Poklady Národního divadla: Tohle o Národním nevíte. O honorář za oponu se Hynais musel soudit!

3. říjen 2016

Odpoledne s Dvojkou

Objednali, ale nechtěli. Stejně vyvěsili, ale nezaplatili. A ani to není všechno. Přečtěte si taky neuvěřitelný příběh první (zničené) Ženíškovy opony.

Už architekt původní budovy Národního divadla Josef Zítek se vděku za své dílo nejdřív nedočkal. A podobně dopadl i autor opony Vojtěch Hynais. Sbor pro zřízení českého národního divadla v Praze, který si u něj oponu objednal, ji po dokončení nepřijal.

Nelíbila se

Sbor ale svolil k jejímu vyvěšení na malířovy náklady a na jeho zodpovědnost. I o vyplacení sjednaného honoráře 9000 zlatých za vymalování opony se musel Hynais soudit. Nakonec vyhrál a „za trest“ nedodělal poslední obraz v prezidentských saloncích. Názor na oponu nakonec vyřešil čas.

Dnes by si žádný historik umění nedovolil zpochybňovat její kvality. Učí se o ní už děti na základní škole. Hynaisova opona je prostě pojem. A je to dílo úctyhodné i z jiných důvodů. Olejová malba pokrývá 142 m2 a váží 180 kg. Na její vymalování se spotřebovalo 26 kg barvy.

Neuvěřitelný příběh Ženíškovy opony

Hynaisova opona ale byla až druhá. Ta první od malíře Františka Ženíška shořela při požáru ND. Její kopii (původní návrh) měla ještě dlouho poté operní pěvkyně Jarmila Novotná na svém zámku v Litni, ale v 90. letech 20. století se ztratila.

František Ženíšek: Původní opona Národního divadla před požárem v roce 1881|foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Dnes tak má Národní galerie jen skici a fotodokumentaci. Ženíšek byl osloven, aby namaloval oponu i pro obnovené divadlo. Ale napodruhé se se Sborem nedomluvil na penězích. Oslovili tedy Hynaise. Jak to dopadlo s ním, už víte.

Tajemný nápis

Na Hynaisově oponě najdete i jeden nápis, který tam rozhodně nepatří. Zezadu (tj. ze strany k jevišti) je na ní připsáno: „Klobouk dolů!“ Nápis obnovili i při restauraci. Proč tam je? Kvůli jednomu ze šéfů činohry Karlu Hugo Hilarovi, který byl u techniků hodně neoblíbený.

Běhal na scénu v klobouku, ještě když ji technika připravovala, a všechno řídil. Až se jeden technik naštval a na oponu připsal: „Klobouk dolů 1921.“ I dnes si herci před tím, než se opona zvedne, mezi sebou říkají: „Smekni.“

Podrobnosti o restaurování opony si poslechněte ze záznamu Pokladů Národního divadla.