Jak to vidí Jan Petránek - 13. prosince
Úterním hostem pořadu Jak to vidí byl komentátor Jan Petránek. Nabízíme neautorizovaný a needitovaný přepis.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešní vydání nabízí postřehy kometátora, novináře Jana Petránka. Vítám vás.
Jan PETRÁNEK, komentátor, novinář
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Začněme jednou aktualitou. Jedním výročím, které zůstalo téměř nepovšimnuto. Dillí je hlavním městem Indie 100 let. Kontinent a země, města, která jsou vám velmi důvěrně známá, pane Petránku.
Jan PETRÁNEK, komentátor, novinář
--------------------
No, saháte na moji srdeční záležitost samozřejmě. Dillí je 100 let. Od té chvíle, kdy britská vláda tenkrát se rozhodla, že Kalkata, teď se jí říká Kolkata, protože nic nesmí zůstat nepřejmenováno, stejně jako Bombaji už se neříká Bombaj ale Mumbai, takže nyní Dillí, ale to říkáme prosím asi jenom v Česku to Dillí, protože já jsem žil dlouhé měsíce v tomto městě a všicky Indové říkají Delli, tak nevím, jestli se to Čechům zdá, nebo některým lingvistům, že slovo Delli nabízí různé verše, ale v Dillí to prostě není Dillí, ale je to Delli.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou ty, promiňte, vaše vzpomínky na toto město?
Jan PETRÁNEK, komentátor, novinář
--------------------
No, bylo to nádherné, protože tenkrát to bylo dvoumilionové město, dneska má 18 milionů. Takže to neuvěřitelný zmatek. Já jsem přebíral po Dušanovi Rupltovi, který byl do mně 5 let zpravodajem v Indii, jeho místo, ale nový /nesrozumitelné/ tedy ten, kdo vám pronajímá byt, nesmí starému nájemníkovi zdražit byt, ale novému ano. Tak mi nezbylo než se rozloučit s takzvaným golflinkem, což je něco jako naše třeba lepší Dejvice a musel jsem se odstěhovat někam daleko za Pohořelec, nebo chcete-li za Řeporyje, a to bylo až na úplném konci. Jmenovalo se to Difenc Colony a to z toho důvodu, že indičtí důstojníci brali sice plat, ale nesměli stavět. Takže jejich manželky ty už podnikat směly, ty tam mohly postavit domečky a ten domeček vám pronajímat. Tehdy to bylo za 650 rupií, tak jsem měl měsíčně malou vilčičku, kterou za 14 dní postavili před mýma očima a já jsem se tam mohl tedy nastěhovat. Obrovská výhoda byla plochá střecha, kam jsem si mohl dát v horkých dnech léta, kdy byla bezmračná obloha, postel. A když jsem si tam nahoru lehl, tak se mi celou tropickou noc nad hlavami, nad hlavou otáčely hvězdy a od té doby jsem se samozřejmě musel jako každý, kdo vidí tu nádhernou hvězdnou oblohu, jak se točí celou noc, stát amatérem hvězdářem. Byla to veliká krása. No a dneska Dillí slaví obrovským způsobem, budou tam vojenské přehlídky, ale takové ty, které bych já nazval, jako když u nás by šly přes Václavské náměstí Chodové s čakany. Čili něco nesmírně koloritního a Indie bude slavit tedy své hlavní město.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ve velkém stylu přece jenom.
Jan PETRÁNEK, komentátor, novinář
--------------------
Ve velkém stylu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ty komentáře asi byly předčasné, to hodnocení, že příliš si to nepřipomínají. Nicméně, vy jste mi prozradil, ještě, než jsme šli do studia, že je to přesně 50 let, co jste seděl na indickém tanku.
