Jak to vidí: Jiří Hošek – 25. září 2018

27. září 2018

Jiří Hošek|foto:Elena Horálková

Hostem byl Jiří Hošek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vítejte u pořadu Jak to vidí. O své vidění světa se s námi dnes podělí Jiří Hošek, šéfkomentátor Televize Seznam. Dobrý den. Já vás vítám.

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
Hezké ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zajímat mě bude například to, nakolik reálné jsou předčasné parlamentní volby ve Velké Británii, jak velká je možnost opakování referenda o členství země v Evropské unii, co vyřeší politickou krizi v Německu a co si Berlín a Ankara slibují od oficiální návštěvy tureckého prezidenta ve Spolkové republice. Inspirativní poslech. Britská premiérka Theresa Mayová stojí před ruinami své brexitové strategie, a to krátce před koncem jednání. Mohlo by být poslední záchranou, Jirko, před tím chaosem druhé referendum nebo přivodí ještě větší chaos?

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
Zito, o tom bychom se mohli bavit opravdu dlouhé a dlouhé hodiny a podle mě tím meritem věci pořád je blaho Británie. Takže ty, ty úvahy o předčasných parlamentních volbách, to jsou takové praktické politické, ale pořád, pořád úhybné manévry. Faktem je, že se v průběhu posledních dvou let ukázalo, že to zaháčkování Británie v Evropské unii, anebo jakékoliv jiné země, je tak neuvěřitelně složité, že vyvázat se z plnohodnotného členství je naprosto monumentální logistická operace, na kterou Británie prostě nebyla, není a asi nebude připravena. Teď, co se bude dít v příštích týdnech a měsících, to je, to je opravdu strašně zapeklité a bavíme se tady o horší a ještě horší variantě. Teď je docela zajímavé to, že průzkumy ukazují čím dál tím větší náskok zastánců setrvání Británie v Evropské unii. Zářijový průzkum NatCenu ukázal ten poměr 59 ku 41 procentům, což už je něco, na co se nějakým způsobem asi musí brát ohled. Jenomže tady je obrovské "ale" a to "ale" se jmenuje veliký respekt Britů k výsledku demokratického hlasování. A ono prostě není možné ten výsledek z 23. června 2016 nějak tak vzít a zahodit, protože co tomu předcházelo, bylo rozhodnutí parlamentu v téhle věci přenechat rozhodování vůli lidu a teď není dost dobře možné říct po dvou a něco letech: Tak díky, lide, za tvůj názor a my si to stejně uděláme po svém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mě by docela zajímalo pak, jak by zněla ta otázka?

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
No ono totiž ..., to je výborný dotaz. Na to se názory liší. Teď se bavíme o referendu, které by nebylo úplně kopií toho referenda z roku 2016. Teď se bavíme o tom, že by se jaksi někdo, myšleno tedy britský stát, svých občanů zeptal - co říkáte výsledku brexitových jednání s Evropskou unií? Berete - neberete? A teď je otázka, jestli by jednou z variant, a ty varianty by nejspíš nebyly dvě, ale byly by tři, jestli by tam taky byla otázka: Přejete si, abysme vlastně ty dva roky zahodili a abychom nakonec zůstali v Evropské unii? Když se pomalu budeme přesouvat k té současné výroční konferenci Labour Party, tak na té vystoupil velmi vlivný předseda odborového svazu Unite, který se jmenuje Len McCluskey, a ten řekl, že druhé referendum proč ne, když se to demokratickým způsobem odhlasuje, ale že si nemyslí, že by součástí toho referenda měla být právě otázka: Přejete si jako jednu z variant setrvání země v Evropské unii?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, asi už je to chronický dotaz, ale proč vlastně po tak dlouhých jednáních, bezmála půl druhého roku, mezi Londýnem a Bruselem nedošlo tedy k žádnému hmatatelnému pokroku?

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
Protože si myslím primárně, že britská vláda tady pořád vidí jakési nové originální řešení vztahů třetí země s Evropskou unií, které jde úplně mimo ten model Norsko a Evropská unie, Švýcarsko a Evropská unie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kanada.

