené nějaké postupy, že asi jinak by se zachoval tím typickým utíkej. Tak jak to vypadá?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Jasně, my nemůžeme si dávat ambice, že ze sestřiček uděláme bezpečnostní agenturu. To prostě nejde. My jsme, kromě té teoretické části, a těch důvodů, proč by takoví lidé mohli zaútočit, a jeden z nich jsme říkali, že to může být nějaké domnělé příkoří, domnělé to, že ho neléčí a podobně, tak také jsme ukazovali, jak vůbec vypadá výstřel. Aby viděli, jak vypadá výstřel, jak vypadá pistole, ukazovali jsme i praktické ukázky, jak se lze bránit, ale i tak jednoduše, přijde, někdo má pistoli, drží ji v ruce, nečeká, že se budete účinně bránit a Vy zvednete židli, hodíte ji po něm, cokoliv, i takové věci jsme jim ukázali. S tím, že samozřejmě víme, a já jsem to řekl na začátku, že ze sestřiček nebudou jaksi bojovníci Krav Magu, kteří takového člověka spacifikují, ale pohybujeme se v mezích nějakých možností, a to, co vůbec jsme schopni udělat, a myslím si, že i to školení mělo velmi pozitivní ohlas, bylo jich asi dvanáct nebo třináct, proškolili jsme stovky pracovníků Vinohrad a myslím, že to byl velmi dobrý počin, já myslím, že byl i v jiných nemocnicích, ale já mluvím jenom o tom, co jsme dělali s kolegou Šedivým.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Včera jsme také slyšeli, tuším, od jednoho poslance SPD, že kdyby byl v čekárně ozbrojený člověk, mohl střelce eliminovat. Co Vy si o tomhle myslíte?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Víte, já nevím, kdo to řekl, já jsem těchto názorů slyšel hodně. Mě to někdy přijde, že takový ten zastydlý Aladin, jaksi princip toho, že když budeme všichni ozbrojeni, jak já říkám, budeme tu mít Arizonu ostrých mužů, pěší zónu, že to k něčemu pomůže. Za prvé nemocnice by měly být prostory, kde nebudou zbraně. Nevím, co to má znamenat normálně, samozřejmě člověk, který má zbrojní průkaz, tak tu zbraň jako mít může, ale představte si situaci, je 7 hodin 19 minut ráno. Jsou tam lidé, kteří jsou nemocní, není jim dobře, teď někdo, kdo ví, co chce udělat, se postaví a střílí, střílí velmi rychle. Ta reakční doba je velmi krátká, možná, že v nějaké setině procenta by někdo byl schopen reagovat, ale nevytvářejme si tu představu, že když všichni budeme ozbrojeni, tak tomuto zabráníme. Prostě zbraň není propisovačka, zbraň není smartphone, zbraň není nějaká hra komiksová, ta situace není to, co vidíme v těch různých amerických filmech, kdy všichni střílejí jak oteklí, s prominutím, v místnostech, ty kulky se odráží, je to podstatně složitější, víte, já bych nechtěl, aby po takovém zásahu nebylo víc mrtvých. A ještě těch nevinných, protože použít zbraň je opravdu velká zodpovědnost, takže byl bych opatrný v těchto prohlášeních. Nesnažme se tady říkat, jako v Izraeli. Izrael je stát, který od svého založení je ve válečném konfliktu, je to stát, kde kromě ultra ortodoxních, jsou všichni povinně na vojně, mají étos, ochrany svého státu, oni ten svůj stát milují, vědí, že ho mají bránit, máme my takové obyvatele? A oni vědí, jak s tou zbraní zacházet a mají tam tisíce pokusů o teroristický útok. My říkáme, na jednu stranu, že jsme šestá nejbezpečnější země na světě, a měli bychom tendenci se tu chovat jako země, která je hodně ohrožená, to je Izrael. Mě to nedává příliš velký smysl.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Já jsem včera našla docela zajímavé statistiky FBI, že ozbrojení civilisté ve Spojených státech zmařili tři procenta útoků, víc zmaří neozbrojení.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Ano.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A že na jedno zastřelení v sebeobraně připadá 34 vražd, 78 sebevražd a dvě zastřelení omylem, tak ono by to asi u nás nevypadalo o moc jinak.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Určitě ne. 13 % takovýchto útoků šílených střelců se zamezí tím, že ti lidé se prostě na něj vrhnou. Vědí, že nemají jinou šanci. Já to říkám, a napsal jsem to i ve své knížce Jak přežít jenom teroristický útok. Princip je uteč, schovej se a braň se není-li zbytí. Prostě pokud je tam skupina lidí a mezi nimi se najdou dva, tři lidé, kteří se prostě na něj vrhnou. Možná je to jejich poslední chvíle v životě, ale ti ostatní mají šanci. Ale znova říkám, uteč, schovej se, schovej se dobře, ne za nějaké papundeklové dveře, a braň se jedině, když není zbytí.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Takže pokud včera ty sestřičky a personál nemocnice vlastně zavřel ty pacienty v pokojích, zamkli se, tak postupovali přesně tak, jak měli.