Jak to vidí Ilona Švihlíková - 31. října

Ilona Švihlíková ve středu ráno hovořila o zneužívání chudoby z pohledu ekonomky, zneužívání sociálních dávek v souvislosti s tolik diskutovanou S-kartou nebo o zvyšování DPH.

Dotazy můžete posílat na mail: jaktovidi@rozhlas.cz.

Ilona Švihlíková hojně publikuje jak doma, tak v zahraničí (Slovensko, Německo, Rakousko, Velká Británie).
Účastní se řady veřejných vystoupení obzvláště k problematice současné krize a možných řešení.
V roce 2010 vydala svou první monografii Globalizace a krize, v roce 2011 ukončila habilitační řízení a získala titul docent.
Založila občanskou iniciativu Alternativa Zdola, která se snaží o posílení komunitního hnutí v České republice.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)
Pořadu je také věnována samostatná nová webová stránka, která obsahuje i další zajímavé informace jako např. životopisy hostů, fotogalerie a samozřejmě i archivy textových přepisů. Najdete ji např. klikem na tento odkaz.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Naším dnešním hostem je docentka Ilona Švihlíková, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha. Vítejte v pořadu Jak to vidí. Dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nedávno jste měla přednášku o zneužívání chudoby. Nejprve, co to chudoba je, jak tomu pojmu rozumí ekonomové?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Tak ekonomové definují chudobu různými způsoby. Nejčastěji se především tedy v kontext těch vyspělých zemí používá ten ukazatel relativní chudoby, který koneckonců také eviduje Eurostat, takže tady máme pěknou číselnou zásobu a možnost srovnání mezi různými zeměmi a jeden z těch ukazatelů je právě taková ta hodnota 60 % mediánu příjmu, který se nějakým způsobem upraví a aby byl srovnatelný a pak se sleduje, kolik procent populace je pod touto hranicí, to je jeden z nich. Další je samozřejmě taky otázka materiální deprivace. To znamená třeba, kolik domácností si nemohou dovolit vytápění, kolikrát týdně mohou mít maso, nebo vůbec nějaké teplé upravené jídlo. To jsou takové materiální ukazatele a ty se samozřejmě sledují také a potom zase můžeme srovnávat jak na tom ty jednotlivé země jsou. Speciální kategorií je potom chudoba v těch zemích rozvojových, kde má ty hrozné podoby hladu, ale i dalších prostě nedostatku těch základních potřeb a tam se většino počítá v těch dolarech na den a stále platí, že několik miliard lidí prostě žije v chudobě, kdy má starosti, jestli bude mít nějaké jídlo za den a podobně.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kdo je chudobou u nás nejvíc ohrožen?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Tak v České republice jsou to, je to několik skupin. Patří tam osamělé žijící senioři, kteří si nemohou nějakým způsobem přivydělávat, protože my máme poměrně rostoucí počet seniorů, kteří se snaží si přivydělat ke svému důchodu. Patří tam ti, kteří se starají o nezletilé děti, což jsou většinou ženy, to jsou kategorie matky samoživitelky a patří tam také rodiny a mnoha dětmi. To jsou takové tři hlavní skupiny, které jsou u nás tou chudobou nejvíce ohroženy. Bere se to jakoby podle domácností. Ale kdybychom se dívali vyloženě jakoby na tu skupinu, tak zjistíme, že nejvíce ohroženy jsou děti do 18 let. Tam se to projevuje nejsilněji s to rostoucí tendencí bohužel.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak jsme na tom v porovnání s dalšími státy Evropské unie?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