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
Nebo Kanada a Evropská unie, což je taky model, který, který se tady zmiňuje. Teď se tady mluví o nějaké cestě "Kanada plus" nebo "Kanada plus plus plus" a Evropská unie, myslím si, že i s ohledem na to, že nechce, aby nějaká jiná země následovala příkladu Velké Británie, tak na většinu těch britských návrhů říká "no, ale tohle prostě my vám nemůžeme jaksi dovolit, tohleto privilegium mají jenom plnohodnotné členské země Evropské unie". Když to vysvětlím jinak. Když máte smlouvu třeba s mobilním operátorem a vy tu smlouvu vypovíte, tak je to něco podobného, jako byste řekla "no, tak já už nebudu platit ten měsíční paušál, ale chci nadále mít SMS zdarma".

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jste se zmínil o výroční konferenci labouristů, opoziční strany. Jeremy Corbyn by byl pro vypsání druhého referenda. Podpořil by to. Co by vůbec znamenalo, pokud by, akademická asi otázka, o brexitu s Bruselem nejednali konzervativci premiérky Mayové, ale právě labouristé?

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
No, co Jeremy Corbyn říká, je, že on vysloveně to druhé referendum nepodporuje, ale když si delegáti toho sjezdu odhlasují usnesení, že by strana měla o to druhé referendum usilovat, takže jaksi bude svolný něco takového podporovat. Musíme si uvědomit, že Corbyn je politik, který dlouhodobě byl spíše protiunijní. V té kampani před referendem byl nesmírně pasivní a myslím, že právem se označuje za jednoho z lidí, kteří jsou spolupodepsaní pod výsledek toho referenda. Když se vrátím k vaší otázce, tak labouristé kladou velký důraz na zachování pracovních míst, kladou velký důraz na to, aby byla zachována vlastně evropská nařízení týkající se všech možných sociálních, ekologických, ale vlastně i ekonomických otázek. A tam si myslím, že je docela velký rozdíl mezi postojem labouristů a konzervativců. Myslím si, že labouristé by v těch, v těch jednáních asi byli docela tvární, ale Corbyn je jedním z těch, kteří předně v tom duchu té mojí předchozí odpovědi říkají "my chceme opravdu, aby se zhmotnil ten výsledek toho referenda z června 2016".

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký názor má na toto celé dění strana UKIP, vlastně iniciátor toho referenda z roku 2016?

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
No, strana UKIP vlastně od roku 2016 a taky od odchodu svého guru Nigela Farage je v podstatě v takovém poločasu rozpadu. Strana je úplně marginální, co se týče praktické politiky ve Spojeném království. Teď právě ve světle těch úvah o možném druhém referendu se spekuluje o tom, že by to bylo neuvěřitelné podhoubí právě pro její veliký comeback, kdyby se ten brexit rozmělnil nebo dokonce zastavil. Já si to úplně nemyslím, protože v té straně vládne naprostý chaos. Ona se potýká s nedostatkem kvalitních lidí. Vidíme i ty tanečky kolem neustálé výměny, zpochybňování předsednictví toho či onoho člověka. Nemyslím si úplně, že by právě ta cesta zastavení nebo rozmělnění brexitu vedla k nějakému extrémnímu posilnění a velkému comebacku UKIP.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste říkal v úvodu, že v první řadě jde Britům a politikům o blaho.

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
Mělo by jít. Pozor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mělo by jít, ano, správně. Která varianta by hovořila pro blaho nebo udržení blahobytu ve Velké Británii? Hovoříme tady o možnosti druhého vypsání, opakovaného vypsání referenda o setrvání Británie v Evropské unii. Skloňuje se možné uspořádání nových předčasných parlamentních voleb.

