Imunolog Hořejší: Varianty koronaviru jsou klasickým příkladem Darwinovy evoluce. Silnější vytlačí slabšího

16. červenec 2021

Evropou se v posledních měsících šíří nová varianta koronaviru označovaná jako delta. Objevila se i méně známá lambda, která je majoritně rozšířena v Peru. Existuje i varianta z Kalifornie zvaná epsilon. Proč se nové varianty nedaří držet pod kontrolou? Je populace již dostatečně promořena a proočkována, aby variantám odolala? A je reálné rozšíření zcela nové infekční varianty, která by očkování zcela obešla? Otázky pro imunologa.

Čtěte také

Nové varianty se začaly líhnout od samého počátku. Virus prostě mutuje a samozřejmě pokud vznikne varianta, která má proti těm stávajícím nějakou výhodu, je infekčnější, rychleji se šíří, tak je to klasický příklad Darwinovy evoluce, říká v pořadu Jak to vidí... molekulární imunolog Václav Hořejší.

Silnější vytlačí slabšího

Se stejnou situací jsme se podle něj již několikrát setkali. V počátku pandemie tu byla varianta z Číny, která se k nám rozšířila přes Itálii, proto se jí také někdy říkalo italská. Během relativně krátké doby byla vytlačena novou o něco málo infekčnější variantou. A potom na konci loňského roku přišla velmi infekční britská varianta, známá jako alfa. No a teď sledujeme stejný vývoj s dominantní deltou.

Podle imunologa je třeba počítat s tím, že se vždycky může objevit ještě infekčnější varianta. Nemuselo by to ale být zas tak hrozné, protože lidé vědí, jaká opatření proti šíření se mají dodržovat, značná část populace je proočkovaná a nemalý počet lidí onemocnění již prodělal.

Černá můra

Problémem může ale být to, že přijde varianta, černá můra, která by odolávala veškerému očkování. To se naštěstí zatím nestalo. Nové varianty odolávají jen částečně. Protilátek máme pořád nadbytek, což bezpečně k ochraně stačí.

Čtěte také

Dá se ale šíření nových variant vůbec zabránit? Proč se varianta delta tak masivně rozšířila? Původní záměr byl důsledně sekvenovat, odhalit ohniska a ty uhasit. Bohužel tento systém trasování dobře nefunguje. Deltu se však nepodařilo zastavit nikde v Evropě.

Naštěstí jsme ale podle imunologa už v úplně jiné situaci, protože část populace, která se ještě nesetkala s jakoukoli formou viru, je relativně malá. Virus má tak mnohem menší příležitost si zařádit. Navíc zbytková populace je z větší části už méně riziková. To znamená, že onemocnění u nich probíhá daleko mírnější formou. Přizpůsobit by se tomu tedy mohla i opatření, uzavírá Václav Hořejší.

Další témata rozhovoru: mají mít očkovaní lidé výhody?; mělo by být očkování povinné?; mají se protiepidemická opatření odvíjet od počtu hospitalizovaných namísto počtu pozitivně odhalených případů?

autoři: Zita Senková , Václav Hořejší , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.