Onkoložka Jitka Abrahámová diagnostikovala rakovinu soše Noci od Michelangela

„Stála jsem tam se svou kolegyní a říkám jí: Prosím tě, vidíš to, co já? A ona odpověděla: Ano, ona má rakovinu,“ vzpomíná onkoložka Jitka Abrahámová. Později si o soše Noci dokonce našla článek s titulkem Michelangelo jako onkolog.

„On byl tak realistický umělec, že to do toho kamene vytesal,“ komentuje s uznáním jeho dílo primářka Thomayerovy nemocnice v Praze.

Jan Rosák a amputace prsu

Když do nemocnice roku 1992 nastoupila, založila Nadační fond Onkologie 21. století. Ten pomáhá Onkologickému oddělení a v minulosti se z financí pořídil mamograf, sonograf nebo pojízdný rentgen. Dnes pořádá koncerty a společenské večery s módní přehlídkou žen po amputaci prsu.

Změnilo se hodně. I náhled na nemocné. Jak vzpomíná, prvním moderátorem přehlídky byl Jan Rosák. „Říkala jsem mu: Teď musíte říct, že ty ženy jsou po amputaci prsu. On se ostýchal a měl pocit, že to má strašně negativní citový náboj. Dnes už se o tom mluví běžně.“

Čtěte také

Prevence je důležitá

Co se týká rakoviny, patříme mezi nejzatíženější státy světa. Proč? „To se přesně vysvětlit nedá. Je to nevhodným směrem se ubírající životní styl. A do toho vám patří úplně všechno: genetika, zevní prostředí, co dýcháme, co jíme. Na příčiny všech nádorů se nedá poukázat.“

Přestože se toho v léčbě hodně zlepšilo, jedno platí pořád: spousta pacientů chodí k lékaři pozdě a zanedbává prevenci. Proto Jitka Abrahámová na všechny apeluje: „Choďte včas a choďte okamžitě!“

Rodinné stříbro

Zhoubná nádorová onemocnění podléhají povinnému hlášení. Je anonymní a pracuje s ním Národní onkologický registr. Ve světě je unikátním zařízením. Sbírá data o celkovém počtu nemocných v republice i v jednotlivých regionech, druzích rakoviny, zasažených orgánech, ale i o tom, v jakém stadiu nemocní k lékaři přicházejí.

Specialistka Jitka Abrahamová svou rpofesí doslova žije. A pomáhá tak žít i dalším|foto: Adam Kebrt

„Je to rodinné stříbro naší onkologie.“ Podle statistických křivek se pak například plánují nákupy přístrojů a diagnostických zařízení. „Velmi to pomáhá ve všech souvislostech,“ vysvětluje primářka.

Pokrok je?

O onkologii se Jitka Abrahámová začala zajímat už za studií. Nejvíc ji zaujaly zhoubné nádory. Přesto ještě chvíli koketovala s experimentálními obory. Onkologií se začala zabývat v době, kdy s léčením rakoviny ještě nebyly velké zkušenosti, ale nastupovala s ohromným nadšením.

„Když se podívám zpátky, pokrok, je. Nicméně s každou novinkou se otevírá perspektiva dalšího neobjeveného.“ Nevíme ale ještě řadu věcí, připouští Jitka Abrahámová.

Jaká je role rodinné dispozice? Jak žít s vědomím, že pravděpodobně onemocníme? Jaká je budoucnost onkologie? Více uslyšíte v iRadiu.