To je právě nesmírně zajímavé, protože ta, ty údaje Eurostatu i podle těch různých ukazatelů, ať je to ta materiální deprivace, to znamená nedostatek tedy řekněme vůbec nějakých základních potřeb, jako je třeba to vytápění bytu anebo tedy podle toho příjmu, ukazují, že v tomto srovnání je na tom Česká republika výborně, byť ten trend je zhoršující se. Takže se nacházíme na opačné straně žebříčku než Bulharsko, Rumunsko, Litva, Lotyšsko, ale také ta situace se velmi rapidně zhoršuje v těch zemích postižených dluhovou krizí, v Řecku, Španělsku, Irsko, tam ta míra chudoby roste v těch posledních letech skutečně závratnými tempy. To, co je ale specifické pro Českou republiku je, že my máme poměrně velké množství obyvatelstva koncentrováno těsně u té hranice. To znamená, oni jakoby opticky ta čísla vypadají skvěle a i v tom srovnání to z toho jednoznačně vyplývá, ať to přepočteme na paritu kupní síly nebo v procentech HDP, prostě ať si s tím hrajeme různými způsoby, metodicky čistě samozřejmě, tak to vždycky vyjde velmi dobře a pak se to používá jako silný politický argument. Ale už se málokdy vidí, jak velká část je těsně nad tou hranicí. To znamená, že stačí skutečně velmi malá změna těch podmínek, aby to číslo se skokově navýšilo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy používáte v té přednášce také pojem sociální vyloučení. Jaký je rozdíl mezi chudobou a sociálním vyloučením?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Sociální vyloučení se často bere jako součást měření chudoby. To znamená nezačlenění do společnosti v různých typech. Většinou to bývá nezačlenění v oblasti práce, tam třeba Eurostat právě eviduje domácnosti s nízkou pracovní intenzitou, speciálně pouze evidují domácnosti, kde ta nezaměstnanost má dlouhodobou, řekněme generační povahu. To může být jeden typ toho sociálního vyloučení. Vyloučení z těch základních sociálních struktur společnosti. To se samozřejmě eviduje také. Nemusí to být totéž co chudoba, ale velmi často tomu tak je. To jsou vznik těch různých ghet, prostě vyloučených, kde nejsou dodrženy základní hygienické podmínky, jak je skutečně ta, ty ukazatele jakoby se střetávají a koncentrují v jednom.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Sociální výdaje byly v roce 2010 skoro 45 % u nás. Tedy celkových výdajů. To je dost, ne?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
To je poměrně číslo, které je normální. Já jsem na té přednášce právě měla takovou, takové velké tabulky v porovnání zase s různými zeměmi a tam se porovnávají celkové výdaje a také se tam porovnávají výdaje na různé kategorie a ať už se díváme na cokoliv, tak zjistíme, že Česká republika je vždycky hluboce pod průměrem Evropské unie. Takže v těch sociálních výdajích jsme většinou v té nejnižší třetině a když se podíváme na výdaje podle položek, ať už to budou penze, ať to bude nemocenská, nebo jiné podpory třeba bydlení, tak jsme velmi hluboko pod průměrem a někde dokonce je to polovina jakoby z té průměrné hodnoty EU 27, to znamená zahrnujeme řekněme ty méně vyspělé země. Což je docela paradox. Protože na jedné straně tady máme skutečně byť zhoršující se stále relativně nízkou míru chudoby, byť teda říkám, je tam ta hranice jakoby těsná, takže číslo trošku klame a na druhé straně ty sociální výdaje jsou v porovnání s ostatními zeměmi i s průměrem EU prostě velmi, velmi nízké. Takže tady se prostě lze domnívat, že do určité míry tady čerpáme z toho bývalého nastavení, kdy prostě všichni měli práci, kdy neexistovalo bezdomovectví, kdy byla nějaká základní sociální infrastruktura ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Promiňte, může tohle to platit ještě po těch 24 letech skoro?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
... to dobíhá samozřejmě v těch důchodech, ale dobíhá to a ono to bude stále dobíhat jaksi /nesrozumitelné/ to znamená tu sociální infrastrukturu a to, že prostě máme byty, které jsou napojené centrálním topení a podobně, to prostě hraje svoji roli a tohle v řadě těch zemí jako vůbec, nebo ne vůbec nenajdeme, ale najdeme to v mnohem nižší míře, než u nás. To znamená tohle hraje nějakou roli a samozřejmě i to, co vstupovalo, vstupuje do těch důchodů. To samozřejmě také velice důležité. Ale jak říkám, tahle ta jakoby komparativní výhoda nám bude s postupem času mizet.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jaká je struktura těch sociálních výdajů u nás? Zase, když to třeba srovnáváme s ostatními zeměmi Evropské unie.