Jan PETRÁNEK, komentátor, novinář
--------------------
No, tak skutečně na Vánoce 1961, to jsem byl zpravodajem Československého rozhlasu v Indii. Indie vypověděla válku Portugalsku, nebo respektive vyzvala jednu ze zemí Atlantického paktu, což tehdy už Portugalsko bylo, aby laskavě odevzdalo nejstarší koloniální državy v Asii, to byla Goa, Daman a Diu a Portugalci na to nechtěli reagovat, a tak Džaváharlál Néhrú využil chvíli, kdy byl pozván do Indie nejvyšší sovětský představitel Leonid Iljič Brežněv. A ten, když byl tedy v Mumbai, dneska řečeno, čili v Bombaji tenkrát, no, tak Indové provedli zabrání kolonií a buď říkali, že není možné, aby se splnily portugalské výhrůžky. Oni řekli, jak nám sáhnete na kolonie, my budeme bombardovat Bombaj. No a v okamžiku, kdy nejvyšší představitel Sovětského svazu byl na návštěvě v Indii, tak by se Atlantický pakt sotva odvážil Bombaj bombardovat. Ale tenkrát to prošlo velice krásně. Myslím, že tady někde v rozhlasovém archivu je ještě moje reportáž, jak jedu na tanku a v podstatě se zabírá celá ta oblast, protože uvažte, Indové měli perfektně vyzbrojené brigády, nejmodernější a Portugalci se mohli bránit jen silou 2500 policistů, který měli jen na zadečku, prosím, revolver. Víc tam neměli. To bylo jen pro udržování pořádku. A já jsem se pak proslavil a hrozně se mě Sydney Wayland, zpravodaj Reuters, smál jen tomu nápadu. Já jsem požádal indickou velící složku té armády, to byl generál Money, kterého jsem osobně velice dobře znal, a portugalští představitelé, co tam byli, čili hlavní sbor šéfů v Goe, aby si stoupli vedle sebe a vyfotografoval jsem je. Vypadalo to, jako, že fotografuju dva fotbalové kluby, které právě se chystají na výkop. Ale už to byl spíše západ portugalské slávy nad indickým kontinentem.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak tolik v Jak to vidí indické vzpomínky Jana Petránka. V Rusku se dějí věci, které by do nedávna se zdály být hotovou revolucí. Za svobodné volby demonstrovalo v sobotu desetitisíce lidí. Podle analytiků už země nebude taková, jako dosud, ale ty změny jsou teprve na startu. Čeká režim nyní, jak se píše, test inteligence, pane Petránku?
Jan PETRÁNEK, komentátor, novinář
--------------------
Já myslím, že Rusko prochází tak bouřlivou dobou, jaká už se hodí jenom do 21. století. Myslím si, že je asi omylem českého tisku, že si málo všímáme toho, že už je to 20 let, právě v těchto dnech, co se rozpadl Sovětský svaz. To bylo něco tak neuvěřitelné tehdy, když jsem se mohl vrátit zase k novinařině po sametové revoluci, tak jsem byl v Lidových novinách a tehdy to bylo náramné sledovat, jakým způsobem se hroutí Sovětský svaz. Nedalo se s tím nic jiného dělat, protože to byla konstrukce, někdo tomu říká inženýrskogenetický pokus na lidstvu, který stál desítky milionů životů. A skutečně Sovětský svaz skončil a do dneska Rusko a všechny ostatní střepiny tohoto superstátu hledají svou novou cestu. Myslím si, že každý, kdo se zajímá o tuto východní oblast, tak si může pozítří, no je to přesně, jak se dívám, je 8 hodin, 38 minut, tak za 22 minut pozítří si může kdokoliv naladit buď ruskou televizi, nebo ruské rozhlasové stanice, neboť Putin vyzývá už dva dny, aby mu lidi posílali své otázky, dokonce můžete na SMS je to 040040, ale před tím samozřejmě je to nutné ruské, moskevské předčíslí a tam se můžete na cokoliv Putina zeptat. Samozřejmě, je to asi tak, jako říká Donutil Miroslav: Zeptejte se mě, na co chcete a já vám cokoliv odpovím.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co vy byste se zeptal, pane Petránku, Putina?
Jan PETRÁNEK, komentátor, novinář
--------------------
No, především bych se ho zeptal na to, jakým způsobem dneska Rusko udržuje svoje valutové rezervy. Protože za 20 let Putinismu v Rusku se stal skutečně zázrak, kterému mnozí málo věří. A tady já nemíním chválit Putina nebo Medveděva, nebo celý systém, ale Rusko je obrovský kolos, který je schopen i za cenu utrpení a bídy vstát z kolenou a nedopustí se to, co kdysi si myslel, že Hitler, já se dostanu k Moskvě a Rusko klekne. Rusko je víc než Moskva, Rusko je dneska přes 80 regionů, z nichž každý ten region už má svoji vlastní historii. To, co se povedlo Putinovu režimu bylo aspoň nějakým způsobem dát do souladu určité právní systémy jednotlivých oblastí. Vždyť tam nebyla jediná ústava a každá vnitroruská republika i vnitroruský kraj měl svou ústavu, má svoje vlastní zákonodárný sbory a tam bylo potřeba dát jistým způsobem do souladu. To, co je asi dneska nejdůležitější je, že se ministryní zemědělství paní Skrynnik daří přece jenom vyždímat od různých orgánů celého toho systému vlády možnosti začít konkurovat, nebo aby Rusko, které kdysi bylo obilnicí a vyváželo, tak aby se dostávalo zpátky na vlastní nohy. To je, myslím, zemědělství je něco, k čemu se Rusko dneska vrací a kde jsou ty úspěchy, i když jenom v jednotlivých oblastech, přece jenom dostávají nahoru. Rusové jsou si vědomi toho, co říkal už staří Anton Pavlovič Čechov: Jestli ti má někdo pomoct, tak nejvíc to bude ruka na konci tvého vlastního ramene. A tohle to se dneska už v Rusku dostává nějakým způsobem přece jenom do vědomí lidí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký výhled byste předpovídal, nebo vývoj Rusku? Co myslíte, je před volbami, po volbách a před volbami.