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
Já si myslím, že primárně by se Británie, britská vláda současná měla dohodnout s Evropskou unií, což by podléhalo souhlasu všech zbývajících 27 členských států, aby se ta vyjednávací lhůta prodloužila nad rámec těch dvou let stanovených článkem 50 Lisabonské smlouvy. To by znamenalo, že by Británie formálně neodešla z Evropské unie už 29. března 2019. Potom by byl prostor vypsat předčasné parlamentní volby. Ono se o tom mluví jak v táboře labouristů, tak paradoxně možná v táboře konzervativců, protože někteří poradci Theresy Mayové podle Sunday Times právě kují pikle a chtějí zároveň zastavit vnitrostranickou rebelii proti paní Mayové a zároveň si chtějí nechat dát jakési kulaté razítko od voličů na brexit. A ono totiž to, ty předčasné volby by mohly sloužit jako takové falešné druhé referendum. Ale bylo by to za předpokladu, kdyby labouristé si opravdu, a tím se vracím k té předchozí otázce, si odhlasovali nějakou velmi protibrexitovou revoluci... rezoluci, a potom bychom měli tady dvě strany v parlamentních volbách, kdy konzervativci by říkali "hlasujte pro nás a my brexit zhmotníme" a labouristi by říkali "hlasujte pro nás a my brexit zastavíme nebo se o to pokusíme". Ale labouristi jsou ještě docela dost vzdáleni právě tomuhle stanovisku a Corbyn v tom svém současném rozpoložení něco takového ještě ani zdaleka neříká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je z toho celkového dění a z brexitu, možných předčasných parlamentních voleb více než Brusel a Evropská unie nervózní Dublin?

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
No, Dublin je určitě nervózní, protože se děsí ekonomických dopadů. Děsí se dopadů na obchod se svým nejbližším a v podstatě nejdůležitějším sousedem. Děsí se dopadu na dění na obou stranách hranice, protože ta otázka hranice mezi Severním Irskem, Ulsterem a Irskou republikou je teď vlastně největší překážkou uzavření té brexitové dohody. Je tam strach z bezpečnostních dopadů, strach z toho, že by se vrátily, alespoň v určité míře, ty nepokoje, jichž jsme byli svědky po desetiletí v Severním Irsku a bojím se, že ta hrozba je opravdu, opravdu reálná. Tam jde o to, že by Severní Irsko mohlo získat nějaký speciální zvláštní status, že by zůstalo součástí Spojeného království, ale platily by tam trošičku jiné zákony a jiná pravidla ve vztahu k Evropské unii, což by zabránilo návratu té tvrdé hranice, ale je to něco, co britská vláda kategoricky odmítá, že říká "my jsme si odhlasovali brexit jako celek a jako celek ho taky budeme vlastně dodržovat".

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Český premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro BBC prohlásil, že je velmi nešťastný, že Británie Unii opouští a že by bylo lepší uspořádat další referendum. Lituje prý rozhodnutí Londýna i proto, že Británie byla Česku v Evropské unii velmi blízká, například tím, že zůstávala mimo eurozónu. Co by to přineslo nebo přinese brexit pro Česko, pro vztahy, ale i pro ekonomiku? Británie přece jenom je pátá největší na světě.

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
No, je to, je to náš velmi významný ekonomický partner. Česká ekonomika je výrazně proexportní. Jakékoliv bariéry, i třeba ty krátkodobé, by určitě mnoho našich firem poškodily. To je, to je zcela bez debat. A ty politické škody my už vidíme. V tom má Andrej Babiš opravdu pravdu, protože na mnoha unijních summitech Británie držela takříkajíc basu s Českou republikou. Ty, ta stanoviska byla často velice, velice blízká a taky vlastně netušíme, jaké dopady to bude mít pořád ještě na Čechy žijí na území Spojeného království, byť teď to vypadá, že ty garance pro ně, že budou smět zůstat bez nějakých zásadních pravidel, jsou už dostatečně pevné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdyby se nyní konaly v Německu parlamentní volby, nešla by k nim téměř třetina voličů. To vyplynulo z průzkumu veřejného mínění, který včera zveřejnily stanice RTL a NTV. To není nejlepší bilance přesně rok po řádných volbách do Spolkového sněmu. Jiří.

