Jak to vidí Václav Cílek - 22. května

RNDr. Václav Cílek CSc.
Publikoval asi 300 odborných článků, kolem 400 esejí. Spolupracoval na zhruba třiceti knižních titulech, z nichž nejznámější jsou "Krajiny vnitřní a vnější" (Dokořán 2002). Přednášel na několika vysokých školách (FF UK, FHS UK, AVU, FAVU aj.).

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny.
(Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Dobré dopoledne vám od mikrofonu Dvojky přeje Václav Žmolík a ve studiu už je se mnou i můj dnešní host. Geolog a muž mnoha zájmů Václav Cílek. Vítám vás.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobrý den.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
A měl jsem hned na úvod, pane doktore, říci také cestovatel. Tak se zeptám ...

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Proboha, cestovatelé jsou ty nejhorší lidi, který sbírají povrchnost nejenom v České republice, ale všude na světě a pak jí mají hrozně moc. No, nic, pokračujte.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Já jsem se vás nechtěl dotknout hned na úvod dnešního Jak to vidí. Nicméně cestujete a cestujete dost a vím, že jste se z jedné cesty teď vrátil a proto jsem se chtěl zeptat, jestli jste takový cestovatel jako já, že když někam vyjedete, že už druhý den se těšíte domů?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, já tak se těším sedmý až devátý den domů, jo, tak jako nějakou dobu to trvá.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
To to máte lepší než já. Co všechno si tak uvědomujete na těch cestách do ciziny?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Byl jsem ve Francii a byl jsem na dvou výrazných místech. První místo byly francouzské katedrály a druhé místo byla Bretaň. Obě jsou to velká témata. Možná k těm katedrálám. Já jsem si poprvé uvědomil, teda díky taky četbě knížek, že katedrála je velký výbuch kreativity. Mě ta katedrála zajímá vlastně v téhle té chvíli hlavně proto, jestli se podobná situace dá v Evropě opakovat. Jo, vemte si třeba rok, já nevím, rok 1100 ve Francii, královský dvůr má dejme tomu 120 služebníků, ale nižších kleriků v Chartres je 200, stavíte obrovskou stavbu, stavíte ji hrubou stavbu dejme tomu 30 let, takovou polohrubou stavbu dejme tomu 80 let, pak to další století dokončujete a je to obrovský ekonomický projekt. Vůbec, kde na to sebrat vlastně peníze. Teďka jenom technologie použitá při stavbě. Mě tam třeba jako hodně zaujala věc, která se týká tesařů, protože třeba antické stavby se často stavěly tak, že když se dělaly ty velký těžký překlady, že jo, tak že celá stavba naplnila pískem a prostě po šikmé plošině jste vytáhnul nahoru prostě ten překlad a nějakým způsobem poměrně jednoduše ho zavěsil, v katedrálách, tohlecto možné jako nebylo, takže ten způsob tesařství, který se používá, je do značné míry odvozen od Arabů, pochází z Byzance a jeho základem je římská válečná technika, dobývací stroje, jo, který prostě skutečně jako pákový věci a tak. Takže jsem si skutečně jako poprvé uvědomil, jak moc ta katedrála je jako manažersko-technologický projekt, zatímco jsem jí vždycky vnímal spíš jako projekt duchovní.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
No a já si říkám, jak se věci až tak moc nemění, protože mnohé materiály, které dnes běžně používáme a mnohé technologie, vznikly i v těch posledních desítkách let pro potřeby vojenství a teprve potom byly použity v civilním sektoru. Třeba takový kevlar a spousta dalších materiálů, i počítače, když to tak vezmeme, vznikaly právě z těchto důvodů a dnes nám slouží, nebo my sloužíme jim, jak se to vezme, to je zase jiné téma.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
