Meteor o tyranosaurovi s termostatem, smrtícím zalednění a záhadné kometě

Jak přežít zalednění?

Ledovec|foto:Pexels (5069772), CC0 1.0

Země dvakrát během své existence doslova zamrzla. Stalo se tak v období mezi 2,4 a 2,2 miliardami let a pak 800 až 640 milion roky. Vědci hovoří o takzvaném období sněhové koule. Planeta byla obklopena ledem od pólů až k rovníku. Jenomže v té době už na ní byl život, byť primitivní. Jak to mohl přežít?

Nový výzkum ukázal, jakým způsobem se mohl dostávat kyslík až pod ledovec. Stačilo k tomu jen působení fyzikálních zákonů. Podrobnosti přiblížil doc. Jaroslav Kadlec z Geofyzikálního ústavu AV.

Výroba živého z neživého

Friedrich Wöhler |foto:Český rozhlas

Rozdíl mezi živou a neživou hmotou lidi fascinoval odjakživa. Strom v ohni shoří na popel – z látky živé se stala neživá. Ale co naopak? Lze učinit z látky neživé opět takovou, která se účastní životních pochodů? Může z anorganických sloučenin vzniknout sloučenina organická?

Chemie se roku 1828 navždy změnila. Zasloužil se o to německý chemik Friedrich Wöhler. Co přesně vyrobil? To jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Měl tyranosaurus v hlavě termostat?

Kostra tyranosaura |foto:Fotobanka Pixabay

Vědci si už dávno všimli, že tyranosaurus měl v lebce dva podivné otvory, o jejichž účelu se jen spekulovalo. Jde o tzv. dorzotemporální okna, výrazné otvory v zadní části lebeční klenby. Soudilo se, že jde o místa ukotvení čelistních svalů.

Jenže pečlivý výzkum ukázal, že by svaly mezi ukotvením na čelisti a v otvorech na svrchní straně lebky musely být divně překrouceny o 90 stupňů. To nedávalo valný smysl. Nové vysvětlení se podařilo díky sledování krokodýlů infrakamerou.

Dorzotemporální okna jsou teplejší. Sloužila snad i tyranosaurovy k ochlazování lebky jako termostat? Nad tím se zamyslel publicista Vladimír Socha.

Ptáci s oranžovými čepičkami

Lyska|foto:Pavel Pavlas

Lyska je vodní pták, kterého známe i z naší země. Černě zbarvený s bílým zobákem a bílou lysinou. Dalo by se očekávat, že mláďata budou vypadat podobně či snad ještě méně nápadně. Místo toho mají oranžové hlavičky.

Zajímavé je, že každé mládě je jinak oranžové. Vědci po dlouhém bádání zjistili, čím je to způsobeno. Matky si tak své potomky označují. K čemu jim je to dobré? A jak to souvisí s kladením vajec do cizích hnízd? To popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Záhadná kometa Borisov odlétá

Kometa 2I Borisov |foto:Český rozhlas

Když roku 2017 astronomové objevili první kometu nepřilétající z okraje Sluneční soustavy, ale přímo z mezihvězdného prostoru či od jiné hvězdy, byl to historický okamžik. Doslova senzaci vyvolalo zjištění, že jádro komety má tvar doutníku.

Po dvou letech byla objevena další „cizí“ kometa. A tak máme poprvé možnost srovnání. Jak se liší? Víme, odkud přiletěla? Poznatky shrnul dr. Petr Scheirich z Astronomického ústavu AV.

Zákeřné útoky na mravence

Modrásek |foto: CC BY-SA 2.5, OhWeh

Soužití mravenců s jinými druhy hmyzu je v některých případech naprosto fascinující. Například housenky některých modrásků si přízeň a ochranu mravenců kupují sladkou medovicí, kterou pro ně roní ze zvláštních „medovicových“ žláz na hřbetě zadečku.

Agresivní chování mravenců dokážou potlačit výpotky jiných žláz, a v případě ohrožení predátorem si jimi i přivolávají mravence na pomoc. Jak se mravenci stávají otrokáři i oběťmi? To nám představili Miloň Čepelka a autor knihy Hmyzí rodiny a státy nakladatelství Academia prof. Jan Ždárek.