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
No, máte úplnou pravdu a myslím si, že to odráží zklamání, až bych řekl znechucení čím dál tím většího počtu voličů s tím, co se děje na politické scéně. Odráží to tu skutečnost, že ta oprášená vláda velké koalice je rozhádaná a že daleko víc politikaří, než aby dělala reálnou politiku. Měli jsme tu za těch posledních několik měsíců dva, dvě situace, kdy se ta koalice téměř, téměř rozpadla. Měli jsme tu aféru kolem Horsta Seehofera a jeho postoji k migrační krizi. Teď jsme tu měli nebo máme čerstvě, dá se říct, možná zažehnanou už aféru kolem Hanse-George Maassena, odcházejícího šéfa jedné ze spolkových zpravodajských služeb, úřadu na ochranu ústavy. A mám pocit, že němečtí voliči čím dál tím víc reflektují, že je strany zklamaly v tom, že vůbec se nedrží svého programu, svých programových prohlášení, svých slibů, a že možná jako stagnuje kvalita jejich života, že mají pocit, že stagnuje země jako celek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vedla by si lépe dnes možná, zaspekulujme, takzvaná Jamajka, varianta, o které se mluvilo bezprostředně po těch loňských volbách do Bundestagu? Byla byl lepší než ta...

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
Já si myslím, že by to byla taková ryzejší, ryzejší politika. Možná by se ty strany daleko víc hádaly, bylo by to daleko složitější zajistit parlamentní většinu pro ten který návrh, ale, ale byla by to opravdu politika, kde by bylo jasněji definované, kdo je koalice, kdo je opozice. Podle mě by byla daleko věcnější debata o té agendě, která Německo trápí. Takže já si myslím, že v té praktické rovině by to bylo lepší a bylo by to právě i osvěžující pro ty, pro ty voliče.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle nejnovějších průzkumů by CDU/CSU nyní získala necelých 30 % a AfD - Alternativa pro Německo 17, což by bylo o jedno procento více, než by získala německá sociální demokracie - SPD. V německých médiích se často spekuluje o tom nebo hovoří, že za tím nárůstem AfD je mimo jiné i to, že kancléřka Merkelová jaksi posunula Křesťanskodemokratickou unii doleva, čímž uvolnila hrací prostor, řečeno fotbalovou terminologií, napravo. Jak to vidíte?

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
No, je pravda, že, a bylo to, myslím, velmi vidět po vypuknutí hospodářské krize v letech 2008, 2009, že řada návrhů a ta tehdejší politika CDU byla už ani ne středová, ale byla to vyloženě levicová opatření, to znamená tematicky kancléřka Merkelová dlouhodobě, dá se říct, vypaluje rybník SPD a hlavně podemílá, tedy opravdu přispívá velmi k erozi téhle strany. Myslím si, že ty problémy SPD hodně souvisejí i s tím, že ona má co dočinění s generací nesmírně slabých politiků, kteří jsou v čele, v čele téhle formace a potýká se podle mě i s tím, že sociální demokraté se přestali, přestali bavit s "obyčejnými" voliči na té, na té lokální úrovni, že vedou politiku někde nahoře, daleko v Berlíně a lidé dole na ulici takzvaně mají pocit, že jsou, že jsou trošičku, trošičku odstřiženi. Ono je fascinující sledovat, že desítky let se tady bavíme o tom, že si CDU a SPD rozdělují 70, 75, v případě některých parlamentních voleb to bylo dokonce 80 % hlasů voličů. No a teď, když sečtu ta čísla, co jste zmiňovala, no, tak to není ani 50 %. Takže tady se teď reálně přepisuje politická mapa Německa, no a AfD se daří jaksi polykat ty nespokojené frustrované voliče a myslím si, že kdyby ta strana neměla ještě nejrůznější vnitřní problémy, nejrůznější, myslím oprávněné výčitky, co se týče rasismu, xenofobie ve svých řadách, tak možná ta podpora AfD by byla teď ještě vyšší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A možná bude také bodovat v bavorských nadcházejících zemských volbách říjnových. Mohl by tamní výsledek CSU - Křesťansko-sociální unie být třeba dalším zlomovým momentem pro celou velkou koalici? V Berlíně, na té spolkové úrovni tam hrozí prý ztráta toho samovládí CSU v Bavorsku.

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
No, určitě, určitě by dopad mít mohlo, protože by to mohlo znamenat konec té současné generaci šéfů CSU, jmenovitě tedy právě, právě Horsta Seehofera a mohli by se dostat v CSU k moci lidé, kteří třeba obsahově, co se týče své politiky a svých vizí, mají daleko blíž, blíž k AfD. A ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už tam jsou.

