Lukáš Kovanda: Mluví se o světové válce o vakcínu. Proč se neobrátit o pomoc na východ?
Izrael, Británie a USA válcují země EU v proočkovanosti. Stejně tak Srbsko, které vsadilo na východní vakcíny. Proč Evropská unie a Česko ztrácejí ve vakcinačním byznysu?
Evropská komise čelí kritice, že USA, Izrael nebo Británie získávají vakcíny rychleji. Ta tvrdí, že problémy jsou na straně dodavatelů. Brání se tím, že členské země si samy řekly, kolik dávek chtějí. „Klíčový spor se ale týká střetu Bruselu s AstrouZenekou,“ připomíná ekonom Lukáš Kovanda v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
Proč Brusel AstraZeneku nežaluje?
Podle něj ve smlouvě Brusel nezohlednil dostatečně harmonogram dodávek. „Pokud ta smlouva byla napsána tak, jak napsána být měla, a pokud by AstraZeneca nedostála svým závazkům, pak ji Brusel mohl žalovat. Zatím žádný takový signál není, tudíž si myslím, že ta smlouva má své nedostatky.“
Čtěte také
Ekonom je ale i přesto přesvědčený, že je dobře, že se Evropská unie rozhodla jednat jednotně. „Protože v tom globalizovaném trhu má daleko větší ekonomickou sílu. Ale bohužel toto nedokázala dostatečně využít.“
„Ale myslím, že jsme zatím v nějakém poločase. Ještě nás čeká druhá polovina toho zápolení. Někdo dokonce hovoří o světové válce o vakcínu,“ říká host Zity Senkové ve studiu Českého rozhlasu.
Česko samotné nemá šanci
„Nejsem schopný odhadnout, do jaké míry bychom byli úspěšní jako Česká republika, kdybychom postupovali sami. Dost možná, když vidíme neakceschopnost naší české vlády v mnoha oblastech, že by to nebylo o nic moc lepší.“
„Pan Prymula někde dokonce řekl, že se i pokoušeli obejít jednotný postup Evropské unie a objednat si nějaké dávky sami, na vlastní triko. Ale tyto pokusy nebyly příliš úspěšné,“ prozrazuje Kovanda.
Proč nezkusit východní vakcíny?
„Je tady ale otázka, zda se neobrátit na východ a nezkoušet vakcíny ruské nebo čínské provenience. Třeba Srbsko je v aplikaci těchto vakcín úspěšné. Dokonce sám pan Prymula říká, že je možné tyto vakcíny vyzkoušet. Já nejsem do té míry odborník, abych mohl posoudit účinnost.“
I kolem vakcíny firmy AstraZeneca se ale vedou debaty. Třeba v Německu by touto vakcínou nechtěli očkovat lidi nad 65 let. V Itálii místní agentura pro schvalování léčiv doporučuje očkovat touto vakcínou jen populaci mezi 18 a 55 lety.
Čtěte také
Máme víc riskovat?
„Vakcíny jsou mladé, nově vyvinuté. A my ještě nemůžeme dohlédnout všechny nežádoucí účinky, které mohou mít. A mohou je mít jak ty čínské a ruské, tak ty vakcíny západní. Až čas ukáže, která z těch vakcín je nejspolehlivější, nejúčinnější,“ myslí si Kovanda.
„Státy, jako Británie, Izrael nebo Srbsko, které teď více riskují a jsou odvážnější, jsou úspěšnější v proočkování daleko většího podílu populace,“ upozorňuje. „V tuto chvíli to já sám ale nejsem schopný posoudit a nechtěl bych být v kůži politiků, epidemiologů nebo hygieniků, kteří o tom teď musí rozhodnout.“
Další témata rozhovoru: vakcinační byznys; státní rozpočet a jeho schodek; situace v Itálii; vzpoura malých investorů proti vlkům z Wall Street.
Související
-
-
Jan Krajhanzl: Je vakcína nebezpečnější než covid, nebo není?
„Některé argumenty lidí racionálně nepochopíme. Ale psychologicky je tam velmi silná obrana před úzkostí,“ vysvětluje sociální psycholog příklon lidí k dezinformacím.
-
Jan Pačes: Drobné příznaky po očkování jsou žádoucí. Je to známka toho, že vakcína funguje
Vynález vakcíny je bezpochyby největším objevem medicíny. Díky vakcinaci je možné imunitní aparát člověka připravit na dobu, kdy se objeví nemoc. A přežít ji.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
