Jak to vidí Ilona Švihlíková - 9. dubna

Ptali jsme se, jak Ilona Švihlíková hodnotí přínos bývalé britské premiérky Margert Thatcherové, která v pondělí zemřela. Probrali jsme i daňové ráje a další otázky, např. od posluchačů.

Ilona Švihlíková hojně publikuje jak doma, tak v zahraničí (Slovensko, Německo, Rakousko, Velká Británie).
Účastní se řady veřejných vystoupení obzvláště k problematice současné krize a možných řešení.
V roce 2010 vydala svou první monografii Globalizace a krize, v roce 2011 ukončila habilitační řízení a získala titul docent.
Založila občanskou iniciativu Alternativa Zdola, která se snaží o posílení komunitního hnutí v České republice.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem docentka Ilona Švihlíková, ekonomka. Dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Skvělá vůdkyně, žena principu, zářivá politická osobnost, milovaná i proklínaná. To jsou nejčastější přívlastky, které se objevují u jména Margaret Thatcherové, bývalé britské premiérky, která včera zemřela. S čím vy, paní Švihlíková, si budete spojovat nebo spojujete ikonu britské konzervativní politiky, kterou mnozí vidí i kriticky?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, tak já budu rozhodně patřit k těm, kteří ji vidí hodně kriticky. Pro mě je Margaret Thatcherová symbolem sociálního rozvratu a částečně kulturního rozvratu ve Velké Británii a pro mě navždycky zůstane ženou, která podporovala diktátory jako byl Pinochet a Suharto a která o Nelsonu Mandelovi řekla, že je terorista. Takže to je můj náhled na Margaret Thatcherovou a musím ale říct, že třeba ty oslavné ódy, které se teď rozprostřely v České republice, tak když se podíváte na Velkou Británii, tak tam tomu rozhodně tak není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nereagovala ale svou politikou, svými kroky ve své době začala vládnout v roce 1979, na tehdejší aktuální výzvy společnosti a ekonomiky? Británie na tom tehdy byla velmi špatně, byla zadlužená, navíc probíhala studená válka. Přece jenom to byla jiná situace.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak situace jistě, ale ona předložila nějakou řekněme komplexnější vizi, se kterou já upřímně řečeno, absolutně nesouhlasím a získala pro ní ve své době značnou podporu, ale musíme zase prostě vidět ty dlouhodobé aspekty její politiky, které tu Británii jaksi nevrátily zpátky mezi nějaké velmoce a to co vlastně od té doby ve Velké Británii probíhá, je skutečně značný sociální úpadek, obrovský nárůst nerovnosti, chudoby a celkové polarizace v té zemi. Takže jakoby vím, že někteří hodnotí tu její éru řekněme spíše pozitivně nebo tam vidí nějaké inspirující prvky, ale přece jenom myslím, že je potřeba se dívat na to trošku z dlouhodobějšího hlediska, protože často ty politiky mají nějaký dlouhodobější dopad, ne pouze v tu danou chvíli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou největší vaše výhrady vůči politice Margaret Thatcherové?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak já už jsem je vyjmenovala, bylo by jich hrozně moc a bylo by to vlastně všechno. Ten způsob, jakým vlastně zničila ten sociální stát, což skutečně zničila, jakým způsobem zacházela s odbory, jakým způsobem zprivatizovala ten veřejný sektor. To znamená spousta veřejných služeb se stala naprosto nedostupnými pro ty nízko a středně příjmové kategorie. Jakým způsobem vedla svoji zahraniční politiku, válečnickou, agresivní. To, že prostě podporovala diktátory a lidi, kteří vraždili ve svých zemích tisíce obyvatel. To jsou věci, které prostě nemůžu nechat stranou. Víte, to, že někdo je vůdce, to je hezké, ale jako vůdců bylo v dějinách jako hodně a často si počínali velice bezohledně, jak vůči zahraničí, tak vůči domácímu obyvatelstvu. Takže já se moc nenechávám oslnit tím, že někdo byl vůdce nebo silná osobnost, já se vždycky dívám, jakým způsobem pomohl nebo poškodil ty takzvané obyčejné lidi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem vy jste se zmínila o odborech. Tak mezi těmi názory zaslechneme i ten, že v té době odbory dusily britskou ekonomiku a že první volby Margaret Thatcherová vyhrála i proto, že Britové už byli zoufalí z těch nekonečných stávek odborářů.