Jen tak si zpíváte a nakonec při kankánu zvedáte nohy až k nosu, říká o operetě Pavla Břínková

13. červen 2020

Kariéru nikdy neupřednostňovala před rodinou a mateřstvím. I přes nelehký osobní život získala dvě ceny Thálie. U mikrofonu stála poprvé v pěti letech. S Karlem Högerem.

„Od prvního manžela jsem se naučila milovat přírodu. Byl to sportovec a nutil mě lyžovat, plavat a běhat. Druhý manžel mě naučil svobodně myslet. A s tím třetím už budu slavit 33 let manželství. To je můj člověk. Ať se v životě stávalo, co se stávalo, stojím pořád po jeho boku.“

Pavla Břínková při vyhlášení Cen Thálie 2016

Pro operetní legendu Pavlu Břínkovou je trojka zřejmě osudové číslo, protože jako dítě byla vychovávána spolu se svými třemi sestrami. Uměleckým světem ji krůček za krůčkem prováděla maminka, která svou dceru vodila na všechny možné recitační a pěvecké soutěže.

U mikrofonu s Högerem

Už jako pětiletá členka Dismanova rozhlasového souboru stála před mikrofonem s Karlem Högerem a strýčkem Jedličkou. „To je moje pýcha,“ chlubí se ještě dnes. Už ve škole uměla nazpaměť celou Rusalku a svými pěveckými čísly ve třídě oddalovala zkoušení a písemky.  

Nejmilejší My Fair Lady

Je známá jako sopranistka, ale školená byla původně jako mezzosoprán. „Moje nejmilejší role je Líza Doolittlelová z My Fair Lady. Tam jsem se mohla vybít opravdu ve všem. Od hubaté holky až po dámu. Od hrubšího zpívání a komiky až po tragédii,“ vyznává se moderátorce Jitce Novotné.

Její vystupování v operetě vypadalo vždy velmi lehce. „O tom opereta je. Musí to vypadat, že si jen tak zpíváte a na konec při kankánu zvedáte nohy až k nosu, uděláte hvězdu a provaz,“ směje se v pořadu Stříbrný vítr.

Jaké je, být babičkou v životě i na jevišti? Našly se v její závratné kariéře také chyby, na kterých se prý člověk učí? Co bylo předmětem listiny, kterou sepsala s rodiči před vysněným studiem konzervatoře?

Spustit audio

Související