Jan PETRÁNEK, komentátor, novinář
--------------------
No, tak podívejte, mnohé naše lidi v České republice udivilo, co se v tom Rusku děje. A tady bych chtěl zase upozornit na tu nerovnost mezi centry, jako je Moskva a Petrohrad a ostatek. V Moskvě a v Petrohradu už dlouhou dobu si mohou mnozí hubatí novináři a publicisti říkat, co si myslí, Žvaniecki, ten satirik, ten říká: Už jsme na tom skoro se svobodou slova jako v Anglii, můžeme cokoliv říct a stejně se vůbec nic nestane. To je Žvianiecky. A dneska ovšem, když si ještě dovolí novinář někde v ruské glubince, jak říkají v hlubokém zázemí Ruska, když si dovoluje zkritizovat místní vládu, no tak se zjistí, že ten, koho včera jako opilého člověka přejel náklaďák, tak že to byl zrovna ten novinář. Čili tady se ukazuje, že přece jenom na světové úrovni je to jako všude. V hlavních městech je větší míra svobody a větší míra rezonance. Rusové začínají chápat, jak bojovat proti vládě, která má příliš rigidní představy. Ty rigidní představy tady nesporně jsou a je potřeba nějakým způsobem se s tím vyrovnat. Teďka se bude vytvářet zřejmě další řada politických uskupení, budou chtít hodit rukavici Putinovi, jako budoucímu prezidentovi, dá se říct, že je to zas běh na dlouhou trať, ale Rusko se vnitřně obrozuje a největším zázrakem je tady to, co se projevilo i v arabských zemích při takzvaném arabském jaru, a to jest, že když máte Internet, máte mobilní spojení, už vám vládní pokusy o cenzuru nejsou pro ty pány nahoře vůbec nic platné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje komentátor Jan Petránek. Pokračujeme v rozhovoru s novinářem Janem Petránkem, který je hostem dnešního Jak to vidí. Vy už jste se zmínil o arabském jaru, o událostech, které, řekla bych, docela dominovaly tomu dění ve světě v tomto letošním roce. Možná bychom se mohli za ním i tak trošičku ohlédnout. Ve znamení čeho byl? Skloňujeme také kybernetickou válu, nebo i začátek války koloniální, když se podíváme na dění v Libyi?
Jan PETRÁNEK, komentátor, novinář
--------------------
To jsou krásné odpovědi, ale já vidím, že máme tak 12 minut do konce našeho rozhovoru. Beru všechny tři otázky, které jste právě položila.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná bychom zůstali u té kybernetické války. Co vy na to? Írán, který teda podle svých slov sestřelil nebo ukradl, jak to definovat, americké bezpilotní letadlo u své západní hranice?
Jan PETRÁNEK, komentátor, novinář
--------------------
To je veliká detektivka. Podívejte, skutečně to vypadá tak, že napřed se mluvilo, že takzvaný sentinel, to je ten bezpilotní stroj, který může bombardovat, který může elektronicky provést obrovskou špionážní činnost, ten létal zřejmě, protože verze jsou různé, nad pákistánsko-afghánským pomezím a v této chvíli byl ukraden, prostě jako když máte svoje vlastní letadýlko, který zkoušíte na kopci, ale najde se tam chytrák, který vám dokáže tu kontrolu převzít a to letadlo vám dálkovým řízením ukrást. To se zřejmě povedlo Íráncům, který vedli celý tento stroj, ten RQ-170 Sentinel až do Íránu a v Íránu se s tím pokusili přistát. Trošku to rozbili, protože ještě nejsou zvyklí, jak se tenhle stroj řídí a přistání se jim moc nepovedlo. Důležité však je, že nebyly poškozeny elektronické a snímkovací a televizní a jiné ovládací systémy, které tento stroj má a proto Američani začali šílet a byli by za to dali nevím co, aby to rozbombardovali, aby to nedostali tuhle tu supertajnou elektroniku do rukou Íránci. A co víc? Ukazuje se, že už do Íránu spěchali čínští vojenští techničtí experti a ruští vojenští experti a Írán, že je ochoten Rusku třeba a Číně prodat tuhle tu super tajnou výstelku špionáže, jak Moskvě tak Pekingu ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už docela odtajněnou, že?