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tak já nevím, jestli by to říkali dneska, teda zrovna mám pocit, že dneska by ty názory na to působení odborů byly asi jiné a myslím, že to vyjadřuje dost dobře i postavení třeba konzervativní strany ve Skotsku, která vlastně tím nástupem Margaret Thatcherové tak ta konzervativní strana ve Skotsku de facto zmizela tam z mapy. Takže ono to má, přece jenom řekla bych i regionálnější dopady v rámci teda Velké Británie, řekněme silnější postavení v Anglii, ale poměrně dosti nevrlé přijetí ve Skotsku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nechci vás rozhodně tlačit do hledání nějakých pozitiv na Margaret Thatcherové, pokud je nevidíte, tak to samozřejmě respektuji. Přesto, v čem byste možná viděla její přínos? Možná se můžeme podívat i směrem k Česku. Asi bychom neměli zapomenout, že třeba společně s Ronaldem Reaganem, bývalým americkým prezidentem přece jenom přispěli tito lidé, tyto osobnosti i pádu železné opony.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to se říká, pardon, ale to vůbec není pravda ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč ne?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
... já bych doporučila se podívat na některé dokumenty, které dneska visí na britských listech. Margaret Thatcherová byla naprosto zděšená tím, když začala padat Berlínská zeď a volala Michailu Gorbačovovi, a žádala ho, aby tam vojensky zasáhl a aby nedovolil, aby se něco takového stalo. Takže jako to je jeden z těch velkých mýtů. Jim naopak ten rozdělený svět naprosto vyhovoval, protože samozřejmě, když vedete řekněme asociální politiku doma, tak vždycky potřebujete mít nějakého vnějšího nepřítele. Takže jí se ten východní blok, jako ten obrovský nepřítel, ta hrůza toho komunismu, strašně hodila a ve chvíli, kdy začal padat právě teda v Berlíně ta Berlínská zeď, tak to bylo něco, co ji jaksi vyděsilo k smrti. Doporučuju se na ty dokumenty podívat, protože už ty hovory jsou a ty doklady na to máme. Takže tohle je skutečně mýtus a není to pravda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou konkrétně jaké dokumenty přesně?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Jo tak to nevím z hlavy se přiznám, ale najdete je na těch britských listech, tam jsou celé ty zápisy z toho, jakými způsoby tedy to doopravdy bylo a ne to, co se jenom o tom povídá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předseda Evropského parlamentu německý sociální demokrat Martin Schulz mimo jiné řekl, že přes jasné politické rozdíly je Thatcherová postavou historického významu, cituji: "Ať s ní někdo souhlasil nebo ne, ukázala, že politika stále může být silou, která věci mění." Tolik citace. Záměrně jsem vybrala sociálního demokrata, který je vám asi teda bližší. S tím byste se třeba ztotožnila?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak samozřejmě, že měla nějakou vizi, kterou prosazovala. To je otázka prostě politického vůdcovství. Ale pro mě jakoby není zásadní to vůdcovství, ale ten obsah toho, co děláte, jo, to je myslím, že důležitější než prostě, že máte jakoby tah na branku, tak to je samozřejmě zásadní vlastností úspěšného politika. To znamená to, že jste schopni se prosadit, jak uvnitř své strany, tak potom jaksi celkově ve volbách a třeba i opakovaně, ale já se taky dívám na ten obsah, protože těch co se dokázali prosadit, najdeme v dějinách mnoho, ale někdy ta, jaksi ten obsah té politiky nebyl úplně vábný a taky si musíme teda vzpomenout, že Thatcherová byla sesazena takovým docela zvláštním způsobem, vlastně uvnitř své vlastní strany. A jedním z těch důvodů bylo její prosazování daně z hlavy, což myslím, že je docela zajímavé pro některé daňové experimenty, které někdo by rád dělal třeba v České republice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Skoro 400 tisíc Britů v petici vyzvalo ministra práce a sociálních věcí Duncana Smitha, aby dokázal rok vyžít s pouhými 53 librami týdně, protože on to v rozhovoru za BBC označil za možné. Ten požadavek ale odmítl. A označil za frašku. A to mě inspirovalo k otázce, jak se díváte na platy politiků a ten trend ve světě, snížit si příjmy a veškeré ty ušetřené peníze věnovat státu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je