Meteor o pylovém robotu, živých fosiliích a tichém letu sov

Dá se udělat robot z pylu?

Pyl máme zafixován jako jemný prášek produkovaný rostlinami, který rozfouká už slabý vánek. Přesto z něj jde vyrobit v laboratoři hmota pružná, tvárná a trvanlivá. Důležité je, že reaguje na vlhkost. Při zvýšené vlhkosti se samovolně ohne.

Pyl|foto:Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 2.0 Generic, BeaLeiderman

Lze z ní sestrojit robota malých rozměrů, který dokáže s něčím pohnout, něco zvednout. Především na úrovni mikrosvěta v lékařství či různých výrobních technologiích se rýsuje smysluplné využití. Podrobnosti ve využití pylového materiálu představil dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Založení zoologické zahrady v Praze

První veřejný zvěřinec v Evropě vznikl pravděpodobně už roku 1554 v Drážďanech, následovaly Paříž, Vídeň, Madrid, a v roce 1828 Londýn, kde se mu poprvé začalo říkat zoologická zahrada, zkráceně zoo.

Profesor Jiří Janda, první ředitel Zoo Praha, se slonem Baby |foto: Zoo Praha

Do konce 19. století se zoologickou zahradou pyšnila řada měst, avšak Praha mezi nimi chyběla. Tento deficit velmi hnětl zoologa Jiřího Jandu, ten proto 9. ledna 1910 proslovil přednášku s názvem O zřízení zoologické zahrady, kde vysvětlil, proč je nezbytné založit toto kulturně-poznávací zařízení i v Praze. Proč se otevřela až za 21 let? To jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Živé fosilie z říše rostlin

Metasekvoje čínská|foto:Český rozhlas

Říká se: starý jak Metuzalém. Tato biblická postava se měla dožít téměř 1000 let. Z lékařského hlediska se to zdá nemožné. Stejně nemožné se zdá, aby do dnešních dní přežil třeba některý dinosaurus. Ale co třeba nějaká rostlina, která byla považována za vyhynulou a najednou ji někdo našel živou a zdravou? To se stalo.

Nejde při tom o žádné drobné přehlédnutelné rostlinky, ale o vzrostlé stromy o výšce desítek metrů. Tyto živé fosilie nám představila Magdaléna Chytrá, ředitelka Botanické zahrady PřF Masarykovy univerzity v Brně.

Proč není slyšet let sovy?

Sovy jsou překrásní ptáci. Pokud byste se vydali hledat je do přírody, můžete zapomenout, že byste je poznali sluchem při mávání křídly. Soví let je totiž naprosto tichý. Na první pohled se soví křídla od ostatních neliší.

Nicméně už roku 1934 je podrobil důkladnému zkoumání pilot Robert Graham. Objevil jakési třásně na náběžné hraně křídel. Ty zamezují turbulentnímu proudění vzduchu. Vědci teď provedli důkladnou analýzu toho, které druhy sov mají a které nemají tichý let a zjistili, že ho sovy potřebují ze dvou důvodů. Prvním je, ale slyšeli svou kořist a druhým, aby kořist neslyšela je. Další podrobnosti přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Ničivé zemětřesení v San Franciscu roku 1906

Následky zemětřesení v San Francisku v roce 1906 |foto: volné dílo

Roku 1906 byla v USA objevena slitina dural či sestrojen pásový parní traktor, prezidentem byl Theodor Roosevelt. San Francisco patřilo mezi bohatá města: železnice, bankovnictví, těžební průmysl, 4 univerzity… Že je podloží města nestabilní se sice vědělo, ale události z jara roku 1906 tenhle fakt dokázaly v obřích rozměrech.

Zemětřesení, a hlavně následný požár způsobený především topením domácností, si vyžádal přes 3 000 lidských životů. Považuje se za jednu z nejhorších živelních pohrom v historii Spojených států. Poslechněte si dramatizaci tehdejších událostí. Komentuje Jan Zedník z Geofyzikálního ústavu AV.