Jak to vidí Václav Cílek - 10. dubna

RNDr. Václav Cílek CSc.
Publikoval asi 300 odborných článků, kolem 400 esejí. Spolupracoval na zhruba třiceti knižních titulech, z nichž nejznámější jsou "Krajiny vnitřní a vnější" (Dokořán 2002). Přednášel na několika vysokých školách (FF UK, FHS UK, AVU, FAVU aj.).

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny.
(Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu pořadu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem geolog a spisovatel Václav Cílek. Dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vítejte. Vítám vás také z cest. Posledně to byla, pokud se nepletu, Florencie, nyní Budapešť a Vídeň. /nesrozumitelné/ nostalgii jste si užil? Vy jste tam byl se studenty, které pravidelně, takhle vlastně s nimi jezdíte do zahraničí.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Jednou nebo dvakrát do roka jezdíme s americkými studenty, kterých je vždycky hrozně moc, kolem 40 a takovou exkurzi, která se jmenuje Prostředí měst a je to z královské Prahy do aristokratického Českého Krumlova, co imperiální Vídně, do kopie teda imperiálního města do Budapešti a pak do Bratislavy jako toho města, které se kdysi rozhodlo spáchat sebevraždu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou ty nejnovější dojmy, zážitky, z těchto dvou metropolí našich sousedů?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
No, to , že byla zima a pochmurno. My se někdy stavujeme na Dívčím kameni a na Třísově, to je vlastně velké keltské hradiště a je to proto, protože i Vídeň i Bratislava i Budapešť mají keltské kořeny, nebo mají keltské osídlení. A takové jako první velkej zážitek byl ten, že prostě ten Dívčí kámen, Třísov prostě za tohoto počasí je syrový hrozně jako keltský, je to celý v takovým mlžným oparu, že jo, leží tam sníh. Takže ten dojem byl doopravdy jako masivní, krásný. Dojem z Vídně, já jsem nikdy nebyl, snažím se, protože toho času tam moc není, systematicky procházet muzea, tak jsem poprvé byl v Muzea města Vídně, které podává historii ve třech patrech. Je to hrozně zajímavě, pěkně dělané muzeum. Z těch věcí, které doopravdy jako člověka jako zaujaly je, že tam jsou dvě velké sochy, které byly původně na Svatém Štěpánu. To je Blanka z Valois, žena Karla IV. a samotná prostě velká socha Karla IV., jedna z nejkrásnějších vlastně jakou znám, tak jsem si zase uvědomil, co má doopravdy ta bývalá monarchie společného a z takového klimatického hlediska, jsou tam hrozně hezké dva obrazy. Jeden se týká ledových dřenic na Dunaji, kde doopravdy prostě ten Dunaj několikrát zamrznul a jak je to mohutná řeka, jak zamrznul prostě promznul pořádně, tak vytvořil prostě ledový bariéry jako někde na severním pólu. Druhá je, jak císař František Josef I. obhlíží právě škody po povodni teda, jako ve Vídni a v okolí, tak jsem si vlastně uvědomil, že pokud žijeme v této fázi arktické oscilace, už jsme se o tom bavili víckrát, tak jako se dá i u nás počítat, že protě ty ledové dřenice, to znamená ty ledové bariéry mohou opět nastat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Historie se opakuje. Mimochodem ...