Jan PETRÁNEK, komentátor, novinář
--------------------
... no už se o tom dneska takhle mluví. Ale teďka já vám dám jeden zajímavej příklad z historie. Jestli to není, jako, když Angličani jednou poslali letoun, v tom byl jeden mrtvý oficír a ten měl tajný dokumenty, který dostal okamžitě Hitler na stůl a pak se ukázalo, že je to podvrh. Není to se stejným způsobem, že na Írán nastražili něco? Protože Írán taky už se snažil dvakrát získat ze světa zvláštní programy, čipy a elektroniku a potom se ukázalo, že když to uplatnili ve svém natanci a v Chomu a v dalších centrech, tak jim to zničilo, ten program byl takový, že v určitém momentě jim to zničilo roztočené centrifugy na odstředění toho správného vojenského uranu a totéž se stalo v roce 1982. To byl poslední rok, kdy byl Brežněv naživu a tehdy Kanaďani vyvinuli specielní program na řízení obrovských dálkových systémů ovládání rozvodů plynu. Rusové to nezaplatili, tedy tenkrát Sovětský svaz a uplatnili to. Půl roku to fungovalo a po půl roce celý sovětský dálný východ, všechny přečerpávací stanice a jiné momenty, které měly na starosti rozvoj plynového průmyslu, vyletěly do povětří, byla to škoda za několik miliard dolarů a především byla vyřízena celá struktura rozvodů plynu na dálném východě. To bylo, jak se tomu říká mezi zpravodajci jojo, strčený virus, když to chcete ukrást. Trochu to připomíná to Slovácko sa súdi, když jste chtěla zjistit, kdo vám krade polínka na dřevo, tak jste do toho dala trošku střelnýho prachu a komu vyletěly ve vesnici kamna do povětří, tak to byl ten zloděj. To se přesně stalo 1982 a teďka je to rozehráno možná s RQ-170 Sentinelem a ukáže se, co je na tom pravdy nebo ne. Čili je to nesmírně dobrodružné ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Detektivka, jak říkáte.
Jan PETRÁNEK, komentátor, novinář
--------------------
... třeba se k tomu v lednu vrátíme, co z toho bude.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvidíme. V každém případě, četla jsem dokonce, představte si, že existuje laboratoř bezpilotní žurnalistiky, otevřeli to na Nebrasské univerzitě v Lincolnu a možná ty bezpilotní letouny by šlo využít jako zpravodaje.
Jan PETRÁNEK, komentátor, novinář
--------------------
No, ty jsou dávno využívány tímto způsobem ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No vidíte, v praxi už to je.
Jan PETRÁNEK, komentátor, novinář
--------------------
... jestli už bychom zůstali u těch bezpilotníků, tak se podařilo i Izraeli umístit 60 bezpilotních strojů v Ázerbájdžánu. A odtamtud lépe si mohu, může židovský stát Izrael ohlídat, co se vlastně v Íránu děje. Nejposlednější zpráva dnešního dne je, že se Írán pokouší, aspoň to nacvičuje, kdyby byla válka proti Íránu, nebo válečné sankce, konflikt, říkejte tomu, jak chcete, tak v tom případě by si Írán zablokoval Hormúzskou úžinu, a to znamená, jako kdyby asi půlce světa zavřel kohouty s přísunem nafty. Určitě tedy pro Asii a pro Čínu. Takže je tady asi zákulisní snaha horečně jednat, aby se problémy s Íránem nějakým způsobem dokázaly jinak vyřešit. S tím, že samozřejmě dnešní zprávy, nebo zítra to budete mít v novinách, je nové sankce, které uplatňuje Amerika právě proti Íránu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na blížící se nový rok 2012 nemáme, alespoň podle Mayského kalendáře ty nejlepší vyhlídky. Předpovídá se konec světa, mimochodem geolog Václav Cílek, který shodou okolností bude zítra hostem v Jak to vidí říká, že konec světa už tady byl, jenom jsme si toho nevšimli.
