Meteor o houbách na Marsu, vodě roznášející smrt, první motorce nebo empatii v lidském mozku

Král Meteoru

Zakladatel Meteoru Josef Kleibl|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas, Český rozhlas

Josef Kleibl byl vyfotografován jako král Meteoru. Jak k tomu došlo? Josef Kleibl založil náš pořad roku 1963 a pak jej sám připravoval a moderoval v letech 1973 až 1992. Nejstarší vědecký rozhlasový pořad Meteor oslavil 55. narozeniny se svými posluchači v Národním technickém muzeu 23. září. Při té příležitosti proběhla vernisáž výstavy 55 vědců -spolupracovníků Meteoru. Unikátní fotografie zachycující vědce v nečekaných situacích a s různými předměty, které využívají ke své práci, měly veliký ohlas. Přibyla k nim fotografie s číslem 56, dvakrát větší než všechny ostatní. Je na ni Josef Kleibl, coby král Meteoru. Fotografie obsahuje 6 předmětů se zvláštní symbolikou. Schválně, najdete všechny?

Empatie v lidském mozku

Emoce jsou v lidském mozku vidět|foto:Fotobanka Pixabay

Člověk se dokáže vcítit do druhého člověka. Dá se toho zneužít i využít k něčemu dobrému. Třeba u lékařů je empatie s pacientem důležitá. Doktor František Koukolík v Meteoru popsal několik experimentů, kdy neurologové sledovali na magnetické rezonanci mozek při reakci na empatii. Ukázalo se, že do určité míry mají empatii i zvířata. Rekce člověka na některé pokusy, byly překvapivé. Schválně, jak myslíte, že reagoval člověk na píchání jehlou do rajčete, kdy rajče dostalo lidské jméno?

První motorka na světě

První Daimlerova motorka na světě|foto:Český rozhlas

Německý vynálezce Gottlieb Daimler dokázal naprosto změnit silniční osobní i nákladní dopravu. Jeho první motocykl na světě, využívající benzinového spalovacího motoru, vyrazil dech. Psal se rok 1885, benzin byl zcela novým produktem ropy. Prvním řidičem motocyklu byl šestnáctiletý řidičův syn. Hnal se rychlostí 12 km v hodině, urazil tři kilometry. Víte, proč pak musel zastavit? A nebyla za tím žádná závada…

Ledovce svědky klimatických změn

Ledovec|foto: ID12019, Pixabay, CC0 1.0

Pozor, tají ledovce, a to velmi rychlým tempem! Podobné varování slýcháme v posledních letech často. Ledovce skutečně silně reagují na změny klimatu. Každý ví, jak rychle taje kostka ledu, když se vyndá z mrazáku a vhodí do nápoje. Tání ledovců je pochopitelně jev dlouhodobý a vidět to můžeme na vlastní oči. Geolog Jaroslav Kadlec v Meteoru přiblížil, jak dokáží vědci sledovat zalednění naší planety třeba milion let do minulosti. Kupodivu jim k tomu stačí vyvrtat díru do dna oceánu a prohlédnout schránky plžů. Také přemýšlíte, jak souvisí schránky plžů na dně moře s ledovci na pevnině?

Jak astronom úspěšně měřil teplotu na Zemi

Klementinum bývalo i hvězdárnou|foto:Jiří Zahradník

Je krásné mít svého koníčka, ale ještě krásnější je, když se stane zaměstnáním. To se podařilo i středoškolskému profesorovi Otto Seydlovi. Po dvanácti letech za školní katedrou dostal nabídku práce ve státní hvězdárně v Praze. Ta sídlila v Klementinu. Nadšený Seydl prozkoumal archiv hvězdárny a knihovny a našel v něm opravdové poklady. Zasloužil se také o zachování a pokračování unikátní řady měření teplot na klementinské věži. Díky němu se můžeme pochlubit světově proslulou nepřetržitou řadou měření sahající až do roku 1775. Otto Seydl byl po únoru 1948 zapomenut, jeho dílo nově připomíná planetka objevená na Kleti.

Mohou být na Marsu houby?

Mohly by na Marsu růst houby?|foto:NASA /ESA/HST, ESA, CC BY 4.0, ©

Je na Mars život nebo ne? Důkazy nejsou. Teď se na něm ale podařilo objevit podzemní jezero plné slané vody. Svou rozlohou přesahuje Máchovo jezero, takže otázka, jestli by v něm mohlo něco žít, je na místě. Šlo by to ale v tak přesolené vodě? Kde by se tam vůbec život vzal? Vědci spekulují, že by v něm mohly žít živočišné houby. Uchýlily se tam v dobách, kdy byl ještě povrch Marsu plný života? S biologem Jaroslavem Petrem jsme hledali odpověď na otázku, jestli by houby v jezeře měly dost kyslíku.

Voda roznášející smrt

Voda bývala zdrojem nákazy a smrtících epidemií|foto: byronv2, Foter, CC BY-NC 4.0

Voda se často označuje za životodárnou tekutinu. Lidstvo bylo ohromně překvapeno po objevu, že voda může roznášet smrt. Epidemie tyfu a cholery v 19. století byly velkou záhadou. Dnes umíme vodu skvěle čistit, jenže co dnes teče v řekách, to tu nikdy nebylo: hormony, léky, chemikálie. Dnešní pitná voda sice nerozsévá smrt, ale o dopadech na zdraví se vedou učené spory. Poučíme se, ze své minulosti? Jak voda roznášels smrt, můžete slyšet v četbě Tomáše Töpfera z knihy hydrogeologa Zbyňka Hrkala Voda včera, dnes a zítra (Mladá fronta 2018).