Meteor o jaderné nehodě, přírodní modré barvě a mistrech čichu
Poslechněte si:
- 01:33 10 let od havárie jaderné elektrárny Fukušima
- 12:56 Zrod tabulky chemických prvků
- 18:55 Koronavirus jako cigaretový kouř
- 32:15 Proč není v přírodě modrá barva?
- 40:15 Mravenci - mistři čichu
10 let od havárie jaderné elektrárny Fukušima
Dne 11. března 2011 došlo v Japonsku k historicky nejsilnějšímu zemětřesení. Protože epicentrum bylo pod hladinou moře, vznikla obrovská vlna tsunami, která zatopila mimo jiné jadernou elektrárnu Fukušima.
Výbuch, únik radioaktivity, evakuace 150 000 lidí. Nejhorší nehoda od Černobylu. Jaká je situace po 10 letech? Na to ptal Meteor Ing. Vladimíra Wagnera z Ústavu jaderné fyziky AV v Řeži u Prahy. Pomáhají s likvidací roboty? A k čemu odborníci využili kosmické záření? Události líčí i nové japonské filmové drama.
Zrod tabulky chemických prvků
V přírodě se jich vyskytuje 94. Člověk jich vytvořil 24. To je dohromady 118 známých chemických prvků.
V Meteoru jsme se vydali 152 let do minulosti, kdy jich bylo známo jen 64 a byl v nich zmatek. Ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev se pokusil najít v prvních řád a nějak je seřadit. Všichni víme, že se mu to skvěle povedlo. Jak na to přišel? Pomohly mu karty? Nebos snad hudba? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Koronavirus jako cigaretový kouř
Epidemie nemoci COVID-19 u nás nabrala vrcholu. Nemocnice kolabují. Přitom i lidé, kteří se snaží dodržovat nařízení, se mohou nakazit. Proč? Protože virus SARS-COV-2 se dokáže udržet ve vzduchu velmi dlouhou dobu.
Ing. Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů AV radí chovat se, jako by každý z lidí, které potkáváme byl silným kuřákem. Naší snahou musí být vyhnout se jeho kouři. Ochranná vzdálenost 2 metrů neplatí!
Proč není v přírodě modrá barva?
Když se rozhlédneme v přírodě kolem sebe, tak tráva je zelená, pole žlutohnědé, stromy hnědé a zelené. Podzimní příroda se obarví ještě do červené nebo oranžové. Proč příroda tolik šetří zrovna na modré? Modrou oblohu umí…
Dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie vysvětlil, že je za tím velikost molekul v přírodě a druh vazeb. Připomněl také staletou záhadu, kde lidé ve starověku brali modrou barvu na pergameny, když v přírodě téměř není.
Mravenci, mistři čichu
Co se týká čichu, hrají mravenci v říši hmyzu bezkonkurečně prim. Mravenci například využívají pachy i k vzájemnému vyřizování účtů. Hotová pachová válka zuří v hnízdech australských mravenců Cardiocondyla thoracica.
Jejich samečkové si hlídají konkurenty z nastupující generace. Když starý sameček narazí v mraveništi na mladého soka, pokusí se ho chytit kusadly a pak ho označkovat výkaly a dalšími sekrety svého těla. Když na takto ocejchovaného samečka narazí dělnice, napadnou ho jako vetřelce a udělají s ním krátký proces. Další úžasné využití čichu u mravenců popisuje ve své knize biolog prof. Jaroslav Petr. Knihu vydalo nakladatelství Dokořán a má název Desatero smyslů.
Související
-
Meteor o klonování hvězdic, obřích klíšťatech a echolokaci u člověka
01:27 Klonování hvězdic 08:03 První americký astronaut 12:38 Písek ze Sahary 22:23 Strach z matematiky 34:28 Trápila dinosaury obří klíšťata? 41:30 Člověk a echolokace.
-
Meteor o pavučině bez gravitace, sladkém ledu a minerálním oku
01:22 Pavučina bez gravitace 10:18 Varle zachráncem srdce 18:55 Objev bakelitu 23:23 Sladký zelený led v moři 32:53 Hledání potravy pod sněhem 42:10 Minerální oko
-
Meteor o milionech hvězd, rybě s přísavkou a zkáze Pompejí
02:09 Dají se najednou zkoumat 4 miliony hvězd? 14:52 Poprvé na dně Mariánského příkopu. 20:40 Proč mají některé ryby přísavku na hřbetu? 29:38 Jak probíhala zkáza Pompejí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