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
A v Budapešti, ještě vám musím říct, aby ten obrázek byl úplnější, mě zaujalo to, že se zvětšilo množství žebráků, to je takovej jako zvláštní projev a potom, my teda furt vedeme diskuse, jestli máme dostatečně velký jako vzorek, ale relativně často a zejména turistům se stává to, že jsou šizeni. Nebo, že nastoupíte na loď a že prostě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte dvojí ceny třeba pro turisty?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
... jo, jo, že vám špatně jako vrátěj, nebo, že nastoupíte prostě na tu loď a tam se domluvíte soukromou cenu prostě na veřejné teda lodi, že jo a mám pocit, že tohle to nebývalo. A já to sleduju ne proto, abych něco kritizoval, mám Maďarsko rád a maďarština mi zní jako velice pěkně, ale, že si uvědomíte, že když je stát v problémech jo a mají lidi pocit, že jsou jako okrádáni nebo, že je s nima zacházeno nespravedlivě, tak mám pocit, že se to kopíruje dál a dál a oni se sami taky začínají chovat čím dál tím víc jako nespravedlivě. Jo, to znamená teďka to nemyslím ani tak jako výtku lidem, ale, ale nestabilním poměrům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste mimochodem při našem posledním rozhovoru tady na Dvojce v Jak to vidí, hovořil o tom, kolik málo toho třeba víme o našich sousedech, třeba o Bulharsku, které nebýt těch nepokojů nejenom kvůli ČEZu, asi vlastně není až tak v hledáčku médií. Jak je to s Maďarskem? Řekla bych, že to je docela podobné.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
No, na štěstí to není úplně tak. Protože v Čechách žije poměrně dost lidí maďarského původu a zejména teda pro Slováky maďarského původu je rozhodně prestižnější studovat v Praze, to bylo vždycky, ale než studovat v Bratislavě. Znamená furt si myslím, že máme nějaký jako typ kontaktů, že tady ještě přetrvává něco z té socialistické minulosti, ale já naopak mám pocit, že čím dál tím víc se konstituuje něco jako, nechci říkat nová Evropa nebo nová Evropská unie jo, ale je to takový to regionální pocity já vždycky mám jako jedu do Vídně, mám pocit ano, že jo, žilo tam 100 tisíc Čechů, možná o něco míň, jo, je to dílem české město prostě jo, to znamená jako neustále mám pocit, že můj domovský prostor nejsou jenom Čechy, nekončí to na prvním prostě pruhovaným patníku, ale, že to pokračuje kus do Německa, kus do Rakouska, kus do Maďarska, přesto, že těm lidem třeba nerozumím jazykově, tak jim jako rozumím jako mentalitou a mám pocit skorem, jako, že jsem doma.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslela jsem to spíš tak, jestli se v našich médiích v Česku dostatečně informuje. Máme povědomí o tom, co se děje v Maďarsku, potažmo v jiných zemích, které s námi sousedí?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
To víte, když já mám tu tezi, že cílem médií je zastírat realitu a vytvářet takový ten jako, takový ten zklidňující jako, jako pocit trošičku jako, jako reality a nezabývat se hlavně těmi skutečnými problémy. Tak s výjimkou teda, s výjimkami, že jo, tak se mi na tohle to těžko jako reaguje, určitě o sousedech bychom toho měli vědět víc a já vlastně nechápu prostě, proč nejsou nějaké takové jako velké upoutávky na výstavy ve Vídni nebo v Drážďanech nebo leckde jinde. Že jsme prostě doopravdy jsme mnohem méně informováni o tom, co se třeba děje v té Budapešti nebo co se děje za humny, nebo co se děje v Bulharsku. Co dneska víme o Bulharech nebo co dneska víme Rumunech, že jo, vlastně hrozně málo a že možná to, jak se, jak si myslím, že ta globalizace naráží na tu mez, jo, to znamená, že nás doopravdy zajímalo možná víc co se děje v té Americe, nebo já nevím Bůh ví kde, v nějaké Austrálii, v něčem, co jako je hrozně atraktivní, takže i docela pěkné se zabývat zase tím co se děje vlastně blízko kolem nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak aspoň to se tak děje tomu v Jak to vidí na Dvojce. Mimochodem, Vídeň se už poněkolikáté, respektive mohli bychom snad říct i pravidelně v posledních letech stává metropolí, kde je doslova radost žít, tam je několik těch kritérií. Jaký máte vy z toho dojem, co se týče do kvality života, tak jak jste to poznal na svých cestách, třeba i na té poslední?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