pravda, že někdo to popisuje jako takový populismus, ale já si myslím, že to je docela dobrý signál, když ta politická elita nebo aspoň její části ukáží, vyšlou určitý symbol do té společnosti, že mají znají tu sociální situaci a že jsou ochotni jaksi i přispět svojí troškou do mlýna. Přece jenom politika je také částečně věcí symbolů a tenhle ten signál není úplně sám o sobě špatný. Samozřejmě pokud nezůstane pouze u něj. Takže já bych to hodnotila spíše kladně. Ale musím říct, že ten případ toho britského ministra mě docela pobavil. To takhle dopadá, když si člověk nedává pozor na pusu a on se samozřejmě teďka naprosto znedůvěryhodnil, protože ve chvíli, kdy řekl, že by za to dokázal žít a potom odmítá si to na chvíli zkusit, tak to nevypadá příliš dobře. Hlavně ti politici, kteří hovoří o tom, jak je snadné vyžít za minimální mzdu nebo prostě za nějaké dávky hmotné nouzi a podobně, zapomínají na jednu zásadní věc, ono je možné si to zkusit na nějaké přechodné období, třeba měsíce dejme tomu, ale oni jakoby fungují s tou vidinou, že za ten měsíc nebo jiné období se znovu vrátí ke svému standardu a k tomu, co je pro ně běžné. Kdežto lidé, kteří za to žijí, to mají dlouhodobě, oni nemají žádnou vidinu, že jakoby jednou se vrátí k nějakému vyššímu standardu, protože nemají k čemu se vracet. Takže to jejich chování a samozřejmě i ta jejich psychika je někde úplně jinde, než když si to vyzkoušíte jako malý experiment, po kterém se jaksi vrátíte ke svým, ke svému pátečnímu golfu a něco prostě jiného je, když nemáte z toho žádnou cestu ven.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem nový prezident Miloš Zeman přišel s nápadem vytvořit prezidentský fond na splácení státního dluhu, do kterého je ochoten dávat 30 % svého platu, připravil by se tak o 62 tisíc korun měsíčně. Ale tento nápad se nesetkal příliš s velkou odezvou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To mě u našich politiků až zas tak nepřekvapuje. Ale je to prostě dobré gesto a já to skutečně nechápu negativně jako někteří. Prostě on tím pádem ukazuje, že je ochoten se něčeho vzdát a samozřejmě ukazuje i ty ostatní, kteří se něčeho vzdát nechtějí, aby řekněme trošku narovnal to mínění společnosti o tom, že k tomu placení dluhů jsou speciálně předvoláni pouze někteří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů získalo 2,5 milionu dokumentů o daňových rájích, na odtajněném seznamu boháčů je řada vlivných osob, ať už jsou to prezidenti, ministři, oligarchové nebo i uvěznění podvodníci. Jak se vám seznam čte, paní Švihlíková?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já musím říct, že pro mě to byla famózní zpráva o tom, že investigativní žurnalistika žije ještě stále a navíc, že je schopná skutečně udělat takhle obrovskou práci ve spojení s investigativními novináři z mnoha zemí, tak to teda skutečně to je bomba tahle ta zpráva. Myslím si, že hodně politiků z toho nebude mít úplně dobré spaní, což považuju za výborný signál, protože je potřeba, aby jim někdo konečně řekl, že víme z velké většiny, co jsou zač. Ale tyhle ty důkazy jsou vynikající. Na druhou stranu ta čísla jsou skutečně velmi, velmi špatná a ještě horší než očekávalo. Protože z toho vyplývá, že v těch daňových rájích je uskladněno nějakých 30 bilionů dolarů. To je skoro polovina světového HDP se vám prostě naštosovala v takovýhle oblastech, což je, to je základní ohrožení demokracie, protože v tu chvíli máte poměrně dosti úzkou elitu lidí, která disponuje obrovskými prostředky, za které si může koupit cokoliv a téměř kohokoliv. Takže to je skutečně ohrožení demokracie jako takové. Já jsem velice ráda, že k tomuhle odhalení došlo a dochází. Je to vlastně další ten kamínek na cestě odhalování dokumentů, jako koneckonců udělal Julian Assange s WikiLeaks, takže skvělá zpráva a teď je potřeba to správně uchopit a taky s tím něco udělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to znamená správně uchopit? Co si pod tím vy představujete?