Meteor o lidském mozku, nových virech a překvapivé srsti zvířat

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas. 

Největší objevy výzkumu mozku

Co dnes dokážeme o lidském mozku zjistit pomocí moderních zobrazovacích zařízení? Víme už, co je vědomí? Co se děje v mozku ve chvíli, kdy přemýšlí třeba o ekonomických věcech?|foto:Pixabay

MUDr. František Koukolík se rozhodl po 32 letech spolupráce s Meteorem odejít na zasloužený odpočinek. S posluchači se přišel rozloučit a poděkovat za přízeň. Při této příležitosti jsme nejen vzpomínali, ale také se věnovali pokroku, který učinila neurověda za poslední tři desetiletí.

Co dnes dokážeme o lidském mozku zjistit pomocí moderních zobrazovacích zařízení? Víme už, co je vědomí? Co se děje v mozku ve chvíli, kdy přemýšlí třeba o ekonomických věcech?

Kdo objevil Austrálii?

Přistání kapitána Jamese Cooka v Botanickém zálivu 29. dubna 1770 (1902)|foto:E. Phillips Fox, Wikimedia Commons, National Gallery of Victoria, Melbourne, CC0 1.0, ©

V Austrálii se hovoří anglicky, na vlajce se souhvězdím Jižního kříže zabírá čtvrtinu vlajka britská. Austrálie patří do britského Commonwealthu, formálně jde o území pod vládou královny Alžběty II. Zdálo by se, že Austrálie je britská jaksi od začátku.

Slavný mořeplavec James Cook k této zemi připlul v druhé polovině 18. století. Jenže on Austrálii neobjevil. 160 let před ním k ní připluli Holanďané. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Kde se vzalo přes 100 000 nových virů?

Vědci objevili najednou přes 100 000 virů! Stačilo hromadně počítačově prozkoumat všechny genetické informace, které lidstvo v posledních letech posbíralo|foto:Shutterstock

Objevit nový virus není snadné. Může se to podařit například z DNA nemocného zvířete. To je potřeba odchytit. Ještě předtím je potřeba poznat, že je nemocné. A nemocné může být z mnoha důvodů, ne kvůli viru.

Vědci přišli s novým způsobem a objevili najednou přes 100 000 virů! Stačilo hromadně počítačově prozkoumat všechny genetické informace, které lidstvo v posledních letech posbíralo. Dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV okomentoval, jak velký pokrok objev znamená.

Vnímají zvířata infračervené záření?

Hejno plameňáků přes monokulár termokamery|foto:René Volfík, iRozhlas

Teplo umí vnímat člověk velmi snadno – stačí přiblížit kůži ke zdroji tepla. V případě slunečního světla se pak ke zdroji ani přibližovat nemusíme. Podobnou schopnost má i zvířecí kůže.

Fyzik, který se zabývá infračervenými detektory, zkoumal pod mikroskopem zvířecí srst. A zjistil, že je zařízena podobně jako čidla infračerveného záření vyráběná člověkem.

Vnímají někteří drobní živočichové teplo a pomáhá jim to odhalit přítomnost dravce nebo šelmy? Uniklo to dosud přírodovědcům? Překvapivý výzkum přiblížil biolog prof. Jaroslav Petr.

Jak si hrají medvědi, jelenci a gazely

Jak si hrají medvíďata? Při zápasech se svými sourozenci se staví na zadní nohy a posilují tak svaly|foto:Fotobanka Pixabay

Na začátku tohoto tisíciletí se tým výzkumníků z Aljašky rozhodl dokázat, že hraní v době dětství může pomáhat živočichům přežít v pozdějším životě. Dle jejich pozorování si mladí medvědi rádi hrají dlouho a tvrdě: při zápasech se svými sourozenci se staví na zadní nohy a posilují tak svaly.

I přes jejich ohromnou velikost a pověst agresora, je medvědí hra tichá a kousance jen jemné. Jako by rozuměli tomu, že musí pracovat společně. Aby byli silní. A protože jejich matka nebude vždy nablízku, aby je chránila.

Kniha Pozoruhodné objevy ze světa zvířat, kterou vydalo nakladatelství Grada, přináší výsledky výzkumu her zvířat. V druhém dílu četby si povíme, jak si hrají medvědi, jelenci a gazely. Pro Meteor čte Zuzana Slavíková.