Meteor o otřesech Islandu, lovu vlků a přínosu koronaviru vědě

13. březen 2021

Poslechněte si:

  • 01:38 Vybuchne na Islandu další sopka?
  • 10:25 Objev planety Uran
  • 15:27 Jak vlci loví bobry?
  • 24:04 Rub a líc COVIDU19
  • 39:00 Vnímají lidé feromony?

Island je známý jako země sopek. V posledních týdnech obyvatelé zažívají sérii velkého množství zemětřesení. Dochází k nim na jihozápadním poloostrově Reykjanes. Desetitisíce drobných zemětřesení a několik o velikosti přesahující magnitudo 5.

Sopka (ilustrační foto)

Měření ukazují, že několik kilometrů pod povrchem Islandu vzniká asi 5 kilometrů dlouhá a jen 2 metry široká prasklina, kterou by se až na povrch mohlo dostat magma.

Co se na Islandu odehraje? Probudí se další sopka? Bude opět zastavena letecká doprava nad Evropou? Na Island nás zavedl Dr. Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu AV.

Nenechte si ujít 3000. Meteor

Už v sobotu 20. března se můžete těšit na jubilejní díl Meteoru. Přijde zajímavý host, natáčet se bude v neobvyklém prostředí a můžete se těšit na kvíz. Sledujte web a Fecebook Dvojky a pusťte si Meteor. 

Objev planety Uran

Na obloze je možné bez dalekohledu, jen okem pozorovat pět planet. Lidé je znali od nepaměti. Brali je jako fakt. Poutníci mezi hvězdami. Ale, co když je jich víc, jen jsou dál nebo malé, a my je nevidíme? 

Logo

Myslíte, že takovéto úvahy předcházely objevu šesté planety? Myslíte, že astronomové hledali neznámé planety cíleně? Kdepak.

William Herschel objevil 13. března 1781 planetu Uran náhodou. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak vlci loví bobry?

vlk šedý (ilustrační foto)

Vlk loví ovce, jeleny, všechno, co se hýbe a má dost masa. Alespoň taková je běžná představa. Tihle vytrvalí běžci a chodci dokáží kořist pronásledovat desítky kilometrů. Loví ve smečkách. Jenže teď se zjistilo, že vlk je mnohem všestrannější lovec, než jsme si mysleli. V Kanadě dali vlkům čipy s GPS signálem a sledovali jejich pohyb.

Zjistili, že vlci dokáží na kořist trpělivě číhat. Klidně i desítky hodin! Oblíbenou pochoutkou jsou bobři. Proč právě oni? A jak to vlk dělá, že mu bobr hned nezmizí ve vodě? Nové schopnosti vlků nám popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Rub a líc COVID19

Epidemie COVID19 je nejpalčivějším aktuálním problémem dnešního lidstva. Šíření pomáhá například fakt, že lidé jsou nejnakažlivější 1,5 dne před tím, než pocítí první příznaky. Ing. Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů AV nás upozornil na to, že respirátory nejsou vyráběny jako ochrana proti viru nebo že nejmenší děti nejsou významnými přenašeči. 

Koronavirus

Dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV se na virus podíval naopak pohledem nadšeného vědce. Podle něj se budou přepisovat učebnice evoluční biologie, protože takovéto celoplanetární šíření viru a sledování jeho mutací nemá v dějinách lidstva obdoby.

Vnímají lidé feromony?

Pro zvířata hrají feromony dost podstatnou roli. Chemické látky vylučované samičkami či samci jsou při páření u některých druhů nezastupitelné. Mohou sloužit také jako poplachové signální molekuly. Existují i lidské feromony? Dokážeme je odlišit od vůní?

Jak nás ovlivňují vůně?

Rozdíl mezi vůní či zápachem a feromony je v tom, že vůně je pro nás pouhá informace, zatímco feromon nás nabádá k nějaké konkrétní reakci. Jak je to s feromony u zvířat i lidí vysvětluje ve své knize biolog prof. Jaroslav Petr. Knihu vydalo nakladatelství Dokořán a má název Desatero smyslů.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související