To víte, Vídeň je vždycky obojetná. To znamená je to město, blahobytné fasády sladkého života a za tou fasádou se děje rakouský šlendrián a různý jako nepěkný záležitosti, jak už ukazoval, já nevím Zikmund Freud nebo vídenští akcionisté, země, která doopravdy vítala Adolfa Hitlera víc než pomalu samotné Německo, která se pak tvářila posléze jako oběť nacismu, která nikdy pořádně denacifikovala jo, to znamená ve Vídni je jako obojí. Jen ten sladký jako kavárenský život s dortem značky Sacher nebo co, že jo, a pak je teda za tou fasádou, je taková trošku jako hrůza, šlendrián a beznaděj. Nicméně, když jste ve Vídni, tak právě vnímáte tu příjemnost toho města.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
E-mail pro vás. Co si myslíte o prodeji státního podílu v Českých aeroliniích jihokorejskému dopravci?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Já si o tom už nemyslím vůbec nic. Protože pokud nemáte doopravdy informace zevnitř, tak se to těžko jako posuzuje. Podle mé vize tím, jak se domnívám, že budou dražší pohonné hmoty a že lidi budou chudší, tak bude čím dál tím obtížnější a ztrátovější vést jakékoliv aerolinky. To znamená možná, že prodáváme příliš pozdě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná, kdybychom se na to podívali z toho hlediska, jestli se to může promítnout do vyššího tlaku na kvalitu služeb například? Protože Korean Air alespoň je známá tím, že klade velký důraz na kvalitu, na spokojenost zákazníka.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Tohle to já neumím posoudit, ale vím, že i České aerolinky měly, nevím, jak je to v posledních letech, ale dlouhou dobu měly pověst jedné z těch lepších nebo mezi nejlepšími aerolinkami vlastně celého světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy hodně jezdíte, jak už tady několikrát zaznělo. Pociťujete obecně vůbec v cestování nějaký trend, vyšší tlak na kvalitu cestování? Ať už je to jakýmkoliv dopravním prostředkem.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Já spíš vidím, jak se častěji ztrácejí ty zavazadla, jo a tohle to a jak doopravdy ta ekonomika tlačí všecky prostě hodně jako ke zdi, takže jako mám pocit, že se doopravdy šetří, kde se dá a zároveň ono ročně, protože já už jsem zapomněl zase ty stamiliony lidí nebo miliardu nebo dvě, prostě obrovský množství lidí cestuje aerolinkama. Takže to, co dřív bylo jako maličko jako exkluzivní, tak dneska se stává taková jako pomalu jako běžný dopravní prostředek. Myslím, že si zase odvykneme teda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme začali vašimi dojmy a zážitky z cest, tak vy rád poznáváte nejenom místa nová, ale vracíte se i na místa již známá. Vy jste mě upozornil třeba na Chrám Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově. Čím konkrétně vás zaujal?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Já vám ještě řeknu zážitek z Vídně, kterej mě docela jako šokoval, protože já tam systematicky chodím po významných budovách, je jich asi 350, mám seznam, takže jsem šel do jednoho kostela, což je teda protestantský kostel Gustava Adolfa, švédského krále z 30. leté války a já jsem vlastně ustrnul, že někdo, koho my vnímáme jako arcinepřítele, je dobře, že mu to ten Valdštejn prostě jako ukázal, že jo, tak tam má takovej jako vlastní jako kostel, kterej navíc má docela dobrou pověst a dokonce tam je jako takový svatej obrázek Gustava Adolfa, který jsem si jako nejvíc obskurní svatý obrázek jako přinesl. Karlov. Celé Nové město je nějakým způsobem zanedbané. Já to vždycky sleduju třeba na příkladě Emaus, jo, já vím, že teďka přesně neodpovídám na vaši otázku, ale to je doopravdy ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, už jsme v Praze na Karlově.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
... já vím, nejnádhernější komplexu, jsme na Novém městě, Karlov je nejvyšší kostel Nového města. Je to jeden z původních velkých dominant Prahy, ty byly v podstatě 4 - Hrad, Vyšehrad, kostel svatého Vavřince na Petříně a Karlov. Zakládal to sám Karel IV., zakládal to pro Karla Velikého, zároveň v rodišti Karla Velikého, že jo, vytvořil nadaci vlastní, má to kupoli, je to prostě takovej jako úžasnej chrám, kam se jako málo chodí. Ale já jsem vlastně o tom chtěl povídat proto, protože, že jo, tam je jednak teda to muzeum, že jo, to je policie a celý je to spjatý řekl bych s křesťanským hnutím uvnitř policie. A teďka je hrozně jako zajímavá otázka pro mě, na kterou já vlastně neumím odpovědět a myslím, že by to tak mělo být a to je role kaplanů u policie, u tý armády už máme ty polní kaplany a já si myslím, že i policie je potřebuje. Ale tady se ještě jedná o něco, jo. My když dneska řekneme církev, tak druhá věta je restituce. To je stejný, když řeknou obnovitelné