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Správně uchopit pro mě znamená občanský tlak, který bude jednoznačně požadovat, aby se téma daňová spravedlnost dostalo mezi hlavní politickou agendu a aby ty daňové ráje byly vnímány tak, nebo tím, čím skutečně jsou. Daňové ráje jsou škodná v systému. To je prostě škodná, která teda zaprvé nemá vůbec co dělat v eurozóně, to je jedna věc a zadruhé prostě ty státy musí jednoznačně legislativně postavit a není pravda, že to nejde. Ono to jde, ale jenom se nechce. Vemte si třeba premiéra Camerona britského, jsme pořád v Británii, který jakoby se na G8 nebo G20 hrozně rozčiluje okolo daňových rájů a přitom to je Velká Británie, která kontroluje své území, hned dva obrovské velmi vlivné daňové ráje, Britské Panenské ostrovy a Kajmanské ostrovy, takže, kdyby s tím chtěl něco udělat, jak tak vášnivě proklamuje, tak už měl dávno příležitost. Tam skutečně jde o to, že když se podíváte na ty dokumenty a teď zjišťujete, co je to za politika, kdo mu financoval kampaň, kdo ho platí nebo u těch bývalých politiků, kam se jaksi vrtli po své kariéře, no tak vidíte, že skutečně jejich ochota s tím něco udělat, není příliš velká, protože proč by jaksi šli proti svým sponzorům. Takže tady je skutečně potřeba tohle odhalovat, zveřejňovat a neustálý tlak, pokud možno alespoň evropský na to, aby se s tím konečně po všech těch letech začalo něco dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím, že na tom seznamu, klidně mě opravte, je 130 tisíc jmen? Pokud máte ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Myslím, že je jich tam, jakoby vypadá to, že to je hodně, ale jakoby z hlediska celkového počtu /nesrozumitelné/ to není nějak zvlášť velký počet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam jde spíš o tu částku, jak jste o ní hovořila.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem v daňových rájích je už celkem 12 554 českých firem. V roce 2012 vzrostl jejich počet o 460. To vyplývá z analýzy České kapitálové informační agentury. Největší zájem je o Kypr, Seychely, Belise a Bermudské ostrovy, také Spojené státy. Výhodnější daňové podmínky jsou stále jedním z těch nejdůležitějších motivů odchodů firem z Česka. Nicméně nejsou důvodem jediným. Jak vy to vidíte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak myslím, že zájem o Kypr teď poněkud odpadne tedy ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Logicky.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
... to bych, /nesrozumitelné/ bych už trošičku dala stranou a víte, ono se často říká, že ty firmy chtějí především platit nízké daně. Já bych o trošku opravila. Ony ve své velké většině nechtějí platit nízké daně, ony nechtějí platit žádné daně. To znamená, oni by rádi, aby ten stát jim poskytoval tu veškerou infrastrukturu, kterou pro své podnikání potřebují, ale jaksi se jim moc nechce do toho přispívat. Proto já hovořím o tom, že daňové ráje jsou škodná v rámci systému a že prostě žádný normální stát a už vůbec ne něco tak velkého jako je Evropská unie, si nemůže dovolit, aby jí prostě ohrožovaly její fiskální suverenitu, protože potom samozřejmě nemůžete na těch daních minimálně teda právnických osob vybrat to, co byste očekávali a potom přenášíte to daňové břemeno na ty nejchudší vrstvy. Což je politika, která je ryze asociální. Takže tady skutečně je potřeba koordinovaný postup, u nás by v první fázi, neříkám, že stačilo, ale trošku by pomohlo, kdyby prostě firmy, které mají za A: neprůhlednou vlastnickou strukturu nebo za B: jsou v daňových rájích, měly absolutně zakázán jakýkoliv přístup k veřejným zakázkám. Mně přijde naprosto absurdní, aby země, aby firma pardon, která prostě tady neplatí daně, ještě měla tu drzost se přihlásit do tady nějakého veřejného řízení a chtěla ještě od státu peníze. Jo, to je prostě nemyslitelný. A tohle se dá udělat velmi, velmi snadno, ale zase ono se příliš nechce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Připisovat přesídlování firem domácí rozpočtové politice není podle ministra financí Kalouska možné. Podle něj je to důsledek toho, že se Česko stalo svobodnou a otevřenou ekonomikou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, má vůbec smysl tohle komentovat? Mě třeba zaujalo ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já myslím, že ano.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
