Meteor o nesmrtelnosti nezmara, kapalném heliu a barevném vidění

10. červenec 2021

Poslechněte si:

  • 01:30 Je nezmar nezničitelný?
  • 10:40 První zkapalnění helia
  • 15:27 Proč je Slunce při obzoru zploštělé?
  • 19:00 Vidí barevnější ptáci více barev?
  • 24:57 Inženýr Pasteur a jeho objevy

Je nezmar nezničitelný?

Nezmar přisedlý na povrch

Nezmaři jsou žahavci žijící ve sladkých vodách. Z malého trubicovitého tělíčka jim trčí šest žahavých ramen. Jsou opravdu malí. Dorůstají obvykle jen několika milimetrů. Je jich spousta druhů. Nás ale bude zajímat jediná jejich vlastnost. Nezničitelnost až nesmrtelnost vyplývající z toho, že i když nezmara rozřežete na sto kusů, z každého doroste nezmar nový. Jak to živočich dělá? Bylo by možné, aby podobnou schopnost regenerace získal i člověk? O úžasné schopnosti nezmarů hovořil Doc. Vladimír Krylov z PřF UK.

První zkapalnění helia

Helium je lehké a neustále uniká

Prvním zkapalněným plynem se stal v roce 1798 amoniak. Podařilo se to prostým ochlazením směsí ledu a chloridu vápenatého. O čtvrt století později Michael Faraday zkapalnil kombinací stlačení a ochlazení většinu tehdy známých plynů. U několika z nich ale tato metoda selhala i při tlaku tisíců atmosfér; proto se jim začalo říkat „permanentní plyny“. Zkapalnit se nedařilo ani nově objevené helium. Uspěl až nizozemský fyzik Heike Kamerlingh-Onnes. Jak se mu to podařilo? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč je Slunce při obzoru zploštělé?

Každý, kdo sledoval západ Slunce a vydržel až do okamžiku, kdy se dotýká obzoru, musel si všimnout, že kromě barvy se mění tak tvar Slunce. Z fotbalového se stává ragbyový míč. Slunce se ve svislém směru scvrkává, zatímco rozměr ve vodorovném směru zůstává stejný. Čím je to způsobeno? K jak velkému zploštění slunečního kotouče dochází? To vysvětlil prof. Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Vidí barevnější ptáci více barev?

Abstraktní umění

Když se rozhlédneme v přírodě v ptačí říši, najdeme pestrobarevné druhy, ale i druhy šedivé a nevýrazné. Proč tak velké rozdíly? Znamená to, že pro šedivé, hnědé, černé ptáky, barvy nehrají důležitou roli? Ukázalo se, že většina ptáků vnímá barvy dobře. Mají ne tři druhy buněk, jako člověk, ale čtyři. Vnímají i ultrafialovou barvu. To se jim velice hodí, protože třeba dravci vidí ultrafialově zářit zvířecí moč, což je pro ně důkaz přítomnosti kořisti. Vědci teď provedli zajímavý experiment, ve kterém zjišťovali schopnost ptáků rozlišovat různé odstíny barev. Pokus popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Inženýr Pasteur a jeho objevy

Logo

Jedním z nejvýznačnějších vědců 19. století byl francouzský biolog a chemik Luis Pasteur. Šlo o velmi nadanou osobnost. Jedním z prvních úspěchů bylo, když vysvětlil, proč kyselina vinná získané z révy nemá stejné vlastnosti jako kyselina vyrobená uměle, přestože mají úplně stejné chemické složení. Mezi jeho největší úspěchy patří objev očkovacích látek proti sněti slezinné a vzteklině. Život a dílo tohoto velikána přibližuje rozhlasové pásmo vysílané v Meteoru roku 1968, které připravil František Gel. V Meteoru jsme si zajímavé pásmo po mnoha letech připomněli.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související