Od rudé Rity k první demokratické velvyslankyni v USA. Osudové ženy: Rita Klímová

Ekonomka, překladatelka a diplomatka Rita Klímová se narodila v roce 1931 na území dnešního Rumunska, kde žili rodiče její matky. Ritin otec Stanislav Budín, syn haličského rabína, byl komunistický novinář a ve 30. letech i šéfredaktor Rudého práva.

Americký exil

V roce 1936 byl Stanislav Budín, do té doby vlivný novinář, vyloučen pro své názory, které nebyly v souladu s postoji Moskvy, z Rudého práva a ze strany. Pro rodinu, která dosud žila v centru pražské levicové intelektuální komunity, to znamenalo společenskou izolaci.

Před rostoucí nacistickou hrozbou se nakonec rodina s židovskými kořeny rozhodla utéct do emigrace. A tak se osmiletá Rita ocitla ve Spojených státech, kde prožila klíčové období svého dětství a dospívání. Vztah k USA ji pak provázel po celý další život.

„Rita byla velmi zvláštní případ,“ říká historik Martin Groman. „Na jedné straně byla silně levicově smýšlející, na straně druhé po celou dobu svého života v Československu byla také těžký amerikanofil. Cítila, že do USA patří a že se tam musí vrátit.“

Ekonomka, soustružnice, manželka a matka

Po válce se rodina vrátila do Československa, kde Rita vystudovala anglické gymnázium. Věrna svým rodinným kořenům byla i ona zapálená pro budování socialismu, a tak po maturitě odešla na rok pracovat jako soustružnice. Na studium ale nerezignovala a vystudovala ekonomii.

Byla přesvědčenou komunistkou a mezi soudruhy potkala v 50. letech i svého budoucího manžela Zdeňka Mlynáře, který se později stal výraznou postavou Pražského jara. Narodily se jim dvě děti – dcera Milena a těsně před rozpadem manželství v 60. letech i Vladimír, pozdější porevoluční politik.

Pražské jaro a normalizace

Okupace v roce 1968 a následná normalizace zasáhla celou rodinu. Rozvedená Rita žila sama s otcem a svými dvěma dětmi. Živila se překládáním a tlumočením a žila pod neustálým dohledem StB.

Rita Klímová byla přesvědčenou feministkou a stála si za tím celý život. Nebyla pouze ženou významného muže, přestože ho měla. Byla významnou sama za sebe.
historik Martin Groman

Stala se výraznou osobností disentu a svůj neutuchající organizační talent a schopnosti v této neveselé době využívala při organizování nejrůznějších diskusních setkání a seminářů. Její holešovický byt se v 70. letech proměnil v soukromé americko-československé středisko a až do roku 1989 plnil nezastupitelnou úlohu v kontaktu s americkým kulturním a politickým prostředím.

Na konci 70. let se vdala za Zdeňka Klímu, který v 60. letech působil jako diplomat v Koreji nebo na Cejlonu. Manželství však netrvalo dlouho. Zdeněk Klíma zemřel náhle už v roce 1981.

Sametová revoluce a návrat do USA

Listopad 1989 otočil život Rity Klímové zcela jiným směrem. Stala se překladatelkou a organizátorkou centrálního Občanského fóra, kam přivedla i svého dobrého známého, pozdějšího premiéra a prezidenta Václava Klause.

Její profesní život vyvrcholil jmenováním první československou velvyslankyní ve Spojených státech amerických. Zemřela 30. prosince 1993 ve věku 62 let.