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Je poměrně podobná, byť ty částky jsou absolutně i relativně samozřejmě mnohem nižší a zase i v přepočtu na paritu kupní síly, abychom srovnávali srovnatelné, bychom nemíchali tedy jablka a hrušky, tak nejvíce z těch sociálních výdajů zabírají důchody. Což je logické, protože koneckonců celá Evropa až na Francii, která je trošku specifická, se potýká s tím, že prostě má stárnoucí populaci, to znamená ty výdaje na penzi běžně zabírají absolutně největší část. Ale zajímavé třeba je, že u nás velmi nízká položka je otázka aktivní a pasivní podpory v zaměstnanosti. Tam to skutečně jakoby, když to porovnáme s tím průměrem i s ostatními zeměmi relativně jakoby srovnatelnými s námi, dejme tomu, tak tady ta podpora je velmi nízká, teď nemyslím jenom podporu v nezaměstnanosti, ta je taky velice nízká, to je 5,5 tisíce v průměru, to si málo kdo uvědomuje, ale i obecně ty podmínky, za jakých se uděluje, ta doba trvání a hlavně i ta aktivní podpora. To znamená ten vznik nových pracovních míst. Tady ty cifry jsou skutečně silně podprůměrné.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak je to se sociálními dávkami? Jak štědrý je v tomto směru Český stát?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
No, my máme nějakou paletu, která může vypadat relativně pestře, ale zase, když to budeme srovnávat ať už teda průměr nebo nějakým jiným způsobem, tak ty částky zaprvé nejsou tedy rozhodně nijak závratné, jak již říkala, jak už se z toho dá velmi dobře vyžít, tak možná při kombinaci řady těch dávek, ale jinak tedy to rozhodně nějakému luxusnímu žití není a v poslední době samozřejmě ta výše vůbec toho sociálního zabezpečení značně klesá, a to se dotklo řady skupin. Samozřejmě jednak teda seniorů a samozřejmě velmi silně postižených, tam došlo k velice významným teda negativním změnám pro tuhle skupinu. Takže navzdory tomu, co se říká, ten Český stát nijak zvlášť sociálně štědrý není. Ono se to prostě rádo jakoby používá tenhle argument, ale potom teda nevím, odkud chtějí ti, kteří to tvrdí, čerpat nějaké srovnání, protože prostě ta data Eurostatu to shromažďují za 27 zemí ve stejné metodice, protože s tím se jakoby moc čarovat nedá. A ve všech těch údajích, jak už jsem říkala, ty sociální výdaje jsou vždycky podprůměrné, to bylo ta první třetina, která jakoby nás staví vedle právě těch zemí, které opravdu nemají žádný sociální stát a je tam míra ohrožení chudobou je enormní. Takže tohle je takový zjevný paradox a je zvláštní, že zrovna u nás se hodně na tuhle kartu hraje. Když prostě mi v sociálních výdajích jsme naprosto nesrovnatelní nejenom s tou Skandinávií, tak ta je úplně někde jinde, ale i řekněme s takovým tím centrem té Evropy, to znamená já nevím s Francií a s těmito zeměmi. Tam skutečně ta porovnatelnost je nemožná.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy jste použila slova, když se na tuto kartu hraje, tak mě napadlo, jak se díváte na tu takzvanou s-kartu? Tam se spíš na to jaké míry se u nás skutečně zneužívají ty sociální dávky, protože to byl myslím ten hlavní motiv, proč se měla zavádět.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
No já jsem teda nikdy neviděla žádnou analýzu, která by jinak vysvětlila, co to vůbec to zneužívání je, protože ta pravidla jsou nějakým způsobem stanovena a teďkom je otázka, kdo teda může čerpat a v jaké výši může čerpat. A jak už říkám, jako tam ten prostor pro nějaké zvláštní manipulace je poměrně dost nízký a ty částky samozřejmě pro běžného občana, já říká miliardy, vypadají, že jsou obrovské, ale prostě ten rozpočet počítá v úplně jiných cifrách, tam se nabízí úplně jiné možnosti než nějaké zneužívání dávek. Já si myslím, že to téma je politicky atraktivní hlavně proto, že většina lidí si pod tím dokáže lépe něco představit, prostě vidí, si řeknou: Ha, Pepa nepracuje, támhle dělá něco načerno a bere podporu, která teda v průměru, znova říkám 5,5 tisíce, to je skutečně a ta evidence, to ještě jenom takhle na okraj, v evidenci máte přes půl milionu lidí, ale těch, co pobírají podporu, je něco přes 100 tisíc, to znamená tady dochází k masivnímu vyřazování z evidence. Jo, my jsme jakoby viděli ta čísla opticky správně. Ale prostě dokážu si pod tím představit něco. Kdežto, když prostě zjistí, že se na nějaké zakázce rozkradou nebo takzvaně zmizelo několik miliard, tak to je částka tak obrovská, že jakoby uniká jo, si to nepředstaví, se s tím jakoby neztotožní. Že prostě tohle je příběh, který jakoby takhle nám ten rozpočet mizí. S-karta, já to považuju za něco naprosto neuvěřitelného. Speciálně pro kategorie postižených, na které jakoby nikdo nebral ohled, jako jestli vůbec budou prostě schopni se do toho bankomatu dostat, to je typicky prostě vidět, že to někdo nařídil a je mu úplně jedno, jak ti lidé s tím budou žít. Stejně tak senioři. Já si prostě nedokážu představit paní, které je 90 let a bydlí někde v Podkrkonoší, jak prostě půjde do bankomatu a tam si bude něco vybírat jo ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A hlavně proč.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
... to je, to je, je to neskutečný. A hlavně vy tady honíte cifry, který jsou skutečně směšný ve srovnání s tím, co mizí na zakázkách na všech stupních teda státní správy, abychom teda byli spravedliví, samozřejmě i na těch obcích, jo, to jakoby to je takové prorostlé chobotnicové a místo toho, abyste šli opravdu po těch velkejch rybách, tak děláte takovýhle věci, který jenom lidem znepříjemní život a ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A pak je tu ještě jeden aspekt, je to fér, že je to byznys pro jednu banku?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
... no samozřejmě. To si povšimněte, tohle je ale klasický rys těch reforem, že tam vždycky se najde někdo, kdo si z toho jako udělá zatraceně pěknej kšeft. To samozřejmě není žádná náhoda. Stejně jako ta privatizace pracovních úřadů a toho, kdo dodává kam software a pak zjistíte, že to je kamarád pana Šišky nebo pana Drábka nebo koho, jo, to znamená tímhle tím způsobem utíkají částky, který jsou několikanásobný oproti tomu, jestli se támhle někde ztratí něco na nějakých hmotných dávkách, co skutečně vy honíte drobáky a potom vám utíkají ty obrovský peníze.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnes premiér Nečas veze na Pražský hrad demisi ministra sociálních, nebo práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. On se, třeba pokud vím, pochválil za přípravu důchodové reformy. Jak to vidíte vy?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
On se pochválil. No tak je to pravda. Člověk se musí pochválit sám, nikdo jiný to za něj neudělá. Já, když jsem to viděla v těch zprávách, tak už jsem se tak zatetelila, že veze svoji demisi a jenom Drábka. No, tak ta penzijní reforma je připravena takovým zvláštním způsobem, že dokonce ani ti, kteří často hovoří o tom, že na ten stát nelze plně spoléhat a že je potřeba nějaké vlastně zajištění, tak tuhle formu nepovažují za příliš šťastnou, protože ten její hlavní problém spočívá v tom, že vy převádíte z veřejných fondů do soukromých ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Teď mluvíte o tom takzvaném druhém pilíři.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
... ano, to je ten druhý pilíř, to je ten takzvaný about, a tady se skutečně nějak nikdo nezabývá tím, že vám ty peníze prostě budou chybět v závislosti na tom tedy, kolik lidí vstoupí. Já myslím, že jich nebude mnoho, já jsem se sama teda setkala s tím, že v té bance, která zrovna teda má tu s-kartu, tak její pracovníci jaksi značně odrazovali od toho a říkali, proboha to nedělejte, to je takovej nesmysl, tak to musím říct, že jsem ocenila, že jakoby se na to někdo dívá těma střízlivýma očima, protože jednak teda ten průběžný pilíř ještě dále oslabujete a já skutečně nevím, kde vláda, která není schopna vybrat ani to DPH na to, to chce pokrýt ten schodek. Asi vůbec neví, že nějaký schodek bude.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Právě zvýšením toho DPH, přeci.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