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Naprosto správně, a dát postele, pokud jde, co nejvíc od dveří, nohama ke zdi a podobně, pokud ti pacienti si mohou lehnout na zem, ještě lépe. To jsou samozřejmě věci, které personál vědět může, mohou se nacvičit, pokud tam mají buď centrální zamykání pacientů nebo cokoliv, to jsou věci, které samozřejmě se mohou udělat, mohou se nacvičit a mohou být velmi prospěšné.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A dnes je se mnou ve studiu bezpečnostní poradce Andor Šándor. V pondělí se v Paříži poprvé tváří v tvář setkali ruský prezident Vladimír Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky, to téma bylo jasné, urovnání konfliktu na východě Ukrajiny. Zelenský označil ten výsledek jednání za remízu. Jaké je Vaše hodnocení.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Já jsem, já bych řekl, že je hrozně dobře, že Putin a Zelensky spolu mluví, je vidět, že Zelensky má větší odvahu než měl Porošenko, otázka je samozřejmě, zda to, co se dohodnou bude Zelensky schopen prosadit v tom řekněme velmi radikálním, nebo v té radikální části ukrajinského obyvatelstva, s nimi bude mít problém ty věc potom dát do praxe, to, že se dohodnou, že spolu si vymění válečné zajatce, že budou demilitarizovat ty zóny styku, to je všechno dobře, měli jsme to tu už víckrát předtím. Bohužel se to nikdy nestalo, bude tu řada problémů, jak naplnit dohody Minsk 2, které se prostě nedaří, to znamená posílení pravomocí, autonomie té ruskojazyčné části, a na druhou stranu, aby Rusko nepodporovalo svoje krajany, to jsou věci, které budou narážet v praxi na velké problémy, a jak říkám, je dobře, že se potkali, je dobře, že spolu mluví, a že tu je snaha ten konflikt, který si vyžádal už 13 tisíc lidí, řešit. Nezapomeňme, že je to blízko hranic Slovenska, blízko České republiky a že zde máme velkou ukrajinskou menšinu. Nezapomeňme, že kdyby ten konflikt eskaloval ještě více, tak se tu můžeme dočkat třeba velkého nárůstu Ukrajinců, kteří budou opouštět zemi. Vůbec Ukrajina je země nešťastná, ze které odešlo za posledních dvacet let možná 15 milionů lidí, to je země, která opravdu má, z hlediska budoucnosti velký problém a vyřešení tohoto konfliktu je hrozně dobré. Víte, my jsme v 90. letech vždycky říkali, chceme-li mít jistotu, že Rusko už nikdy nebude konvenčně ohrožovat Evropu, mějme Ukrajinu jako velmi silný nezávislý ekonomický politickou stabilní zemi. Bohužel nemáme. V době, kdy se Ukrajina vzdala jaderných zbraní, ona byla třetí největší jadernou zemí na světě, po rozpadu Sovětského svazu, tak se o ni západ přestal, a celý svět, zajímat. Tady máme výsledek, tady máme výsledek, že máme Ukrajinu rozbitou, dílem naprosto neodpovědných snah dostat Ukrajinu do západních struktur, a na druhou stranu samozřejmě dílem toho, jak Rusko velmi efektivně podkopalo soudržnost Ukrajiny, a podařilo se mu udělat to, že Ukrajina v této situaci nikdy nebude součástí západních struktur, protože je takto destabilizovaná a je to velká země, a myslím, že to není v zájmu nikoho, aby byla dál takto rozbitá.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
My vidíme, že tu jedná ruský prezident s ukrajinským prezidentem, oba státníci slíbili na té schůzce respektovat příměří, ale Moskva zároveň oficiálně pořád popírá jakékoliv zapojení do konfliktu, tak je tohle tvrzení udržitelné?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Podívejte, je otázka samozřejmě, jaké to zapojení je, já si nemyslím, že tam jsou pravidelné jednotky ruské armády, ale že je podporují.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
To už si dnes nemyslí nikdo.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
To je jasné, oni prostě budou podporovat svoje občany, tak jak to dělají v Podněstří, tak jak to dělají všude jinde, to je prostě fakt. Tady je to o tom, jak se skutečně podaří prosadit dodržování těch dohod Minsk 2, otázka je samozřejmě, jak Zelensky bude schopen, byť ovládá ukrajinský parlament relativně, jak bude schopen to prosadit přes tu řadu radikálů, které ukrajinská společnost dneska má.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
S bezpečnostním poradcem Andorem Šándorem. Je to týden, co se v Londýně konal summit Severoatlantické aliance, lídři zemí NATO na něm nakonec zdůraznili solidaritu a spojenectví, a přihlásili se k plánu zvyšování obranných investic. Ohrožení euroatlantické bezpečnosti vidí v podobě agresivních ruských kroků, nebo přetrvávající hrozbě terorizmu. Taková stará pravda říká, že nic lidi nespojí jako společný nepřítel. Našla Severoatlantická aliance, po rozpadu Sovětského svazu, jakousi novou definici svého fungování? Svého zaměření?