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
Už tam jsou, už tam jsou a myslím, že by to bylo potom, potom pro CSU nevýhodném výsledku nebo špatném výsledku asi ještě horší a byla by to mimo jiné velmi špatná zpráva pro Českou republiku, ale na tomhle místě říkám zaplaťpánbůh, že se v posledních měsících a letech podařilo pronikavě zlepšit vztahy právě s Bavorskem. A myslím si, že bez ohledu na to, kdo v Bavorsku bude u moci, tak tenhle pilíř už snad je dostatečně pevný a neotřesitelný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další zlomový moment by se měl v Berlíně odehrát dnes, kdy parlamentní frakce Unie volí svého předsedu a po třinácti letech bude mít poprvé protikandidáta. Volker Kauder, dlouholetý věrný stoupenec Angely Merkelové. Protikandidátem je finanční expert Ralph Brinkhaus. Pokud by on získal tento post, tak se to interpretuje jako signál začátku rychlého konce Angely Merkelové.

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
Ano, píše se v německých médiích opravdu o tom, že to je další fáze odcházení Angely Merkelové a já si, já si myslím, že se to s velkou pravděpodobností stane, protože křesťanští demokraté, ať už v parlamentu, nebo opravdu kdekoliv po Německu, cítí, že jsou čím dál tím víc v nemilosti a že ten tlak na nějakou, nějakou změnu tam prostě roste.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Německá zahraniční politika si intenzivně všímá dění v Turecku. Jeho prezident Recep Erdogan koncem týdne přiletí na třídenní oficiální návštěvu. Ještě loni vyzýval k bojkotu německých parlamentních voleb, strany jako SPD nebo Zelené dehonestoval jako nepřítele Německa. Co je najednou za tím obratem? Dvojí cla Spojených států?

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
No, já si myslím, že ty vztahy německo-turecké nebo evropsko-turecké jsou strašně, strašně komplikované a není možné vypíchnout nějaký jeden jejich aspekt. Možná postřeh číslo jedna, Evropská unie pořád bytostně, bytostně potřebuje Turecko a potřebuje mít v platnosti tu dohodu týkající se syrských uprchlíků. To, to, že Turecko zafungovalo jako takové nárazníkové pásmo, má na svém území, nevím kolik v současné době, snad tři miliony syrských uprchlíků. Samozřejmě Evropská unie platí obrovskou částku Turecku, to je jedna dimenze. Druhá dimenze, bezpečnostní Turecko coby pořád členská země Severoatlantické aliance, což se bere jako taková jedna z posledních pojistek normálnosti Turecka, země, která čím dál tím víc má autoritářské prvky a teď kdyby Turecko žádalo třeba o vstup do Severoatlantické aliance, no, tak z politických důvodů kvůli nedostatku demokracie by do té Aliance nemohlo být v žádném případě přijato. Myslím si, že Německo si uvědomuje, že s Tureckem přesto je třeba pořád vést nějaký konstruktivní dialog. Myslím si, že němečtí vrcholní představitelé se snaží nevidět a neslyšet některé výroky pana Erdogana. Vědí, že mají na svém území obrovskou gigantickou tureckou menšinu, že nad tím není možné zavírat oči a bude velkou otázkou, jak se pan Erdogan taky na území Německa během té návštěvy bude chovat, jestli bude přece jenom o něco zdrženlivější, jestli bude o něco vstřícnější. Spousta Němců si taky v téhle souvislosti pamatuje na nedávnou aféru kolem fotbalisty Mesuta Özila, taky velké téma, které teď už poněkud vyvanulo, ale myslím si, že se velmi rychle může vrátit do hry.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, pokud se nepletu, v roce 2005 začala jednání přístupová o přistoupení tedy Turecka k Evropské unii. Je toto ještě tématem nebo mohlo by být tématem i na této oficiální návštěvě?

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
Já si myslím, že to je, to je teď jakoby obsahově úplně, úplně mrtvá, mrtvá záležitost a myslím si, že jenom velcí snílci tohle ještě drží nad vodou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde snílci? V Ankaře nebo ...