No, tak to nebyli schopní to vybrat. Ale tak zvyšovali o 4% body a kde to je to inkaso, že jo? To inkaso se jaksi nedostavilo. A já jsem se právě nedávno bavila i s zástupci podnikatelů, to byl teda COOP, ten družstevní sektor, kteří prostě říkají, že vyloženě to, že odvádí DPH plus ty ostatní sociální platby, že si připadají jako pitomci s prominutím, jo, protože oni jsou na tom neskutečným způsobem biti, samozřejmě v tom obchodu je konkurence jiná, která se něčím jako odvodem DPH jaksi vůbec nezabývá a pokud to takhle půjde dál, tak oni samozřejmě to nevydrží a padnou. A to je prostě družstevní síť, která vám zaměstnává několik tisíc lidí. Jo a těch se tady prostě nikdo nezabývá a když se navrhne klasický standardní nástroj, jako je registrační pokladna s fiskální pamětí, což prostě na západ od nás je úplně normální ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nikdo se nad tím nepozastaví.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
... tak to je prostě běžný, běžná věc, že musíte dokázat doklad a finanční úřad prověřuje, tak se na to tady díváme, jako když někdo podnikatele šikanizuje, ale tam jde skutečně nastavit prostředí, které bude pro všechny stejné. Dneska je to tak, že benefikuje vyloženě ten, kdo neplatí a když někdo ty daně platí, tak se na něj ostatní dívají jak na blázna.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jak vidíte tu lítou bitvu uvnitř ODS o ten 1% bod teď ohledně tedy zvyšování DPH?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Lítá bitva. To je hezký. No, 1% bod je směšný na lítou bitvu, takže to asi nebude ten pravý důvod. A je zajímavý, že to stále jakoby pokračuje. Mě teď docela zaujalo, že Václav Klaus se od té skupiny distancoval, já si myslím, že tam je jeho určitý vliv, ale nejsem si úplně jistá, jestli jim jde jenom o to nahradit Nečase někým jiným, nějakou jinou osobou, nebo jestli jim skutečně jde o nějaké zásadnější změny. Myslím si stále, i když to popřel Klausův poradce, že Václav Klaus tam samozřejmě má nějaké své zájmy, protože prostě odchází z té nejvyšší funkce a bezesporu nebude chtít odejít z politiky a bude chtít nějakým způsobem vykonávat, koneckonců i část ODS po tom volá, ale myslím, že v tomhle tom kontextu mě docela pobavilo, když se teda svolali kongres na dušičky, to je takové docela zajímavý.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobře, co když po tom dušičkovém kongresu se ukáže, že skutečně ta tedy pozice Petra Nečase není dost silná, co se bude dít? Protože ve sněmovně se jednak odsunulo hlasování o tom takzvaném daňovém balíčku a o těch prováděcích zákonech daňové reformy, ale zároveň se ještě neprojednal tedy státní rozpočet. Dovede si představit, co může následovat potom?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
No, tak já si myslím, že už se nám to jednou stalo. Já to nepovažuju ale zas takovou tragédi, protože ten státní rozpočet, jako koneckonců už je u ministerstva financí obvyklé, zase stojí na naprosto nerealistických číslech. To znamená, že by se teoreticky mělo projednávat něco, co je mimo a nejhorší na tom je, že on už to bylo mimo, když to vznikalo. A teď samozřejmě je vidět prostě jakým způsobem ta ekonomika padá, že jo, ten první kvartál byl záporný, druhý byl taky minus 1 %, tak tam samozřejmě musíte upravit, nebo měly by se upravit ta čísla ohledně výběru daní, teď to DPH je někde úplně jinde než oni předpokládali, takže i ten rozpočet, který by tam byl býval šel, už by byl nerealistický, i když je pravda, že už jsme si na to za ty poslední roky skoro začali zvykat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
My se ještě vrátíme k tomu tématu, kterým jsme začali, k chudobě, ale já jsem dnes na iHnedu, tedy na v Hospodářských novinách našel takový žebříček, ve kterém se Česko umístilo na 28. místě. Je to žebříček prosperity, který tady dává dohromady mezinárodní srovnávací institut Legatum, hodnotí se ekonomické faktory, úroveň zdravotnictví, korupce a tak dále. Nejlépe jen a tom Norsko. My jsme z těch asi více než 110 zemí světa na 28. místě a třeba o 8 příček výš než Slovensko. Je to pro nás nějak zajímavé tenhle ten žebříček?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Já musím říct, že já sleduju žebříčky docela pečlivě, ale, že strašně moc záleží na tom, jaká data do toho vstupují a tam se ta opravdu kouzlit hodně, protože záleží, jakou metodiku zvolíte. Já vždycky, když to vykládám mým studentům, tak jim říkám: Pamatujte si, že téměř u jakéhokoliv žebříčku se Česká republika vždycky pohybuje okolo 30. místa, když nebudete vědět u zkoušky, a tady se to potvrdilo. Takže to tak zhruba je, ale ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A to jsme si pohoršili asi o 2 místa oproti loňsku.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
... no, tak zhruba se to tak pohybuje, ale zajímavý je, že většinou u těch kvality života nebo index lidského rozvoje, tak na těch prvních místech bude vždycky Skandinávie, tipuju, že to bude i tady, to znamená, že tam v tý první desítce bezesporu bude Norsko, Finsko, Švédsko, Dánsko, že tam prostě budou figurovat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No a to, že jsme na tom 28. místě, co to znamená? Že se tak pohybujeme kolem té 30.? Nejsme na tom tak zle přeci.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Já si osobně myslím, že to zase tak moc neznamená. Protože ve chvíli, kdy sečtete řadu faktorů, tak ono vám z toho vždycky jakoby něco vypadne. Když je to na těch prvních místech dlouhodobě, tak to má už nějakou vypovídací hodnotu, ale přece jenom ve chvíli, kdy sčítáte korupci, a teď je otázka samozřejmě, jakým způsobem ji vyjadřovat, do toho připočtete úroveň zdravotnictví, tak vám prostě vznikne takový dort pejsek, kočička a teď prostě vás to někam umístí. Takže, řekněme, že to není jakoby žádná katastrofa a taky je otázka, s kým se porovnáváte. Já si myslím, že by se měli porovnávat s Evropou, to znamená s civilizačním okruhem, který je nám bližší a prostě argumentovat tím, že u nás je to lepší než v Ghaně mi nepřijde teda úplně korektní.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
My jsme na začátku řekli, že ta přednáška, ze které jsem teď vycházel se svými otázkami, tak se jmenuje O zneužívání chudoby. Jak se může chudoba zneužít?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Ono je to samozřejmě jakoby dvojsmyslné, je to slovní hříčka. Jednak teda ty způsoby zneužívání chudoby, na který jsme tady už narazili, to znamená v souvislosti s tím oblíbeným tématem této vlády, že se zde zneužívají nějak ve velké míře sociální dávky, ale ta moje přednáška směřovala právě na to druhé zneužívání chudoby, to znamená, že se chudí zneužívají v politickém boji, to znamená, že se stávají právě tou kartou, se kterou se hraje a de facto jsou prezentováni jako viníci všech našich hospodářských potíží. To znamená slyšíme, že kdybychom neměli důchodce, kdybychom neměli bezdomovce, kdybychom neměli ty, co žijou z těch dávek, tak nám tady bude všem blaze. To je zhruba jeden ten typ toho zneužívání chudoby. Ale ono to má samozřejmě značný dopady i na tu společnost. Jednak masivně vzrůstá mezigenerační nenávist, to znamená ta, to, ten pocit hlavně u mladých, že staří jsou přítěž, že je to něco, co musíme živit, co nás jaksi strhává ekonomicky zpátky a dokonce je tam i nějaký jako třeba pocit ohrožení. Tohle ta, myslím si, že to bral sociologický ústav tuhle studii, ona vyšla asi před 4 nebo 3 roky, docela se to hezky shoduje s tím hnusným klipem Přemluv bábu, to jo, tak to přesně vyjadřuje prostě, že tady v tý společnosti už je nějaký pnutí a potom se přenáší na další sféry, bezdětný, s dětma a podobně. Takže tahle ta rétorika prostě pomáhá tomu, že ta společnost se necítí soudržná a že to, čemu se obecně říká prostě sociální smír a nějaká harmonie ve společnosti, postupně mizí. Právě tím, že ti chudí jsou prostě vydáváni za takový ty univerzální viníky těch potíží, ale oni samozřejmě plní ještě jednu roli, když prostě vidíte lidi bez domova, tak je to takový jakoby varování: Opovaž se v práci nějak zlobit, nebo dopadneš takhle! Jo, já jsem tam právě v té přednášce uvedla, že tenhle ten obraz té chudoby, který je vystavován tímhle tím způsobem, vlastně slouží k tomu, aby se z občanů dělali ovčani. To znamená takoví ti poslušní, konformní, co nebudou na žádných frontách příliš zlobit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Anna Zápotocká z Liberce vás pozdravuje ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Děkuji.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
... píše, že má velmi ráda vaše odvážné a velice prozíravé komentáře. Ráda by se vás zeptala na váš názor na možnost snížení čistého veřejného dluhu Spojených států.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
No, to je otázka na celou přednášku. Spojené státy mají problém, jak na straně výdajové, tak na straně příjmové. Ani do jednoho se jim nebude chtít, a to především, pokud nedej bože, doplním já, vyhrají republikáni. Na straně výdajové to jsou enormní militarizační výdaje, ovšem zase na druhou stranu je potřeba říct, že taková ta páteř tý ekonomiky, taková ta, ten motor, což není teda úplně ideální situace, hlavně pro zbytek světa teda, to není ideální. No a na straně příjmové samozřejmě Spojené státy nemají nijak vysoké daně a mají hlavně tu kvótu velice nerovnoměrnou. To znamená mají problém vybírat daně od těch nejbohatších skupin, které víceméně žádné daně neplatí. Oni dokonce se jim přiznávají, dokonce Warren Buffet prostě říká, že není normální, aby on platil menší daně než jeho sekretářky, když patří k jedněm z nejbohatších lidí prostě vůbec na světě a takže ta potřeba vůbec jakoby zásadním způsobem překopat jak tu stranu výdajovou, tak tu příjmovou. A to bude politicky velmi, velmi nepříjemné. Já si myslím, že se do toho nebude chtít ani jedné straně, ať vyhraje kdo chce a že Spojené státy budou nadále ještě několik let minimálně spoléhat na to, že mají ten dolar a že prostě ty cenné papíry, které vydají, najdou svého kupujícího, ať už v Číně nebo v nějakých jiných zemích.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mám tu ještě otázku od Pavla Nováka, jinak slibuju, že všechny dotazy, na které se nedostalo, tak probereme zase příště spolu. Ptá se, jestli byste objasnila, co to je Tobiho daň, asi má na myslí Tobinovu daň.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Ano, ano, Tobinovu daň, pojmenovanou podle amerického ekonoma Jamese Tobina, ten už se, myslím, že v 70. letech trápil tím, jak nebo co může způsobit finanční sektor, takže ta Tobinova daň pojmenovaná po něm, má za úkol zbrzdit a zdanit spekulativní toky kapitálu tak, aby neohrožovaly ty základy, ty fundamenty té ekonomiky. Určitou řekněme variantou může být daň z finančních transakcí, kterou pravděpodobně zavedou některé země eurozóny, myslím, že to bude těch 11 zemí, které se na tom nedávno dohodly. Což je poměrně dobrý krok kupředu, jakým způsobem ty spekulativní toky, když už ne úplně zakázat, tak alespoň zpomalit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byla Ilona Švihlíková, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha. Díky. Na shledanou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Děkuji, těším se na příště.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tuším, že to bude 21. listopadu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Ano, ano.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No a zítra bude hostem Zity Senkové neurochirurg, profesor Vladimír Beneš. Vladimír Kroc děkuje za pozornost a přeje dobrý poslech dalších pořadů. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.