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Já si myslím, že ten summit byl spíš o tom, jak si dokázat přesvědčit, že jsme se dohodli. Není problém ve vojenských strukturách, tam si myslím, že není problém, pokud pomineme, že jenom devět členských zemí přispívá ty 2 % HDP, problém je v těch politicích. My jsme viděli řadu různých, ne úplně povzbuzujících prohlášení, a konverzací politiků. Je evidentní, že Trump se snažil vypadat aspoň jako, že Amerika najednou více je pro alianci, než třeba ještě před rokem, Macron nám zcela jistě ukazoval, že on by rád alianci dostal do Afriky, a samozřejmě jaksi odsoudit i turecké aktivity v Sýrii, což byla dříve sice část Otomanské říše, ale také francouzská kolonie. Já myslím, že těch rozporů v alianci je příliš mnoho a musím uznat, že zařazení Číny, jako nebezpečí pro alianci, je krásná ukázka pokrytectví, protože nikdo jiný než Macron a Merkelová nejezdí do Pekingu tak často a zároveň teda chtějí někde ukázat a říct, že to je vojenské ohrožení Severoatlantické aliance. Aliance se vždycky hledala, to je samozřejmě pravda, měla i dříve problémy, Suezský konflikt Řecka, vzpoura nebo převrat plukovníků a já nevím, co všecko, válka v Iráku v roce 2003, ale myslím si, že teď je to přece jenom o trošku závažnější problém v tom skutečně se najít a skutečně si říct ten důvod, proč by aliance měla fungovat dál. Ale já si myslím, že by měla fungovat dál. Ale měla by najít skutečně, a věnovat se tomu poslání, které má i v článku I., to znamená, že řeší všechny problémy nevojenskou silou, v duchu Charty Organizace spojených národů, a že je tou organizací, která přispívá ke stabilitě. Je otázka, zda překotné rozšíření aliance na východ, aniž bychom respektovali jaksi výhrady a námitky Ruska, zda učinili Evropu svobodnější, bezpečnější. Ať si každý udělá obrázek o tom, jestli dnešní situace je pro Evropu bezpečnější, když máme Rusko jako hrozbu bezpečnostní, vojenskou asi ne, ale bezpečnostní, když v rámci toho, jak oponovalo rozšíření aliance destabilizovalo, v Gruzii, měli jsme tam i válku, destabilizovalo Ukrajinu, aktivity proti Pobaltí. Samozřejmě i v České republice, tak je potřeba si říct, jestli toto skutečně bylo úplně tím správným krokem a jestli to zvýšilo bezpečnost Evropy.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Z druhé strany ty země, které byly přijaty, se asi bezpečněji cítí.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
O tom určitě není pochyb, já neříkám, že má Rusko právo někomu diktovat jakou organizaci si má vybrat, ale Rusko je velká země, má svoje národní zájmy, bezpečnostní a životní zájmy, a je vidět, že je velmi jaksi vehementně prosazuje. O tom není pochyb.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Tak to bylo dnešní Jak to vidí s bezpečnostním analytikem Andorem Šándorem. Děkuji, že jste přišel. Na slyšenou.

Andor ŠÁNDOR, generál v záloze, bezpečnostní poradce:
Dovolte mi popřát posluchačům krásné a pohodové vánoce bez jakýchkoliv problémů.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Doufejme, no a já tu zítra přivítám geologa Václava Cílka.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.