... já myslím, že skoro ani ne, protože na tohle, ano, takže to, že u nás firmy odchází do daňových rájů a nejen teda u nás, je následek toho, že jsme svobodná země. To je opravdu pěkné. A ještě hezké je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, tak jinak. Já se omlouvám, jak tedy motivovat firmy, aby zůstaly?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
... já bych je nemotivovala, promiňte, ale prostě ta firma má tady určité povinnosti, pokud prostě tady podniká, tak využívá mimo jiné také státní infrastrukturu, jo, takže to podle mě je tady potřeba nastavit restriktivní pravidla a ne jakoby ještě ty firmy nějak motivovat nebo je prosit. Stát je ten, kdo určuje pravidla a buď se to někomu nelíbí, tak samozřejmě potom jako může klidně jít pryč a zkoušet podnikat někde na Seychelách. Tady je skutečně potřeba pevný, tvrdý, koordinovaný postup. Jeden z těch dobrých kroků, byť zatím skutečně ve fázi prvotního, prvotní úvahy je ten dopis tří ministrů, kdy se vlastně spojili ministři Velké Británie, Francie a Německa, kteří jdou po těch vnitrofiremních cenách, to znamená reagují na to, že nadnárodní firmy, které fungují v dané zemi, tam neplatí vůbec žádné daně, prostě tam vytvoří přidanou hodnotu, vytvoří tam zisk, ale převedou si ho támhle Bůh ví na Kajmanské ostrovy, to znamená, že oni budou chtít přidanou hodnotu zdaňovat v místě vytvoření, provozovny, to samozřejmě jde opět zařídit. Je potřeba se taky trošku podívat na ty konzultační firmy, které v tom vřele pomáhají i na některé bankovní skupiny, které v tom těm nadnárodním firmám a jiným pomáhají, ale zase není to nic, co by bylo nedosažitelné a v rámci evropské regulace to udělat lze. Já jsem ráda, že vůbec tohle to téma už se dostalo jak do G20, tak do Evropské unie a doufám, že ve spolupráci s těmi účetními kontrolami a standardy to bude pokračovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás, nevidím bohužel jméno pisatele. Cituji: "Další škodnou v systému Evropské unie jsou kromě daňových rájů i dotace, jsou zdrojem korupce a plýtvání, že?"

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dotace jsou vždycky trošku problém. Ono hodně záleží, na co jdou a taky kam jdou. Já musím říct, že já nejsem moc velký příznivec dotací, protože skutečně se mohou stát zdrojem systematické a dlouhodobé korupce. Já si myslím, že vždycky je spíš třeba se podívat na ten daný sektor, který má problémy a dívat se třeba strukturálně, to znamená říci si: Proč dotujeme tuhle skupinu, je možno jí pomoc třeba legislativními opatřeními nebo má nevýhodu z hlediska toho, že se nemůže dostat k finančním prostředkům? Jo, takže jakoby spíš jakoby hlubší řešení. Ne, že by ty dotace nikdy nebyly logické, třeba pokud máte co dočinění s přírodou, s počasím, v oblasti zemědělství, tak tam se samozřejmě o tom uvažovat logicky dá, protože to jsou prostě faktory, které neovlivníte hospodářskou politikou, těžko s tím něco uděláme, že máme tak hroznou a dlouhou zimu a to se samozřejmě projeví na úrodě a tak dále a ti zemědělci se dostávají do velmi obtížné situace. Ale celkově musím říct, že já nejsem moc fanda nějaké zásadní dotační politiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíme nyní i ty problémy kolem operačního programu Severozápad v Ústeckém a Karlovarském kraji.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Právě, nabízí se, pokud to skutečně není dobře ošetřeno tím, že tam jsou třeba ty systémy opendata, kde skutečně je vidět, co kdo schválil, kdo to udělal, komu to převedl, na základě jakého výběrového řízení, tak to velmi často svádí k různým prapodivným operacím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání pořadu Jak to vidí je ekonomka Ilona Švihlíková. Nedávno se konal summit skupiny nejsilnějších nezápadních ekonomik BRICS, pětka Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika. V těchto zemích žije dohromady přes 40 % obyvatel planety, volají tato pětka po změně v ekonomice i v mezinárodní politice, chtějí založit společnou rozvojovou banku. Mají šanci změnit světový řád?