U těch katedrál je ještě zajímavé to, že ono je to vlastně popisováno, jako poslední období evropské historie, kde ta víra, to znamená, my jsme tady takhle velké myšlenky, hodnoty, je spojena s logikou. A doopravdy tom Chartres to bylo tak, že tam fungovaly katedrální školy jako předchůdce univerzit a oni 100 let systematicky dováželi z arabských zemí nejdřív Platón a potom Aristotela, kromě toho teda i arabské učence a vlastně při stavbě katedrály se ukazuje, jak nejdřív jsou ty platónský, vznosný myšlenky a jak přichází taková ta skoro jako přízemní, fungující aristotelovská logika, jak ty pilíře musejí bejt daleko od sebe a tohle to všecko a právě tahlecta technologická logika, ta stabilita jo, je dost jako stojí potom za, já nechci říkat jako vítězství evropského ducha, ale za rozkvětem evropského ducha v dalších staletích.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Vidíte, to je nesmírně zajímavé, to, co říkáte. Před chvílí jste použil takové slovní spojení "výbuch kreativity" a přitom na středověk se už tradičně díváme jako na dobu nesvobody a poddanství člověka, ale i ducha. A tohle je jaksi protiřečí tomuto vidění středověku.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Oni, ony vždycky máte období, kdy se děje něco nového. A teda konkrétně po roce 1000, to je ten z těch velkých přelomů vlastně evropské civilizace, k nám to všechno přichází o maloučko pozdějc teda o 1-2 století, ale ještě stále si to udržuje jako řekl bych ten, tu sílu, jako ten, ten motiv. Ono to pravděpodobně v Evropě končí v tom, v té půlce 14. století, tou černou smrtí, jako velkou deziluzí a rozčarováním. Ale doopravdy mě zajímá v této chvíli katedrála jako projekt budoucnosti nikoliv jenom jako to, co bylo v tom středověku.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Vy jste zmínil katedrálu Chartres. Já musím říci, že miluji katedrálu ve Štrasburku. Říkal jste ale dvě katedrály, že jste obdivoval. Která byla ta druhá?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já se s Chartres neumím srovnat. Jako každou katedrálu já mám hrozně rád, ale s Chartres se nějak jako nejsem si vůbec jistej, co to je zač pro mě. Burš a Remeš.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Čili další dvě ještě.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No a byli jsme ještě v Bayeux, kde je ta slavná textilie, kde je katedrála ještě románská a tam si asi uvědomíte další věc. Textilie je v Bayeux je výšivka z nějakého roku dejme tomu 1070 nebo 1080, ta výšivka je 70 metrů dlouhá, půl metru široká, je to jediná věc podobného typu vlastně jaká existuje a je to příběh Viléma Dobyvatele, což je norman, z Normandie. To znamená taková směsice francouzskýho a skandinávskýho živlu, že jo, který napadá Anglii a na té výšivce je, já nevím, 600 lidí, 200 koňů, 50 psů, jo, jsou tam oráči, kácení lodí, je to prostě velký komiksový příběh o jednom obrovském tažení. A tahlecta výšivka byla dokončena ve stejném roce, už se to přesně neví, ale zhruba ve stejném roce jako katedrála v Bayeux. Ale zároveň z okruhu téhlecté, těch výšivkářů teda, vychází píseň o Rolandovi. Takže jako bysme měli takový jako tři velký vyjádření tý doby prostě velkou romanci, velkou stavbu a velký příběh zaznamenaný dohromady.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Tak se ta doba tedy uměla rozmáchnout. Určitě jste přemýšlel o tom, jaké je poselství těch katedrál, té historie, o které mluvíme, v naší uspěchané, elektronické, povrchní současnosti.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
My to vždycky bereme jako nějakou zprávu, kterou nějak jako vyjádříme. Já si myslím, že nejdůležitější je zážitek té katedrály, to znamená jako prožít si to. Já když mám čas, to dělám tak, že do té katedrály se vydám na den. To znamená ráno prostě začnu, pomalu to projdu, koupím si nějakého dobrého průvodce, posadím se, jo, jako pročtu si to, co můžu si nafotím, pak jdu na záchod nebo na kafe, jo, pak se zase vrátím, obejdu si to, pak se posadím, pak odpočinu v parku, jo a myslím si, že tohle je jediný způsob, jak pochopi katedrálu. Ona zároveň katedrála nebo vlastně gotický kostel je hrozně živý tím, jak máte profily pilířů, tak světlo se mění jako průběžně, to znamená jako katedrála nebo gotický kostel se chová jako zvířátko, jo, tak jako tak jako hezky proměňuje a zároveň si tam jako uvědomujete, nebo já jsem si vždycky uvědomoval, jednak takovou tu organičnost, jak