Jan PETRÁNEK, komentátor, novinář
--------------------
Já jsem hluboce přesvědčen, že skutečně podle Mayského kalendáře konec světa najde. Takže hned druhý den, kdybyste mě pozvali, tak já budu říkat, jak vypadal. Takže je to takový ten permanentní konec světa, který samozřejmě vždycky má další začátek. Já jsem absolutně klidný. Nebojte se i v příštích Vánocích se vám podaří já nevím, spálit vánočky, nedopéct vánoční pečivo. Všechno už tu bylo, všechno tady ještě bude.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a co myslíte, pane Petránku, co svět čeká v příštím roce?
Jan PETRÁNEK, komentátor, novinář
--------------------
No, tak především to nejdůležitější je, že se budou měnit asi různí šéfové. 4. nebo 7. listopadu, teď přesně nevím, jak to vyjde časově, bude volen nový americký prezident, už se ví, že v říjnu příštího roku bude i nový šéf Čínské lidové republiky, ale tam už se ví, že to bude Si Ťin-pching, který jako nejvyšší představitel Číny v takzvaném regulovaném předávání moci, což je na Číně jedna z mála obdivuhodných věcí, tak tam se dá říct, napřed se stane šéfem státu, potom se stane šéfem komunistické strany, pak se stane tím nejmocnějším, neboť se stane předsedou vojenské komise, která to má v rukou. Kdybych měl ještě snad malinko času, tak bych řekl, že právě dochází k čínsko-indickému konfliktu, zase ta válka před 50 lety se připomíná, kdy dnešní indický tisk, už jsem ho stačil přečíst, tam je o 4,5 hodiny víc a dá se to číst tedy už po páté hodině ráno našeho času, tak tam je vidět, že Indie je velice znepokojena tím, že si Čína na Seychelských ostrovech, to je 1500 kilometrů severovýchodně od Madagaskaru, tak tam už si zřídila vojenskou stanici. Indie dokonce mluví o tom, že Čína se snaží o obklíčit svými zájmy Asii po svém. No je to jenom takříkajíc zásobovací stanice. Američani si taky na Diego García a na severu Austrálie v Darwinu dávají načas s tím, aby si udělali svoji vlastní vojenskou základnu. Svět nebude lepší, bude možná jenom pozoruhodnější.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste přinesl také magazín, vlastně výhled na rok 2012. Co by si Jan Petránek přál, jaký titulek v tom příštím roce vidět v novinách, pokud zůstaneme u toho dění ve světě a třeba i také doma?
Jan PETRÁNEK, komentátor, novinář
--------------------
Tak to nejdůležitější je, co jsme nechali dneska za závorkami, jaký je vývoj Evropy, jaký je vývoj u nás. Já jsem hluboce přesvědčen, že dokud se bude řídit Evropská unie tím, čím se řídí, tak se řítí do propasti. Problém je, jak nastavit ekonomiku, ne tak, aby ta ekonomika sloužila věřitelům, ale aby neexistovaly dluhy. To, že za 20 let po sametu my se dostáváme do situace, kdy se Evropa propadá do dluhů, to je neslýchaná nekompetentnost těch, kteří chtějí řídit kontinent. To je nemyslitelné, a to je třeba radikálně změnit. Spojená Evropa je nesmírně významná idea, ale ne na tom systému, na kterém dneska Sarkozy, Merkelová a ostatní trvají. Roztržka s Anglií je nabíledni a myslím si, že to bude i věc, kterou tento týden budou velice komentovat všichni, kteří se tím zabývají.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zamyslíme se nad tím, doufám v lednu 2012.
Jan PETRÁNEK, komentátor, novinář
--------------------
Budu se těšit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také. Mějte se moc hezky. Hostem dnešního Jak to vidí byl novinář, komentátor Jan Petránek. Přeji ...
Jan PETRÁNEK, komentátor, novinář
--------------------
A jestli smím, tedy, tak všem přeju hezké Vánoce, protože do to doby se neuslyšíme. Ať se vám všecko podaří, shoďte starosti za hlavu, buďte optimističtí. Je to to jediný, co ještě zbývá. Mějte se hezky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vše dobré a na viděnou. Zita Senková přeje příjemný den.
Jan PETRÁNEK, komentátor, novinář
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka