Jak se i po padesátce naučit myslet pozitivně? 6 tipů terapeutky

Kolik lidí kolem vás hledí zamračeně do země a řeší si pouze vlastní problémy? A když se pak na ně náhodou usmějete, tak je až vyděsíte, protože si myslí, že s nimi není něco v pořádku? Určitě mnoho, ale dá se to změnit. „Úsměv ve vás vzbudí produkci hormonů štěstí,“ prozrazuje terapeutka Ivana Dlouhá.

Začátky jsou těžké

„Zkuste se ráno na sebe do zrcadla usmát. Naprogramovat se pozitivně ale chvíli trvá a nepůjde to hned. Nevzdávejte to,“ radí. Za začátku „naučený úsměv“ spustí mechanismy ve vašem mozku, které přivedou i žádanou optimističtější náladu. Pohnout totiž musíte množstvím mimických svalů.

„Když pak ale dojdete do cíle a smějte se opravdu srdečně, udělá vám to dobře na těle i na duši. Tehdy se začnou uvolňovat úplně jiné hormony,“ vysvětluje Dlouhá. „Ani já jsem vždy s úsměvem nechodila. Od 48 let je mi ale líp, než když jsem byla mladá. Nic mě nebolí, nejsem nemocná, tak proč bych se měla na svět mračit. Naopak jsem šťastná, že mi to bylo dopřáno.“

Život po 50?

Padesátka je zlom. Ale taky to může být nejlepší část vašeho života. Stále jste ještě víceméně zdrávi, na svět se konečně můžete dívat s nadhledem a před sebou toho máte ještě hodně. „Naší generaci bylo dáno být dvakrát mladí. Podívejte se na své předky ve vašem věku. Má babička byla v 51 stařičká paní v šátku. Taková sušinka schoulená do sebe. A my v 50? Jen se kolem sebe podívejte.“

Vypadáme daleko líp než oni a můžeme si tak vážit toho, že nám byl život takto prodloužen. Může za to styl života, strava i psychika. „Protože nám se tady v Česku opravdu žije dobře, ať to chcete, nebo nechcete slyšet. Tak proč si to neužívat?“ Víte, že asi nejslavnější stařence a Babičce Boženy Němcové bylo pouhých 55 let?

Pesimistou se nenarodíte

Co když je ale člověk pesimista už od narození? „Pesimista je ze 75 % tak naučený, a ne vrozený. Chování nebo prožívání takového člověka totiž pramení z okolí, kde žije. Z jeho sociální skupiny,“ vysvětluje terapeutka. Záleží na rodičích, co mu dávají do vínku, nebo co ho učí.

Pokud je takové dítě vychováváno stylem „počkej, až budeš velký, bude to ještě horší“, začne se už dopředu bát vlastního života a stává se z něj pesimista. Těch zbývajících 15 % dostáváte s geny od vašich rodičů. Hodně ale záleží na dítěti, jestli se dokáže zvednout.

Meditace|foto: Fotobanka Profimedia