tam jsou všude motivy listů, že jo, pupenů, různých krabů a tadlecta jako teplá ekologie, já bych řekl, tý stavby, je prostě spjatá s tím číslem, s tím matematickým plánováním. A já, mi to nedalo, ještě doma jsem si nalistoval v metafyzice jako tu právě Aristotelovu kritiku čísel a on tam říká, jak některá čísla jsou lepší než čísla jiná, jako, že v nich je víc dobroty teda, já to možná říkám příliš jako jednoduše, takže oni při stavbě té katedrály se snažili používat ta čísla a ty vztahy, ve kterých cítili víc dobroty a tu dobrotu cítili tak, že si ta čísla převáděli do hudby a poslouchali, jak ta hudba zní.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Takto oslovily katedrály Václava Cílka. Dovolíte, pane doktore, abych vás citoval teď?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, můžete, já se teda bojím, ale budiž jo.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Nebojte. V jednom svém textu píšete: "Nové krajiny neustále vznikají, ale dnes si nejčastěji říkají mikroregiony. Při jejich vzniku v zásadě pozorujeme trojí motivaci - získat peníze z Evropské unie, přilákat turisty, ale také zlepšit a vybudovat tu oblast, ve které žijeme. Pohnutky jsou tedy smíšeně ekonomicko-vlastenecké a tak to má být. Protože vlast by měla být krásná a bohatá." Konec citace. Znamená to, že jste objevil nějakou novou krajinu, která stojí za zmínku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, minulý týden jsem byl na konferenci Réva a krajina ve Velkých Pavlovicích, kde před, já nevím, zhruba 10 lety byl ustanoven nová krajina, nebo nový mikroregion, který se jmenuje Modré Hory a je to taková ta poměrně malá, velmi krásná vinařská oblast na jižní Moravě.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Znamená to, že Modré Hory je nový termín?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Modrá hory je nový termín. Zatím je to něco jako obchodní značka, něco jako třeba v Burgundsku jsou ty různý ty /nesrozumitelné/, takový ty prostě jako, jako, jako území a že jo, jak jsem byl ve Francii, nemůžete se vyhnout vínu. A byli jsme v Burgundsku, kde nás prováděl nějaký pan Maas z místního města, z magistrátu, města Boon a v Boonu mají velký špitál, jo, prostě jako z konce 15. a začátku 16. století, obrovská stavba, kde, která sloužila jako nemocnice, tak trošku jako na odiv, jo a je jako velice hezká. A teďka provoz téhlecté historické památky je organizován tím způsobem, jak vyprávěl pan Maas, že oni berou od malých výrobců vína, často mají jenom třeba dvě, tři vinice, půl hektaru až jako hektar, berou víno, lisují víno, pak je aukce, nabízejí v aukci víno, prodají víno ročně třeba něco okolo 5 milionů eur, 1,5 milionu eura nebo milion jim zbývá a z toho milionu eura, který zbývá, tak oni financují jednak provoz památky a jednak pomáhají místním nemocnicím. To znamená úplně, mně to přišlo bejt jako krásný jak ekonomický model. Ono není všechno Burgundsko, jo, to znamená, jo, ale je tady prostě to propojení, že ten malý vinař prodává hůř, aukce vynese víc, to znamená on se klidně prostě, že jo, vzdá, s velkou poměrně i radostí jak části svého zisku, ale ten zisk jako neslouží k tomu, aby si někdo užil, že jo, nebo koupil nějakou blbost prostě, ale k tomu, aby fungovaly památky a fungovaly nemocnice.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Čili inspirace pro naše vinaře.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ono to bude u nás hrozně dlouho trvat, protože upřímně řečeno, i když moravské víno se hrozně zlepšilo a místní lidé říkají, že počátkem 90. let vsadili na nové technologie, to znamená dohnalo se Rakousko, tak teďka se víc věnují tomu, čemu Francouzi říkají /francouzský text/, to znamená ta oblast, to místo, ten příběh, jo, ten, to, co činí to víno jako jedinečné. A ve Francii do toho teroáru patří ty různé lidové zvyky, ale taky sýry, pečivo, chleba, jo, to znamená není to jenom o nabízení vína, ale je to o nabízení celé kultury.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Čili, jak jsme slyšeli, máme na Moravě teroár ...