zdroje energie, druhá věta je dotace. A vlastně ty polní kaplani jsou jedni z mála lidí, kteří prostě rozumí jako průměrnýmu chlapovi, když to teda takhle řeknu, jo, jako takovýmu jako víceméně nevěřícímu člověkovi, kterej je vrženej do nějakejch těžkostí života, musí se prát s nějakou agresivitou, s nějakou špínou, jo, to znamená tady jako je jako možnost doopravdy ty hodnoty, o kterejch mluvíme, nějaké aspoň jako v omezené míře vsunout a já mám jako někdy vlastně pocit, že právě takový ty instituce, jako jsou tyhle ty polní kaplani, ty streetwokeři, jo to lidi co doopravdy jako žijou mezi lidma nebo ty kaplani u policie, že to může mít velmi pozitivní vliv na život vlastně samotné církve. Že oživení může přijít z této strany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinými slovy také i pro policisty je důležitý ten duchovní rozměr, respektive péče o duši.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Pro každého je v takhle jako složité životní situaci jsou důležité hodnoty. Jo, protože bez těch hodnot to bude doopravdy jenom moc a peníze jo. A tady jako je, jako ještě, ještě něco navíc. Proto si myslím, že ty kaplani jsou důležitý jak pro tu armádu i jako praktický psychologové, jo, ono ta psychologie, kdy léčíte pomocí ne prášků, ale něčeho jakoby vyššího, jo, nebo tak, ta vlastně fungovala v podstatě v každém náboženství a v každé společnosti. Ale zároveň teda, je to nejenom ten vliv na tu policii, ale zároveň je to zpětný vliv na tu církev.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokračujeme v rozhovoru s Václavem Cílkem. Pro vás přišlo několik e-mailů na téma výběr úložišť jaderného odpadu. Například pana Jindru zajímá vůbec, jaké podmínky musejí být ve vybrané lokalitě splněny a zda nelze pro tento účel využít například vytěžených důlních oblastí?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Já si myslím, že k podmínkám se nejlépe člověk dostane na webových stránkách, buďto teda Státního ústavu SÚRAO, jo, oni dokonce mají středisko informační, které je v Hybernské ulici, docela jako doporučuju to navštívit, má žena tam byla s dětmi ze školy prostě z 8., z 9. třídy a viděli něco novýho a byly docela vlastně jako překvapeni. Takže to je volně jako, jako přístupné, jsou tam nějaké instruktážní filmy, to je věc, která stojí za shlédnutí. Takže ty podmínky jsou zatím poměrně přísné. Jedná se o něco, co bude hluboké dejme domu 500 nebo 600 metrů, bude pokud možno v žulovém masivu, nebo v nějakém masivu, který je málo vlastně rozpraskaný, bude tam série chodeb, kde budou postupně ukládán radioaktivní odpad, ale asi nedojde k tomu dřív, jak v roce 2065 jo a zatím vlastně všichni s tím čekají, jo, něco málo je ve Švédsku, že jo, Yucca Mountain v Americe, prostě těch pokusů vlastně o vybudování těhle těch úložišť je víc, ale nikdo se do toho nepouští, protože všichni vědí, že dneska vyhořelé jaderné palivo z elektráren jaderných teda obsahuje stále víc jak 90 % využitelné energie. Takže spíš se čeká, jestli ten technologický pokrok třeba k těm reaktorům 4. generace, který budou pracovat já nevím s roztavenými solemi, jo, za vysokých teplot, třeba 500, 800 stupňů a kde bude dáno, kde bude možné přesně dávkovat vlastně už dneska to je jakoby vyhořelé palivo, tohlecto nezmění. Já bych taky s tím jako počkal, zatím bych se spokojil s tím, že ta úložiště přechodná, která jsou u jaderných elektráren, prostě dalších 20 let budou stačit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Jindru také zajímá, jak tento problém řeší v jiných zemích.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Oni ho vlastně neřeší. Jo, jako ve většině případů jsou ty plány, ale on to není zatím problém, jo, zatím je to prostě věc, která nějakým způsobem jako dozrává a která právě díky té technologii se může zvrtnout. Zase nenapadá mě nic lepšího než prostě dojít si do tý dlážděný a podívat se na modely těch radioaktivních úložišť a taky, jak to funguje vlastně jako jinde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná jste už, pane Cílku částečně zodpověděl i dotaz paní Jany, kterou tato problematika rovněž zajímá. Cituji: "Bydlím v lokalitě Kraví Hora na Vysočině, poblíž uranových dolů v Dolní Rožínce. Kde je možné, že se bude v budoucnu stavět trvalé hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva? Moc se mi ta myšlenka nelíbí, ale chtěla bych se zeptat vás, jestli je možné už teď říct, jaké konkrétní dopady na životní prostředí by mohl mít geologický průzkum a pak stavba a existence vlastního úložiště."

