Lukáš Kovanda: Denně cítím rostoucí nespokojenost lidí. Vláda ale nekoná, i když hlavní inflační úder teprve přijde

24. květen 2022

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je inflace nespravedlivá v tom, že bohatí dále bohatnou a chudí ještě více chudnou. Proč podle něj vláda s následky inflace lidem více nepomáhá? Jaké páky proti inflaci stát má? Proč je snížení spotřební daně na pohonné hmoty úkrokem stranou? V audiozáznamu ještě zazní, jak se staví jednotlivé členské země Unie k platbě rubly za ruskou ropu a plyn, díky čemu posiluje koruna i co zvýšilo zájem o akcie ČEZ.

Dle průzkumu agentury STEM/MARK 70 % Čechů považuje pomoc vlády občanům s následky inflace za nedostatečnou. Za pravdu jim dává v pořadu Jak to vidí... i ekonom Lukáš Kovanda.

„Zatím vláda skutečně příliš nečiní. Ona se snaží situaci spíše vysedět. Hlavní inflační úder ale bohužel ještě přijde. Vláda bude muset ve druhé polovině letošního roku dělat razantnější kroky.“

Bude hůř

„My stále ještě stoupáme do inflačního kopce. Na vrcholu nebudeme dříve než v polovině roku. Na úroveň optimální inflace dvou procent se můžeme dostat až v roce 2024,“ vysvětluje Kovanda.

Čtěte také

„Vláda koná dobře v tom smyslu, že se opravdu snaží zamezit velkým fiskálním výdajům, které tolik charakterizovaly vládu předchozí. Přesto vnímám dnes a denně rostoucí nespokojenost a frustraci lidí. Mají pocit, že když se v Maďarsku zastropovávají ceny a v Polsku snižuje daň z potravin, pohonných hmot i hnojiv, že by měla česká vláda také konat razantněji.“ Jaké má ale vláda páky na boj s inflací?

„Klíčová je fiskální politika. Konkrétně třeba snižování daně z přidané hodnoty nebo spotřební daně. Aby to ale mělo smysl, mělo by být snížení trvalé. Ne jako třeba teď snížení spotřební daně z pohonných hmot na čtyři měsíce. Ze střednědobého hlediska tím nic nezískáme. Bude to stát jen miliardu měsíčně, a řidiči si toho kvůli rostoucí inflaci stejně nevšimnou.“

Hrozba nezaměstnanosti

Velkou hrozbou je podle Kovandy i stagflace. Stav, kdy zároveň rostou ceny a nezaměstnanost. „Jde opravdu o nejhorší možný stav, který reálně hrozí u nás i ve světě. Pravděpodobnost je zhruba 70–80 %.“ Neobstojí ani argument, že nezaměstnanost v České republice je pořád velmi nízká.

„Nezaměstnanost je zpozdilý ukazatel. Nějakou dobu trvá, než se projeví. Propouštění zaměstnanců je totiž vždycky až ten poslední krok, ke kterému firmy přistupují po osekání všech nákladů. K razantnímu propouštění tedy nedojde dříve než v následujícím roce. Navíc samo propouštění také není hned. Kvůli výpovědním dobám může trvat několik měsíců,“ uzavírá Lukáš Kovanda.

Spustit audio

Související