„Mám ráda se učit,“ svěřuje se Juwana Jenkins, zpěvačka a profesorka na University of New York in Prague

8. září 2015

Ve studiu Dvojky zněla kostrbatá, ale o to zajímavější a vlastně i melodičtější čeština plná zpívaných tónů. Jako by už na hlase bylo znát, že jeho nositelka ovládá i korejštinu, francouzštinu, italštinu nebo ruštinu.

Filadelfská rodačka Juwana Jenkins vystudovala žurnalistiku na univerzitě v Pensylvánii. Během studií ji to hned dvakrát zaválo do Evropy. Ráda cestuje a po zkušenostech z Francie a Itálie chtěla „vidět jiný svět“. Není divu, že kývla na nabídku jít učit angličtinu do Koreje.

V Koreji se nesmíte smát

Ale i to ji po čtyřech letech omrzelo a v roce 1998 se rozhodla odstěhovat do Evropy. Od přátel slyšela pozitivní ohlasy na Prahu, takže bylo rozhodnuto. Vzala to přes Rusko. Transsibiřskou magistrálou.

„Já poznávám Rusáky a taky Češi přes filter, protože čtyři roky jsem bydlela v Koreji. Tam když se člověk usmívá, tak je to ukázka, že je trošku hloupý. V Koreji člověk musí být vážný, aby byl respektovaný,“ popisuje. „Takže pro mě Rusáci byli plní života. Tak živí.“

Otevřená ruská duše

Vyrostla v době studené války, v době amerického strachu z Rusů. O to víc prý byla překvapená, že se v Rusku setkala jen s „farmáři“. „Byli to jen obyčejní lidé, kteří chtějí žít a jíst a milovat. Hrozně otevření,“ vzpomíná.

Juwana Jenkins a Jan Rosák selfie

V Praze nejdřív také učila angličtinu, podobně jako v Koreji. Dokud zase nepocítila potřebu změny a nestala se v roce 2001 projektovou manažerkou cestovní kanceláře. Skončila v roce 2005 už jako ředitelka firmy.

Profesorka otrokyní

V současnosti kromě učení komunikačních a prezentačních dovedností na University of New York in Prague vystupuje s kapelou Juwana Jenkins and Her All-Star Mojo Band. Ale také třeba už přes tři roky hraje v Mozartově opeře Únos ze serailu v pražském Národním divadle.

„Ježíšikristepane, já profesorka a ředitelka firmy mám hrát nějakou otrokyni?“ zlobila se prý nejdřív. Pak si ale prý uvědomila, že otroky hráli už Halle Berry, Cicely Tyson nebo Danzel Washington. „Je to jen herectví. Tak proč ne?“ Dnes je i na tuto svou „životní roli“ pyšná.

Kvůli autenticitě projevu Juwany Jenkins si rozhovor určitě poslechněte ze záznamu v iRadiu.

autoři: Jan Rosák , rota
Spustit audio