Nemůžeme nechat veškerou vegetaci růst tak, jak by chtěla. Nakonec by nás totiž vytlačila

23. červenec 2012

Páteční poradna patřila plevelům na našich zahrádkách. Více se dozvíme v neuatorizovaném a needitovaném přepisu poradny Dvojky.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář a Zahrádkářská poradna. Dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Likvidace nežádoucí vegetace - to je naše dnešní téma a já myslím, že v úvodu hned můžeme říci, že to je marný boj, který nemá vítěze ani poraženého, že se obě strany snaží, ale že to je stále v takové remíze všechno, co si o tom myslíte?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, já si taky myslím, že ta příroda nad námi vítězí, což bych řekl, i možná je dobře, ale na druhou stranu není možné a asi nemůžeme nechat veškerou vegetaci růst tak, jak by si chtěla, protože ta by nás potom z těch našich zahrad a pozemků vytlačila, takže dneska se budeme bavit o tom, jak a kdy zasáhnout proti té vegetaci, čím zasáhnout a hlavně, kdy zasahovat není nutné, protože často zase vídáme, že zahrádkáři, pěstitelé neustále vyžadují přípravky na likvidaci plevelů. Mně třeba se včera stalo, že přišel pán a vyžadoval po mě přípravek na likvidace plevelů v rajčatech. A já povídám - kolik těch rajčat máte? Teď jsem si představil několikahektarové pole. "No, moc, 10." Takže to jsem mu hned řekl - vezměte si motyčku a samozřejmě likvidujte.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to je nežádoucí vegetace, můžeme ji nějak specifikovat a upřesnit, co to vlastně je, s tím chceme bojovat?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, nežádoucí vegetace se v současné době asi myslí pod tímto pojmem náletové dřeviny a agresivní rostliny, které se u nás rozšiřují v posledních letech, jako je například křídlatka anebo teď v poslední době se strašně rozšiřuje plevel, kterému se říká šrucha zelná.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to je, jak vypadají?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Je to, on je to vlastně plevel, který je současně bylina, on se dá použít dokonce do salátů, ale vzhledem k agresivitě a k tomu, jak strašně rychle roste a jak se dokáže namnožit, tak opravdu jeden týden a máte zapleveleno opravdu všechno, by se dalo říct. Ta šrucha zelná, ta tady dříve v podstatě by se dalo říct jako okrajový plevel, ale v současné době si myslím, že je rozšířená natolik, že opravdu je nutné ji neustále vytrhávat a bohužel ta šrucha roste mezi zeleninou a mezi kulturními rostlinami a tam nic jiného neplatí, než vytrhávat a vytrhávat, protože s herbicidy určitě bych mezi rostliny, které potom konzumuju, asi nešla.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
A možná i další problém by byl v tom, že ty herbicidy, byť jsou třeba selektivní, mají problém v tom, že vyžadují klasickou listovou plochu, přes kterou vlastně přípravek je přijímán do rostliny a rozváděn až do kořenů, tím to zlikviduje, ale právě u té šruchy, tam je docela problém, je to tučnolistá rostlina.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme si ji trošku popsat, jak vypadá? K čemu bychom ji přirovnali, k něčemu známějšímu?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, já bydlím v Holešovicích a když chodím pěšky do práce, tak úplně jsem zděšená, protože ta šrucha roste naprosto všude a roste i, dokáže růst i mezi domem a chodníkem a dokáže vytvářet takové zelené polštáře a tam, kde se pravidelně nevytrhává plevel, tak tam bují a daří se jí velmi dobře a právě proto, že vytváří celou řadu semen, tak ty jsou roznášené větrem a dostanou se absolutně všude. Je to rostlina, která vypadá, no, je to plazivá rostlina, ty lodyhy mají takové tučnější sytě zelené listy a vzhledem k tomu, že ta rostlina je velmi křehká, tak se taky velmi špatně vytrhává a zůstává většinou v zemi kořen.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to je šrucha zelená.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Zelná.