Meteor o plyšových medvědech, tajemných hrobkách, potomcích dvou otců a zázračné vodě

27. říjen 2018

Poslechněte si:

  • 01:30 Bojte se plyšových medvídků
  • 12:39 Hrob Staroegypťana Neko
  • 17:53 Bude existovat potomek dvou otců?
  • 30:05 Co urychlilo vývoj lidského mozku
  • 42:15 Může léčit obyčejná voda?

(Ne)bojte se plyšových medvědů

Jan Andreska

Dávat dětem na usínání plyšového medvídka je vlastně velmi nevýchovné, míní zoolog Jan Andreska. Medvěd je asi jediným zvířetem v naší přírodě, kterého bychom se měli spíš bát, než se s ním mazlit. Přesto sám Jan Andreska přiznává, že měl v dětství několik plyšových méďů a jeden z nich je dokonce jeho maskotem dodnes. Nejen medvědi, ale i vlci, rysi a další divoká zvířata patří k Andreskovým oblíbencům. Že by důsledek velké zásoby plyšových hraček u Andresků?   

Hrob Staroegypťana Neko

Naleziště v egyptském Abúsíru

Přesně před 15 lety – 27. října 2003 – otevřeli čeští egyptologové v pohřebišti Abúsír asi 20 kilometrů jihozápadně od Káhiry vzácný neporušený hrob. Skrývaly se v něm ostatky muže honosícího se titulem „Otec boží“. Více v příspěvku z cyklu Stalo se tento den.

Bude existovat potomek dvou otců?

byk.jpg

Ne. Příspěvek se netýká dnes tolik diskutovaného rodičovství homosexuálních párů. Fakt je, že variace rodičovství v přírodě jsou nekonečné. Některé živočišné druhy mají jen matku, například včely, jiné zase jen otce (určité druhy mlžů). Savci ale mají dědičné informace od matky i otce. V genetických laboratořích se ale dá kouzlit i s dědičnými informacemi savčích spermií a vajíček. Co byste třeba řekli na tele s geny dvou býků? Více prozrazuje biolog Jaroslav Petr.  

Co urychlilo vývoj lidského mozku

Před hrozící cévní mozkovou příhodou někdy organismus člověka varuje prostřednictvím krátkodobých příznaků. Nevyplatí se je podceňovat

Se svými nejbližšími vývojovými předky sdílíme většinu tkáňových, buněčných, molekulárních a genetických znaků.  Co nás ale od lidoopů odlišuje? Linie vedoucí k současným lidem se odštěpila od linie vedoucí k šimpanzům před zhruba 4,5–7 miliony let, od linie vedoucí ke gorilám před 7–10 miliony let … Proč ale vlastně k odštěpení vůbec došlo? Co zapříčinilo, že vývoj „našeho“ mozku odkráčel jinudy? Odpovídá neuropatolog František Koukolík.

Může léčit obyčejná voda?

Poutní místo Myslíkovské Lurdy

Jedním z nejnavštěvovanějších poutních křesťanských míst jsou jihofrancouzské Lurdy. V polovině 19. století se tam údajně mladí dívce zjevila Panna Marie a ukázala jí místo, kde ze země vyvěrá léčivá voda. Může skutečně obyčejná voda léčit? Nebo to není voda obyčejná? Říká se, víra tvá tě uzdraví... Více v příspěvku z knihy Zbyňka Hrkala Voda včera, dnes a zítra (Mladá fronta 2018)

 

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio

Související