„Když se váš hit nehraje v rádiích ve správné rotaci, tak jako by nebyl,“ říká Vlasta Horváth

V dětství byl hodně introvert
Vlastimil, resp. Vlasta Horváth je čerstvým otcem, rodičovství se snaží s manželkou prožívat dohromady, tedy chce být u všeho, co se právě s malou děje. „Snažím se, aby dětství měla trochu jiné, než já, který byl spíš introvert, neměl jsem v dětském kolektivu zrovna ostré lokty.“ Pochází z rodiny, kde byli čtyři bratři. „Asi až dnes jsem za to rád. Založil jsem totiž novou kapelu, kde hrají dva mí bratři. Máme také nového basistu, který k nám prostě patří. Zapadl mezi nás jak herně tak lidsky.“

Vlasta Horváth|foto: Hana Ulmanová

Hudební začátky
Hrát začal ale už ve svých pěti letech, a to na piáno. „Tehdy to bylo spontánní hraní, které mě opravdu hned neuchvátilo, abych chtěl být muzikantem celý život. Já v té době hlavně hrál fotbal a vůbec sportoval. Až někdy v 6., 7. třídě se to zlomilo a má touha po hudbě rostla. Hrál jsem v rodinné kapele, která hraje, teď už beze mě, dodnes. Postupně jsem se začal osmělovat a chtěl hrát sám.“ Dnes dobře zvládá nejen piáno, ale i bicí nebo kytaru a říká, že si vyzkoušel všechno. „Postupně ke mně ale nejvíce přilnulo právě piáno, kde jsem si nejvíce jistý.“

Vlasta Horváth|foto: Hana Ulmanová

Etapa skládání
Vlasta Horváth také sám skládá písničky. „To je někdy velké trápení. Složit něco, aby to bylo zajímavé, nové a aby to nebylo blbé, je opravdu složité.“
Doma si vytvořil malé nahrávací studio. „Dnešní hudba je opravdu hodně zvláštní. Všechno je hodně hlasité a stejné. Pochopím to u rockové hudby, ale ne u popu. Nerozumím tomu, proč se to všechno žene a přizpůsobuje Západu. Přitom jsou tady lidé, kteří by rádi slyšeli nové české písničky. Nikdy mě nebavilo jít na koncert, kde to do mě někdo od začátku do konce jen hrne. Něco podobného po mě chtělo také vydavatelství. Já jim pak složitě vysvětloval, že chci dělat pestrou hudbu. Lidi si dnes kupují CD kvůli jedné písničce, protože všechny ostatní jsou úplně stejné. Já to tak dělat nechci.“

Hudební hit, co to je?
Podle Vlasty Horvátha to není to, co hrají dnešní rádia. „Když posloucháte písničky v rozhlase, tak jsou to všechno jen vycpávky. Vy sice máte doma hit, ale když se nehraje na správných místech a ve správné rotaci, tak jako by nebyl. Resp. je to hit, který mi doma leží v šuplíku.“

A co vydavavatelství?
Po soutěži se trochu bál, že jej všichni jen využijí a tak se snažil dávat si hodně pozor. Vše ale prý bylo trochu jinak. „Říkal jsem si, že mě budou chtít vysát, tak jsem hned začal dělat novou desku, investoval jsem do toho čas a peníze a vše bylo s vydavatelstvím domluveno. Pak jsem tam ale jednou přišel, a vše bylo jinak. Veškeré jejich zájmy byly jinde, měli jinou prioritu a vše ostatní smazali. Byl to pro mě šok. Už jsem je nezajímal.“ Přesto vydal novou desku nazvanou „Téma lásky“, texty mu napsal Viktor Dyk. „Strašně mě to s ním baví, ale už dlouho. Já mu pošlu hudbu a on do dvou dnů ze sebe vyndá text, u kterého mám pocit, že je můj vlastní.“

SuperStar
Hodně mu pomohla soutěž SuperStar, která prý ale měla přijít dřív, než až v jeho 28letech. „Kdyby to přišlo dřív, aspoň v mých 20. Dnes už ty soutěže tady jsou, je to pro začínající zpěváky opravdu lepší.“ Účastnil se ale i soutěže Rozjezdy pro hvězdy, kde skončil na druhém místě. Tehdy ale hlasovali jen ti, kteří byli v sále. „To bylo hodně jiné. Vždy tak trochu s nadsázkou říkám, že holka, která vyhrála, tam měla dva autobusy z Ostravy.“

Více si poslechněte sami v audiozáznamu rozhovoru.