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Zelná, zelná. Co ještě, nemá to se zelným salátem nic společného?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ne, ne, ne.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ještě dalšího bychom mohli zařadit do té nežádoucí vegetace?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Často se nám stává, že když porazíme nějaký strom, tak on nám posléze ten pařízek začne obrůstat nebo ty kořenové výmlatky nám obrůstají, takže to se považuje také za nežádoucí vegetaci. Tady samozřejmě, pokud likvidujeme mechanicky, že bychom ten pařez přímo odfrézovali, odkopali, tak dá se také použít chemický přípravek, ale velice opatrně a je nutné vytvořit si vždy takovou čerstvou řeznou plochu, čerstvou ránu a tu třeba štětečkem natřít a klidně k tomu natření můžeme použít právě koncentrát toho určitého přípravku, potom se to rozvede až do kořenů a to obrůstání by mělo skončit, čili i zde je to vlastně jako nežádoucí vegetace.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já si myslím, že nežádoucí vegetace ale jsou i všelijaké nálety, a to za si bohužel můžeme sami. Já si vzpomínám, když jsem byla malá, a protože jsem vyrostla na vesnici, tak všechny meze a všechny příkopy a i opravdu těžko dostupná místa se vysekávaly, protože v každém hospodářství, byly zvířaty, ať už to byli králíci, nebo kozy, kráva, a prostě lidi potřebovali seno na zimu, takže se ze všech míst, kde se muselo skutečně třeba i do velkých strání chodit, tak všude se vysekávalo, to už teď neexistuje a teď, když se jdu projít stejnými místy, kudy jsem dříve chodila do školy a kde bylo všechno nádherně vysekané, tak tam jsou všude náletové dřeviny a prakticky ta krajina je prakticky k nepoznání.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže můžeme se sebevíc snažit, můžeme vytrhávat, jak diví, můžeme to stříkat nejrůznějšími prostředky, a přesto stejně se vlastně té nežádoucí vegetace nezbavíme?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já si myslím, že asi zbavit se jí není možné, ale alespoň potlačit ji do takové přijatelné míry a to právě v té údržbě pozemků, zahrad, ale i těch remízků, to všechno vyžaduje naši péči, jinak nám to, jak se říká, přeroste přes hlavu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a jak na to?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, v první řadě samozřejmě je mechanická likvidace a potom jako velkými pomocníci je celá škála herbicidních přípravků a ty se rozdělují na selektivní a na totální. Ty selektivní herbicidy, to jsou takové, které můžeme použít jenom na určité druhy rostlin, většinou na dvouděložné rostliny a co se týká totálních herbicidů, tak to jsou herbicidy, které zlikvidují lautr všechno, jenom je důležité dodržet postup a přesně návod, který je uvedený na příbalovém letáku každého toho přípravku, rozhodně ale dávat vždycky pozor, když už si ředíme ten přípravek nebo když už s ním pracujeme, tak nikdy ne na trávníku, nikdy ne na místech, kde stačí opravdu pár kapek nebo při vymývání postřikovače, vždycky dochází k tomu, že si většinou spálíme někde část trávníku anebo toho, co zrovna nepotřebujeme, takže opravdu dokonce bych doporučovala, aby jeden z postřikovačů byl výhradně určený pro herbicidy, pokud je tedy někdo intenzivně využívá a další pro třeba fungicidy nebo insekticidy, protože ten herbicid se opravdu velmi špatně z těch postřikovačů dostává.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste mluvili o tom, že se potřebují dostat na list a z toho listu potom prostoupí až vlastně k těm kořínkům a tím ta rostlina odumře. Jaká je ta doba vlastně odumření té rostliny?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tady je velmi důležité nemyslet si, že vlastně do druhého dne ta rostlina uvadne. Pokud se tak stalo, tak bych se trošičku bál, že došlo pouze k poškození listové plochy a nikoliv kořenů a my právě potřebujeme, aby ten herbicid byl rozvedený po celé té rostlině právě do těch kořenů, ty, aby se zlikvidovaly, takže ta otázka zní spíš tak, že pokud do 5 až 10 dnů se začnou projevovat příznaky, je to v pořádku a máme jistotu, že se to rozvedlo až ke kořenům.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jsou nebezpečné vlastně tyto postřiky, protože po zahradě chodí domácí zvířata, myslím psi, kočky, když provedeme ten postřik, tak v tomto okamžiku by vlastně ta zvířata vůbec do té zahrady chodit neměla?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
To je velice správný dotaz. Já bych v první řadě řekl, vždycky si to myslím, že ty herbicidy jako takové by měly být až to poslední řešení na těch zahrádkách. Samozřejmě něco jiného je v komunálních službách, něco jiného je v nějaké velkovýrobě, ale na zahrádku ten herbicid bychom měli brát opravdu, až když jiné řešení není, protože jsou to všecko toxické přípravky a samozřejmě, pokud si na zahradě hrají děti nebo běhají domácí zvířata, tak vždy po té aplikaci bychom alespoň 2 dny je tam neměli na to pouštět. Ten přípravek by měl dokonale zaschnout a pak teprve se tam může vstupovat, takže velice opatrně s tím a dávat si také pozor na to, pokud máme někde zdroje vody, čili nikde u vody v blízkosti studny nepoužívat tyto přípravky.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Totální herbicidy se používají i třeba na chodníčky a na různé dvory a podobně, kde tedy ten plevel také skrz beton dokáže vyrůst, ale také se používá likvidátor plevelu do trávníku, to je tedy ten, co likviduje jenom ty dvouděložní rostliny. Tak, jaké s tím máte vy osobně zkušenosti, má to vůbec smysl to užívat?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já jsem rád za tu otázku.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě pak přidám jednu, protože mám s tím také osobní zkušenost a také se prodává hnojivo, které obsahuje v sobě i ten herbicid, který ničí dvouděložní plevele, tak, jako co byste poradil?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak my si můžeme říct, tak my tu zkušenost tedy s Liduškou nemáme, protože my to na svých zahradách nepoužíváme a proč také? Vždyť ten trávník je přeci krásný tím, že je rozmanitý, že to není umělý trávník, je to příroda, takže proč tam nenechat ty sedmikrásky, naprostý nesmysl likvidovat je. Takže naše zkušenost s tím není, ale na druhou stranu víme, že ty přípravky jsou a víme také, že jsou také často zahrádkáři vyžadovány. Takže, pokud někdo tedy opravdu potřebuje takové plevele likvidovat, anebo v případě, že by se třeba rozmnožily pcháče v trávníku, tak to chápu, že to asi není to pravé, tak pak vybrat si vhodný selektivní herbicid, pracovat s tím velice opatrně, používat postřikovač. Nikdy tyto přípravky neaplikovat konví. To často slýchám že zahrádkáři použijí konev. Ne, jemná mlha je nutná a samozřejmě ideální je používat postřikovač, který má herbicidní kryt, nehrozí pak nebezpečí, že by ten přípravek ulétl někam na záhonek, kam samozřejmě nepatří.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Platí to i pro mech v trávníku?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Mech je trošičku jiná věc, mech jako takový se přípravky nelikviduje, mech spíš se tvoří tam, kde jsou nevhodné pěstitelské podmínky, to znamená zastíněné stanoviště, kyselá půda a chudá půda, neživená půda, tam všude se ten mech tvoří. Mech by se měl odstraňovat mechanicky a potom samozřejmě trávník dosévat a přihnojovat. A ještě jste se mě ptala na takovou věc, že se prodávají hnojiva, která obsahují také herbicid. Pozor na to, neznamená to, že to bude ten plevel likvidovat, ale spíše to zabraňuje dalšímu růstu a šíření těch plevelů.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já bych se možná ještě vrátila k tomu mechu, protože setkáváme se kolikrát velmi často s tím, že zahrádkáři a vůbec spousta lidí vyžaduje přípravky, které likvidují mech a v trávníku. Ony ty přípravky samozřejmě existují, ale jenom bych chtěla říct, že to je krátkodobá vlastně věc, protože velmi brzy se zase ten mech objeví. Tady je podstatně důležitější a rozhodně správnější přihnojit si trávník, stačí úplně to nejjednodušší hnojivo obsahující dusík, fosfor, draslík a určitě je to lepší, protože, jakmile se podpoří růst trávy, to znamená tím přihnojením, tak ta tráva okamžitě ten mech potlačí, protože mech je daleko méně náročný na živiny a na vodu, než je ta tráva.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Udělali jsme dlouhý úvod k dnešnímu tématu, teď čekáme na vaše otázky, milí posluchači, na čísle 221552525 anebo na adrese jejakaje@rozhlas.cz.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Zahrádkářská poradna na Dvojce Českého rozhlasu, mluvíme o likvidaci nežádoucí vegetace a vítáme už prvního posluchače ve vysílání. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Tady Ferliská, Praha. Já jsem se chtěla zeptat tedy, respektive doplnit ta portulaca orelacea, je taky, jsou nabízena semena, teda k výsevu jako zelenina tedy, nebo je to nějaký rozdíl, jestli je plevel a pak je ještě zušlechtěná ta šrucha?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme, děkujeme mnohokrát a odpovídáme.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, je to, tam je trošičku rozdíl samozřejmě, ale to šlechtění vychází nebo vůbec ten vznik rostliny salátové pochází tady z toho plevelu a téměř se to neliší. Pokud byste si použila tuhle tu plevelnou rostlinu do salátu, tak určitě to ani nepoznáte a můžete klidně to sníst.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak děkujeme a máme další dotaz. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka z Říčan. Prosím vás pěkně, mám 20 let zanedbanou zahradu a rozmnožily se mi tam ostružiny, dá se to nějak zlikvidovat?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak ostružiny se zlikvidovat dají, ale připravte se na krutý a tvrdý boj, jednak samozřejmě mechanická likvidace je na místě a pravidelné sečení. Já nevím, v jakém stavu ta zahrada je, ale myslím si, že tady by asi pomohlo použít mulčovač, ne mulčovací sekačku, ale mulčovač, který právě rozdrtí i náletové dřeviny, i ostružiny, takže to by bylo řešení a pak samozřejmě sekat, sekat a tím je zlikvidujete. Jinak je možné použít přípravek na likvidaci obrůstajících ostružin, ale říkám, ne stříkat nějaké dlouhé šlahouny, ale prostě to, co teprve vyrůstá ze země, tak existuje totální herbicid, kterým se to dá zlikvidovat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, už jste ve vysílání.
posluchačka
--------------------
Smržová, dobrý den. Pěkně vás prosím, já bych si chtěla jenom říct nějaký slovíčko do těch vašich herbicidů, protože jdu krajinou a je mi smutno z herbicidů a z těch alergií potom. Takže myslím si, že jak jste povídali o těch krajinách krásných, kterých jsme procházeli, ty nálety tam jsou, ale to právě dělávaly kdysi ty kozy, který to spásaly, že jo. Ale myslím si, že tady by měl spíš přiložit ruku člověk, kterej kolem toho chodí a udělat si tu krásu, tu přírodu krásnou, ale o těch herbicidech nemám dobrý mínění, myslím si, že ta motyčka a to shýbnutí, to bylo rozhodně užitečná a ta krajina byla krásná i s těma sedmikráskama, který už dneska pomalu najdeme jenom někde namalovaný v knize.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme vám za váš postřeh. Pan Kopřiva k tomu má poznámku.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
K tomu právě nemám vůbec žádnou poznámku, jenom na sto procent s paní souhlasím. Myslím si, že ta krajina je v takovém stavu díky tomu, že lidé na ni přestali pracovat.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Myslím, že jsme nic jiného tady ani neříkali, že ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak. Ano, i vás vítáme. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Haló.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, už jste u nás.
posluchačka
--------------------
Ano, já si šla zarazit rádio, no, dobrý den. Prosím vás, chtěla jsem se zeptat, jako nevím, jako je ta šrocha nebo něco, mám hlavně problém, je to jako, jak bych to řekla, trojlístky nebo jak se to řekne, ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, čtyřlístky, jetelíček.
posluchačka
--------------------
... jetel, žlutě to kvete a hrozně to je zaplevelený.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Fialový, má to takovou vínou barvu?
posluchačka
--------------------
Žlutou barvu kvítka.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale vínovou barvu.
posluchačka
--------------------
Zelený jsou jako trojlístek.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, to jsou šťavely.
posluchačka
--------------------
A ta lodyha je taková červená.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Potom má to tmavou barvu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, to jsou šťavely, kterých se velice špatně zbavíte, protože on navíc má velice rychlou rozmnožovací schopnost, on vytváří takové tobolky a když se jich dotknete, tak ty vystřelí a vlastně semínka se dostávají do velkých dálek poměrně od té matečné rostliny, takže se takhle šíří velmi jednoduše, takže, pokud máte s tímhle tím problémy, tak tady samozřejmě na místě je potom vybrat si vhodný selektivní herbicid a udělat si ošetření.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Anebo to tedy sám vyndat?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Anebo tedy neustále pracovat na vyrýpávání, protože ten šťavel se velice rychle množí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, dobrý den, můžete se ptát.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Já bych prosila, jestli byste mi mohl odpovědět, jestli je speciálně nějaký herbicid na brsličí kozí nohu a které jsou to dvouděložné plevely?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, tak k těm dvouděložním, jestli můžete?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobře, tak dvouděložné plevele jsou takové, které vytvářejí listové růžice, přisedlé listové růžice a posléze ta rostlina se začne dlouživě narůstat, mezi to patří třeba pcháče, ...
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Takzvané širokolisté plevele.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Širokolisté plevele.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
S rozloženou žilnatinou.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pampelišky.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Pampeliška, přesně tak.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Když se na ten list podíváte, tak ona má vlastně tu žilnatinu ne rovnoběžně tak, jako je to u travin, ale má ji vlastně, má hlavní žilku a od ní vlastně je ještě soustava vedlejších žilek.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě na tu kozí nohu nebo jak se jmenoval?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak speciální přípravek na to neexistuje, nevím, kde to je, jestli to je v trávníku nebo v záhonu, pokud je to v zákonech, tak jedině po sklizni nechat obrazit ten plevel a zlikvidovat totálním herbicidem.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, další otázka je ve vysílání a je od vás.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Tady je posluchačka z východních Čech. Měla bych takový dotaz, získali jsme pozemek, který je úplně zarostlý kopřivami, a přesto, že to sekáme, tak znova ty kopřivy vyrážejí, nevíte, je tam špatný PH nebo něco takovýho, můžete i poradit?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ne, ne, naopak PH tam je výborné a hlavně myslím si, že kopřiva roste hlavně na takových výživných půdách. Vždyť se podívejte někam na smetiště, kde se vyváží odpady, kde se vytváří dokonce samovolně kompost nebo když se podíváte na svůj kompost, tak všude v takovýhle místech se určitě najdou kopřivy a taky, kde je vlhčí stanoviště. No, co se týká kopřiv, tak oni mají mohutný kořenový systém, takže se musí zlikvidovat prakticky beze zbytku, protože i sebemenší kousek zase způsobuje nárůst dalších rostlin, ale i tady v tomto případě určitě, pokud byste jinak nemohli, tak zase bych tady v tomhle tom případě, pokud tam vůbec nic jiného není a potřebujete odplevelit, ten selektivní herbicid vybrala, určitě.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Přeslička, to je další plevel, který hodně trápí konkrétně naši posluchačku Jitka, která píše, že dostala se až do hloubky 70 centimetrů, kde jsou obrovské kořeny o tloušťce malíčku. Tak uvažuje o zrušení zahrádky na tom místě. Tak, co byste doporučili v tomhle případě?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, tam je problém v tom, že právě přeslička nemá listovou plochu, kterou se ty přípravky přijímají, takže účinnost těch přípravků je velice špatná, většina přípravků nefunguje vůbec, takže tam samozřejmě mechanická likvidace. Jestli to je orná půda nebo záhon, no, tak jedině mechanicky likvidovat, likvidovat.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ještě bych chtěla říct, že právě přeslička zase, pokud se vyskytne na stanovišti, tak je to většinou na kyselejším, v kyselém prostředí, takže tady by možná stačilo spíš přivápnit, srazit trošičku to PH do zásaditější podoby a určitě se i růst té přesličky i omezí. Ale ještě předtím, než bych asi k tomuhle přistoupila, tak by bylo lepší nechat si udělat rozbor půdy a opravdu si zjistit, jak na tom je.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jitrocel v trávníku, další otázka.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, to je širokolistý plevel právě, takže tam použít selektivní herbicid, je to na místě. Já bych možná ještě zdůraznil takovou věc, že vždy použití těhle těch selektivních i totálních herbicidů by mělo být na mladé rostliny. Samozřejmě, pokud máme metrové kopřivy, tak ta účinnost bude podstatně menší, než když ta rostlina obrůstá, takže vždy se soustředit na mladé rostliny začínající růst.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud vůbec použijeme tedy postřik a nějaký herbicid si připravíme, nějaký roztok, tak, na jak velké rostliny to můžeme aplikovat? Vy jste říkal, vysoké kopřivy, pane Kopřivo, není možné takto zničit.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, tím se hájím, že na mě to samozřejmě nefunguje, nicméně samozřejmě funguje to, ale ta účinnost je podstatně menší, protože ta rostlina si to musí rozvést celou rostlinou až do kořenů a čím je větší, tak tím je to rozvádění samozřejmě složitější. Takže mladé rostliny do té výšky 10 centimetrů úplně ideální.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě, jak je to, nevím teda, jestli se vás na to mohu zeptat, ale právně upraveno, jestli jsou lidé povinni si sekat zahrady právě proto, aby necházelo k tomu zaplevelení vlastně jiných pozemků? Já vím, že nedávno hlásili v rozhlase tam, jak mám chalupu, že si lidé mají posekat své zahrady, aby se nešířil plevel.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Myslím, že mohou vyzývat, ale bohužel u nás neexistuje příkaz, že musíte ten pozemek posekat, proto ty pozemky vypadají tak, jak vypadají a bohužel tedy problém je v tom, že řada pozemků v této republice patří překupníkům, což jsou lidé, kteří to mají na kšeft, a nikoliv na to, aby o to pečovali, a proto to tak vypadá.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To bohužel.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže můžeme se snažit sebevíc, tak pokud máme líného souseda, tak nám to není nic platné.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Můžete se rozčilovat, to je tak všechno, co můžeme dělat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Všeho s mírou, to znamená té chemie, tou bychom měli šetřit a užívat ji opravdu jenom ve výjimečných případech a spíše tedy tu motyčku, jak říkala naše posluchačka, a trochu té vlastní práce asi na té zahrádce. Nedá se nic dělat, pokud zahradu máme, tak asi tak by to mělo být.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Určitě. Pokud někdo chce mít zahradu, znamená to starat se o ni.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Naši hosté Ludmila Dušková a Jan Kopřiva jsou také na chatu, takže na webu dvojka.rozhlas.cz, tam probíhá chat, od této chvíle tam prosím směřujte své otázky, vy se tam zdržíte půl hodinky.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Asi půlhodinku tam budeme.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A budete odpovídat. A jinak za 14 dnů a jaké máme téma?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já se podívám, za 14 dní máme téma - co můžeme vysévat v srpnu. To tady bude Liduška sama, protože já budu na dovolené.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak děkuji mnohokrát za návštěvu a těším se za 14 dnů.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.