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, máme, je to tak.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Pane doktore, čím to, že právě víno v sobě vždycky v historii neslo nějaký posvátný náboj? Nacházíme to v různých kulturách.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já to vůbec nevím. Určitě je to ale předkřesťanská záležitost, v tom víně doopravdy je něco, když je dobré, je něco jako velmi jako jiskřivého, jako harmonického, něco jako, doopravdy jako něco jako ušlechtilého. Rozhodně v té antice, že jo, byl kult Dionýsa, který přijíždí z Indie na levhartu, mává, je přitom opilý, že jo, mává pohárem nebo vinným hroznem. Já si myslím, že určitá posvátnost vína byla rozeznávána už dávno. Taky Mojžíš, když vysílá, že jo, své zvědy do země zaslíbené a oni se vrací s tím vinným hroznem, vídáme to často třeba na renesančních budovách i v Čechách, dva chlapi nesou velkej, že jo, hrozen. Potom zase se ještě vrátím k těm katedrálám, mě už víckrát překvapila, překvapil reliéf, který je o tom, jak Noe se hrozně opil, praotec Noe, že jo, teďka je takovej jako napůl nahatej, a přichází k němu jeho synové a zakrývají ho. A třeba v katedrále v Buš nebo v portálu, na portálu katedrály Buš je celý příběh, jak prostě Noe vymyslí archu, jak archa jak vypouští holubici, archa uvízne, že jo, na vrcholu Araratu, jo a potom oni se jako vylodí a teďka první věc, kterou on udělá, je, že začíná pěstovat víno teda. Zase mně z toho vyplynulo taková věc, že jako to víno je něco možná jako tmel společnosti, že víno je víc než požitek. Takhle bych to řekl, jo. Proto jako je posvátný. No my to zase všecko redukujeme na to, co nám chutná, co nám nechutná, ale tady se doopravdy u toho vína asi jednalo o něco, co pomáhalo ty lidi držet pohromadě. Taky, když mluvíte s vinaři, to se, to jsou jako lidi z nějaký tajný sekty, jo, takový otevřený, mazaný, nalžou vám cokoliv, co se týče kvality vína, že jo, s tím musíte jako počítat a, ale jsou to lidi podobní navzájem, nebo, když si vezmete ty Modré Hory, ony se doopravdy víc podobají Burgundsku než třeba Vysočině. I když jsou tak jako blízko sebe. Ty vinařské krajiny, ne snad celého světa, ale určitě velkého kusu Evropy se sobě navzájem nápadně podobají.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Pane doktore, poznamenal jsem si, víno je víc než požitek. To by se mohlo tesat do kamene anebo by to mohl být hezký reklamní slogan. Říkám si, že možná jsme některé posluchače Dvojky teď inspirovali ke sklence vína k dobrému ránu.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, to já si myslím úplně jako výbornej nápad. Ale, ať zvažují, co si koupí. Jako těch patoků i na tom Moravě je hodně.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Ptám se, jezdíte také na Šumavu?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, jezdím na Šumavu, pokud jedu na Šumavu, tak o tom mlčím, protože, když povídám o tom, jak jsem byl na Šumavě, navíc veřejně, tak mi pak chodí sprosté dopisy. Pokračujte.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
No, vy asi tušíte, proč já se teď budu ptát. Možná vám zase budou chodit nějaké dopisy. Začal boj o Šumavu, to psala před pár dny média, poslanci totiž cupovali vládní návrh nového zákona o Národním parku Šumava, ovšem ministrovi životního prostředí Tomáši Chalupovi se povedlo ho v prvním čtení v Poslanecké sněmovně uhájit a vláda ho nemusí předělávat. Jak to okomentujete?