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
Kdekoliv, kdekoliv, kdekoliv.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdekoliv. Mimochodem, seznam německých poslanců, kteří odmítají zúčastnit se pátečního státního banketu na zámku Bellevue u prezidenta Steinmeiera, se prodlužuje. Chybět tam bude prý i Angela Merkelová. Někteří v tom hledají nějaký politický signál. Faktem je, že se kancléřka setká s tureckým prezidentem dvakrát na pracovní schůzce.

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
No, já si myslím, že to jsou poslanci, kteří mají na srdci stav lidských práv v Turecku, mají na mysli takové věci jako tlak na novináře, věznění novinářů, několika novinářů ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Svoboda slova, médií.

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
Přesně tak. ... kteří, kteří pracovali nebo pracují pro německá média. Někteří novináři už byli propuštěni, někteří novináři pořád sedí třeba bez vznesení obvinění v turecké vazbě. Víme, že ty podmínky v tureckých věznicích jsou úplně katastrofální, že tam dochází k případům, i případům mučení a podobně. Takže těch důvodů, proč, proč nejít na zámek Bellevue, vypít číši čehokoliv s panem Erdoganem, je, myslím, dostatek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se podle vás osvědčuje první balík protiruských sankcí, které Spojené státy schválily po otrávení dvojitého agenta Skripala ve Velké Británii letos v březnu?

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
Já si myslím, že o tom, o tom dopadu posledních amerických sankcí na Rusko ještě nemáme dostatek hodnověrných informací. Ale kdybyste se zeptala, jak fungují celkově ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Obecně?

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
... sankce vůči Rusku, tak si myslím, že ty dopady, podívejte se na kurz rublu, na to, jaké má Rusko ekonomické problémy, což samozřejmě nedá se přičítat jenom sankcím, ale i jim. A podívejme se na to, jak Rusko vlastně bojuje a snaží se podemlít tu evropskou jednotu ohledně sankcí. Ty sankce Rusko ekonomicky a politicky bolí. Takže i tady v České republice se pořád najdou jedinci, kteří, kteří dopady těch sankcí zpochybňují a já mám pocit, že ty sankce, sankce opravdu, opravdu fungují. A je samozřejmě otázkou stanovit si možná nějaká, nějaká pravidla, nejenom tedy politická, dodržování těch minských dohod týkajících se tedy války na východě Ukrajiny, uklidňování situace, říct si nějaká pravidla, za jakých okolností bychom mohli přistoupit ke zmírnění sankcí vůči Rusku. Víme, že to byla i ... bylo jedním z témat nedávné schůzky o české zahraniční politice, kde se nakonec našla shoda, že Česko opravdu nehodlá na těch sankcích vůči Ruské federaci nic měnit. Takže ještě jednou zopakuji, podle mého názoru ty sankce nejsou všemocné, ale podle mě fungují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A přimějí Rusko k nějaké změně?

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
No, nemyslím si, že by přiměly Rusko k tomu, že by jednoho dne Moskva řekla - tak my vám tady vracíme, vracíme Krym, ale mohou přispět k tomu, že se, že se Rusko přestane chovat tak agresivně ve své zahraniční politice, že přestane s nejrůznějšími kybernetickými útoky na měkké nebo tvrdé cíle v Evropě, že se přestane tak agresivně chovat vůči, vůči pobaltským státům a vůbec celkově změní svůj přístup k zahraniční politice. Potom bych viděl prostor k tomu, že by se Evropská unie nebo jiné subjekty mohly zamyslet nad tím, že by se ty sankce zmírnily. No a vy jste začala, začala tím případem Skripal. Jestliže tady máme případy Litviněnko, případy Skripal, kdy se používají zbraně hromadného ničení na ulicích evropských měst k vraždění bývalých agentů, no, tak to je něco naprosto nepřípustného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Šéfkomentátor Televize Seznam Jiří Hošek a jeho názory. Já vám za ně děkuji. Mějte se pěkně.

Jiří HOŠEK, šéfkomentátor Televize Seznam
--------------------
Já mockrát děkuji. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se těší zítra Zita Senková. Mým hostem bude ekonomka Ilona Švihlíková.