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že ty šance mají. Je pravda, že ta skupina je velice pestrá, a to řekněme jak politicky, tak ekonomicky, demograficky samozřejmě. Nicméně už je pozoruhodné to, že ta zkratka, původně ten BRIC vymyšlený v roce 2001 nezůstal pouze na papíře. Protože to byla zkratka, která prostě vyznačovala jenom to, že existují takové 4 zajímavé ekonomiky, rychle rostoucí, ale ta krize v roce 2008 vlastně ponoukla tyhle země se poprvé sejít, to bylo v roce tedy 2009 v ruském Jekatěrinburgu a tam přece jenom zjistili, že i když nemají vždycky ve všem společné zájmy, což je i logické, i vzhledem k jejich geografické pozici, tak přece jenom něco společného mají. A to je kritika vůči tomu stávajícímu především mezinárodnímu měnovému systému ať už to je tedy kritika toho, jakým způsobem se volí a rozhoduje v Mezinárodním měnovém fondu nebo rozložení těch funkcí vlastně v Mezinárodní měnový fond vždycky vede někdo z Evropy a světovou banku vždycky Američan a oni prostě říkají: Podívejte se, ten svět vypadá jinak, my jsme dneska ekonomická síla, ta ekonomická síla se přesouvá dlouhodobě ze severu na jih, Brazílie, a ze západu na východ, my prostě chceme, aby tohle bylo i reflektováno i v těch institucích. Což je podle mého názoru dosti legitimní požadavek a potom jaksi s tím rozvojem toho dialogu těchto zemí začali postupně zjišťovat, že mají i další společné zájmy, i když někdo to chápe zase v tom negativním smyslu, například jaksi jejich nechuť obchodovat v amerických dolarech, takže rozvoj obchodu třeba v čínských jüanech, případně v nějaké další měně, tedy snahy o reformu toho mezinárodního měnového sytému. Ale jsou tam i jiné sympatické prvky, i když samozřejmě můžeme je brát jako deklaratorní, ale myslím, že i ta deklarace má tady určitý smysl, jsou to skutečně velice zásadní země v tom nejen ekonomickém, ale celkově prostě v tom systému, když prostě říkají důraz na multilateritu, důraz na dodržování mezinárodního práva. To jsou podle mě poměrně sympatické rysy, samozřejmě můžeme je brát jako pouhou deklaraci, ale já si myslím, že i ta deklarace prostě ze strany takhle významných zemí je důležitá. No a naposledy tedy už rozvoj toho vlastního projektu, té rozvojové banky, čímž by se vyhnuli jednak teda působení Mezinárodního měnového fondu, který jaksi nemají úplně v lásce a tady je rozvoj i svých vlastních obchodních a investičních toků. Takže ano, ty zájmy v některých oblastech jsou různé, ale přece jenom je spojuje to, že říkají: My jsme tady, vnímejte nás, chceme mít svůj hlas a chceme ovlivňovat instituce, které už moc nereflektují tu současnou realitu, ale spíše to poválečné uspořádání a to prostě už ten svět je někde jinde a je potřeba, abychom my také měli slovo s tím, jakou politiku děláme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak silný je hlas této pětky, nakolik je reflektován ve světě?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že stále více. Já to hlavně vidím v tom, jak především ten americký i odborný tisk píše, jakoby, že nemají nic společného, že se vlastně nemůžou dohodnout ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tam, promiňte ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
... taková ta obranná pozice ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... více těch společných bodů nebo dovedou hovořit opravdu tím jedním hlasem, nejsou to spíš rivalové?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Můžou být obojí. To se vůbec nevylučuje. V určitých oblastech najdou společný hlas, především, pokud se to bude týkat jaksi omezení nebo oslabení dominantního vlivu Spojených států v měnových systémech, tak tam se určitě shodnou a asi se shodnou i na spolupráci obchodu, když si hodně budou dávat pozor na to, aby jaksi příliš nedominovala Čína, která samozřejmě v té skupině je jaksi absolutně ekonomicky nejsilnější. No a v některých otázkách se možná neshodnou. Ale to máte skoro v každém spolku. Takže to není důvod, abychom ho nevnímali jako docela zajímavý soubor zemí, který myslím, že má co říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A to říká ekonomka, docentka Ilona Švihlíková, host dnešního vydání pořadu Jak to vidí. Děkuji a těším se na další rozhovor.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Děkuji. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra po půl deváté přivítám geologa Václava Cílka. Příjemný den přeje všem Zita Senková. Na slyšenou.