Meteor o změně pohlaví ryb, nekonečné žízni a kráteru na Měsíci
Poslechněte si:
- 01:42 Co víme o vědomí?
- 10:39 Dokáže ryba změnit pohlaví silou myšlenky?
- 18:46 První genová terapie
- 23:23 Co u nás pohledává husice nilská?
- 32:22 Může člověk vypít 35 litrů vody denně?
- 39:27 Co bychom viděli ze dna měsíčního kráteru?
Co víme o vědomí?
„Myslím, tedy jsem“, řekl René Descartes v polovině 17. století. Přemýšlel o principech filozofie, a přitom řekl nezpochybnitelnou pravdu. „Myslím, tedy jsem“ znamená, že já jako bytost mám vědomí. Uvědomuji si sám sebe. Ale jinak je vědomí dost zapeklitý pojem.
Na tom jsme se shodli s MUDr. Františkem Koukolíkem, který v Meteoru připomněl, že i taková nehmotná věc jako vědomí nebo duše je v mozku vidět díky magnetické rezonanci.
Dokáže ryba změnit pohlaví silou myšlenky?
Zní to jako sci-fi, ale klauni v podstatě něco takového dělají. Malé rybky klauny zná spousta lidí díky animovanému filmu Hledá se Nemo, populární jsou i v českých domácích akváriích. Tyhle ryby žijí pod zvláštní ochranou mořských sasanek. Jsou imunní vůči jejich požahání, což jim skýtá skvělý úkryt před predátory.
Obvykle žije samička s více samci. Pokud samička zahyne, může dojít k situaci, kdy se jeden ze samců začne chovat jako samička. Vědci zjistili, že nejen chovat, ale z vlastní vůle se mu začne měnit mozek a později i pohlavní orgány! Podrobnosti popsal biolog Jaroslav Petr.
První genová terapie
Ashanti DeSilvová se narodila bez krčních mandlí a velmi brzy ji začala stíhat jedna infekce za druhou. Ukázalo se, že trpí poruchou imunity vyvolanou nedostatkem enzymu adenosindeaminázy, zkráceně ADA deficiencí.
Takto postižené děti – v USA se jich ročně narodí zhruba desítky – musely žít izolovány ve speciálních plastových „bublinách“ s přísně aseptickým prostředím. Dokud roku 1990 nepřišla první genová terapie. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Co u nás pohledává husice nilská?
Husice nilská už podle názvu patří do Afriky. Tam je skutečně celoročně doma. Jde o vodního ptáka připomínajícího menší husu, ovšem barvami spíše kachnu s monoklem. Zajímavé je, že pohlaví se od sebe neliší velikostí ani zbarvením, ale jen hlasem: samec syčí, samice štěbetá a kejhá.
Zoolog Jan Andreska v Meteoru popsal, jak se tento pták postupně dostává na naše území a začíná tu žít celoročně. Málokoho by jistě napadlo, že vše začalo dovozem z kolonií do Anglie v 19. století.
Může člověk vypít 35 litrů vody denně?
Obvykle se říká, že vypít 10 litrů vody za den je už životu nebezpečné. Představte si, že existoval člověk, který vypil i 35 litrů vody a stále měl žízeň. Šlo pochopitelně o poruchu, nemoc zvanou žíznivka.
Jeho mozek špatně vyhodnocoval množství vody v těle. Fyziolog František Vyskočil v Meteoru vysvětloval, jak v lidském těle vzniká pocit žízně a jaké jsou jeho možné poruchy.
Co bychom viděli ze dna měsíčního kráteru?
Většinu lidí asi napadne, že bychom viděli kolem dokola val tvořený lemem kráteru. Každý kráter je přeci prohlubeň v terénu a pokud stojíme v jejím středu, která je nejníže, musíme nutně ve všech směrech spatřit val kráteru. Jenomže na Měsíci to neplatí. Proč?
To v Meteoru vysvětloval Pavel Gabzdyl, spoluautor knihy s názvem 100+1 Záludných otázek z astronomie, kterou vydalo nakladatelství Aventinum. Meteor z knihy čte a navíc autoři knihy odpovídají na doplňující otázky. Co bychom tedy viděli ze dna měsíčního kráteru?
Související
-
Meteor o souznění mozků, českém vynálezci a záludné matematice
01:03 Vynálezce Ludvík Očenášek 15:14 Hvězdárna v Greenwichi 19:29 Na co jsou hrdi čeští vědci? 28:38 Dají se koordinovat mozky? 37:08 Když o lásce rozhoduje matematika.
-
Meteor o lepidlu ze hlemýždě, kůrovci a vítězství matematiky nad králem
01:33 Kůrovec za nic nemůže 12:55 Koňská tramvaj v Brně 17:31 Největší motivace vědců 23:38 Lepidla z hlemýždě a velemloka 32:30 Napálit krále šachu se nevyplácí
-
Meteor o chytrých sýkorkách, energii hvězd a matematice barona Prášila
01:18 Pozná sýkora zděšený výkřik pandy? 10:09 Energie hvězd 15:06 Čím by chtěli být vědci? 21:49 Ovlivňují letadla počasí? 30:20 Rozuměl baron Prášil matematice?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.