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, já už to taky vidím tak pomalu jako sarkasticky. Já být starostou vesnice a někdo mi nabídnout, že kus za vesnicí bude jaderný úložiště, tak já bych to bral. Protože z toho budou docela velký odvody a měl bych jako pocit, že ekonomicky tu vesnici zabezpečím. Na další desítky nebo stovky let dopředu. Jako naprosto jako pragmaticky. To, co je ale nutný doopravdy jako zvážit je, kde to bude, v jakým stavu jsou silnice, jestli se bude jezdit přes obec, jo jako upřímně řečeno, stavba úložiště, to je něco jako stavba šachty. To znamená to je poměrně 500 metrů hluboký, to je poměrně jako, jako velký zásah, že jo, někde bude halda nějaká, někde budou nějaké domy, potom to samotné navážení toho jaderného paliva není tak jako velkej problém, jo, ale problém je právě to přechodné období třeba těch 10 let, než se tohle to úložiště vybuduje, takže pak teda, kdybych byl tím starostou a to úložiště chtěl, tak bych si kladl podmínky tak, aby se to odehrávalo mimo život vesnice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání Jak to vidí, je geolog a spisovatel Václav Cílek. Do Česka, zdá se, konečně pomalu míří jaro, ačkoliv sníh pro změnu vystřídal déšť. Vás ale rozmary počasí nepřekvapí. Nebo ano?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ne, naopak, jako jsem rád, že už je tady konečně jako teplejší počasí. Když jste se před týdnem nebo před několika dny ještě dívali jsme se tada na mapu Evropy, tak doopravdy byl vidět ten chladný záliv a to proudění, které šlo zhruba od Sibiře k nám, že jo, udržovalo nás v chladu, teďka naopak se to proměnilo na proudění z Atlantiku a protože to je prostě, protože to jde od Atlantiku, od moře, tak je to teplé a vlhké. To je tak je to jako je to úplně jako v pořádku. To, co je, to, co bylo pozitivní je, že sníh většinou tál pomalu, to znamená na mnoha místech se obnovily nebo zlepšily zásobníky spodních vod, to, co je negativní je, že zatím teda nevíme, nebo já to nevím, kolik plodin vymrzlo. A když jedete třeba tím Maďarskem, kde toho sněhu napadlo hodně a půda byla podmrzlá, tak tam jako vidíte, ty pole jsou rozbředlý, jsou pokrytý, prostě jsou tam louže půlhektarový vlastně a takže se nedá vyjet technikou do polí a část jako té setby vyhnije. To je jako, to je vidět. No, jinak počasí je vždycky nějaké. Ale, sledoval jsem teďka Farida Zakáriu a on si vždycky zve do svých pořadů, dělá to hrozně jako pěkným způsobem, lidi, kteří napsali nějakou zajímavou knížku. A přišla tam paní, která napsala knihu, která se jmenuje Arabské jaro a klimatická změna. Ta ona právě ukazuje, jak ty dva nebo tři roky před tím, než došlo vlastně k nepokojům, že jo v arabském světě, tak stoupaly ceny potravin, ale ceny potravin stoupaly proto, že následkem klimatických změn a což je vždycky, vždycky je to sucho a povodně, jo, vždycky je to tada tohlecto jako obojí a vždycky je tady problém, nebo čím dál tím větší problém, je ta kvalita toho osiva, že vlastně zemědělci často nevidí, co to osivo, odkud jde a co všecko vydrží. Takže ukazovala pokles následkem prostě klimatický fluktuacích v hlavních zemích jako je Kanada, Argentina, USA, prostě pokles úrody. A objevil se nový termín, který mně se hodně líbí, ale zatím ho neumím přeložit, vždycky se mluvilo nebo mluví do dneška o globálním oteplování, tedy /anglický text/ a oni přišli s termínem /anglický text/, a to /anglický text/ je něco jako podivný, zvláštní, jo, takže jako nejedná se teďka ani tak o to globální oteplování, ale o to, že to počasí je nějaký divný a to na celým světě, čili tenhle ten proces vlastně pokračuje. No a ještě ten Falid Zakari a ukazuje, jak právě tyhle ty klimatické změny v klesající úroda, zvyšující se ceny vedou k napětí v různých oblastech, včetně teda, že jo, těch nejchudších zemí tada na prvním místě. A klimatická perspektiva prostě pro dalších 20-30 let je to, nebude-li pokračovat teda to /anglický text/ to globální oteplování, tak v každým případě to vypadá, že bude bude pokračovat to /anglický text/, to globální zpodivnění takový, ten nezvyklý chod toho, toho počasí. Tomu se asi nevyhneme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, významný britský ekonom lord Nicolas Stern říká, že klimatická změna je největším tržním selháním dějin, cituji, pokud existuje byť jen jistá pravděpodobnost, že stovky milionů lidí budou muset z důvodu klimatické změny opustit své domovy, musíme celou věc brát opravdu vážně. Bereme, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, možná, že bereme, ale vytěsňujeme. A je to proto, že představte si, co bysme teďka měli dělat? My můžeme o něco málo omezit, že jo, já nevím, exhalace CO2, ale vlastně celá společnost, celá energetika, vybudované elektrárny, sítě, tankery, automobily, jo, všechno je nastavený určitým způsobem. Já se, víte jako myšlenka, kterou, která mě v posledních jako několik týdnů jako doopravdy trápí, je to, že to vypadá, že do konce toho století může ta teplota stoupnout snadno o nějaké 3 stupně Celsia. A že po 50 nebo 100 letech, jo, naši vnuci nebo pravnuci, to znamená ti lidé, kteří zjistí, že následkem těch klimatických změn došlo k zatopení části Holandska, že bylo nutné přestěhovat jádro New Yorku, prostě během 200 let, jo, bude-li tento trend pokračovat, je to pravděpodobné, že bude nutné přestěhovat jádro New Yorku někam jinam, do jiného města, včetně všech těch jako institucí a tak dále, tak vlastně budou nad náma vlastně kroutit hlavu, co jsme to udělali a ono to vypadá tak, že z hlediska té spotřeby, my jsme tu spotřebu začali dejme tomu v těch 90. letech, 92, 93 ale Američani a západní svět jí začal doopravdy ve velkém, tam je zlom v 80. letech. To znamená krátce jako před náma. To znamená tohlecto období té zvýšené spotřeby, kterou my bereme jako normální, tak to je doopravdy možná jenom jako záblesk a který jako pomine. Ale čím dál tím víc se ve Spojených státech, kde si tohle to uvědomuje čím dál tím víc lidí teda, začíná mluvit o odpovědném nakupování. Jo, /anglický text/ a ti lidi se brání třeba proti tlaku reklamy tak, že než jdou do obchodu, tak si napíší lísteček toho, co potřebují a můžou koupit jednu, dvě věci navíc teda, to jo teda, když na něco třeba zapomenou, nebo se jim něco líbí, ale určitě to není to impulsivní nakupování, že jdete, a co se vám líbí, prostě to koupíte. To znamená těch technik, jak se dneska jako bránit a přecházet k nějakýmu takovýmu šetrnějšímu, ke světu, ke klimatu, prostě přístupu k životu existuje velice mnoho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká na závěr dnešního vydání pořadu Jak to vidí geolog a spisovatel Václav Cílek. Děkuji za rozhovor a přeji příjemný den.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Vám také. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Na shledanou. Zítra se můžete těšit na profesora Vladimíra Beneše, neurochirurga. Příjemný den všem přeje Zita Senková. Na slyšenou.