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Každý národní park, když už jsme se rozhodli, že má mít zákon, tak zákon má mít. Zatím ho má Česko-saské Švýcarsko, České Švýcarsko, jak psal Bedřich Moldan, důležité je v tom zákoně jasně říct, k čemu ten národní park slouží a no, Šumava je v té pozici, že to je zaprvé pohoří, které je milováno velmi mnoha lidmi a zadruhé, velmi mnoho lidí se na něm snaží vydělat, protože je vlastně krásné. Takže dochází k zásadnímu střetu mezi developerstvím a turistikou. Dochází i ve střetu turistiky, v rámci turistiky samotné, protože třeba na Šumavě konkrétně ty cyklisti doopravdy pěším vaděj, takže pěší už jako přecházejí buďto do podhůří nebo třeba začínají objevovat Český les nebo podobně. Víte, jako, já si vždycky vzpomenu na ten citát, jako čím zkaženější stát, tím víc zákonů. Jo, to znamená, když jako nefunguje dobře společnost, tak jí musíte regulovat prostě pomocí zákonů, ty jsou nedokonalý, také zase dál prostě ty mantinely stavíte pomocí jiných zákonů, že jo a lidi to vlastně jako obcházejí. To, co já považuju skutečně za důležité, aby první zóna parku byla něco mezi tou třetinou až polovinou celkové plochy území, protože tak je to běžné všude jako na světě.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Podle toho návrhu je to asi 26,5 %, čili málo podle vás?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Jo, mělo by to být víc, jo, jako, jako řekl, viděl bych tu třetinu jako minimum, jo, už jenom tak jako, jako od oka a laicky. Druhá věc je ta, že první zóny mají být bezzásahové, já si furt myslím, že kdyby dobře fungovaly mezilidské vztahy, ochrana přírody, že můžou bejt maloučko zásahové, jo, to znamená, když máte tři smrky napadený kůrovcem a je to zrovna v bezzásahový zóně a přijde tam prostě rozumnej dřevorubec a koněm to odtáhnete prostě tu kládu o kus dál, je to v pořádku. Ale, na Šumavě bylo tolik výjimek a tolik zneužití všeho možnýho, že vlastně pak přichází ke slovu ten zákon a to je doopravdy jako trošku slepá věc. Další věc, a to je možná, o tu se jedná zejména nejvíc teda, je to vlastně to ekonomické využití Šumavy. To znamená první zásada, přes kterou by doopravdy jako neměl jet vlak, je výstavba v intravilánech a omezená nebo žádná výstavba mimo. Teďka hrozně důležitá věc je, ono to bylo vidět na Krkonoších, Krkonoše dílem zničili Pražáci, jo, to znamená, vy místním lidem musíte poskytnout možnost si na horách vydělat. Protože na těch horách se vydělává hrozně těžce, jo, to znamená, jsou-li turisti, je to dobrý. Ale je důležitý, aby turistika pokud to jde, byla v rukou místních lidí, který tam žijou, který si to malučko ohlídají, to ne vždycky jo, jako ale rozhodně ti lidé, kteří přijdu, kteří mají jenom peníze a přijdu odkudsi zdaleka, tak vlastně těm na tom místě jako nezáleží. Takže ještě bych jako viděl nějak jako hodně důležitě to nastavení těch podmínek na to, aby ta vláda věcí Šumavy byla v rukou Šumavanů. Oni něco zvořou, ale něco ne, takže celkově by to jako, mohlo jako fungovat líp.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
To si tedy o Šumavě myslí Václav Cílek. Za malou chvíli budeme odpovídat na vaše dotazy. Pane doktore, posluchači Dvojky vám posílají nejen otázky, ale také pozdravy a různou inspiraci. Píše vám Monika Tošnerová z Roztok. Za Petrohradem, respektive nad Stebnem, se nachází křížový kámen, nenašla jsem nikde jeho historii, důvod, proč tam stojí a proč takový kámen kdysi někdo vytesal a z jaké doby může být a k čemu asi tak sloužil? Jako z Bretaně. Přikládám v příloze, ačkoliv mám pocit, že znáte každou cestu, tedy i tento kámen. Je ve velikosti postavy, tedy asi 150 centimetrů. Znáte?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Neznám, drobné památky Západočeského kraje zpracovává Irena Bukačová z Mariánské Týnice takže to jenom, tam je možná, nevím jestli je uveden tento kámen, ale je možné si tam, si nahlédnout.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Takže inspirace pro naši posluchačku. Já samozřejmě předám ten e-mail. Pane Cílku, co říkáte vývoji v Egyptě, ptá se posluchačka Zdeňka, pokud se pamatuji, před několika málo lety jste předvídal určité protesty obyvatel Egypta kvůli nedostatku potravin a vzhledem k nedávným událostem nezhoršila se péče o tamější historické památky?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Péče se trošku zhoršila. Egypt je zasažen vlnou chronických demonstrací, armáda, já si myslím, že v této chvíli jenom čeká, aby nastolila nového Mubaraka a nějakou novou takovou jako méně viditelnou vlastně formu diktatury, ale skutečná příčina podle mě je doopravdy v tom, že ty lidi nemají co jíst. Že už dochází k vypíná elektřiny, to znamená je to to, o čem se tady bavíme už mnoho let, málo jídla nebo drahé jídlo, málo elektřiny a přerušované dodávky, to může zlepšit jenom lepší ekonomika Egypta a to je velmi nepravděpodobné. Takže očekávám další sociální bouře a možná i ta diktatura bude lepší než občanská válka.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Ptá se vás také Martin, který píše, že ve svých knížkách často zmiňujete potřebu vlastní potravinové soběstačnosti a dodává: Evropská komise hodlá údajně kriminalizovat semena a rostliny bez státní registrace. Pěstování starých, vzácných odrůd rostlin by tedy tím pádem mohlo být trestné. Jak to vidíte?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Tohle je hodně na Internetu, já bych počkal, já si myslím, že k tomu nedojde, že ten odpor vůči této prostě lobbistické záležitosti bude značný, a to zejména v samotné Francii, v samotném Německu.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Stihneme ještě otázku od paní Věry Bosákové z Prahy. Ta slyšela o lípách, které zabíjejí čmeláky. Ptá se, jestli víte, zda došlo k jejich vykácení a zda se dohlíží na to, aby se takové stromy nadále nevysazovaly?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já o tom nic nevím, ale upřímně řečeno, trošku o tom pochybuju, protože ono to nějakou chvíli trvá než lípa vyroste, to už by tady muselo být vlastně dávno. Spíš by mě zneklidňovala situace se včelami, ale to je na jiný hovor.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
A na dlouhý hovor zcela určitě. Tak ještě stihneme, jak se tak dívám na hodiny, jednu otázku od Pavla Hejmlicha. Jak odhadujete dostavbu Temelína a jaká bude, až se prodraží o 50-100 %, prorokuje posluchač, píše, jak u nás bývá zvykem? Co vy na to?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Jo, no, zaprvé není jasno, jestli k dostavbě Temelína dojde, zadruhé ono i když se to prodraží na ten dvojnásobek, tak furt ta ekonomika vypadá dobře, teda s výjimkou té koncovky, kterou nevíme, co pak s tou elektrárnou, že jo co pak s tím, s tím palivem. Nebojím se toho příliš, jako netajím se tím, že ten Temelín vnímám za této napnuté prostě energetické situace jako pravděpodobně jednu z mála možností, kterou máme.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Možná ještě poslední otázka od Marie, která teď přišla. Včera zmiňoval Vladimír Špidla jako stínový ministr ČSSD, že by v Podyjí mohla hrozit malárie, vzhledem ke klimatickým změnám. Vidíte to také tak?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, na jižním Slovensku malárie byla. Takže jako, proč by jako nemohla být? Malárie nebude tak velký problém. Problém už teďka jsou klíšťata, je jich čím dál tím víc, jsou agresivnější, mnoho mých kolegů, kteří pracují v terénu, zejména ochranářů přírody prostě onemocnělo nějakou formou boreliózy. Klíšťata se začínají stávat limitním faktorem chození do lesa.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Říká Václav Cílek. Děkuji za návštěvu a také za velice poetická a inspirativní povídání. Na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Na slyšenou.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Zítra naproti mně usedne Tomáš Halík. Jako katolického kněze se ho zeptám třeba na to, jestli by Martina C. Putnu jmenoval profesorem. To slibuje od mikrofonu Václav Žmolík. Na slyšenou a ať je vám dobře při poslechu Dvojky, kterou pro vás po deváté bude moderovat Martina Kociánová. Už se na vás těší.