Meteor o flekatých hvězdách, vyhynutí amonitů a průsvitné žábě

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Hvězdy plné fleků a skvrn

Ve vesmíru září hvězdy různých velikostí i hmotností. Existují hvězdy horké, jejichž atmosféry jsou velice poklidné. Proto byli vědci překvapeni zjištěním, že obsahují mnoho skvrn různých barev a různé jasnosti. Výzkum ukázal, že skvrny mají jiné chemické složení než zbytek povrchu, často jde o velmi vzácné prvky. Jak vznikají? Výzkumem těchto tzv. chemicky pekuliárních hvězd se zabývá prof. Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Co se jemu osobně podařilo objevit?

Jak dochází k náhodným objevům?

Ve všeobecném povědomí panuje představa vědy jako soustavného směřování k předem vytčeným a očekávaným výzkumným cílům. Jenže ono to směřování někdy dopadne trochu jinak. Vždyť už Kolumbus svojí plavbou na západ zamýšlel dosáhnout Indie – a objevil Ameriku! Jevu, kdy badatel objeví něco docela odlišného, než očekává, se ve světě vědy říká serendipita. Jak název vznikl jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Amonit (zkamenělina)|foto:Shutterstock

Proč vyhynuli amoniti?

Amoniti byli hlavonožci, kteří obývali ve velkém moře a oceány už před stovkami milionů let. Jenomže vyhynuli. Dnes je nacházíme jako zkameněliny i na našem území. Vroubkovaná  stočená schránka ve tvaru spirály, je snadno rozeznatelná. Mělo se za to, že amonity potkal stejný osud jako dinosaury – tedy vyhynutí v důsledku srážky Země s planetkou. Jenomže nové nálezy ukazují, že žili ještě půl milionu let po srážce. Jak je to možné? Vyhynuli snad z jiného důvodu? O zkáze amonitů informovat posluchače paleontolog dr. Vladimír Socha.

Jaký trik používá průsvitná žába?

Anglicky se jí říká „glass frog“, v českém překladu „skleněná žába“, ale v českém prostředí ji najdete pod zoologickým názvem rosněnka fleischmannova. Její anglický název je výstižný, protože žába dokáže zprůsvitnit své tělo! Ne úplně, ale to nevadí. Případného predátora to beztak oklame. Jak to dělá? V žilách ji přeci koluje krev, je z „masa a kostí“. Vědci provedli důkladnou analýzu její úžasné schopnosti. Dokázali by ji využít pro člověka? O zajímavém výzkumu hovořil biolog prof. Jaroslav Petr.

Proč máme kolem sebe osobní zónu?

Známe to všichni. Když se k nám neznámý člověk příliš přiblíží, uhneme, couvneme. Uděláme cokoli, abychom se od něj vzdálili. Proč? Protože narušil našil osobní zónu. Jak je veliká? Jak se liší dle kultury? I o tom píše prof. Miroslav Raab, který působí v Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd. V nakladatelství Academia mu vyšla kniha Lidé kolem stolu aneb úvod do mezilidské chemie. Jde o knihu netradiční, je směsí životních zážitků, umění, historie a chemie. V Meteoru z ní čte Martina Preissová.